|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře
Palúchová, Miroslava ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na specifikaci požadavků na spektrální rozlišení dat vstupujících do klasifikace a zodpovězení otázky, která pásma jsou stěžejní pro rozlišení tříd předem stanovené legendy. V práci jsou použita letecká hyperspektrální data senzoru AisaDUAL. Aplikovanou metodou výběru významných pásem byla diskriminační analýza provedena v IBM SPSS Statistics. Významná pásma se nacházela v intervalech 1500-1750 nm (začátek oblasti SWIR), 1100-1300 nm (delší vlnové délky NIR), 670-760 (red-edge) a 500-600 nm (zelené pásmo). Klasifikace vybraných pásem proběhla v ENVI 5.4 pomocí klasifikátoru Support Vector Machine a dosáhla celkové přesnosti 80,54 %, Kappa koeficient 0,7755. Součástí práce je také hodnocení vhodnosti dostupných družicových dat pro klasifikaci vegetace tundry z hlediska spektrálního rozlišení. Klíčová slova: tundra, Krkonoše, klasifikace, spektrální rozlišení, separabilita tříd, diskriminační analýza, hyperspektrální data
|
|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
|
Odpovědnost za vady podílu či akcií
Červená, Lucie ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Odpovědnost za vady podílu či akcií ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá analýzou zákonné a smluvní odpovědnosti za vady podílu či akcií a vymezením jejich vlastností se zaměřením na úpravu koupě. Vzhledem k tomu, že počet provedených transakcí týkající se podílu či akcií dosahuje v České republice několik stovek ročně a český právní řád se úpravou smlouvy o jejich převodu zabývá jen okrajově, vzniká v praxi řada sporů ohledně jejich vad a odpovědnosti převodce za ně. Považuji proto téma odpovědnosti za vady podílu či akcií za aktuální a vhodné k podrobnějšímu odbornému zpracování. Výzkumné otázky byly například následující: zda mohou mít podíl či akcie obvyklé vlastnosti či obvyklý účel užití; zda mohou být vlastnosti obchodního závodu vlastnostmi podílu či akcií přímo ze zákona; nebo zda může být společník obchodní korporace považován za spotřebitele. V některých otázkách, které jsou v právní teorii sporné či nejsou v českém právním řádu řešeny či jen okrajově, je při jejich řešení využívána komparace se zahraniční právní doktrínou, zejména německou a rakouskou. Po úvodní kapitole zabývající se právní povahou smlouvy o převodu podílu či akcií a srovnáním s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, je věnována pozornost obvyklým vlastnostem podílu či akcií a jejich konkrétním vlastnostem, resp. vadám s...
|
|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
|
Klasifikace vybraných druhů vegetace v krkonošské tundře s využitím časové řady dat PlanetScope
Roubalová, Markéta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry lze s využitím dat PlanetScope rozlišit tři druhy travin - bezkolenec modrý (Molinia caerulea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a smilka tuhá (Nardus stricta) v krkonošské tundře a zda multitemporální přístup může přispět ke zvýšení přesnosti klasifikace těchto druhů. Využito bylo dat PlanetScope s prostorovým rozlišením 3 m. Řízená pixelová klasifikace Maximum Likelihood, Support Vector Machine, Random Forest a objektová klasifikace SVM proběhly v programu ENVI 5.3 na základě terénních dat zaměřených GPS přístrojem v letech 2014 až 2018. Jednotlivé přesnosti klasifikace byly porovnány s výstupy řízené klasifikace v Kupková et al. (2017) a Marcinkowska-Ochytra et al. (2018a). Nejlepší výsledek klasifikace byl dosažen pro multitemporální kompozit metodou Random Forest. Celková přesnost klasifikace byla 80,67 %, což je lepší výsledek, než v případě klasifikace snímku z jednoho termínu (celková přesnost 76,06 %). Data PlanetScope byla porovnána s daty RapidEye a Apex. V rámci dat RapidEye dosáhl nejvyšší celkové přesnosti multitemporální kompozit klasifikovaný metodou Random Forest (74,75 %), v případě dat Apex (termín 10.9.2012) bylo dosaženo nejlepšího výsledku také metodou Random Forest (75,91 %). Klíčová slova: multitemporální klasifikace, vegetace,...
|
|
|
Protokol pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu
Šudová, Markéta ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Protokol pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je navržení jednotného protokolu pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu na základě dosavadní dostupné literatury a vlastního experimentálního měření. Zavedení jednotných pravidel zahrnující všechny fáze sběru dat včetně doporučené přípravy před měřením, volby vzorkovacího schématu a zpracování naměřených údajů je důležité pro naměření kvalitních terénních dat vhodných pro následnou validaci produktů DPZ. Na základě dostupné literatury jsou zhodnoceny současné metodiky měření LAI dat v terénu a vymezeny základní parametry protokolu. Pro navržení vhodné parametrizace protokolu bylo provedeno vlastní experimentální měření v terénu. Stanovení vhodného počtu dílčích měření v rámci ESU je určeno pomocí vztahu mezi počtem dílčích měření a hodnotou MSE. Pro stanovení vhodného vzorkovacího schématu jsou otestována schémata uvedená v literatuře a vlastní navržená vzorkovací schémata. Na základě dosažených hodnot MSE bylo vyhodnoceno nejvhodnější vzorkovací schéma, které bylo prakticky ověřeno v terénu. Na základě terénního měření přístroji LAI-2200C a AccuPAR LP-80 je porovnána vhodnost přístrojů a naměřené hodnoty LAI. Výsledkem práce je obecný protokol pro sběr dat v terénu a konkrétní protokol pro sběr...
|
|
| |
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
host ::
RSS.