|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje
Stein, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Michal Stein Abstrakt bakalářské práce Michal Stein Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav etnologie Bakalářská práce 2015 Michal Stein 40 stran Michal Stein Abstrakt: Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje Autor se v bakalářské práci zabývá otázkou vztahu mezi tureckým nacionalismem a jeho evropskými zdroji a vzory inspirace. V úvodu práce se soustředil na obecný kontext vztahu mezi Evropu a Osmanskou říší. V další části práce autor uvádí základní teorie nacionalismu vybraných důležitých teoretiků nacionalismu. Následující část se věnuje srovnání mezi francouzským a německým pojetím nacionalismu a srovnáním jejich vlastností. Toto srovnání je podle názoru autora klíčové pro pochopení turecké modernizace a fenoménu tureckého nacionalismu. V druhé polovině práce autor charakterizuje klasické pojetí tureckého nacionalismu a na jeho vývoj v kontextu procesů turecké modernizace a evropských myšlenkových vzorů nacionalismu. Zaměřil se na specifika tureckého nacionalismu. Cíl práce je poukázat na prvky přejaté z evropských nacionalismů a naopak na specifické prvky, odlišné vlastnosti, od evropských typů. V poslední části práce autor poukazuje na postmoderní teorie a pozice vybraných tureckých teoretiků nacionalismu a na vztah mezi nacionalismem v...
|
|
|
Ethnocatering - Traditional food as a way to integration
Fungáčová, Natália ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Migrácia v sebe zahŕňa mnoho aspektov na ktoré bola upriamená pozornosť rôznych vedných disciplín. Jedným z týchto aspektov je integrácia, ktorú možno v tomto prípade vnímať ako začleňovanie imigrantov do spoločnosti hostiteľskej krajiny. Prístupy a spôsoby integrácie sa môžu vzhľadom na nevyhranenosť tohto pojmu líšiť. Práca je zameraná na konkrétny príklad snahy o integráciu imigrantiek pomocou využitia tradičnej stravy, ktorá vzišla z pôdy občianskeho združenia InBáze, o.s. Združenie vypracovalo projekt s názvom Ethnocatering, ktorý pomáha imigrantkám, presadiť sa na trhu práce prostredníctvom svojich vlastných skúseností z oblasti gastronómie, čím sa opiera o princípy sociálneho podnikania. Ženy z rôznych krajín sveta tak majú možnosť pripravovať a priblížiť tamojšej spoločnosti kulinárne špeciality typické pre krajiny z ktorých pochádzajú. V práci je uprená pozornosť na imigrantky z krajín južného Kaukazu, konkrétne Gruzínska a Arménska ako i na tradičnú stravu typickú pre tieto krajiny. Kľúčové slová: tradičná strava, etnická kuchyňa, sociálne podnikanie, imigrácia, integrácia
|
|
|
Kalmyci a Rusko
Lachman, Karel ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Předkládaná práce je pojímána jakožto průřezová studie mající za úkol postihnout historický vývoj společenských formací postavených na kalmyckém etnickém základě a jejich vzájemné vztahy s ruským státem. Vzhledem k tomu, že obě vyznačené entity, jak kalmycké etnikum, tak i ruský stát, doznávaly v průběhu času značných objektivních změn, uchyluje se práce ve značné míře k diachronní analýze tématu. Souběžně s diachronním přístupem je aplikována i metoda synchronní, a to především s ohledem na legitimizační strategie, zdůvodňující účast současné Kalmycké republiky v sestavě Ruské federace. Po metodologické stránce se práce opírá vedle krátkodobého pobytu v Kalmykii a rozhovorů s Kalmyky žijícími na území České republiky především o odbornou, zejména ruskojazyčnou literaturu.
|
|
|
Íránská diaspora v USA
Havlů, Veronika ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Záměrem předkládané disertační práce je prozkoumat sociální realitu Íránců žijících ve Spojených státech. Jejím hlavním cílem je zjistit, jakým způsobem uchovávají, konstruují a pojímají svou íránskou identitu, a dále identifikovat faktory, které do tohoto procesu mohou vstupovat. Dalším úkolem této práce je nahlédnout intra-diasporické vztahy, sociální interakce s americkou společností a postoj amerických Íránců vůči Íránu. Pro splnění cílů práce byla uplatněna kvalitativní výzkumná metoda; vybraná kvalitativní data sestávala z 31 realizovaných rozhovorů s Íránci v New Yorku a Los Angeles. Výsledky výzkumu ukázaly na značný smysl pro íránskou národní hrdost, bez ohledu na náboženskou, vnitřní etnickou či generační příslušnost respondenta. Tato hrdost pramení ze starověkého íránského kulturního dědictví (a potažmo z éry Pahlaví, která starověkou symboliku přijala do svého ideologického repertoáru), a je stále živena prostřednictvím předislámských symbolů a nábožensky indiferentních tradic. Je zřejmé, že "čistou íránskou identitu" si uchovává pouze první generace, zatímco generace jedenapůltá a druhá pojímá sama sebe spíše "pomlčkově" nebo je "roztržena" mezi třemi světy (typicky íránští Židé). Výzkum prokázal, že jejich identita je často volená, s ohledem na situaci a sociální kontext. Respondenti...
|
|
|
Snaha našich krajanů o zachování českého jazyka v polském Zelově
Korenc, Jan ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje především na snahy zelovských Čechů o udržení českého jazyka v dané komunitě. Z počátku je práce soustředěna na metodiku mého terénního výzkumu. V další části poukazuji na charakteristiku českých krajanů v Zelově, která se zaobírá historií, identitou, náboženstvím, ale i vztahy s majoritní společností. Největší část práce se věnuje samotnému terénnímu výzkumu. Cílem práce je zjistit jaký význam má pro zelovské Čechy používání českého jazyka a zdali má tato komunita šanci přežít už tak dost pokročilou asimilaci do majoritní polské společnosti.
|
|
|
Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence
Kušniráková, Tereza ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Disertační práce Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence přibližuje vývoj vietnamské mezinárodní migrace od poloviny 20. století po současnost se zvláštním zřetelem k Česku jako k cílové zemi. Je zaměřena jednak na analýzu hlavních strukturálních faktorů podněcujících vietnamskou mezinárodní migraci z širšího hlediska (ekonomický rozvoj, ekonomicko-politické reformy Đổi Mới, pro-emigrační politika vlády VSR), ale i na rozbor subjektivních interpretací těchto vlivů vlastními aktéry migrace. Kombinací makroúrovňového a mikroúrovňového přístupu ke studiu mezinárodní migrace si práce klade za cíl identifikovat stěžejní faktory, které vietnamskou mezinárodní migraci iniciují a jak určují hlavní směry těchto pohybů, očekávání migrantů a nemigrujících a volbu adaptační strategie. Klíčovou součástí práce je též i odkrytí proměn těchto faktorů a jejich významu v závislosti na fázi migrace a společensko-ekonomicko-politickém kontextu migrace či rozhodování k migraci. Práce se obsahově opírá o analýzu dostupných statistických dat a právních dokumentů a o výstupy z tříletého výzkumu, který byl realizován v Česku a ve Vietnamu mezi třemi skupinami respondentů v letech 2010-2012: a) vietnamskými navrátilci, kteří žili v Česku/Československu, b) mezi vietnamskými migranty, kteří žijí v Česku,...
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
| |
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
host ::
RSS.