|
|
Sociální stratifikace panství Horšovský Týn v 17. - 19. století
Němečková, Ivana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na životní poměry poddaného obyvatelstva na západočeském panství Horšovský Týn v 17. - 19. století. Těžiště práce spočívá v 17. století. Geograficky je panství vymezeno rozlohou uvedenou v berní rule - 1 město, 54 vesnic a 5 částí vsí. Práce se skládá ze čtyř základních částí. V první je blíže popsána základní literatura k tématu a pramenná základna. Druhá část je věnována stručnému historickému a územnímu vývoji panství a charakteristice správních a hospodářských poměrů. Ve třetím oddíle je na základě analýzy soupisu poddaných podle víry podrobně rozebrána demografická struktura panství v polovině 17. století. Pozornost je částečně věnována i sociální struktuře, především podružské vrstvě a čeledi, a okrajově je zmíněna také typologie a složení domácností. Dále je proveden odhad vývoje počtu obyvatel na panství Horšovský Týn od poloviny 17. do konce 19. století. Poslední část práce se soustředí na sociální stratifikaci panství a její proměny od poloviny 17. do poloviny 19. století. Na základě majetkového kritéria jsou určeny a popsány jednotlivé sociální vrstvy. Je sledováno jejich zastoupení ve společnosti a měnící se sociální skladba panství.
|
|
|
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
|
|
|
Vojenští zběhové v době osvícenského absolutismu ve světle dokumentů Českého gubernia a dalších pramenů
Švehelka, Ondřej ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vojenských zběhů z císařsko-královské armády v době osvícenského absolutismu, tedy za vlády Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. Na základě písemných i tištěných pramenů, vzniklých především z činnosti nejvyšších zeměpanských úřadů Království českého v tomto období, je podán výklad o otázkách trestání dezertérů, jejich limitovaného omilostňování a vzájemných výměn, k nimž docházelo mezi habsburskou monarchií a jejími spojenci. Pozornost je věnována rovněž přístupu státu k obyvatelům, kteří buď zběhům poskytli pomoc, anebo se naopak podíleli na jejich pronásledování a dopadení. Poslední část textu je zasvěcena seznamům vojenských zběhů, z nichž bylo možno vypracovat přibližný odhad počtu dezertérů, kteří svým původem pocházeli z Čech, a to s hlavním důrazem na sedmiletou válku, protože právě pro ni se tyto seznamy dochovaly v převážné většině. Klíčová slova vojenští zběhové, osvícenský absolutismus, osvícenské reformy, české gubernium, válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, Marie Terezie, Josef II.
|
|
|
Rokoková móda na portrétech šlechtičen z českých zemí a jejich vizuální sebeprezentace
Vlášková, Jana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kutílková, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá rokokový oděv šlechtičen v českých zemích na základě reprezentačních portrétů a dalších dobových maleb. V první části sumarizuje s využitím sekundární literatury základní fakta vývoje rokokové mody. Další část charakterizuje portrét jako historicky pramen. Poslední, stěžejní část předkládá podrobné popisy portrétů a dokumentuje univerzální i specifické rysy dámské mody. Výsledkem je souhrn typických znaků rokokového oděvu šlechtičen v českých zemích od třicátých do osmdesátých let 18. století.
|
|
|
Ţena mezi ideálem, normou a realitou v českém šlechtickém prostředí mezi léty 1500-1650
Seifertová, Michaela ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl rekonstruovat obraz ideální ženy a norem uplatňovaných pro ženské vlastnosti, chování a jednání pro období let 1500-1650 v českých zemích, a to prostřednictvím tří základních ženských kategorií, panny, manželky a vdovy. Další úkol představuje porovnání tohoto ideálního vzoru s reálnou skutečností. Vzhledem k nedostatku pramenů, jež by se zabývaly modelem ideální ženy ve šlechtickém prostředí, zaměřuji se taktéž na představitelky měšťanských kruhů, kde jsou prameny zmiňovaného charakteru k dispozici. V souvislosti s tím je mým úkolem rovněž nalezení odpovědi na otázku, zda byly popsaný ideál a normy platné pro obě zkoumané společenské vrstvy. Vycházela jsem z mravoučných a mravokárných spisů, satirických skladeb a písemností osobní povahy, jež jsem posléze konfrontovala s literaturou věnující se dějinám žen a dějinám každodennosti.
|
|
|
Život žoldnéře za třicetileté války v kontextu českých zemí
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje životu žoldnéřů za třicetileté války, je zaměřena na střední Evropu a v jejím rámci hlavně na situaci v českých zemích. Důraz je kladen na podobu vojenských táborů, která je rekonstruována na základě normativních pramenů, ego-dokumentů, dobové umělecké literatury, lidové slovesnosti i ikonografického materiálu. Pro uvedení do tématu jsou v práci popsány jednotlivé typy vojáků v habsburské armádě a struktura velení. Tématu vojáka je věnována zvláštní kapitola pojednávající o jeho cestě armádou od naverbování po propuštění. Zmíněno je také materiální vybavení a odívání žoldnéře. Ženy byly běžnou součástí soudobých armád, proto se věnuji také jim. Hlavním těžištěm práce jsou ovšem vojenské tábory. V práci je popsána jejich vizuální podoba, tedy rozvržení jednotlivých součástí tábora. Zabývám se přístřešky vojáků i tržištěm a hospodami. Zmíněna jsou negativa táborového života, mezi které počítám nakažlivé nemoci, nebo aktivity soudobou morálkou odsuzované. Krátce popisuji i válečné právo období třicetileté války. V souvislosti s životem v táboře je řeč také o vojenských úřednících odpovědných za aspekty s tábořením související. Na závěr práce je zařazena kapitola o vnímání vojenského živlu civilním obyvatelstvem a o "válečných hrůzách". klíčová slova: raný novověk, třicetiletá...
|
|
|
Kult sv. Františka Xaverského v českých zemích raného novověku
Andrle, Jan ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
RESUMÉ Práce se zabývá studiem šíření, trvání, proměn a recepce kultu významného jezuitského světce sv. Františka Xaverského v prostředí raněnovověkých českých zemí. Jejím cílem je přispět k lepšímu poznání reality pobělohorské rekatolizace a české spirituality 17. a 18. století. Konkrétní kult byl vybrán s ohledem na skutečnost, že sv. František Xaverský byl úzce spojen s hlavním (resp. nejvýraznějším) aktérem pobělohorské rekatolizace, totiž jezuitským řádem, kde v neformální hierarchii řádových světců figuroval na druhém místě hned za zakladatelem řádu sv. Ignácem z Loyoly. Dále sv. František Xaverský patřil do skupiny pěti nových katolických světců, kteří byli kanonizováni roku 1622 (sv. Ignác z Loyoly, sv. František Xaverský, sv. Terezie z Avily, sv. Filip Neri a sv. Isidor z Madridu) a kteří představovali důležitý prvek obrozené potridentské katolické spirituality. Ačkoli dosavadní literatura předpokládá rozšířenou úctu ke sv. Františku Xaverskému v českém baroku, systematické prozkoumání tohoto tématu však dosud nebylo provedeno. První kapitola se zabývá vymezením tématu práce, mapuje dosavadní poznatky a dostupné prameny a předestírá metodiku práce. Druhá kapitola stručně popisuje život a dílo sv. Františka Xaverského. Třetí kapitola sleduje šíření úcty ke sv. Františku Xaverskému po jeho smrti a...
|
|
|
Hudebníci na českých šlechtických dvorech v 16. a na počátku 17. století
Matyášová, Josefína ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Práce se zabývá některými aspekty fungování dvorních hudebních souborů v českých zemích v 16. a na počátku 17. století. Sleduje sociální postavení muzikantů, vyplývající z existujícího nebo naopak chybějícího služebního poměru, jejich kriminalitu a možnosti, nastavené tvůrci právních norem. Dále zasazuje fenomén šlechtických souborů do rámce dobového chápání hudby a hledá možné příčiny a inspirace k (v této době ještě spíše vzácnému) hudebnímu mecenátu. Pozornost je věnována národnostní skladbě u nás působících hudebníků a jejich materiálnímu ohodnocení. V neposlední řadě se tato práce vypořádává s ne zcela jasným souvisejícím pojmoslovím.
|
|
|
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
|
|
|
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
|
host ::
RSS.