|
|
Josef Redlich, liberal scholar in the times of crisis
Koluch, Petr Vilém ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Josefa Redlicha, univerzitního profesora a poslance Poslanecké sněmovny Říšské rady Rakousko-Uherska zastupujícího Moravu, který byl v těžkých dobách jmenován rakouským ministrem financí. Jeho rozsáhlá pozůstalost umožňuje pochopit rakouskou společnost a sledovat její společenské proměny. Cílem výzkumného projektu zaměřeného na Josefa Redlicha je podat komplexní analýzu společenských jevů v letech 1848- 1918, které vedly k rozpadu monarchie a vzniku jednotlivých republikánských států. Práce se skládá ze tří dějových linií. První část práce, koncipovaná z pohledu kulturních dějin, se snaží najít souvislost mezi zrodem modernistického hnutí a vzestupem a pádem liberálního režimu v Rakousku-Uhersku. Popisuje vzestup měšťanské třídy, židovského patriarchátu a jihomoravské podnikatelské rodiny Redlichů spolu s příběhem Josefa Redlicha. Představuje také vztah měšťanstva k umění a jeho roli nositele kulturních a společenských proměn v 19. století. Na základě studia výsledků rakouských badatelů a uznávaných osobností z oblasti kulturních dějin si práce klade za cíl představit sociální změny probíhající v rakouské společnosti na konci 19. století. Druhá část práce se věnuje formování liberální mentality městských elit a analyzuje prvky Redlichova ústavního myšlení. Josef...
|
|
|
Tak trochu jiná třicátá léta - Perspektiva krizí třicátých let očima českých krajanů v Americe mezi lety 1929-1939.
Durčák, Michael ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Čeští krajané v Americe hráli důležitou roli nejen při ustavení samostatného Československa po první světové válce. I dnes se k českému původu hlásí více než milion Američanů. Čechoameričané tak pochopitelně bedlivě v meziválečném období sledovali, jak se daří mladé demokracii ve středu Evropy. Jejich reflexe je zaznamenána především v rámci krajanských periodik, které i přes svou částečnou dostupnost nejsou dodnes dostatečně reflektovány v rámci odborné literatury. Obecně platí, že nejvíce probádané je "vrcholné" období krajanské Ameriky v období kolem první světové války, jinde však máme velké mezery, především v meziválečném období. Ve své práci se pokusím o komparativní pohled Čechů v Americe na události let 1929 až 1939, přičemž krajními body mého zkoumání budou krach na newyorské burze na podzim 1929 až po obsazení zbytků Československa nacistickým Německem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Zaměřím se konkrétně na česká periodika vydávaná ve třech lokalitách - Chicagu, Nebrasce a Texasu. Komparace těchto tří pohledů přinese unikátní srovnání perspektivy Čechoameričanů napříč urbánních i rurálních oblastech ve třech různých státech napříč Spojenými státy. Výhodou zároveň bude vyzdvižení periodik z období, o nějž badatelů doposud nejevili přílišný zájem. Jádro práce budou...
|
|
|
Proměny Terezína do první poloviny 20. století
Kumpfová, Kristýna ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Terezín je zvláštním typem města, jehož vznik nebyl determinován ekonomickými, nýbrž vojenskými důvody. Vznikl v 18. století jako pevnostní město a stal se sídlem vojenské posádky (která zde s výjimkou druhé světové války sídlila až do 90. let). Terezín se nacházel ve smíšené německo-české oblasti a po odtržení Sudet se ocitl na samé hranici s Třetí říší. Výstavba města na konci 18. století včetně jeho významu a posléze dějiny židovského ghetta jsou námětem mnoha historických prací. Ale období konce monarchie a první republiky v Terezíně teprve čeká na větší historické bádání. Výchozím bodem mé práce je postupná proměna města v průběhu 19. a první poloviny 20. století, v závislosti na tom, jak se měnil strategický význam města jako vojenské pevnosti. Terezín nedlouho po dokončení začal morálně i technicky zastarávat. Rychlý rozvoj nových zbraňových systémů, a zejména rozvoj válečných technik, kdy se po železnici mohly přemisťovat početné jednotky i s týlním zabezpečením, a armády se stávaly mnohem mobilnějšími, to vše determinovalo další vývoj města. Stacionární pevnost bylo možné obejít a tak ztrácela na svém původním významu. Na druhou stranu by byla škoda nevyužít tuto obrovskou investici, její účelové objekty, a tak zůstával Terezín dál posádkovým městem a byl využíván jako muniční sklad a sklad...
|
|
|
Maloměstské drama: Hledání identity ve Dvoře Králové nad Labem v období Velké války a převratu
Rejchrt, Ivo ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Kessler, Vojtěch (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl sledovat proměny života, identity a loajality obyvatel Dvora Králové nad Labem během první světové války. Prvním krokem je popsat hospodářství, samosprávu a státní správu ve městě, které se zásluhou výrazné industrializace v posledních předválečných dekádách dynamicky rozvíjelo. Válečné hospodářské potíže, bída a nedostatečné zásobování se společnými silami snažila mírnit státní správa a samospráva, které spolupracovaly na udržení pořádku dokonce i v převratových dnech r. 1918. Okresní Národní výbor sice dokázal prosadit odvolání okresního hejtmana, ale poté byla zachována správní kontinuita okresního hejtmanství. Demokratizace volebního práva změnila rozložení politických sil ve městě, ale vítězství československých socialistů a druhé místo národních demokratů (v rozporu s celostátními výsledky) dokládá zachování dominance národního cítění voličů. Druhým krokem je analýza soudobého tisku. Dvoje noviny postupně zanikly (jedny mezitím zveřejnily ruský manifest), ale třetí přečkaly celou válku a staly se svědkem proměn cenzury a propagandy. Třetím krokem je výzkum místního školství, které odráží státní propagandu, "mobilizaci" zázemí ve prospěch válečného úsilí, strádání nedostatkem potravin i uhlí a odvádění pedagogů i nejstarších středoškolských studentů do armády....
|
|
|
Volba prezidenta Československa roku 1927 a její odraz v tisku
Folda, Marek ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Volba prezidenta Československa roku 1927 a její odraz v tisku Abstrakt: Tématem bakalářské práce je v pořadí třetí volba prezidenta Československé republiky z května roku 1927 se zaměřením na její reflexi v tisku. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl již prezidentem zvolen dvakrát, se rozhodl pro třetí kandidaturu a jeho jediným soupeřem se nakonec stal člen KSČ Václav Šturc. Masaryk chtěl původně prosadit volbu ministra zahraničí Edvarda Beneše, který však neměl dostatečnou podporu politické scény. Již předem prezident avizoval, že nehodlá jít do případného druhého kola a jednání o volbě nechal zcela v rukách ministerského předsedy Antonína Švehly. Před prezidentskou volbou se v tisku rozpoutala debata mezi novinami podporujícími Masaryka a těmi, které stály proti. Tato práce si klade za cíl zachytit a popsat tento tiskový spor.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Národní soud s generálem Radolou Gajdou 1947. Případová studie
Král, Martin ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Tématem práce je kauza bývalého legionáře a československého generála Radoly Gajdy před Národním soudem v roce 1947. Po stručném představení Radoly Gajdy se tato práce věnuje jeho činnosti v druhé republice a protektorátu. V druhé kapitole nastiňuje vznik retribučního soudnictví, především se však soustřeďuje na Gajdovu kauzu. Položil jsem si otázky týkající se objektivity soudu, způsobu jeho přístupu k obžalovanému a možností zásahů do soudcovské nezávislosti. Prozkoumal jsem též způsob informování stranického tisku o tomto případu. Zjistil jsem, že Radola Gajda již nebyl roku 1947 politicky významná osobnost a nepodařilo se mi najít žádné významné zásahy do vyšetřování a soudního přelíčení. Soud dal obhajobě i obžalobě rovnocenný prostor a důkazy obou stran racionálně zhodnotil. Tisk jednotlivých politických stran informoval o přelíčení velmi stručně a především levicové deníky daly přednost informacím zaměřeným proti obžalovanému.
|
|
|
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
host ::
RSS.