|
|
Experimentální estetika Otakara Zicha
Bělohradská, Anna ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tu část vědeckého odkazu významného českého estetika Otakara Zicha (1879-1934), v níž formuluje zásady využití experimentu ve výzkumu některých estetických otázek, jejichž dosavadní řešení považoval za sporné. Takto zaměřená Zichova výzkumná práce spadá do jeho raného období, v němž se především zabýval otázkou vztahu hudby a citů (nálad) a problematikou toho, co patří do estetického vnímání hudby. Základním pramenem pro předmět práce slouží Zichova práce Estetické vnímání hudby, v níž vychází z řady podnětů a návrhů experimentálního výzkumu v oblasti psychologie a estetiky, jak se utvářely v průběhu druhé poloviny 19. století a současně vědomě navazuje na podněty svého učitele Otakara Hostinského. Tyto podněty jsou v práci sledovány, vyhodnocovány a zasazeny do kontextu formování Zichovy experimentální estetiky. Cílem práce je analýza a zhodnocení účinnosti metody, s jejíž pomocí Zich na základě výsledků experimentálního výzkumu zformuloval teorii významové představy v hudbě a zcela nově interpretoval city a nálady ve vztahu k hudbě, včetně objasnění toho, co z hlediska hudebního vjemu patří do estetického vnímání hudby. Klíčová slova Otakar Zich, experimentální estetika, estetické vnímání, hudba
|
|
|
Analýza problematiky české hudební deklamace v koncepcích Hostinského a Krásnohorské v rámci "boje o Smetanu" v 70. a 80. letech 19. století
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Hons, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výzkum utváření teorie české hudební deklamace v druhé polovině 19. století. Cílem je prezentovat tuto teorii jako součást dobového sporu ke koncepci české národní hudby. Práce se opírá o metodologii výzkumu dějin idejí, kterou kombinuje s metodologií výzkumu dějin institucí, protože teorie české hudební deklamace se vyvíjela na pozadí rozvoje českého operního divadla, české hudební kritiky a hudebních časopisů. Hlavními prameny pro výzkum předmětu práce jsou zejména příspěvky Hostinského a Krásnohorské, kteří se jako jediní formulováním zásad správné české hudební deklamace zabývali. Dalšími prameny jsou dobové texty, které souvisejí s kontextem dobových sporů, na jejichž pozadí se teorie české hudební deklamace utvářela. Úvodní kapitola charakterizuje vliv změny politické situace od počátku 60. let 19. století a s tím související proměnou českého kulturního života, ve kterém se dostala do popředí idea vytvoření české národní hudby zejména prostřednictvím českých operních děl. V druhé kapitole prezentuje spor o Wagnera jako základní podnět k vytvoření zájmu o problematiku české hudební deklamace a představuje Otakara Hostinského jako základního iniciátora této aktivity. Po analýze úvodních dvou Hostinského příspěvků k tomuto tématu se následující třetí kapitola již...
|
|
|
Podoby Orfea. Ikonografická studie o motivu Orfea v evropském a českém výtvarném umění 19. století
Machková, Magda ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Dykast, Roman (oponent)
Ikonografická studie o podobách mýtického Orfea ve výtvarném umění se v dílčích sondách zaměřuje na české prostředí dlouhého 19. století a formou mikropříběhů se snaží ukázat potenciál orfeovské ikonografie jak v uměleckých dílech, tak u jejich tvůrců nebo interpretů. Divadelnické, básnické či výtvarné kontexty pracovaly dílem se zavedenou tradiční ikonografií Orfea pěvce, hudebníka, milovníka, tragéda, dílem ji transformovaly do novotvarů, které sice zůstaly neopakovány, nicméně pro konkrétního autora či situaci měly klíčový význam. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu slovanského Orfea - vyšehradského Lumíra -, postavy z českého mýtického dávnověku, jenž měl oproti svému antickému prototypu na metaforické zrození, vyzrání i vyvanutí pouze jedno století.
|
|
| |
|
|
K estetické výchově žáků "Hostinského školy"
Dvořák, Petr ; Foglarová, Eva (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tématem diplomové práce K estetické výchově žáků ‚Hostinského školy' je koncept estetické výchovy konce 19. a první čtvrtiny 20. století. Práce rozlišuje dvě vlny zájmu o problematiku estetické výchovy. První vlnou je předválečné ‚Hnutí za uměleckou výchovu', které se zformovalo kolem Josefa Patočky. Druhá vlna zájmu o estetickou výchovu probíhá v meziválečném období a týká se výhradně žáků Otakara Hostinského. Práce je primárně založena na textech o estetické výchově. Na jejich základech se snaží detailně představit pojetí estetické výchovy jednotlivých autorů. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Otakar Hostinský, Josef Patočka, Bohumil Markalous, Jaroslav Hruban a Otakar Zich. SUMMARY
|
|
|
Pojetí krásy ve Ficinově komentáři De amore a její vliv na renesanční estetiku
Polák, Ján ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spis Marsilia Ficina známý jako De amore na základě charakteristiky autorova života a díla a ukázat jeho vliv na renesanční estetiku. Základním tématem spisu, vzniklého jako komentář Platónova Symposia, je funkce lásky v rámci kosmologie, kterou Ficino přebírá od novo-platoniků, zejména od Plótína. Hlavním Ficinovým přínosem pro renesanční a novověké myšlení je překlad a další rozvíjení Platónova díla, včetně jeho koncepce dvojí lásky. Tato studie předně shrnuje Ficinův život a dílo, dále zkoumá spis samotný s důrazem na estetická témata a poté demonstruje vliv Ficinova pojetí lásky na renesanční estetiku na příkladu vybraných děl renesanční literatury. Výběr textů ukazuje transformaci tohoto pojetí od textu přímo inspirovaného Ficinovou naukou přes dílo v němž tato nauka ustupuje formálním literárním požadavkům až k textům, v nichž získává literární forma naprostou převahu nad filozofickým obsahem. Klíčová slova Marsilio Ficino*renesanční platonismus*renesanční estetika*platonická láska
|
|
|
Kritika populární hudby v úvahách Rogera Scrutona
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritikou populární hudby, již provádí britský konzervativní filosof Roger Scruton. Vychází z předpokladu, že tato kritika není ryze estetická, neboť je hluboce zakořeněna ve Scrutonově pojetí umění, kultury a člověka. První část práce se proto zaobírá těmito širšími souvislostmi, a jejím výtěžkem je vysvětlení, proč Scruton zavrhuje populární hudbu coby nedílnou součást populární kultury. Druhá část práce se zabývá Scrutonovou filosofií hudby, tedy otázkami hudební estetiky: jaký je ontologický status hudby, co může znamenat, v čem spočívá její hodnota a v čem její "etická moc". Třetí část je věnována samotné kritice populární hudby: nejprve je objasněn její pojem a následně jsou propojeny výtěžky obou předchozích kapitol, aby byl Scrutonův odsudek populární hudby pojat v plné šíři. Závěr práce je věnován poukázání na problematické aspekty Scrutonovy teorie, zejména otázce adekvátnosti aplikace modelu pro oceňování vážné hudby na případ hudby populární.
|
|
|
Kritické přístupy estetického formalismu v koncepcích Durdíka a Hostinského k Wagnerově ideji "Gesamtkunstwerku"
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat kritiku koncepce "Gesamtkunstwerku" z hlediska české formalistické estetiky druhé poloviny 19. století. Protože je koncepce "Gesamtkunstwerku" především spojována s teoretickým a uměleckým dílem Richarda Wagnera, je nezbytnou součástí práce celková analýza dobové situace v české hudební kultuře v období konce 60. a zejména v průběhu 70. let 19. století. V tomto časovém období v české společnosti probíhala vyhrocená diskuse kolem možnosti uvedení Wagnerova operního díla v českých zemích. A souběžně s tímto tématem probíhal názorový spor o podstatě české opery, který byl vázán především na operní dílo Bedřicha Smetany. Utvářející se česká estetika do tohoto sporu vstoupila především prostřednictvím estetiků Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Hlavním tématem bakalářské práce je interpretace kritického přístupu Durdíka a Hostinského ke koncepci "Gesamtkunstwerku" na základě analýzy jejich prací, které se tomuto tématu věnovaly z hlediska jejich systému formalistické estetiky. Durdíkovo a Hostinského pojetí formalistické estetiky se začalo výrazně odlišovat právě v době, kdy se oba intenzivně zabývali problematikou "Gesamtkunstwerku". Závěrečným cílem práce je na základě komparační metody vyložení podstaty rozdílného kritického přístupu Durdíka a...
|
|
|
Scrutonovo pojetí hudebního významu
Hurník, Štěpán ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předmětem předložené bakalářské práce je Scrutonovo pojetí hudebního významu. Výzkum je založen na analýze Scrutonových kritik sémiotických přístupů k problematice hudebního znamenání. Hudba je ze sémiotického hlediska chápána jako znak. Její význam je na tomto základě vysvětlován relačně: hudba znamená prostřednictvím odkazu k něčemu, co je vůči ní vnější. Hudební sémiotika tak zkoumá podoby této sémantické relace a usuzuje z toho povahu hudebního znamenání. Scrutonova koncepce je budována v opozici vůči tomuto pojetí. Jejím předpokladem je asémantický způsob hudebního znamenání, který má svůj základ v metaforickém hudebním prožitku posluchače. Hudební význam zde není dán sémantickou relací, ale je posluchačem slyšen v hudbě samotné. Na základě toho Scruton tvrdí, že význam hudby lze hledat pouze v hudební struktuře. Aby mohlo dojít k úplné formulaci této Scrutonovy koncepce, je třeba analyzovat jednotlivé Scrutonovy kritiky sémiotických přístupů. Jejich prostřednictvím se z jedné strany ozřejmí důvody, proč Scruton odmítá sémiotický přístup k výzkumu hudebního znamenání, ze strany druhé dojde k představení a vyjasnění jeho asémiotického pojetí významu v hudbě. Cílem práce je tedy prostřednictvím sledování těchto kritik ukázat, jak Scruton uvažuje o problematice hudebního znamenání, a formulovat...
|
|
|
Vliv "ždanovismu" na vývoj české poúnorové hudební estetiky
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dění v české hudební estetice po "Vítězném únoru". V důsledku politických změn byla tato oblast veřejného života řízena podle sovětského vzoru. Proto tuzemští autoři přejali původně sovětské zadání boje proti formalismu. V první části práce jsou nejprve představeny kořeny sovětského boje s formalismem, z nichž vyrostly dvě protiformalistické kampaně. V souvislosti s druhou kampaní jsou představeny názory dobových sovětských teoretiků na společenskou funkci hudby (či umění obecně) a možnosti hudebního zobrazení. Druhá část práce se zaměřuje na českou debatu, respektive její čelní protagonisty: Zdeňka Nejedlého, Josefa Stanislava, Miroslava Barvíka a Antonín Sychru. V závěru práce je česká debata srovnána se sovětským vzorem. Klíčová slova socialistický realismus | normativní estetika | hudební estetika | ždanovismus | ideologie
|
host ::
RSS.