|
|
Elementární půdní areál starých milířišť
Macounová, Kristina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je hodnocení černého uhlíku v půdě. Odběr vzorků půdy byl uskutečněn v Brdech, v místech, kde se nacházejí pozůstatky po milířích ze 17. - 18. století. Práce obsahuje rešerši pojednávající o uhlíku v půdě, historii pálení dřevěného uhlí a celkovou charakteristiku dané lokality, kde probíhala terénní měření. Součástí práce je i popis vlastního měření. Výsledky ukázaly, že při srovnání původních lesních půd s půdami obohacenými černým uhlíkem došlo ke změnám ve fyzikálních a chemických vlastnostech. Z daných výsledků u půd obohacených černým uhlíkem odebraných pod bukem bylo naměřeno pH okolo 4,7, u půd pod smrkem bylo pH průměrně 3,7. U původních půd odebraných pod bukem bylo naměřeno pH přibližně o 1 kyselejší a u smrku o 0,3 kyselejší. Objemová hmotnost u původních půd dosahovala průměrně 1,28 g/cm3 a u půd obohacených černým uhlíkem klesla na průměr 0,68 g/cm3 . Klíčová slova: milíř, Brdy, černý uhlík, elementární půdní areál
|
|
|
Klasifikace lokalit přirozených lesů dle podmínek prostředí
Procházková, Simona ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Klasifikace přirozených lesů dle podmínek prostředí Abstrakt Cílem této práce je klasifikace přirozených lesů České republiky dle podmínek prostředí a vytvoření databáze relevantních faktorů prostředí pro lokality přirozených lesů. Přirozené lesy jsou vymezeny Databankou přirozených lesů České republiky (VRŠKA 2003). Klasifikace jsou vytvořeny na dvou prostorových úrovních. První úrovní je klasifikace přirozených lesů dle vnitřních abiotických podmínek lesů a druhou jsou klasifikace na základě podmínek vnějšího prostředí, které je v těsné blízkosti přirozených lesů a ovlivňují jej. Jako charakteristiky okolí přirozených lesů byly využity skupiny lesních typů a Konsolidovaná vrstva ekosystémů, která obsahuje informace o antropogenním ovlivnění krajiny. Pro tvorbu klasifikací byla využita klastrová analýza v programu SPSS. Dále je zpracována rešerše vývoje lesů České republiky, základní terminologie a definice vztahující se k přirozeným lesům, rešerše problematiky klasifikace dle více faktorů prostředí a hodnocení stupně přirozenosti lesů. Výsledky práce jsou interpretovány a jsou charakterizovány vzniklé typy přirozených lesů. Klíčová slova: přirozené lesy, klasifikace prostředí, vývoj lesů, přirozenost, klastrová analýza
|
|
| |
|
|
Vytvoření a interpretace lokální letokruhové chronologie borovice lesní
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje studiu klimatických faktorů, které ovlivňují růst borovice lesní (Pinus sylvestris) v lokalitě u Rabštejna nad Střelou. Primárním cílem bylo určení omezujících faktorů růstu stromů a provedení dendroklimatické rekonstrukce. K tomuto účelu byly odebrány vzorky na dané lokalitě a vytvořeny stanovištní chronologie různými způsoby standardizace. Pomocí korelačních koeficientů byly určeny limitující faktory růstu a na základě nejvyšší korelace byla provedena rekonstrukce metodou regrese i škálování. Výsledky ukázaly silný vztah šířek letokruhů ke srážkám a vlhkostním poměrům především v letních měsících a v různých sezónách od dubna do srpna. Většina chronologií vykázala také pozitivní vliv únorových teplot. Pozorované letokruhové signatury v řadě případů dobře odpovídají různým klimatickým anomáliím. Pro nejsilněji korelovanou proměnnou byla spočtena dendroklimatická rekonstrukce pro období 1850 - 2016, kdy byla chronologie spolehlivá. Rekonstruované průměrné srážky dobře odpovídají klimatické řadě z Klementina i jiným srážkovým rekonstrukcím.
|
|
|
Ekodukty Pražského okruhu a jejich pedogeografické apekty
Čánská, Kristýna ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Výstavba nových silnic má mnoho negativních důsledků pro životní prostředí, mimojiné také zvyšuje fragmentaci krajiny. Mezi opatření snižující vliv silnic na své okolí patří i výstavba ekoduktů. Je ovšem otázkou, zda jsou ekodukty stavěné v současné době v České republice funkční a zda jsou finanční prostředky vynaložené na snížení negativních dopadů výstavby silnic vynaloženy efektivně. Tato práce se věnuje ekoduktům na Pražském okruhu. Těch bylo na konci roku 2015 dostaveno celkem sedm. Byly zjistěny rozměrové charakteristiky, porovnána půda v okolí ekoduktů s půdou na ekoduktech a zhodnocen stav vegetace na jednotlivých ekoduktech. Zjištěné výsledky napovídají tomu, že ekodukty na Pražském okruhu mají mnoho nedostatků a jejich efektivita je značně snížena jejich nevhodným řešením.
|
|
|
INVENTARIZACE A ANALÝZA RIZIKOVÝCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ V CHILSKÉ ČÁSTI PATAGONIE S VYUŽITÍM DPZ
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Místní krajinu tvoří průzračně modrá jezera, ledovce, fjordy a zasněžené vrcholky hor. Na vytváření této krajiny se podílí mnoho vnitřních i vnějších geomorfologických procesů. Tyto procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Mezi tyto rizikové geomorfologické procesy v zájmovém zemí patří zemětřesení a s ním spojené vlny tsunami, vulkanismus, svahové pohyby a specifický druh povodní, vznikající náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Práce obsahuje také kapitolu o dálkovém průzkumu země a jeho možném uplatnění při předcházení vzniku rizikových procesů nebo při jejich monitorování. Práci uzavře kapitola s vlastním hodnocením těchto procesů. Metodika práce je založena na rešerši na rešerši zahraniční literatury. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF, dálkový průzkum
|
|
|
Geomorfologické znalosti v antice
Leglerová, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
V 7. století př. Kr. začala v antickém Řecku vznikat filosofie a docházelo k významnému rozvoji vědy. Přestože v té době geomorfologie jako samostatná věda ještě neexistovala, začaly se objevovat první vysvětlení a popis geomorfologických procesů a tvarů. Bakalářská práce seskupuje zmínky o geomorfologických fenoménech z děl antických filosofů, přírodovědců, dějepisců a dalších autorů. Snaží se poukázat na správné poznatky a vysvětlit příčiny chybných výkladů. Fenomény, kterými se učenci zabývali nejvíce, byly zemětřesení, vulkanismus a záplavy na Nilu, ke kterým každý rok docházelo. Dále si uvědomovali, že se zemský reliéf neustále vyvíjí, a dokázali ho využít během válečných tažení, v zemědělství nebo při zakládání měst. Byli schopni kriticky hodnotit názory svých předchůdců, a přestože se tehdejší chápání určitých geomorfologických jevů lišilo od dnešních vysvětlení, antická věda je důležitým obdobím pro vývoj nejen geomorfologie, ale i vědy obecně. Klíčová slova: geomorfologie, antika, Středomoří
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Vývoj profilu Drnovice v historické době
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením vývoje a využití ploch v šesti katastrálních územích Drnovice u Valašských Klobouk, Vysoké Pole, Tichov, Bratřejov u Vizovic, Pozděchov, Lačnov a zaměřuje se především na lesní plochy. Odebraný sedimentologický profil, který byl využit pro rekonstrukci vegetace, se nachází v lokalitě Peklo, která je zajímavá zejména svými svahovými deformacemi. Svahové sesuvy vytvořily hráz řece Vláře za vzniku podmáčené lokality neboli slatiniště, na němž byl profil odebrán. Odebraný sediment byl zkoumán pomocí pylové analýzy a byl podroben radiometrickému datování. Výsledky přinášejí informace o vývoji vegetace na dané lokalitě a v jejím okolí. Sledován byl i vývoj počtu obyvatel a vliv člověka na lesní plochy. Klíčová slova: palynologie, pylová analýza, land use, historie vegetace, Západní Karpaty Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rostliny jako indikátory půdních vlastností
Doležal, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Půda v budoucnu bude stále důležitějším přírodním zdrojem, půda je degradována, ubývá organické hmoty, mění se chemismus, dochází k její nadměrné exploataci. Místní vegetace může být obrazem specifických vlastností půdy, právě tyto vlastnosti stanoviště mohou poukázat na procesy probíhající v půdě. Schopnost rostlin indikovat půdní vlastnosti jsou popisovány u řady druhů, proto bylo v první části práce cílem vytvořit literární rešerši o rostlinných indikátorech. A v praktické části pak zhodnotit těsnost vztahu mezi vybranými půdními vlastnostmi a jejich hodnotou odvozenou na základě indikace druhovým složením ve dvou vybraných povodích. Klíčová slova: flóra, fytoindikace, půda, vegetace, ellenbergovy indikační hodnoty, povodí GEOMON
|
host ::
RSS.