|
|
Překladová technika z latiny do staroslověnštiny na základě Gumpoldovy legendy a Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu
Spurná, Kateřina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Reinhart, Johannes (oponent) ; Stankovska, Petra (oponent)
Překladová technika z latiny do staroslověnštiny na základě Gumpoldovy legendy a Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu Kateřina Spurná Abstrakt Tématem předložené disertační práce je analýza překladové techniky z latiny do staroslověnštiny na materiálu latinské Gumpoldovy legendy (Gump) z konce 10. století a jejího překladu, Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu (VencNik), jež byla sepsána na území raně přemyslovských Čech pravděpodobně v 2. polovině 11. století. Po úvodních kapitolách věnujících se základní charakteristice Gump, jejímu rukopisnému dochování a dalším latinským a staroslověnským václavským legendám, je pozornost zaměřena na analýzu VencNik, její dochování v rukopisech ruské provenience a základní fonetickou a morfologickou charakteristiku textu. Na tyto kapitoly navazuje nová edice VencNik, v níž je staroslověnský text představen tak, jak je reálně dochován v rukopisech, na rozdíl od starší edice Josefa Vašici z roku 1929, jenž se pokoušel rekonstruovat původní znění, a srovnán s částečně přepracovanou a doplněnou edicí Gump. Po edici staroslověnského textu následuje stručná kapitola o biblických citátech dochovaných ve VencNik a kapitola věnující se problematice předloh. Z detailního porovnání staroslověnské a latinské verze vyplývá ve shodě se starší odbornou literaturou, že...
|
|
|
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
|
|
|
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici
Chromá, Martina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Reinhart, Johannes (oponent)
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici (Martina Chromá) Abstrakt Tématem práce je slovanský překlad Bartolomějova evangelia (Otázek Bartolomějových), apokryfní památky sepsané původně v řečtině pravděpodobně ve třetím století. Do dnešní doby se text tohoto apokryfu dochoval ve dvou známých řeckých, dvou latinských a šesti slovanských rukopisech. Tyto slovanské rukopisy pocházejí ze 14.-18. století, přičemž čtyři z nich jsou ruského původu a dva srbského. Cílem práce je stanovení pravděpodobného místa a doby pořízení prvotního překladu památky do slovanštiny a nastínění cest, kterými se rukopisy ve slovanském prostředí dále šířily. Na základě podrobného textologického a lexikálního rozboru docházíme k závěru, že všechny slovanské rukopisy s textem památky vycházejí z jednoho společného archetypu, který byl s největší pravděpodobností pořízen v Bulharsku v průběhu 10. století. Dochované rukopisy dosvědčují, že původní slovanský překlad byl přenesen na Kyjevskou Rus, kde se rukopisy dále šířily a kde zároveň došlo k určitým úpravám textu památky, na základě kterých můžeme dochované rukopisy roztřídit do dvou redakcí či rukopisných linií. Z Ruska se rukopisy s textem památky dostaly také do prostředí srbského, a to nezávisle na sobě ve dvou různých obdobích. Součástí práce je také přehledná...
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
|
Život a dílo A. D. Grigorjeva
Lemeškinová, Michaela ; Kovačičová, Oľga (vedoucí práce) ; Kšicová, Danuše (oponent) ; Čermák, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce je věnována životu a tvůrčímu odkazu ruského filologa první poloviny 20. století A.D. Grigorjeva (1874-1945). Předmětem zkoumání je poprvé i emigrantské období (1922-1945) života a díla. Vědecký odkaz zahrnuje jak publikovaná díla, tak i rukopisné studie uložené v Archivu Akademie věd ČR, vědě zcela neznámé. Jedná se tedy o první ucelenou vědeckou biografii A.D. Grigorjeva, která seznamuje s proměnami badatelských zájmů a studijních podnětů, s vývojem metodologických postojů, s hodnotou výzkumu, a zároveň vědeckou činnost zasazuje do širšího kontextu životních událostí. Členění a struktura disertační práce je podmíněna mimořádným rozsahem vědních oborů, kterým se A.D. Grigorjev v průběhu svého života v prostoru Střední a Východní Evropy a Sibiře věnoval. První kapitola, věnovaná úseku života a vědecké činnosti před emigrací, začíná stručným popisem původu a gymnaziálního vzdělání (1.1.). Dále následuje přehled moskevského období (1.2.) zahrnující tři hlavní oblasti vědeckého výzkumu: medievalistickou (1.2.1.), folkloristickou (1.2.2.) a lingvistickou (1.2.3.). V příslušných oddílech této podkapitoly seznamujeme s celoživotním studiem jedné z nejstarších památek světové literatury (románu o Achíkarovi), s vazbou na prof. M.I. Sokolovova; v kontextu vývoje ruské filologie...
|
|
|
První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství
Kulhavý, Adam ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou historické paměti v kontextu bulharských středověkých dějin. Jejím hlavním cílem je zhodnocení role, jakou hrála historická paměť na První bulharský stát v období byzantské nadvlády a Druhého bulharského carství. V první části práce je kriticky zhodnocen dosavadní pohled bulharské historiografie na tuto tematiku. Část pojednávající o historické paměti v období byzantské nadvlády má za cíl zhodnotit, jakým způsobem a v jaké podobě se mohla historická paměť na První bulharský stát uchovat. Snaží se postihnout tuto paměť jako dynamický proces. Věnuje se jak příčinám, které vedly k postupnému rozpadu historické paměti po zániku Prvního bulharského státu, jakými byly rozpad domácích vyšších elit či ztráta politického centra. Stejně tak analyzuje faktory, které pomáhaly paměť na tento stát uchovat. V třetí části se práce zabývá způsobem, jakým způsobem bylo s historickou pamětí na První bulharský stát nakládáno v Druhém bulharském carství. Zkoumá způsob, jakým byla historická paměť využívána k legitimizaci samotné existence Druhého bulharského státu a poté se na základě dobových pramenů pokouší se postihnout rozsah a využití znalostí, které o dějinách Prvního bulharského státu v Druhém bulharském carství kolovaly. V závěru je pak na základě předchozích zjištění...
|
|
|
Kompozita ve staroslověnštině
Zábranský, Lukáš ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Bauerová, Helena (oponent)
V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....
|
|
|
Kompozita ve staroslověnštině
Zábranský, Lukáš ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Bauerová, Helena (oponent)
V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....
|
|
| |
host ::
RSS.