|
|
Spolupráce canisterapeutického týmu s multidisciplinárním týmem v centru Arpida v Českých Budějovicích
FRAŇKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá spoluprací mezi canisterapeutickým a multidisciplinárním týmem v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z. ú. (centrum Arpida). Zooterapie a přednostně canisterapie se stává nedílnou součástí terapií v různých zařízeních sociálních služeb, můžeme ji spatřovat jako součást výuky ve školských zařízeních, a dokonce i v zařízeních zdravotnických. Z mnohých výzkumů vyplývá, že canisterapie je podpůrná metoda používaná pro rehabilitaci lidí, která je založena na interakcích mezi člověkem a psem, nelze však ani opomenout její celkový vliv na kvalitu života. Od počátku cíleného používání živého zvířete v rámci terapie získali odborníci mnoho zkušeností, avšak stále je na poli canisterapie spatřován nedostatek v propojení služeb, ale i ve spolupráci s dalšími odborníky orientovanými na rehabilitaci lidí. Autorka se v teoretické části diplomové práce zabývá popisem nejdůležitějších částí ze zooterapie a canisterapie. Nastiňuje historické počátky terapie za pomoci zvířat, rozepisuje její dělení, metody a využívané formy. V následující kapitole se věnuje canisterapii. Popisuje začátky canisterapie na území České republiky. Zde jsou také nastíněny podmínky pro praktikování odborné canisterapie. V další kapitole jsou popsány cíle canisterapie. Jelikož autorka spatřuje důležitost v propojení terapie za pomoci psa s dalšími terapiemi, v následujících kapitolách se věnuje koordinované rehabilitaci, jejím prostředkům a také členům multidisciplinárního týmu.V práci je zmíněn také koncept kruhové péče, který je v koordinaci služeb využíván. Jako nadstavba kruhové péče je zde na vrchol řazen sociální pracovník, který hájí zájmy klienta. Jedna z kapitol se také věnuje tématu kvality života. Poslední kapitola teoretické části se věnuje krátkému popsání centra Arpida, multidisciplinárnímu týmu a také canisterapeutickým týmům, které do centra Arpida docházejí. Diplomová práce pokračuje praktickou částí, kde autorka popisuje cíl práce, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry spolupráce mezi canisterapeutickým a multidisciplinárním týmem v centru Arpida. Pro potřeby výzkumu byla do diplomové práce zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem se stali odborníci z multidisciplinárního týmu v centru Arpida a rodiče klientů, ke kterým pravidelně dochází canisterapeut. Z řad odborníků se jednalo o ergoterapeuta, fyzioterapeuty a speciální pedagogy. Byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: HVO1: V péči jakých odborníků z multidisciplinárního týmu je klient využívající canisterapii? HVO2: Předchází či navazuje na canisterapii jejich odborná aktivita? Rozhovory byly nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné podoby. Výsledky jsou zpracovány formou otevřeného kódování, kde autorka stanovila kategorie. Výsledky výzkumu jsou rozřazeny do kapitol podle kategorií, které vyplynuly z otevřeného kódování. Z výsledků je patrné že spolupráce mezi multidisciplinárním a canisterapeutickým týmem není. Díky otevřenosti informantů a jejich odpovědím autorka zjistila, že spolupráce mezi těmito odborníky možná je. Z rozhovorů vyplynuly oblasti, kde by spolupráce mohla započít a také s jakými odborníky by byla nejlepší. Výsledky jsou doplněny o tabulky, které kategorie zpřehledňují a také o SWOT analýzu. Autorka na závěr diskuze aplikovala své znalosti z praktikování odborné canisterapie a navrhla doporučení pro praxi a spolupráci v oblastech fyzioterapie a ergoterapie. Z výsledků výzkumu je velmi dobře patrné, že spolupráce možná je, a proto by autorka chtěla práci doporučit multidisciplinárnímu týmu a rodičům klientů, ke kterým canisterapeut pravidelně dochází. Diplomová práce by mohla posloužit jako inspirace pro canisterapeuty, kteří spolupracují s jinými odborníky a chtějí povýšit svou dobrovolnickou činnost na platnou terapeutickou či rehabilitační metodu.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
|
Společný ošetřovatelský lůžkový fond z pohledu sestry a managementu
KUBEŠOVÁ, Hana
Společný ošetřovatelský lůžkový fond se v posledních několika málo letech stává trendem menších ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností a to jak v rámci chirurgických tak i interních oborů. Společný lůžkový fond znamená spojení různých oborů (odborností) lůžkové péče pod jedním primariátem anebo existuje společný ošetřovatelský lůžkový fond, kde jsou primariáty jednotlivých odborností zachovány, a společná je ošetřovatelská péče. Hlavním důvodem k zavedení společného lůžkového fondu je optimalizace lůžek a s tím související efektivní využití lůžkových kapacit se snahou o zachování dostupnosti zdravotní péče. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, poukázat na důvody vzniku projektu a komplikace, které projekt provázely. Výzkumné šetření mělo analyzovat problémy v ošetřovatelské péči v souvislosti se vznikem projektu, zhodnotit náročnost práce sestry na společném lůžkovém fondu a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Diplomová práce měla zhodnotit mezioborovou spolupráci a zmapovat výskyt konfliktů v multidisciplinárním týmu. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku projektu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče v České republice. Vznik společného ošetřovatelského lůžkového fondu pomohl v nemocnici zachovat některé odbornosti a sjednotil ošetřovatelskou péči na jednotlivých odděleních. V souvislosti se vznikem společné ošetřovatelské péče byly analyzovány některé komplikace a nevýhody, které projekt zpočátku provázely. Výzkumné šetření ukázalo, jak citlivě zaměstnanci reagovali na větší změnu v organizaci a jakým způsobem fungovala spolupráce mezi nadřízenými a podřízenými. Studie analyzovala, jakou formou probíhal výběr zaměstnanců do společného lůžkového fondu a zda si mohli vedoucí pracovníci vybrat podřízené na jednotlivá oddělení. Součástí výzkumného šetření bylo hodnocení kvality ošetřovatelské péče na odděleních společného lůžkového fondu, které prokázalo, že vznik projektu neměl negativní vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Naopak byla ošetřovatelská péče sjednocena a došlo také ke sjednocení organizace práce sester na jednotlivých odděleních. Výzkum vyhodnotil zpětnou vazbu o fungování projektu top manažerům směrem od podřízených, která fungovala prostřednictvím schůzek a porad. Výzkumné šetření poukazuje na větší zátěž sestry v pracovním procesu na odděleních sloučené péče. Vznik projektu měl vliv na vytvoření nových multidisciplinárních týmu a mezioborovou spolupráci. Projekt společného ošetřovatelského lůžkového fondu byl realizován, aby nemocnice mohla nadále poskytovat kvalitní zdravotní služby všem pacientům. Výzkum prokázal, že i když měl projekt jisté nevýhody a komplikace, určitě byl pro organizaci přínosný. Závěry diplomové práce mohou být prezentovány na seminářích, konferencích a mohou být nabídnuté k publikaci odborným časopisům. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče v kontextu multidisciplinárního přístupu.
KRÁLOVÁ SOMMEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální téma v péči o seniory. Jedná se o prevenci imobilizačního syndromu u seniorů v kontextu multidisciplinárního přístupu. Cíleně je práce zaměřena na seniory hospitalizované na oddělení následné péče. V úvodu teoretické části je zhodnocen současný stav kvality života seniorů. Následně jsou definovány jednotlivé pojmy, vztahující se ke stáří a stárnutí. Jako nedílnou součástí hodnocení kvality života seniorů je klasifikace soběstačnosti a výkonnosti. Zde je zmíněna Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, jako smysluplný nástroj pro dostupnost služeb v oblasti sociální, ale také jako nástroj klinický. V definici imobilizačního syndromu je zdůrazněno, že se jedná o geriatrický syndrom, který úzce souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií a dalšími geriatrickými symptomy a syndromy. Hlavní téma práce multidisciplinární přístup - je shrnuto v sedmé podkapitole a jejích oddílech. Zde jsou definováni jednotliví členové týmu a jejich základní činnosti při práci s klientem. Výzkumná část práce je rozdělena na několik kapitol. Je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Navazuje na teoretické poznatky a posuzuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu v praxi. Cíleně byla použita analýza osobních dokumentů a jako zdroj zdravotní dokumentace vybraných klientů. Následně byly vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky jsou zpracovány s použitím zdravotní dokumentace klientů oddělení následné péče. Dále jsou doplněné o pohled klientů formou otázek v rámci polostrukturovaného rozhovoru. V průběhu kazuistik je vložen komentář ze zúčastněného pozorování. Závěr pak tvoří hodnotící tabulky. Podrobné vyjádření, porovnání výsledků a celkové shrnutí je obsahem kapitoly Diskuse. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, zda přístup ke klientům na oddělení následné péče je multidisciplinární a zda koresponduje s potřebami klientů. Nejdůležitějším zjištěním bakalářské práce bylo stanoveno, že hlavním faktorem je diagnóza klienta a přístup jednotlivých členů týmu ke klientovi. V kapitole Diskuse je také dle dostupné odborné literatury provedeno porovnání, jak probíhá dlouhodobá péče v mezinárodním kontextu. Výzkum lze využít jako zpětnou vazbu pro organizace poskytující dlouhodobou péči pro zajištění lepších podmínek kvality života seniorů. Zároveň ho lze využít jako podklad pro realizaci konkrétních preventivních opatření. Bylo by jistě přínosné zmapovat základní otázku výzkumu v jiných zdravotnických zařízeních či soukromých zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby.
|
|
|
Spolupráce stomické sestry se členy multidisciplinárního týmu
VOTRUBOVÁ, Veronika
Stomie je vyvedení dutého orgánu na povrch těla. Hlavním cílem péče o stomii je navrácení pacienta do plnohodnotného života, s čím by mu měla napomáhat stomická sestra. Stomická sestra provádí pacienta předoperační přípravou, pooperační přípravou a dále i ambulantní, kdy pacient navštěvuje stomickou sestru ve stomické poradně. Aby mohla stomická sestra uspokojovat všechny potřeby pacienta, je důležitá spolupráce i s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií, definicí stomie dále historií stomie a jejího vývoje v ošetřování. Další kapitola se zabývá indikacemi, typy stomií a možnými komplikacemi. Následují kapitoly o předoperační a pooperační péči, výživovém doporučení a klubech pro stomiky. Další kapitoly jsou věnovány stomickým sestrám. Tato práce má stanovený jeden cíl: Zjistit, jak spolupracuje sestra v rámci multidisciplinárního týmu na různých odděleních zdravotnického zařízení. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Začlenění stomické sestry v multidisciplinárním týmu je na různých odděleních odlišné. A výzkumná otázka: Jakým způsobem je stomická sestra začleněna do multidisciplinárního týmu? K dosažení cíle bylo provedeno kvantitativně kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro sestry z chirurgického a interního oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí rozhovorů se třemi stomickými sestrami. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů. Rozhovory byly přepsány a zpracovány do třech kategorizací. Z výzkumu vyplývá, že na chirurgickém oddělení směnné sestry se stomickou sestrou spolupracují mnohem lépe než na interním oddělení. Na chirurgickém oddělení spolupráce funguje lépe v oblasti komunikace se směnnými sestrami, kdy si předávají informace o pacientech se stomií, o výskytu komplikací a o postupu péče. Naopak na interním oddělení tato komunikace v mnoha případech nefunguje. Sestry na interním oddělení nemají ve většině případů potřebu komunikovat se stomickou sestrou a probírat postup péče o pacienta. Pomocí výzkumné otázky a potvrzení hypotézy jsme došli k naplnění cíle. Z kvalitativního šetření vyplývá, že jsou stomické sestry se začleněny do edukace pacientů před operací a po operaci. Do předoperační přípravy se zahrnuje i zakreslení vhodného místa pro stomii u budoucího stomika. Se směnnými sestrami většinou probírají vhodný postup péče o pacienta se stomií, vzájemně se informují o výskytu komplikací. Stomická sestra informuje v případě zájmu sestry o nových pomůckách a poznatcích ze seminářů. Stomická sestra má svoji specifickou dokumentaci, kam zapisuje údaje o pacientovi. Dvě stomické sestry poukazují i na možnost spolupráce s nutričním terapeutem v rámci výživové porady pacienta se stomií. Spolupráce s fyzioterapeutem spočívá pouze v tom, že ho stomická sestra informuje o celkovém stavu a fyzioterapeut provádí celkovou rehabilitaci. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou poskytnuty managementu nemocnic, kde výzkum probíhal.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
Multidisciplinární přístup ke klientům se schizofrenií
DÁVIDOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá multidisciplinárním přístupem ke klientům se schizofrenií. Cílem je reflexe multidisciplinárního přístupu ke klientům se schizofrenií s větším apelem na sociální práci a se zřetelem na etický základ jednotlivých zúčastněných oborů. Práce obsahuje kapitoly, které se nezbytně váží k tématu. Jedná se především o sociální práci v kontextu schizofrenie, specifika schizofrenie, složení multidisciplinárního týmu, činnost týmu a etické aspekty, které z práce týmu a jednotlivých odborníků vyplývají. Diplomová práce se snaží propojit teoretické poznatky s praktickými, a to především prostřednictvím kazuistik a praktických náhledů.
|
|
|
Spolupráce sester a nutričního terapeuta v rámci multidisciplinárního týmu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje multidisciplinárnímu týmu, jeho úkolům a také tomu, kdo je ze zdravotnických pracovníků členem týmu a jakou úlohu v týmu zastává. Bakalářská práce dále zkoumá vztahy mezi zdravotnickými pracovníky i jejich problémy a popisuje vzdělání, kompetence, náplň práce sester a nutričních terapeutů. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na nutriční péči a na možnosti nutričního screeningu. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. Na začátku byl stanoven cíl, který spočíval ve zjištění, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi sestrami a nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. K cíli bylo stanoveno šest výzkumných otázek. K výzkumnému šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů, 10 sester z oddělení dermatovenerologie, gastroenterologie, chirurgie, neurologie, onkologie a 10 nutričních terapeutů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že jak sestry, tak nutriční terapeuti vzájemně spolupracují při navrhování diety a nutriční péče pro klienta. Ve spolupráci se vyskytly problémy pouze s nutričními terapeuty, kteří pracují v centrální kuchyni a se sestrami se nesetkávají. Vzájemně spolu komunikují při zadávání diet, při zadávání přídavků pro klienta nebo v případě, když na daném oddělení chybí nutriční terapeut. Spolupráce mezi sestrami a nutričními terapeuty na oddělení byla převážně bezproblémová a obě strany se snaží vzájemně si vyjít vstříc. Sestry si u nutričních terapeutů pochvalovaly ochotu, vstřícnost a snahu najít pro klienta co nejvhodnější dietu a přídavky ve stravě. Také se jim líbí vzájemná komunikace a ochota řešit problémy u diet pro klienty. Sestry by se měly při vzájemné spolupráci zaměřit na dietní systém nemocnice, na to, jaké mají typy diet, jak objednávat stravu pro klienty pomocí nemocničního informačního systému. Také by se měly dále vzdělávat na seminářích a školeních o možnostech a novinkách v nutriční terapii. Nutriční terapeuti by měli poskytovat více informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit se o celkové zlepšení vzájemných vztahů.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov
FRYDRÝNOVÁ, Anna
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov. Cílem této práce bylo porovnat průběh a plán koordinovaného systému u klientů vybraných oddělení v Nemocnici Ostrov. Dílčím cílem bylo zmapovat služby, které Nemocnice Ostrov v rámci koordinovaného systému rehabilitace poskytuje. Práce byla členěna do dvou částí, teoretická a výzkumná část. V teoretické části autorka podala znalosti z odborné literatury. Definovala koordinovanou rehabilitaci a její dosavadní zakotvení v právní úpravě. Dále se okrajově zmínila o Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disabilit a zdraví.Poslední podkapitolu teoretické části věnovala seznámení se s Nemocnicí Ostrov. Výzkumnou část autorka zpracovala metodou kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou sběru dat byla obsahová analýza dokumentů, pozorování a dotazník. Autorka pracovala se zdravotní dokumentací tří klientů, ze které stvořila tři kazuistiky, které uvádí v kapitole Výsledky.Od všech kazuistických klientů měla předem podepsaný informovaný souhlas.Poslední doplňkovou metodou sběru dat byl znalostní dotazník. Byl sestaven na základě teoretické části této práce a rozdán mezi zaměstnance výše zmíněných oddělení, kde byli klienti hospitalizováni. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, jestli navazují jednotlivé složky koordinovaného systému rehabilitace u klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov? Své podrobné vyjádření uvádí autorka v kapitole Diskuse, kde se ztotožňuje s některými názory autorů odborných publikací o koordinovaném systému rehabilitace. Ve výzkumu došla autorka k závěru, že perfektně funguje léčebná a sociální složka koordinované rehabilitace.Byla mezi nimi návaznost. Ovšem postrádala spojitost, eventuality či informovanost u kazuistických klientů, co se týče pracovní a pedagogické rehabilitace. Ani v jedné z kazuistik nebyla tato dílčí složka koordinovaného systému rehabilitace využita.Domněnky autorky podtrhla i částečná neznalost pracovníků ohledně pedagogické a pracovní složky koordinovaného systému rehabilitace. Například u otázky č. 11, kde 43 % respondentů uvedlo, že z příležitostí pracovní rehabilitace pro zdravotně postižené existuje pouze chráněná pracovní dílna a chráněné pracovní místo. Tento fakt vzešel z výsledků znalostního dotazníku pro zaměstnance Nemocnice Ostrov. Tudíž funkčnost a návaznost systému v prvé řadě ovlivňovala spolupráce jednotlivých odborníků, kteří jsou součástí multidisciplinárního týmu klienta. V druhé řadě se efektivita poskytované péče odrážela od samotné spolupráce jednotlivých klientů. Práce by mohla být využita k edukaci jednotlivých zaměstnanců Nemocnice Ostrov, popřípadě jiných zdravotních center. Dále jako zdroj informací pro studenty zdravotně -sociálních oborů, pracovníky v pomáhajících profesích, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Vliv akreditace na pacienta
KRASNIČANOVÁ, Lucie
V současné době je akreditace nemocnic velmi aktuálním tématem. Během posledních let došlo ke změně životního stylu společnosti. V rámci poskytovaných služeb roste počet pacientů, kteří vyhledávají kvalitnější zdravotnická zařízení s nabídkou odbornější péče. Základním vodítkem pro pacienta je informace o tom, zda je zdravotnické zařízení akreditováno. Akreditace nemocnice je pro pacienta zárukou, že postupy používané v nemocnici splňují předepsané standardy. Standardizace péče zaručuje jednotný přístup k pacientovi a vede k bezpečnější a kvalitnější péči. Cíle práce Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem mají vybrané nemocnice zaveden ?Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb v nemocnici s akreditací (JCI)?? Cíl 2: Prozkoumat vliv akreditace (JCI) na pacienta, jeho spokojenost a úroveň zpětné vazby. Cíl 3: Definovat přínos akreditace v nemocnici s JCI vůči zařízení bez JCI z pohledu pacienta. Výzkumné otázky 1) Jak pacient vnímá úroveň péče, její dostupnost a kontinuitu v zařízení s akreditací? 2) Jak pacient vnímá komplexní péči týmu odborně vzdělaného personálu (lékařů, všeobecných sester, edukačních sester, nutričních terapeutů)? 3) Jak pacient hodnotí informovanost o veškeré péči související s jeho zdravím v průběhu hospitalizace? 4) Jaký rozdíl v péči spatřuje pacient v nemocnici s akreditací vůči jinému zařízení bez ní? Metodika K získání potřebných informací bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření, použita technika metody dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru na předem připravený okruh otázek. Osloveno bylo celkem 6 pacientů hospitalizovaných v Nemocnici Na Homolce. O výzkumu bylo informováno vedení nemocnice písemnou formou. Výsledky a závěr Z rozhovorů vyplynulo, že pacientům byla během hospitalizace v akreditované nemocnici JCI poskytována ošetřovatelská péče dle celkové nebo funkční metody. Péče byla dle potřeb pacientů dostupná z hlediska časového i organizačního. V jediném případě nebylo zajištěno lůžko. Situace se vyřešila dohodou personálu s pacientem. Důležitou součástí příjmu pacienta do akreditované nemocnice bylo představení se personálu pacientům, který tak učinil, vyjma jednoho pacienta. Dále se všichni pacienti shodli, že je lékař na oddělení denně navštěvoval. Spolupráce multidisciplinárního týmu dle pacientů fungovala, zejména oceňovali práci psychologa. Rozdíly v péči pacienti spatřovali v bezpečnostních opatřeních a z hlediska dostupnosti z rozhovorů vyplynulo, že se dva respondenti setkali s dlouhou čekací lhůtou na plánovanou operaci v neakreditované nemocnici. Úroveň poskytované ošetřovatelské péče hodnotili pacienti pozitivně. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že většina pacientů si uvědomovala rozdíly v poskytované péči. Vliv má jistě i vzdělanost sester v komunikaci s nemocným, kdy bylo shledáno, že je potřeba komunikaci více rozvinout. Výstupem bakalářské práce je návrh praktického semináře pro sestry, který by měl obsahovat základní informace o efektivní komunikaci s nemocným zaměřený zejména na zpětnou vazbu.
|
host ::
RSS.