|
|
Pravidlo mrtvého dárce a jeho význam v současné etice transplantací
Rusinová, Kateřina ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Kieslichová, Eva (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Souhrn Cílem disertace je představit současný koncept smrti a kritéria pro stanovení smrti v kon- textu transplantačního programu a dokázat teze: Pravidlo mrtvého dárce (dead donor rule) nemá být nezbytnou podmínkou odběru životně důležitých orgánů a tyto orgány k transplantaci má být přípustné odebírat i od pacientů bezprostředně umírajících, při respektování principu autonomie a non-maleficence. Na konkrétních příkladech jsou uve- deny problémy stanovení okamžiku smrti a je doloženo, že dárci orgánů nenaplňují bio- logická kritéria smrti a pravidlo mrtvého dárce je v současné klinické praxi porušováno. Argumentací je podpořena myšlenka, že při rozvíjejících se technologických možnostech současné intenzivní medicíny pravidlo mrtvého dárce ztrácí na významu. Legální koncept smrti se tak vzdaluje biologické podstatě fenoménu. V práci je demonstrováno, že pravi- dlo mrtvého dárce není nezbytnou podmínkou transplantací. Pro rozumný a odpovědný přístup k etickým pravidlům transplantační medicíny není nezbytně nutné definovat smrt a tedy není nezbytné ani pravidlo mrtvého dárce. Jak důvěra veřejnosti v transplantace, tak i ochrana vulnerabilních jedinců mohou být zajištěny prostřednictvím jiných etických nástrojů (princip autonomie a non-maleficence). Pro etickou přípustnost odběrů má zá- sadní význam správné...
|
|
|
Filosofické aspekty rozhodování o zdravotní péči v závěru života
Heřmanová, Jana ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Prudil, Lukáš (oponent) ; Umlauf, Václav (oponent)
Úvod: Základem vztahu lékaře a pacienta je informovaný konsensus o poskytované léčbě a péči. Ten vychází z principu respektu k autonomii pacienta a práva na sebeurčení člověka. V závěru života se rozhodování o zdravotní péči komplikuje zejména v situaci, kdy pacient není schopen vyjádřit své preference a aktuálně podepsat právně platný dokument informovaného souhlasu. Teze: Vhodná implementace dříve vyslovených přání při použití hermeneutiky jako metody interpretace textu je aplikací informovaného souhlasu v závěru života u pacienta, který není aktuálně schopen podepsat právně platný dokument. Cíle a metodika práce: Cílem práce je popsat a analyzovat situaci nemocného v závěru jeho života a ukázat etická dilemata v práci pečujících zdravotníků i příslušníků rodiny. Hledat cestu, jak uspořádat péči o vážně nemocného, nekompetentního pacienta, aby byla v souladu s jeho hodnotovým systémem a s jeho přáními. Na základě literárního rozboru byla z filosofického hlediska zhodnocena podstata dokumentu "dříve vyslovených přání" a možnosti jeho aplikace v konkrétní nastalé situaci. Dále byla analyzována možnost interpretace dříve vyslovených přání hermeneutickou metodou. Výsledky: Pacient, který formuluje dříve vyslovené přání, vyjadřuje svobodnou vůli rozhodovat o svém životě i o smrti způsobem, který je...
|
|
|
Sebepéče jako projev autonomie člověka v procesu péče
Halmo, Renata ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanová, Kateřina (oponent) ; Dolista, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou vztahu pacient - zdravotník, potažmo sestra, a to z pohledu sebepéče pacienta jako vědomého chování (jednání), které je pacientem uskutečňováno s cílem udržet zdraví a uskutečňovat životní plán. Etický rozměr Teorie deficitu sebepéče (Oremové) je spatřován v pojetí osoby, které vyzvedává povahu lidské bytosti, jež se ve společenství s druhými lidmi vyvíjí, stává se jedinečnou a stará se o své bytí. Teorie deficitu sebepéče je srovnávána s NANDA taxonomií II s ohledem na respekt k autonomii pacienta. Oba ošetřovatelské přístupy jsou zkoumány z pohledu jejich východisek, teoretického základu, diagnostického procesu, komunikace, personální kompetence sester a cílů péče. Pozornost je také věnována situaci, kdy pacient není ochoten se na procesu péče podílet (noncomplianci) a odpovědnosti. Na základě provedeného zkoumání je možné říci, že Teorie deficitu sebepéče vede sestru k respektu autonomie pacienta více než NANDA taxonomie, a to svými diagnostickými koncepty zohledňujícími pacientovo pojetí péče a ošetřovatelskou moudrostí sestry. Důležitou roli hrají také způsoby podpory pacienta a hlavní cíl péče, kterým je snaha zvýšit pacientovy kompetence sebepéče, a tím i jeho nezávislost na okolí.
|
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Role tělesného postižení v partnerském vztahu (medicínská antropologie)
Kovářová, Eva ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Partnerský vztah tce tlesn postieného lovka, vozíkáe a lovka zdravého, chodícího, pro mnoho lidí pedstavuje zvlátní a ojedinlý úkaz opedený mnoha mýty a pedsudky. Nerovnocennost partner a pedstava charakteru vztahu spíe jako oetovatel - oetovaný patí pravdpodobn mezi nejastjí. Cílem této práce bylo nahlédnout do svta takovéhoto partnersk ého páru, lovka zdravého, chodícího a lovka tlesn postieného, jeho postiení není vrozené, ale získané v prbhu ivota, a zjistit, do jaké míry skutenost tlesného postiení a rzná fyzická omezení z toho vyplývající, zasahuj í do partnerského souití obou lidí a jestli a jaký vliv má fyzické postiení na roli tlesn postieného lovka jakoto partnera, pípadn rodie. Získané tlesné postiení, ochrnutí, a» ji v dsledku nemoci anebo poranní pátee následkem úrazu pedstavuje pro lovka zásadní a náhlou zmnu ve vech tech oblastech lidského ivota - fyzické, duevní a sociální. U pár, kde se oba partnei poznali jet jako zdraví a v prbhu vztahu dolo k události, v jejím dsledku je jeden z nich nucen doivotn pouívat vozík, mne zajímalo, jaký vliv mla tato náhlá hluboká a nezvratitelná zmna dosavadních podmí- nek a dosavadního zpsobu ivota dotyného lovka i jeho partnera na jejich vzájemný partnerský vztah. Teoretickým rámcem této práce je fenomenologick á loso e pro svj zájem o jedinenou...
|
|
|
Informovaný souhlas ve zdravotnictví
Roiková, Kateřina ; Šimek, Jiří (vedoucí práce)
Informovaný souhlas je jedním z důležitých institutů medicínského práva a lékařské etiky. Jakýkoliv medicínský zákrok smí být proveden jen se svobodným souhlasem pacienta a pacient musí být lékařem vhodným způsobem informován o všech okolnostech zákroku, který by měl následně na základě stanovené diagnózy podstoupit. Pacient má právo svůj souhlas kdykoliv odvolat.
|
|
|
Svobodná vůle ženy v indikaci císařského řezu
Křepelka, Petr ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Šimek, Jiří (oponent) ; Calda, Pavel (oponent)
Císařský řez je v současné době nejčastěji indikovanou operací. Podíl operačně vedených porodů neustále narůstá. Dramaticky se rozšiřuje spektrum operačních indikací. Práce je zaměřena na etická dilemata vznikající v průběhu stanovení operační indikace: odmítnutí císařského řezu těhotnou ženou při existenci racionálně-empirické indikace a vynucený císařský řez. Význam svobodné vůle ženy v procesu operační indikace úzce souvisí s problematikou císařského řezu na přání. Posouzení etické přijatelnosti jednotlivých operačních indikací je provedeno na základě srovnání dignity těhotné ženy a lidského plodu, dále pak úvahou o teoretických povinnostech a z nich plynoucí rodičovské zodpovědnosti na straně jedné a práva na sebeurčení těhotné ženy na straně druhé. Dignita plodu je dána jeho hodnotou, která je mu přisouzena těhotnou ženou a lidskou společností, je vždy nižší než dignita těhotné ženy. Vymezení specifických pozitivních povinností těhotné ženy/matky vůči plodu je velmi kontroverzní a nelze je legálně kodifikovat i přes nepochybný sociální charakter těhotenství. Břemena plynoucí z těhotenství v individuálním i sociálním kontextu nemohou být určující pro univerzální povinnosti těhotné ženy vůči plodu. Těhotenství samo nemůže zbavit ženu práva na sebeurčení. Etická přijatelnost vyžádaného císařského řezu bez...
|
|
| |
|
|
Úloha zařízení typu agentury domácí péče u prevence rehospitalizací seniorů
Staňa, Jiří ; Šimek, Jiří (vedoucí práce)
V Praze 10. 6. 2016 Oznámení Na základě opatření rektora č. 6/2010 Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací a Opatření děkana č. 12/2010, kterým se stanovují Pravidla pro evidenci, odevzdávání a zveřejňování závěrečných prací, probíhá na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze doplňování elektronických verzí u starších prací obhájených v období od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010 do Studijního systému informačního systému UK. Omlouváme se, tento dokument není dostupný pro zpětnou digitalizaci. MUDr. David Marx, Ph.D. proděkan pro studium a výuku 3. LF UK
|
|
| |
host ::
RSS.