|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Matoušková, Inka ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je rozpracování předem vytvořené architektonické studie do podoby projektové dokumentace včetně architektonického i technického detailu. Předmětem je novostavba Centra Transferu Technologií VUT v městské části Brno - Královo pole při ulici Kolejní v rámci kampusu VUT Pod Palackého vrchem. Jedná se o návrh průmyslového objektu a řešení souvisejícího okolí objektu z hlediska zajištění zásobování a komunikací pro pěší. Centrum transferu technologií je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jde o zprostředkování nových technologií, znalostí a výsledků vědecké práce.
|
|
|
Konverze kotelny Vlněna
Gebauer, Pavel ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší rekonstrukci a obnovu objektu areálu Vlněny v Brně. Lokalita, v níž se objekt v současnosti nachází, prochází rozsáhlou modernizací. Až na výjimky jsou historické objekty dřívějšího průmyslového závodu nahrazeny vysokopodlažními bloky administrativních budov, jenž se odchylují od jakéhokoliv historického kontextu lokality. Jednou z výjimek je i objekt zpracováván v této práci. Jedná se o bývalý objekt výtopny, jenž dodával energii zmíněnému areálu. Snahou návrhu bylo maximální očištění od novodobých, čistě utilitárních, modernizací a podpořit tak historickou stopu, jenž je zásadním faktorem pro revitalizaci zbylé části areálu. Stavba je určitým manifestem daného okolí. Objekt je očištěn až na samotnou pohledově viditelnou konstrukční část z cihel plných pálených a dřevěných trámových stropů. Poukazuje tak na dobu, v níž byly tyto materiály chápány jako základní konstrukční prvek každého sídla, a to do doby, než byly nahrazeny železobetonovými konstrukcemi a transparentními fasádami s čistě utilitárním pojetím, viditelných v novodobém komplexu Vlněna. S ohledem na administrativní složku zbylé části areálu, objekt svým funkčním využitím napomáhá podnítit život a doplnit tak prostor o určitou společenskou vybavenost. Polyfunkční objekt poeticky nazván centrem regenerace v sobě ukrývá co možná nejvíce možných principů relaxace, jenž je nezbytnou složkou při neustálé monotónní činnosti v administrativních objektech. Spodní část objektu obsahuje funkcí společenskou v podobě minipivovaru s pivnicí a restauracím v 2. podlaží. V dalších podlažích poté regenerací psychickou či fyzickou od masáží po cvičení yogy. Výsledek této práce je tedy určitým ozvláštněním dané lokality. Objekt svou funkcí i architekturou je opakem zmodernizované části. Neměl by však sloužit jako obraz minulosti, ale především nabídnout možnosti pro maximální možné využití zachované části a doplnit sídlo o funkce, jenž byly dříve eliminovány na úkor efektivnosti
|
|
|
Technologické a inovační centrum Telč
Klímová, Adéla ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Úkolem zadání bylo navrhnout Technologické a Inovační centrum, které by umožňovalo malým a středním podnikům zavádět progresivní technologie konkurenceschopné v národním i mezinárodním měřítku. Využíváno by mělo být i transferu technologii z výzkumných a vysokoškolských pracovišť. V kontextu města Telč s jeho specifickým prostředím zde však nelze umístit jakékoli aktivity. Proto by měly být budovány takové stavební struktury, které umožňují flexibilitu a změnu uživatelů včetně proměnlivosti plošných nároků na jejich výrobní činnost. Předmětem řešení je novostavba výrobních hal. Místo stavby se nachází v Telči, na svažitém terénu u ulice Třebíčská. Jedná se o jednopodlažní objekty, které mají vůči sobě různé výškové úrovně, využívají tak sklonu terénu. Administrativní a správní budova je dvoupodlažní a je umístěna u vjezdu do areálu. Okolo staveb jsou zpevněné parkovací plochy, plochy pro pěší a zelené plochy s vysázenými stromy umožňující v letních měsících krátký odpočinek.
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold Brno
Soška, Jakub ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem této práce je zhotovení projektové dokumentace, která se skládá z dokumentace pro stavební povolení v měřítku 1:100 a dokumentace pro provedení stavby v měřítku 1:50. Práce vychází z architektonické studie zpracované v předmětu AG35. Předmětem bakalářské práce je řešení novostavby průmyslové pekárny Herold v Brně v Horních Heršpicích na ulici K Terminálu. Součástí řešení je jak samotný průmyslový objekt, tak přilehlé okolí. Základní ideou bylo rozčlenění tří základních podélných hmot na menší části. Ty vytvářejí dojem stavby poskládané z jednotlivých bloků. Bloky jsou od sebe odděleny úzkou uličkou, která je v místě střechy zapuštěná do hmoty bloků. Celkový průmyslový vzhled pekárny je podpořen i použitím kazetového fasádního systému na čela bloků.
|
|
|
Industrial bakery Herold Brno
Korpášová, Natália ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis is to design a new Industrial bakery Herold in Brno in the current location of a brownfield in Horní Heršpice, Brno. The project is based on a study of the Industrial bakery Herold Brno v the subject named AG 035. The aim of this work is a formation of a new architectural and urban concept thanks to which the nowadays unused property is put to use and creates a new pleasant workplace for the employees. In the surrounding areas, mostly heavy industrial buildings and factories can be found. The industrial bakery is used for production of quality pastry, bread, rolls, regular pastry and their distribution Conceptually, the Industrial bakery is based on/linking the production, people and nature. Newly built bakery consists of three masses, which are interconnected by corridors. The whole idea is based on the zoning of Horní Heršpice into two parts of industrial production and residential district. Administrative facilities are represented by the residential district. In addition, the two industrial parts are consisting of production halls and goods despatch. Functional parts are connected by glass corridors. The main element of the property is the continual atrium by which the production halls as well as administrative sections are separated from the storage. The building is single-floored, however, it has different light and construction heights. The mass composition is accompanied by three granaries. The aim is to focus the attention on the nature and to create enjoyable workplace for the members of staff. Therefore, the façade of the building is built with the use of glass façade panels with built-in expanded metal. Thanks to the glass façade a natural shielding is created as well as direct sunlight penetration is prevented. Moreover, a pleasant light dispersion is achieved. The structure creates the impression of a closed structure that reflects its surroundings and the urban green areas. In addition, the big mass construction is
|
|
|
Závod Arvin Meritor Brno
Sergeeva, Anna ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předmětem zadání bakalářské práce je řešení novostavby závodu Arvin Meritor v Brně kde byla využita zanedbaná plocha bývalého autovrakoviště v Maloměřicích mezi ulicemi Borky a Slaměníkovou, která je vedena jako brownfield č.1904. Vymezením pozemku byla vytvořena příčná hmota kolmo k okolným násypům pro minimální užití plochy pozemku a pro maximální variabilitu dostavby v budoucnu. Základní tvar budovy vychází z posunutí mezi sebou výrobních linek a jejich propojením skleněnými chodbami co vytváří hlavní výrobní část. Takový princip dává zajímavý výškový přepad a taky umožňuje přidání dalších celků: pomocných provozů a „vstupního celku“. Tyto funkce jsou vrstveny tak, aby řešení bylo co nejvíce flexibilní a univerzální. „Vstupní celek“ je dominantou celé budovy. Pro ně byla použita skleněná fasáda, což vytváří dostatečné osvětlení pro administrativu. Před ní je namontovaná konstrukce s červenými fasádními lamelami, která slouží jak pro zvýraznění, ta i pro stínění. Na podélné fasádě výrobní části použit copilit a sendvičové panely. Pásová okna jsou protáhnuté o celé délce a vytvářejí kontakt pracovníků s prostředím. Pro ostatní části budovy taky použité plechové sendvičové panely šedého odstínu. Na střeše jsou použité pilový světlíky, které jsou natočený do severovýchodní strany, a to je 45o vůči budově. Taky byla navřena páteřní objízdná komunikace.
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold
Kręželoková, Tereza ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu průmyslové pekárny pro společnost Herold Brno. Projekt vychází z architektonické studie, zpracované v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby v 3. ročníku bakalářského studia. Pozemek, určený pro návrh, se nachází v Brně, v katastrálním území Horních Heršpic. Jedná se o průmyslovou část města, okolní zástavba je z velké části tvořena halovými objekty (výrobní haly, velkosklady), směrem k centru je obytná zástavba a stavby občanské vybavenosti. Parcela je momentálně evidována jako brownfield a je určena k zástavbě pro výrobu. Pozemek je napojen na ulici K Terminálu, je v mírně svažitém terénu. Navržený objekt navazuje svým tvarovým řešením na lichoběžníkový tvar pozemku. Objekt tvoří tři vzájemně propojené hmoty, každá z nich plní jinou funkci. V první z nich se nachází vstupní část, prodejna pečiva, šatny a hygienická zařízení pro zaměstnance, na ni je uložena druhá hmota, která má mírně převýšený tvar, zde se nachází administrativa, v zadní části pozemku je třetí – největší hmota, ve kterém se nachází výrobní hala, prostory pro skladování a expedici. Celý objekt má industriální charakter, který vychází z charakteru a účelu stavby. Hlavním materiálem je beton, který je použitý v interiéru, i v exteriéru. Fasáda je tvořena pohledovým betonem, v interiéru je použita betonová stěrka. Monolitická hmota je přerušena černými kovovými prvky, jako jsou rámy oken nebo zábradlí, a odlehčená prosklenými plochami. Důležitým prvkem je také venkovní atrium, navržené mezi výrobní a vstupní části, které má zajistit větší kvalitu pracovního prostředí pro zaměstnance výroby. Před vstupem do objektu se nachází exteriérové schodiště a bezbariérová rampa. Celý objekt je řešen bezbariérově.
|
|
|
Autocentrum VW Group
Velfl, Martin ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Bakalářská práce zabývající se dokumentací pro DSP a DPS novostavby autocentra Volkswagen group. Práce vychází z dříve vypracované studie v předmětu AG33. Navrhovaná stavba se nachází v městské části Brno-Zábrdovice. Pozemek se nachází na převážně rovinatém pozemku mezi ulicemi Cejl, Jana Svobody, Husovická a na východní straně pozemek vymezuje řeka Svitava. Objekt autocentra se skládá ze čtyř nadzemních stavebních objektů, vzájemně dilatovaných, které vyhovují požadavkům provozu autocentra. Mezi ty patří prezentace, prodej a servis automobilů včetně příslušenství čtyř značek sdružených ve skupině VW. Objekty jsou nepodsklepené, jednopodlažní-halového typu. Výjimku tvoří pouze kanceláře v showroomu umístěné ve druhém nadzemním podlaží, které tak dělí převýšený prostor. Konstrukční systém je shodný pro všechny objekty. Skládá se z ocelové skeletové konstrukce s podélnými vazníky. Ztužení je docíleno tuhou stropní deskou ve spojení s ocelovými táhly a s železobetonovými ztužujícími stěnami. Objekty jsou založeny na železobetonových patkách v kombinaci s vrtanými pilotami a provázáním s betonovými pasy. Svislé konstrukce jsou tvořeny ocelovými sloupy, železobetonovými stěnami, opláštěním z Kingspan panelů a skleněného fasádního systému Schüco. Vodorovné konstrukce tvoří ocelové přímé příhradové vazníky, nosné trapézové plechy spřažené s betonovou vrstvou a válcované IPE nosníky. Zastřešení objektů je tvořeno jednoplášťovými plochými střechami, odvodněnými vnitřními svody. V showroomu jsou svody skryty uvnitř ocelových sloupů, které jsou opláštěné nerezovým plechem s leštěným povrchem. Celistvost čtyř objektů v jeden celek je docílen opakováním stejných pohledových prvků a naopak čitelnost jednotlivých staveb je zřejmá gradací jednotlivých hmot a jejich jasným rozdělením obslužnou chodbou, jakožto samostatným stavebním objektem.
|
|
|
Obnova lázní Zábrdovice
Bednář, Petr ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Balíková, Jitka (vedoucí práce)
Předmětem mojí bakalářské práce byla novostavba krytého bazénu a obnova zimních lázní v městské části Brno-Zábrdovice. V tomto areálu se dále nachází letní koupaliště s umělým vlnobitím, budova šaten a hygienického zázemí a podzemní garáží pro 66 automobilů. Stavba krytého bazénu je funkčně rozdělena do tří částí. První část tvoří vstupní hala s recepcí a schodištěm vedoucí do restaurace ve druhém patře. Druhá část je využívána jako hygienické zázemí, kde se nachází šatny, toalety a sprchy. Třetí část tvoří samotná bazénová hala s plaveckým bazénem o délce 25 metrů, dětským bazénem, vířivkou, parou a zejména divokou řekou. Druhé patro dále poskytuje venkovní terasu se dvěma bazény a možnost využít občerstvení ve druhém patře. Stavba je dvoupodlažní se suterénem a plochou střechou. Tento objekt slouží jako veřejná stavba pro plavání a relaxaci s celkovou kapacitou 90 osob. Stavba je řešena s plně bezbariérovým přístupem.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Muroň, Jakub ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma Centrum transferu technologií VUT v Brně. Areál Centra transferu technologií VUT je tvořen třemi samostatnými celky, z nich jsou dva soubory výrobních jednotek a “vstupní budova”, v níž je umístěno administrativní zázemí a v horním podlaží laboratoře. Návrh byl podmíněn dvěma kritériím. Prvním je přizpůsobení struktury objektů dané konfiguraci terénu, druhým nárok na co největší flexibilitu jak z hlediska funkčního, tak i z hlediska dopravy a zásobování. Východiskem z těchto determinantů bylo tedy vytvoření páteřní komunikace, která navazuje na stávající komunikaci a zajišťuje snadnou dopravní obsluhu obou výrobních celků a přizpůsobení samotné základní hmoty těchto celků poměrně náročnému terénu. Tvar reaguje na vrstevnice, což předučilo výslednou povahu dispoziční struktury areálu. Vzhledem k dynamickým tvarům byla vytvořena jednoduchá industriální fasáda jednotné barvy, která nechá vyniknout hře s hmotami. Linka ploché střechy byla rozbita jednoduchými světlíky, které volně a bez přerušení navazují na opláštění, což vytváří jednolitou hmotu. Pásová okna podporují horizontalitu výrobních hal v kontrastu s podpořením vertikality u doplňující administrativní budovy. Ke zdůraznění industriální povahy byly použity především kovové materiály, nosné konstrukce jsou pak z prefabrikovaných železobetonových dílců.
|
host ::
RSS.