|
Chudoba, rozvojová pomoc a koncept self-help
Jonáš, David ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Obsahem diplomové práce je analýza dvou rozdílných přístupů k "boji" s chudobou -- zahraniční rozvojové pomoci a svépomoci v komunitách. První část práce se zabývá chudobou ve světě a jejími projevy. Druhá část se zabývá myšlenkami, cíli a teoriemi, které stojí v pozadí rozvojové pomoci a také uvádí její nepříznivé dopady. V další části je analyzována svépomoc jako alternativa k rozvojové pomoci, její výhody a omezení. Oba přístupy k rozvoji jsou testovány na příkladu Keni. Hlavím cíle práce je zhodnotit oba přístupy a snažit se rozhodnout, který je efektivnější. Výstupem práce je tvrzení, že rozvojová pomoc selhává při plnění svých cílů a má mnoho nepříznivých důsledků na přijímající zemi (včetně Keni). Naproti tomu svépomoc má obvykle přímé dopady na podmínky, ve kterých chudí žijí, a je tak efektivnější v "boji" s chudobou.
|
|
Vývoj šlechtické identity v raném novověku na francouzském příkladě
Machačka, Jakub ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Má práce se zabývá vývojem šlechtické identity ve Francii v období 16. a 17.století. Na začátku bych měl především vymezit, co se pod pojmem šlechtická identita a identita obecně chápe. Jako identitu či spíše identifikaci lze chápat ztotožnění jednotlivce s určitou společenskou skupinou, s jejími názory, hodnotami, symboly, vzorci chování, a to formou aktivní (prohlášením, tvorbou, vystupováním), nebo pasivní (konkludentně, pasivní pOdporou).! Tím pak vzniká nejen daná identita, ale i ono společenství, ke kterému se váže, přesněji řečeno jeho právní a sociální status. Vše je spolu nerozlučně spjato, tj. každé společenství má určitou identitu (kmenovou, třídní, národní, profesní), projevující se jeho statutem, a každá identita se váže k určitému společenství a je tvořena jeho statutem - systémem právě oněch hodnot, kterým se ono společenství definuje a zároveň vymezuje vůči oněm jiným společenstvím. Zde se budu zabývat spíše oním statutem sociálním, chápaným jako pozice, kterou nositelé dané identity zaujímají v rámci společnosti, definována komponenty identity jako vystupování, projevy, vzezření, symboly atd.2 Na rozdíl od statutu právního (souboru právních norem a pravidel) není pevně definovaný, podléhá výraznějším a rychlejším změnám a tudíž lépe odráží danou společenskou situaci, jak skupina mění a...
|
|
Teorie a praxe s dětmi se specifickými poruchami učení
Morávková, Simona ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Michalová, Zdena (oponent)
Školní neúspěchy dětí jsou z velkých témat pedagogické a psychologické literatury ve všech civilizovaných zemích. Od konce 60. let si mnozí odborníci uvědomují, že náprava poruch učení a chování se nemůže orientovat jen na jejich projevy, ale že je nutno sledovat chování jednotlivého dítěte celostně, ve všech souvislostech. To je nový, průkopnický obrat. Pak se již nemluví o poruchách, které se třídí a hledají se jejich nápravná řešení. Například co dělat, když dítě zaměňuje při psaní písmena, při čtení těžce slabikuje, popřípadě lže. podvádí, šaškuje, mluví sprostě, trucuje nebo krade. Moje práce by měla být motivací k jinému přístupu k dítěti, to předpokládá jiný způsob myšlení. Ve středu zájmu je dítě, jeho sociální situace, jeho jedinečné postavení ve třídě. V rodině, mezi vrstevníky, jeho vztah k učení, jeho způsoby práce apod. Je nutné s dítětem pracovat jako s neopakovatelným jedincem.
|
host ::
