|
| |
|
|
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
|
|
| |
|
|
Vliv tepelné expozice na pórovou strukturu a mineralogii hutného dinasu.
Janek, Ondřej ; Kotouček, Miroslav (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Dinas je žáruvzdorné stavivo, které obsahuje nejméně 93 % oxidu křemičitého v polymorfních formách a to převážně -tridymitu, -cristobalitu a nepřeměněného -křemene. Ve sklářství se používá pro zdění kleneb sklářských pecí a v koksárenství pro zdění koksárenských baterií. Výhodou je vysoká únosnost v žáru, vysoká odolnost proti kyselým taveninám. Nevýhodou je nízká odolnost proti změnám teploty pod 600 °C. Diplomová práce se zabývá vlivem opakovaného výpalu dinasového kamene na jeho pórovitou strukturu a mineralogické složení.
|
|
|
Ostřiva slévárenských formovacích a jádrových směsí
Ostrézí, Filip ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje vlastnostem ostřiv nejběžněji používaných ve slévárnách, jejich výhodám, nevýhodám a použitelností. Nejpoužívanější jsou ostřiva křemenná, především díky své nízké ceně, mají však také mnoho nedostatků jako neplynulou roztažnost, zvýšenou reaktivnost a zdravotní závadnost. Popsána jsou hlavně ostřiva z České a Slovenské republiky, nechybí však ani pár zástupců mimo Evropu. U nekřemenných ostřiv nenajdeme tolik nevýhod, jejich problémem je však stále vysoká cena. Popsány jsou zde ty nejčastěji používané nekřemenné a umělé ostřiva.
|
|
|
Deformation and petrological record of polyphase quartzo-feldspathic rocks in Erzgebirge, Bohemian Massif
Kryl, Jakub ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent) ; Hasalová, Pavlína (oponent)
Centrální část Krušných hor, která je tvořena metagranitoidy a metasedimenty Proterozoika a staršího Paleozoika, se v rámci Českého masivu nachází v jednotce Saxothuringika. Tato oblast je formována tektonickým sledem několika UHP-HP a HT jednotek, které byly vyzdviženy během procesů Variské orogeneze. Na tomto území byla provedena studie deformačních mirkostruktur s cílem identifikovat a posoudit rozdílné jednotky, jejich hranice a vzájemnou strukturní pozici vztaženou k jejich vývoji v subdukční zóně. V oblasti bylo popsáno pět rozdílných deformačních mikrostruktur a byly odhaleny deformační přetisky v 1) hrubozrnných mikrostrukturách vztažených k paraautochtonní jednotce Kateřinské klenby a 2) v jemnozrnných mikrostrukturách v allochtonní HP-HT Gneiss Eclogite Unit I. Provedená konvenční termobarometrie jednotlivých deformačních přetisků naznačuje kontinuální deformaci během exhumace podél dvou kontrastních teplotně-tlakových drah. V jednotce parautochtonu dominuje teplejší P-T dráha, která naznačuje exhumaci z ~13.5 kbar a ~820 ◦C do ~3 kbar a ~500 ◦C. Naproti tomu studenější průběh v jednoce allochtonu naznačuje exhumaci z podmínek ~16 kbar a ~740 ◦C do podmínek ~3 kbar and ~400 ◦C. Mikrostruktury zachycující deformační přetisk jsou spojovány s vertikálním zkrácením spojeným s procesy...
|
|
|
Physics of the H2O-weakening effect in deformation of quartz
Pongrac, Petar ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Stipp, Michael (oponent) ; Peč, Matěj (oponent) ; Kronenberg, Andreas (oponent)
Za účelem zkoumání vlivu vody na vztah mezi mechanickým chováním, mikrostrukturními vlastnostmi, deformačními mechanismy a rozmístěním vody v přírodních křemenných agregátech byly vzorky Tana kvarcitu deformovány s proměnlivým množstvím přidané vody. Vzorky byly deformovány v koaxiální kompresi (1) s konstantními podmínkami 900řC, 1 GPa a rychlostí deformace ∼10−6 s−1 , (2) v krocích rychlosti deformace v intervalu ∼10−5 až ∼10−7 s−1 , a (3) v teplotních krocích v intervalu 750 řC až 950 řC. Experimenty s konstatními podmínkami měly množství přidané vody od 0 (originál) do 0.5 hm.%, zatímco experimenty s proměnlivou rychlostí deformace a teplotou byly zkoumány pouze bez přidané vody a s množstvím 0.1 hm.% přidané vody. Vzorky deformované za konstantních podmínek lze rozdělit na sušší (0-0.2 hm.% přidané vody) a vlhčí (0.3-0.5 hm.% přidané vody). Sušší vzorky vykazují podobné mechan- ické chování jako suchý originál a vzorky s 0.1 a 0.2 hm% přidané vody již ukazovaly nižší pevnost vůči originálu. Chování vlhčích vzorků je odlišné a méně systematické a vzorky lze rozdělit do dvou skupin - měkčí a pevnější. Většina deformace měkčích vzorků je lokalizována v blízkosti termočlánku (∼30%...
|
|
|
Mikrochemismus křemene jako metalogenetický indikátor
Pacák, Karel ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Oblast v okolí středočeského plutonu je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu ložisek zlata v České republice. Ložiska tvořená hydrotermálním křemenem tvoří soubor dobře prozkoumaných lokalit zachycujících několik ložiskových typů - "intrusion related gold deposit" (ložiska Petráčkova hora a Mokrsko) a "orogenic gold" (ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice). Mezi ložiska částečně podobná typu "orogenic gold" patří ložiska Libčice u Nového Knína a Roudný u Vlašimi. Na celkem 38 vzorcích z těchto pěti lokalit bylo provedeno zhruba 228 měření pomocí metody pomocí metody laserové ablace (LA-ICP-MS). Vzorky byly vybrány tak aby představovaly jak hlavní žilovinu s Au zrudněním, tak i pozdější žilovinu málo zrudněnou, nebo bez zrudnění. Na několika lokalitách byl zkoumán i nezrudnělý hydrotermální křemen bez přímé vazby na ložisko, za účelem porovnání chemického složení s rudním křemenem ze stejné oblasti. Hlavní náplní této práce byla in-situ analýza chemického složení jednotlivých generací křemenných žil a statistické porovnání odlišností v rámci jednotlivých ložisek, stejně jako porovnání zkoumaných ložisek navzájem. Celkem bylo měřeno 65 izotopů, nejvýznamnější příměsi v křemeni představují Al (až 2800 ppm), Sb (až 50 ppm), Ti (až 240 pm) a Li (až 280 ppm). Lokálně zvýšené byly i obsahy Ba, Mg, Fe,...
|
|
|
Charakteristika polyfázového vývoje deformační mikrostruktury křemene na příkladu krkonošsko-jizerského krystalinika
Očenášková, Eva ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Vzorky kvarcitu odebrané ve východní části Krkonošsko-jizerského masivu náleží k metasedimentárnímu pokryvu paraatuchtonní jednotky. Horniny prodělaly polyfázovou deformaci, která vedla k vytvoření silné přednostní tvarové orientace (SPO) křemenných zrn. Ve zvrásněných křemenných žilkách byly zkoumány mechanismy deformačního přetisku a vztahy mikrostruktury, SPO a CPO. K určení přednostní optické orientace (CPO) byla použita metoda počítačové polarizační mikroskopie (CIP). Analýza mikrostruktur byla zaměřena na velikost zrn, osní poměry zrn, orientace nejdelších os zrn a jejich vztah k míře deformačního přetisku. Z výsledků vyplývá, že dominantním mechanismem rekrystalizace křemenných zrn byla migrace hranic zrn. Vrásy byly v mikroměřítku vytvořeny jednoduchým střihem. Míra deformačního přetisku je nejsilnější ve vrcholu zámku vrásy, kde zrna dosahují nejvyšších osních poměrů a velikostí. Ve spodní části zámku vrásy je zachována původní CPO u malých zrn a SPO má podobnou orientaci jako původní CPO. Během vrásnění CPO a SPO rotovalo ve směru střihu v závislosti na míře deformačního přetisku.
|
|
|
Reaktivnost křemene v experimentálních maltových tělesech
Kuchyňová, Markéta ; Kuchařová, Aneta (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
Alkalicko-silikátová reakce (ASR) je jednou z nejničivějších chemických reakcí, které mohou probíhat v betonu a nenávratně jej poškodit. K ASR dochází, pokud jsou splněny následující podmínky: dostatečná vlhkost (> 80 %), dostatečné množství alkálií (Ca2+ , Na+ , K+ ) a reaktivní kamenivo (převážně špatně krystalické, deformované až amorfní formy SiO2). Reaktivní kamenivo, reaguje s vysoce zásaditými pórovými roztoky za vzniku hydrofilních gelů, které zvětšují svůj objem. Reaktivita kameniva je standardně testována pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zkoušky jsou založeny na vytvoření zkušebního tělesa, které je uloženo v prostředí urychlujícím vznik ASR. Délkové změny tělesa jsou způsobeny tvorbou a expanzí alkalicko-silikátových gelů. V rámci diplomové práce byla posouzena náchylnost křemenem bohatých typů hornin k ASR (křemenec, metadroba, kvarcit, pegmatitový křemen) za pomoci mikroskopických (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie kombinovaná s analýzou obrazu) a dilatometrických (ASTM C1260, RILEM AAR-4.1) metod. Horniny byly zařazeny dle reaktivnosti do kategorií podle ASTM C1260 (reaktivní, potenciálně reaktivní, nereaktivní). Reaktivita hornin úzce souvisela s obsahem kryptokrystalické křemenné matrix, velikostí zrn, tvarem hranice zrn a výskytem subzrn či undulózního...
|
host ::
RSS.