|
|
Substráty v rhizosféře šídlatek (Isoëtes) v šumavských jezerech
Husák, Štěpán
Vzorky půd z rhizosféry obou druhů šídlatek (Isoëtes lacustris a I. echinospora) byly odebrány z jejich porostů v Černém a Plešném jezeru na Šumavě díky potápěčům C. Weilnera se spolupracovníky (1996, 1998) a M. Böhma (2002). Půdy byly analyzovány v chem. laboratoři Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Výsledky ukazují na mírně zvyšující se obsahy většiny stanovení, pouze u K obsah v r. 2002 poklesl na 5,75 mg. kg-1 ve srovnání s rokem 1996, kdy bylo v porostu šídlatky ostnovýtrusné v Plešném jezeře zjištěno 116,25 mg. kg-1. Odběry a analýzy půd z porostů šídlatek budou opakovány v dalších letech.
|
|
|
Řasy Černého jezera na Šumavě
Lukavský, Jaromír
Řasy a sinice jsou prezentovány jako důležitá součást rostlinných společenstev. Potoky, rašeliniště, aerofytní a subaerofytní stanoviště, fytoplankton jezer a sněžné řasy jsou pojednány a dokumentovány na tabulích a mikrofotografiích. Šumava je důležitým refugiem oligotrofních druhů řas a klasickou lokalitou jejich studia.
|
|
|
Produktivita horských luk při různých způsobech hospodaření
Mašková, Z. ; Květ, Jan ; Zelený, D.
Horská louka v NP/BR Šumava, ca 1160 m n.m., byla podrobena 3 zásahům uprostřed července ve 4 po sobě následujících rocích: kosení, mulčování, ponechání ladem. Jak typ zásahu, tak rok měly průkazný vliv na nadzemní biomasu a množství opadu (Vše v sušině) před každoročním zásahem, vliv na podzemní biomasu byl neprůkazný. Nadzemní biomasa před každoročním zásahem byla 0,35-0,5 kg.m-2 u všech zásahů a ve všech rocích, podzemní biomasa byla 6-9 kg.m-2. Poměr R/S se pohyboval mezi 6-18, obvykle byl největší na kosené ploše. Hmotnost sušiny opadu byla většinou 0,2-0,8 kg.m-2, největší na ploše nechané ladem. Sezónní chody všech sledovaných produkčních charakteristik byly značně proměnlivé. Odhad průměrné rořní nadzemní produkce pokusné louky činil 0,6-0,7 kg.m-2.
|
|
| |
|
|
Výzkum integrovaného turismu na Šumavě v evropském kontextu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
V rámci mezinárodního výzkumného projektu, který nese název äIntegrovaný turismus jako faktor podporující rozvoj zaostávajících venkovských oblastí v Evropěö, je porovnáváno šest evropských zemí ů Francie, Irsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie a Česká republika. Integrovaný turismus je chápán jako cestovní ruch, který se přímo váže na ekonomický, sociální, kulturní a přírodní potenciál území, v němž se odehrává. Problematika rozvoje integrovaného turismu je zkoumána z hlediska jednotlivých aktérů podílejících se na tomto jevu ů z hlediska podnikatelů v cestovním ruchu, návštěvníků území, jednotlivých institucí důležitých pro rozvoj turismu a hostitelské komunity. Šumava je do tohoto projektu zahrnuta jako jedno z modelových území. Článek přináší vybrané výsledky z rozsáhlého výzkumu a jejich porovnání s výsledky zahraničních partnerů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.