|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
| |
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
Volby v reálném socialismu jakožto nástroj podmaňování
Bárta, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Diplomová práce klade si za cíl nabídnout možné interdisciplinární explanační schéma faktu, který je v literatuře popisován jako masová konformita občanů reálně socialistického zřízení v Československu. I v 70. a 80. letech, v době ideologické vyprázdněnosti, bylo komunistickým režimem dosahováno toho, že se drtivá většina obyvatelstva účastnila mocenských rituálů, což mohlo mít nezanedbatelné psychologické dopady. Lidem při nich bylo pravidelně připomínáno jejich pokoření se a je úkolem sociální psychologie, ze které práce vychází, aby představila koncepty schopné popsat, jakým způsobem mohlo být takové ponížení na úrovni jedincova sebepojetí zpracováváno a jaký vliv to mohlo mít na všeobecnou konformitu. U nejsymboličtějšího z rituálů, voleb, je tedy nutné rovněž zkoumat, jakou formou byly dobově prezentovány, neboť i to má vliv na míru tenze mezi vlastním jednáním a přesvědčením.
|
|
|
Vybavení a výzdoba budovy bývalého Federálního shromáždění
Konopčíková, Petra ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá budovou bývalého Federálního shromáždění, jejímž ar- chitektem byl Karel Prager (1923-2001). Popisuje okolnosti vzniku nové parlamentní bu- dovy a výsledné architektonické řešení. Hlavním cílem a zároveň i přínosem práce je ale zmapování vybavení budovy a její umělecké výzdoby. Bylo třeba především dohledat jed- notlivé umělce, kteří se měli na výzdobě podílet, a díla, která sem byla určena. Původní výtvarná koncepce byla vytvořena v období politického uvolňování 60. let vrcholícího Pražským jarem. Radikálně byla ale změněna s nástupem normalizace, kdy se většina zúčastněných umělců dostala na seznam nepřijatelných jmen. Významným zdrojem in- formací o plánované výzdobě byla dobová periodika, monografie jednotlivých umělců či katalogy jejich výstav a v neposlední řadě rozhovory s pamětníky. Snahou nebylo vytvořit jen prostý výčet děl, ale zařadit je jak do kontextu tvorby jejich autorů, tak do kulturně- politické situace.
|
host ::
RSS.