Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mary Tudor: Woman and Queen
Tišliarová, Katarína ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je analýza života prvej korunovej anglickej kráľovnej, Márie I. Tudorovej, ako ženy a panovníčky. Pričom skúmanie týchto dvoch faktorov je uskutočňované prostredníctvom symboliky konkrétnych kráľovských ceremónií odohrávajúcich sa na začiatku jej, pomerne krátkeho, panovníckeho obdobia v porovnaní so zvyklosťami vo vybraných kráľovských ceremóniách pri novo nastupujúcich mužských panovníkoch. Prvou skúmanou otázkou bolo, či bola Mária od detstva pripravovaná na život panovníčky, alebo jej bolo poskytnuté len základné vzdelanie dobrej kresťanskej ženy. Na túto otázku si práca odpovedá na základe analýzy The Education of a Christian Woman od J.L. Vivesa. Jadrom tejto práce je analýza vybraných zachovaných písomných zdrojov, ktoré opisujú témy ako Máriinu korunováciu, Royal Entry, alebo jej reprezentáciu kráľovnej-manželky, a odpoveď na otázky ohľadom rozdielov medzi prvou korunovanou Anglickou kráľovnou a jej otcom, kráľom Henrichom VIII a jeho prvou kráľovnou-manželkou, Katarínou Aragónskou. Ďalšou dôležitou otázkou bolo Máriine manželstvo. Práca analyzuje, ako jej svadba ovplyvnila jej pozíciu na anglickom tróne - prezentovala sa stále ako suverénna panovníčka, alebo bola prezentovaná v tradičnej genderovej roli kráľovnej-manželky? Táto práca zodpovedala stanovené otázky...
Emancipační hnutí žen ve Velké Británii od 60. let do 80. let 19. století
Bažantová, Eva ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá ženským emancipačním hnutím ve Velké Británii od 60. do 80. let 19. století. Cílem bylo na základě parlamentních debat, dobových spisů a textů zákonů sledovat požadavky aktivistek ze střední třídy, jejich argumenty pro zrovnoprávnění žen v oblastech majetkových práv, volebního práva a vzdělávání. Práce se zabývá mezníky, jako byly petice či návrhy zákonů související s danými oblastmi, a následně hodnotí průběh a výsledky těchto emancipačních snah. Největšími úspěchy bylo narovnání možností nakládání s majetkem mezi vdanými a neprovdanými ženami, zisk volebního práva pro ženy v místních volbách a zkvalitnění školství.
Spolupráce královny Viktorie s premiéry Benjaminem Disraelim a Williamem Gladstonem
Procházka, Jakub ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
česky V bakalářské práci bude zkoumána spolupráce britské královny Viktorie se dvěma největšími politickými rivaly na britské politické scéně druhé poloviny devatenáctého století. Práce se bude zabývat analýzou postojů královny Viktorie k politickým jednáním a opatřením Benjamina Disraeliho a Williama Gladstonea. Dále se soustředí i na osobní dimenzi této spolupráce. Analýza se zaměří na vývoj postojů královny Viktorie k politice ministerských předsedů od počátku její vlády až po smrt Benjamina Disraeliho. Cílem práce je posouzení rozdílného chování Viktorie k ministerským předsedům. Analýza bude vycházet ze studia vydaných pramenů osobní a institucionální povahy a příslušné odborné literatury především anglosaské historiografie.
Morfinisté a kokainisté v Předlitavsku v letech 1867-1918
Nitschová, Kristýna ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá stavem a léčbou morfinistů a kokainistů v ústavech pro choromyslné v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Horním Štýrsku v letech 1867 až 1918. Dále se komparuje četnost léčby na jednotlivých územích, přístupy ústavů k chovancům, důvody, proč byl pro dané chovance zvolen právě onen ústav a analyzuje, proč se chovanec stal závislým. Pro Čechy byl vybrán ústav sídlící v Kosmonosech (Zemský ústav pro choromyslné v Kosmonosech), pro Moravu ústav v Brně (Zemský ústav pro choromyslné v Brně), pro Slezsko v Opavě (Slezský zemský ústav pro choromyslné v Opavě) a pro Horní Štýrsko ústav ve Štýrském Hradci (Landes-Irrenanstalt Feldhof bei Graz). Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů zmíněných institucí, vydaných pramenů a odborné literatury.
První světová výstava 1851 v Londýně
Bažantová, Eva ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce má za cíl analyzovat přípravy, průběh a společenské dopady První světové výstavy, konané v roce 1851 v Londýně. V práci jsou nejdříve v první kapitole popsány impulsy a počáteční fáze příprav Výstavy. Druhá kapitola se soustřeďuje na stavbu výstavní budovy - Křišťálového paláce a na další nezbytné přípravy související přímo s Výstavou, vydání nového patentového zákona a zajištění bezpečnosti. Stěžejní třetí kapitola analyzuje otevření a průběh Výstavy, vystavované předměty a doplňkové služby a taktéž se zaměří na ohlas Výstavy v dobovém tisku a v dalších publikacích. V práci je také věnována pozornost vlivu úspěchu Výstavy na rozvoj muzejnictví, školství a dalších oblastí viktoriánského života. Klíčová slova: 1851; Henry Cole; Křišťálový palác; muzejnictví; princ Albert; Světová výstava; viktoriánská Velká Británie
Entente Cordiale: vývoj britsko-francouzských vztahů na cestě k Srdečné dohodě, 1898-1904.
Hennlichová, Marcela ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Vzájemné britsko-francouzské vztahy byly na přelomu 19. a 20. století velmi komplikované. V průběhu Fašodské krize roku 1898 stanuly obě velmoci na prahu války, jíž se nakonec podařilo vyhnout jen díky včasnému ústupu francouzského ministra zahraničí Delcassého. S nástupem nového francouzského velvyslance v Londýně Paula Cambona začala v britsko-francouzských vztazích nová éra, která nakonec vyústila o šest let později v podpis Entente Cordiale. Právě analýza britsko- francouzských vztahů v letech 1898 až 1904 a jejich vyústění v Entente Cordiale je předmětem předkládané diplomové práce, která se snaží zjistit, jaké faktory umožnily vzájemné britsko-francouzské sblížení. Podpis Entente Cordiale 8. dubna 1904 ukončil francouzskou politiku stálých obtíží v Egyptě, urovnal vzájemné britsko-francouzské rozpory v mimoevropských oblastech a strhl bariéru, která bránila britsko-francouzské spolupráci, čímž byla započata cesta k formování mocenských bloků, které se roku 1914 střetly ve světové válce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.