|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunály ad hoc
Purgerová, Eva ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Tato disertační práce se zabývá přiblížením problematiky ukončení činnosti mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, neboť tyto byly zřízeny ke splnění konkrétního úkolu a nemají status stálého tribunálu. Práce obsahuje zejména rozbor pravidel pro ukončení činnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) a jejich aplikaci v konkrétních případech. V rámci uvedení do problematiky ukončení činnosti mezinárodních trestních tribunálů ad hoc je na začátku popsán vznik dvou dosud nejznámějších mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, a to ICTY a ICTR a přiblížena jejich jurisdikce. Jádro práce představuje rozbor strategií dokončení ICTY a ICTR, opatření k implementaci strategií dokončení ICTY a ICTR, analýza postoupení případů národním soudům a přechodu na domácí vyšetřování a zřízení tzv. reziduálního mechanismu. Zvláštní kapitolu tvoří přiblížení pravidla 11 bis, které určuje podmínky možnosti předání případů národním orgánům, včetně posouzení aplikace tohoto pravidla v konkrétních případech. Ve své práci se zabývám otázkou praktického významu strategií dokončení ICTY a ICTR s ohledem na posouvání finálních dat definitivního ukončení činnosti tribunálů. Posuzuji předání jednotlivých případů národním soudům a snažím se...
|
|
|
Pojem investice v mezinárodních dohodách na ochranu investic
Hrivnák, Jan ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Pojem investice v mezinárodních dohodách na ochranu investic Pojem investice patří mezi nejzákladnější koncepty v mezinárodním investičním právu, neboť je rozhodující pro určení, které z hospodářských aktivit učiněných investory na území hostitelského státu budou chráněny příslušnou dvoustrannou či mnohostrannou dohodou na ochranu investic. Cílem této práce je uvést možné příklady vyřešení stávající dichotomie v chápání pojmu investice a jeho výkladu v aplikační praxi, zejména v rozhodování rozhodčích tribunálů. Je tak rozebrán vývoj chápání pojmu investice až do současnosti, společně s jeho současným i historickým pojetím ve dvoustranných a mnohostranných dohodách na ochranu investic, s přihlédnutím k tomu, že v současné době neexistuje jednotná právní definice pojmu investice. Absence jednotné právní definice pojmu investice však nebrání toku zahraničních investic a sjednávání dvoustranných a mnohostranných dohod na ochranu investic, které obsahují široce koncipované definice pojmu investice. Současně lze vysledovat určité tendence směřující k určení určitých objektivních prvků společných všem investicím, kdy inspirace je hledána především v ekonomické vědě a jejím pojetí investice. První kapitola této práce se zaměřuje na historický vývoj pojmu investice, kdy jeho počátky je třeba hledat v...
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života
Fremrová, Jolana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Právo na respektování soukromého a rodinného života Shrnutí Diplomová práce se zaměřuje na pojem práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu Článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jejím cílem je provést specifikaci titulního práva, a to především za pomoci relevantních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, resp. bývalé Evropské komise pro lidská práva. Navzdory faktu, že je Úmluva chápána jako "žijící nástroj" a vyčerpávající definice práv a svobod jí garantovaných tedy není dána, tato práce si klade za cíl sestavit jakousi mozaiku dílčích oblastí, které mohou, za určitých podmínek, požívat ochrany Článku 8 Úmluvy a pro jejichž porušení lze k Soudu směřovat stížnost. Ochrana privátní sféry jednotlivce je tématem, které je mimořádně aktuální a jeho význam bude pravděpodobně v blízké době ještě rapidně růst. Protože je právo na respektování soukromého a rodinného života svou povahou mimořádně obsáhlé a rozsah diplomové práce není naprosto způsobilý jej pojmout v plném rozsahu, rozhodla jsem se z celé škály relevantních problémů zaměřit na jeho environmentální aspekty. Přestože Úmluva žádné explicitní právo na příznivé životní prostředí neobsahuje, Soud dokázal ve své rozhodovací praxi nalézt nezpochybnitelný vztah mezi ochranou životního prostředí jednotlivce a...
|
|
|
The legal nature and research of resolutions of the UN Security Council under Chapter VII of the UN Charter
Vneková, Monika ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Rada bezpečnosti OSN nesie podľa Charty OSN primárnu zodpovednosť za udržiavanie medzinárodného mieru a bezpečnosti. K naplňovaniu tohoto cieľa jej slúži právomoc prijímať záväzné rezolúcie podľa kapitoly VII Charty. S ohľadom na charakter situácií, na ktoré rezolúcie reagujú, vzbudzuje tento právny inštrument častokrát mnoho emócií hlavne medzi laickou verejnosťou. Čo však o rezolúciách prijímaných podľa kapitoly VII Charty hovorí právo? Aká je právna povaha a význam rezolúcií podľa kapitoly VII na poli medzinárodného práva verejného? Predkladaná práca prináša rozbor rezolúcií Rady bezpečnosti podľa kapitoly VII Charty, ponúka návrh akejsi definície rezolúcie podľa kapitoly VII a analyzuje zvláštne prípady rezolúcií, v ktorých sa Rada bezpečnosti správala skôr ako kvázi- súdny či kvázi-legislatívny orgán. Pomocou rozboru obsahových limitov právomocí Rady bezpečnosti sa práca snaží potvrdiť, že záväznosť rezolúcií ako aj povinnosť členských štátov prijať a vykonať ich majú svoje hranice a že aj napriek zvláštnej úlohe, ktorú Rada bezpečnosti na medzinárodnom poli zohráva, nemôžu mať jej rezolúcie podľa kapitoly VII neobmedzený obsah. Predovšetkým, nesmú byť v rozpore s normami medzinárodného práva verejného kvality ius cogens, ďalej, nesmú odporovať cieľom a zásadám samotnej OSN vyjadreným v jej...
|
|
|
Investment protection agreements and EU law
Hrabčáková, Judita ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
V súčasnom svete medzinárodnej ekonomickej integrácie sú zahraničné investície významným prvkom rozvoja ekonomík všetkých krajín sveta, pri čom sa medzinárodné právo v tejto oblasti musí vyrovnať na jednej strane so snahou hostiteľského štátu o prilákanie investorov poskytujúc zahraničným investorom atraktívne prostredie pre investície a na strane druhej potrebou zachovania suverenity hostiteľského štátu. Diplomová práca má za cieľ ponúknuť prehľad úpravy problematiky ochrany zahraničných investícií na medzinárodnej úrovni a vo vybraných ohľadoch sa zameriava na interakciu dohôd o ochrane zahraničných investícií a práva EU po prechode priamych zahraničných investícií do výlučnej právomoci Európskej únie. Pre účely naplnenia cieľu predkladanej práce autorka využívala všeobecné teoretické základy a používala deskriptívnu a komparatívnu metódu a analógie. Práca sa skladá z troch kapitol, z ktorých každá je členená na podkapitoly. prvá kapitola - Úvod predstavuje problematiku ochrany zahraničných investícií. Druhá kapitola s názvom Dohody o ochrane zahraničných investícií a právo EU sa zameriava na vybrané aspekty problematiky interakcie dohôd o ochrane zahraničných investícií a práva EU. V podkapitole 2.1 s názvom Medzinárodné dohody o ochrane investícií autorka uvádza významné zmluvy na poli...
|
|
|
Diplomatický azyl
Ander, Adam ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
67 Résumé Diplomatický azyl Cílem této práce je analyzovat téma diplomatického azylu ve světle faktu, že diplomatický azyl není na univerzální úrovni kodifikován a přesto je v mezinárodní praxi používán. Hlavními výzkumnými otázkami této práce jsou: Na jakém základě spočívá praxe poskytování mezinárodní ochrany ve formě diplomatického azylu ve státech, které nejsou účastny mezinárodních smluv týkajících se diplomatického azylu? Má být tato situace odlišně nazývána (např. humanitární útočiště)? Proč nejsou státy schopny nalézt kompromis nutný pro kodifikaci tématu? Jaké je pozadí této neschopnosti - nebo spíše neochoty? Diplomová práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, kdy každá z nich pojednává o tématu z jiného hlediska a pokouší se nalézt odpovědi na stanovené otázky. První kapitola se zabývá terminologickými otázkami za použití rozličných encyklopedií a slovníků a dospívá téměř k babylonskému zmatení jazyků. Následující kapitola se vrací zpět do historie, aby nalezla kořeny azylu a přesněji pak diplomatického azylu. Tato kapitola je dále dělena do dvou podkapitol, a to kvůli značnému rozdílu mezi vývojem diplomatického azylu v Evropě a v Latinské Americe, kde přetrval diplomatický azyl dodnes a byl dokonce i kodifikován. Třetí kapitola zkoumá případ, který vznikl díky komplikované právní situaci v...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Regionální organizace a boj proti terorismu: srovnání systému Rady Evropy a Organizace amerických států
Žabková, Marie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je jednak popsat jednotlivé kroky OAS a Rady Evropy v otázkách boje s terorismem a jednak srovnat jejich přístup v této oblasti. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, které se dále dělí do tří částí. První dvě části jednotlivých kapitol popisují kroky obou organizací zvlášť, třetí část pak jejich přístup srovnává a dává do vzájemných souvislostí. Úvodní kapitola se zabývá důvody, pro které se tyto organizace rozhodly zavést boj s terorismem do své agendy a mapuje přijetí prvních mezinárodních instrumentů. Ačkoliv z časového hlediska se aktivity v této oblasti spíše překrývají, obsahově obě organizace uplatňují rozdílný přístup, co se týče přijatých protiteroristických úmluv. Následující kapitola je věnována především období po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy došlo k revizi stávajících dokumentů a k zintenzivnění protiteroristické spolupráce mezi státy obou regionů. V této kapitole detailně rozebírám tyto nově přijaté nástroje a srovnávám jejich vliv na dosavadní úpravu. Ve třetí kapitole se snažím nastínit nové oblasti zájmu na poli protiteroristického boje. Do popředí se dostávají otázky jako financování terorismu, kybernetický terorismus a snaha o spolupráci s dalšími regionálními organizacemi zabývajícími se protiteroristickou agendou. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
Zrušení rozhodčího nálezu v systému Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic
Ottingerová, Lucie ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Institut zrušení nálezu hraje v systému Washingtonské úmluvy důležitou roli. Představuje totiž takový model přezkumu, který respektuje zájem stran na definitivním a hospodárném řešení sporu a zároveň jim umožňuje napadnout nález, jehož vydání bylo poskvrněno zásadně vadným průběhem řízení. Je široce přijímanou tezí, že právě existence této výjimečné možnosti zneplatnit nález po jeho vydání je faktorem úspěchu ICSID jako platformy pro řešení sporů z investic. Tato diplomová práce se zaměřuje na problém rozsahu přezkumu prováděného ad hoc výbory v rámci řízení o zrušení nálezu. První generace rozhodnutí ad hoc výborů v případech Amco I a Klöckner I totiž vzbudila pochybnosti o tom, jestli ICSID dokáže deklarovanou oddanost principu konečnosti převést do praxe. Obě tato rozhodnutí byla obviněna z překročení hranice mezi limitovaným přezkumem v režimu Úmluvy a meritorním přezkumem typickým pro odvolací systémy. Hlavní ambicí této práce je prozkoumat důvodnost těchto obav ve vztahu k aktuální generaci ad hoc výborů. První otázka, kterou si tato práce klade, tedy zní následovně: Daří se ad hoc výborům současné generace dodržovat zamýšlené hranice přezkumu, anebo se prvek meritorního přezkumu stal realitou ICSID? Na problematiku hranic přezkumu úzce navazuje diskuze o zavedení apelačního systému pro...
|
host ::
RSS.