Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza chromosomu W u skvrnopásníka lískového, \kur{Lomaspilis marginata}
DEMKOVÁ, Miriam
The aim of this master thesis was to analyse variability of sex chromosomes in Lomaspilis marginata (Geometridae). Several families of this species were tested for the presence of sex chromatin and also for their variability in the W chromosome composition using comparative genomic hybridization. My results of this study indicated existence of at least three different types of the W chromosome in the investigated species.
Evolution of karyotypes and sex determination in the turtle family Geoemydidae
Clemente, Lorenzo ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Montiel Jimenez, Eugenia Elisabet (oponent) ; Castiglia, Riccardo (oponent)
(ČESKY) Většina studovaných želv vykazuje teplotní určení pohlaví, genotypové určení pohlaví (tj. přítomnost pohlavních chromozomů) bylo zjištěno u této skupiny relativně vzácně. Cílem této práce bylo prozkoumat a rozšířit naše znalosti o evoluci karyotypu a determinaci pohlaví u želv, zejména se zaměřením na čeleď Geoemydidae, čeleď želv s dříve doloženou variabilitou systémů určení pohlaví. Přítomnost pohlavních chromozomů byla zkoumána kombinací konvenčních a molekulárně- cytogenetických technik. Vedle analýzy karyotypu byla zkoumána distribuce konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování) a repetitivních elementů, pohlůavní rozdíly pak pomocí komparativní genomové hybridizace (FISH, CGH). Celkem bylo cytogeneticky vyšetřeno 49 druhů želv z devíti čeledí. U čeledi Geoemydidae byla zjištěna pozoruhodná podobnost karyotypů, které se skládají z 2n=52 chromozomů (což je předpokládaný ancestrální diploidní počet chromozomů pro všechny želvy) a podobné topologie lokusů rDNA a telomerních repetic. Sharma et al. (1975) popsali ZZ/ZW pohlavní chromozomy u druhu Pangshura smithii. V analýze předložené v této práci dokládáme potenciálně chybnou identifikaci těchto pohlavních chromozomů v důsledku chybného párování chromozomů při rekonstrukci karyotypu. Navíc heteromorfní pohlavní chromozomy nebyly...
Studium změn dělícího vřeténka a chromozomů vitrifikovaných a uměle maturovaných lidských oocytů
Holubová, Kateřina ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnání jednotlivých metodik kryoprotekce lidských oocytů z pohledu jejich přežití a úspěšnosti následného procesu mimotělního oplodnění. Tato práce shrnuje, jaký vliv má maturace oocytu, charakterizovaná stavem dělícího vřeténka, chromozomů a pólového tělíska na úspěšnost umělého oplodnění standardních (čerstvých) i vitrifikovaných oocytů. Získané poznatky povedou k lepšímu pochopení vztahů mezi stavem oocytů a konkrétními postupy in vitro fertilizace a kryoprotekce. Konečným, aplikačně zajímavým cílem bude návrh optimalizace metodik práce s oocyty tak, aby pravděpodobnost jejich úspěchu v IVF cyklu byla co největší.
Evoluce velikosti genomu v rodě Globba (Zingiberaceae)
Pospíšilová, Monika ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Zedek, František (oponent)
Variabilita velikosti genomu dosahuje u rostlin několika řádů i v rámci poměrně příbuzných skupin. Studiem velikosti genomu ve fylogenetickém kontextu je dosahováno zajímavých výsledků charakterizující evoluci jednotlivých skupin rostlin. V tomto směru doposud nebyly zkoumány tropické rostliny. Tropický rod Globba (cca 100 druhů) patří do ekonomicky významné čeledi Zingiberaceae. Centrum diverzity rodu se nachází v Thajsku, ale rozšíření sahá od východní Indie a jižní Číny až po Indonésii a Filipíny. Jedná se o polyploidní komplex s výskytem dvou cytotypů v rámci jednoho druhu (2n = 32 a 2n = 48) charakteristickým minimálně ve třech ze sedmi rozlišovaných sekcí. Cílem této práce byla rekonstrukce fylogeneze skupiny, zjištění role polyploidie a zhodnocení evoluce velikosti genomu rodu Globba ve fylogenetickém kontextu, k čemuž bylo využito moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie, počítání chromozómů, sekvenování jaderných a chloroplastových DNA úseků). Ke zpracování a vyhodnocení dat bylo použito četných softwarů a statistických metod. Velikost genomu byla v této skupině měřena poprvé. Z 87 jedinců byla nejmenší velikost genomu naměřena u druhu Globba nuda (2C = 1,11 pg). Největší velikost genomu byla zjištěna u druhu Globba sp. E20110277 (2C = 3,84 pg). Průměrná hodnota činila 2C =...
Využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce možnosti využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida). Pro pochopení této otázky je třeba analyzovat dostupné informace o mezidruhové a vnitrodruhové variabilitě karyotypů jednotlivých řádů. Na počátku práce jsou popsány použité cytogenetické metody u pavoukovců, díky kterým jsou získávány základní informace o karyotypu, jako je diploidní počet chromozomů, morfologie chromozomů a případná přítomnost pohlavních chromozomů. Hlavní část práce se zaměřuje na popis variability karyotypů vybraných řádů (krabovci, štírenky, štírci, štíři, sekáči a pavouci) a na základě těchto údajů zvažuje případnou možnost využití cytogenetických metod pro taxonomické účely u jednotlivých skupin. Součástí práce je i aktuální počet popsaných rodů (druhů), spolu s počtem cytogeneticky prozkoumaných rodů (druhů) z vybraných řádů.
Určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus) na základě PCR amplifikace DNA
Pecharová, Šárka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hačecká, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Při určování bylo využito ptačích per, které byly kalousům odebrány ze zad při odchytu a kroužkování. Prostřednictvím izolace DNA z krevních vlásečnic v ptačím brku a následné PCR reakci jsme se pokusili diferencovat pohlaví odchycených kalousů. V této práci je také popsána metoda PCR, která je v dnešní době jednou z nejpoužívanějších metod v laboratořích řady různých oborů. Zmiňuji se zde také o jednotlivých komponentech potřebných k průběhu této reakce, její historii a jejích jednotlivých krocích. Součástí mé diplomové práce je též charakteristika testovaného řádu a možné rozlišení pohlaví na základě morfologických znaků. Na tomto základě je zde také zmínka o sexuálním dimorfismu ptáků, jejich opeření a jeho následné barevnosti. U ptáků, ale také u ostatních živočichů se využívají různé techniky molekulární determinace pohlaví, o kterých se ve své práci také okrajově zmiňuji. Klíčová slova kalous ušatý (Asio otus), pohlaví, chromozomy, peří, barva, PCR, DNA
Evolution of sex determination in skinks and related lineages
Kostmann, Alexander ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; de Bello Cioffi, Marcelo (oponent) ; Liehr, Thomas (oponent)
7 Abstrakt Ještěři skupiny Scincoidea, tj. kruhochvosti (Cordylidae), ještěrkovci (Gerrhosauridae), scinci (Scincidae) a xantusie (Xantusiidae), mají pozoruhodnou ekologickou a morfologickou variabilitou. Předpokládalo se, že přinejmenším u skinků jsou systémy určení pohlaví také velmi variabilní. U ostatních tří čeledí byly důkazy pro přítomnost nebo nepřítomnost pohlavních chromozomů vzácné, přičemž výjimkou byly dva druhy xantusií s pohlavními chromozomy typu ZZ/ZW. V této práci byly k identifikaci cytogeneticky odlišitelných pohlavních chromosomů použity konvenční a molekulární cytogenetické metody včetně C-pruhování, fluorescenční in situ hybridizace (FISH) se sondami pro telomerické motivy a rDNA lokusy a komparativní genomová hybridizace. Většina studovaných druhů nevykazovala pohlavně-specifické rozdíly zjistitelné cytogenetickým vyšetřením. Nicméně jsme prokázali akumulaci lokusů rDNA na páru makrochromosomů a páru mikrochromosomů u samců, zatímco opět na páru makrochromosomů a jediném mikrochromosomu u samic druhu Tracheloptychus petersi. Pohlavně-specifická distribuce rDNA lokusů naznačuje, že tento druh má ZZ/ZW pohlavní chromosomy, což představuje první doklad o pohlavních chromosomech u zástupce čeledi Gerrhosauridae. U dalšího zástupce této čeledi, konkrétně u druhu Zonosaurus...
Studium změn dělícího vřeténka a chromozomů vitrifikovaných a uměle maturovaných lidských oocytů
Holubová, Kateřina ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnání jednotlivých metodik kryoprotekce lidských oocytů z pohledu jejich přežití a úspěšnosti následného procesu mimotělního oplodnění. Tato práce shrnuje, jaký vliv má maturace oocytu, charakterizovaná stavem dělícího vřeténka, chromozomů a pólového tělíska na úspěšnost umělého oplodnění standardních (čerstvých) i vitrifikovaných oocytů. Získané poznatky povedou k lepšímu pochopení vztahů mezi stavem oocytů a konkrétními postupy in vitro fertilizace a kryoprotekce. Konečným, aplikačně zajímavým cílem bude návrh optimalizace metodik práce s oocyty tak, aby pravděpodobnost jejich úspěchu v IVF cyklu byla co největší.
Karyotypová variabilita stonožkovců (Myriapoda)
Kášová, Adéla ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o diploidních počtech chromozomů, jejich morfologii a chromozomovém mechanismu určení pohlaví u čtyřech tříd podkmene Myriapoda. Pozornost je zároveň věnována vzájemným fylogenetickým vztahům v rámci podkmene. Přehled literatury ukazuje míru prozkoumanosti cytogenetických charakteristik u jednotlivých tříd, která je zejména ve třídách Pauropoda a Symphyla stále velmi nízká a v rámci třídy Diplopoda je stále ještě velké množství řádů, kde nám tyto informace zcela chybí. Cytogenetické analýzy odhalily celkové rozpětí počtu chromozomů pro: Pauropoda 2n = 12 - 27, Symphyla 2n = 11 - 18, Chilopoda 2n = 14 - 54 a Diplopoda 2n = 8 - 30. V rámci všech čtyř tříd se vyskytují jak morfologicky nediferencované pohlavní chromozomy, tak systémy typu XX/XY a XX/X0. Navíc je u řádu Spirostreptida uváděný i systém X1X1X2X2/X1X20. Pouze u malého množství druhů z řádů Glomerida, Calipodida, Julida, Spirostreptida a Lithobiomorpha a čeledi Scutigerellidae se podařilo identifikovat výskyt NORů. V práci se také podařilo identifikovat některé neshody mezi údaji různých prací, kdy se ukazuje, že zejména některé starší studie byly postaveny na špatném pozorování chromozomů v karyotypu. Klíčová slova: Myriapoda, Pauropoda, Symphyla, Chilopoda, Diplopoda, chromozomy, karyotyp, fylogeneze, variabilita
Maintenance of chromosomes integrity in Giardia intestinails as a model organism.
Uzlíková, Magdalena ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Lalle, Marco (oponent) ; Stejskal, František (oponent)
Giardia intestinalis je kosmopolitní jednobuněčný organismus způsobující průjmy. Kromě klinického významu, jsou tito dvoujaderní prvoci zajímaví také z hlediska postavení v rámci eukaryot. Jsou evolučně vzdálení obvyklým modelovým organismům a dokonale přizpůsobeni parazitickému způsobu života. Jejich genom je poměrně malý, obsahuje velice málo nekódujících oblastí a mnohé z genů známých u jiných organismů u giardií chybí, tyto vlastnosti z nich dělají atraktivní model pro studium schopnosti buňky fungovat s minimální výbavou. Předkládaná práce přináší nová dílčí zjištění o různých úrovních udržování chromozomové stability u tohoto parazita. Jednou z nich je způsob ochrany konců chromozomů, tzv. telomer. Podařilo se nám lokalizovat telomery na koncích chromozomů v různých fázích buněčného cyklu a zpřesnit jejich přibližnou délku na 0,5 až 2,5 kb. Prokázali jsme existenci aktivního enzymu telomerázy odpovědného za přidávání telomerických repetic na konce chromozomů, ačkoliv se jedná o enzym strukturně odlišný od jiných eukaryot. Tyto poznatky ukazují, že giardie, stejně jako většina eukaryot, vyvinula konzervativní způsob, jak zamezit zkracování telomer. Popisujeme také účinek léku pro léčbu giardiózy, metronidazolu, na DNA a buněčný cyklus citlivých a rezistentních buněčných linií giardií....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.