|
|
Analýza poptávky po pitné vodě v závislosti na úrovni teploty a srážek
Malý, Vítězslav ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petŕužela, Lubomír (oponent)
Poptávka po pitné vodě je velmi specifickou veličinou ovlivněnou celou řadou faktorů. Cílem diplomové práce je vysvětlit jaký má vliv faktor klimatických podmínek na celkový charakter poptávky. Z predikcí klimatické změny vyplývá, že v podmínkách ČR lze očekávat změny srážkových úhrnů během ročních obdobích, nárůst průměrných teplot a změnu ve variabilitě a intenzitě extrémních událostí. Analýza se proto zaměřuje na objasnění vlivu úrovně teploty prostředí a srážek na odběry vody z veřejných zdrojů ve vytipované lokalitě. K provedení analýzy byly využity denní data o odběru vody z veřejného vodovodu za jednotlivá spotřebiště a dále pak denní hydrometeorologická data o úrovni průměrné denní teploty ovzduší a denním úhrnu srážek.
|
|
|
Studium teplotního a vlhkostního klimatu ostřicového litorálního porostu v průběhu vegetace
RANDLOVÁ, Monika
Práce se zaměřuje na studium teplotně-vlhkostního klimatu ostřicového porostu ve vztahu k jeho produkčním parametrům a prostorové heterogenitě. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na vztah produkce nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.) s vlhkostním a teplotním klimatem. Ostřice štíhlá (Carex acuta L.) je dominantní rostlinou v zaplavované části Mokrých luk. Práce spočívá v destruktivním sledování nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny. Nejvyšší produkce živé nadzemní biomasy byla analyzována v červenci 1820 g . m-2, ale v porovnání s dalšími odběry byla téměř konstantní, v srpnu bylo analyzováno 1670 g . m-2 a v září byl zaznamenán nárůst živé nadzemní biomasy na 1789 g ×m-2. Sušina nadzemní biomasy klesala s koncem vegetační sezóny. V červenci hodnoty hmotnosti sušiny činily 801 g, v srpnu 676,6 g a v září byly zaznamenány nejnižší hodnoty 530 g. Hmotnost naměřená v září byla značně ovlivněna povodní, která přetrvávala z druhé poloviny srpna. S těmito hodnotami souvisí i snižující se hodnota LAI, která dosahovala hodnot v červenci 2,44 m2/m2, v srpnu 1,24 m2/m2 a v září 0,59 m2/m2. Práce hlavně spočívala v měření teplotních a vlhkostních hodnot. Teplota i vlhkost byla rozdílná v porostu a nad porostem. Teplota v porostu dosahovala nižších hodnot než nad porostem, s čímž souvisí naměřené vyšší hodnoty vlhkosti v porostu. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 600*7*665806 ?Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním?.
|
|
|
Vliv teploty, velikosti a nakrmenosti ryb na spotřebu kyslíku a exkreci amoniaku u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
KOMENDOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit vliv krmení, teploty a velikosti na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u Clarias gariepinus v recirkulačním systému. Ryby byly rozděleny na 8 hmotnostních kategorií od 21 g do 2495 g. Pokusy byly prováděny při čtyřech různých teplotách: 22°C, 25°C, 28°C, 30°C. Po aklimatizaci ryb byl aplikován světelný režim 14 hodin světelné fáze a 10 hodin temné fáze. Frekvence krmení byla čtyřikrát denně. Ryby, u kterých bylo měření prováděno bez krmení, den před pokusem hladověly. Měření komcentrace kyslíku a totálního amoniakálního dusíku bylo prováděno každé dvě hodiny. Spotřeba kyslíku byla měřena multimetrem a exkrece amoniaku pomocí Nesslerovy metody. Průměrná celodenní spotřeba kyslíku se u krmených ryb pohybovala, v závislosti na teplotě a průměrné individuální hmotnosti ryb v rozpětí 10,5 ? 96,6 mg O2/kg/h, u nekrmených v rozpětí 4,3 ? 61,8 O2/kg/h. Exkrece TAN, kolísala v rozpětí 0 ? 59,9 mg TAN/kg/h u krmených a 0 ? 60,8 mg TAN/kg/h u nekrmených ryb. Se zvyšující se teplotou se zvyšovala spotřeba kyslíku. Exkrece amoniaku byla při všech teplotách u všech hmotnostních kategorií velmi nestálá. Ryby měly vyšší exkreci v průběhu dne, než v noci.
|
|
|
Šíření mechovky Pectinatella magnifica v oblasti Třeboňska
LUKEŠOVÁ, Petra
Pectinatella magnifica je sladkovodní bezobratlý koloniální živočich, pocházející ze severní Ameriky, jehož šíření v Evropě i Asii v poslední době nabývá charakteru invaze.Charakter kolonií, sezónní dynamika a další aspekty rozvoje byly studovány na šesti jihočeských lokalitách (jezero Cep, Nový Lipnický rybník, rybník Hejtman, rybník Nový Kanclíř, Vlkovská pískovna a vodní nádrž Hněvkovice). Byly uskutečněny opakované kvantitativní odběry biomasy sledovaného druhu na desetimetrových transektech podél pobřeží. Dále byly zjišťovány enviromentální faktory (teplota, vodivost, reakce vody, průhlednost, trofie a substrát kolonií) a charakteristiky jednotlivých invadovaných nádrží. Seznam dosavadních známých lokalit byl doplněn o další nádrže, na které se tento druh dosud rozšířil.
|
|
|
Vliv teploty a světelných podmínek na reprodukci akvarijní ryby Anoptichthys jordani
ŠABLATURA, Pavel
V této diplomové práci byl zkoumán vliv teploty vody a světelných podmínek na reprodukci akvarijní ryby Anoptichthys jordani. Pokusy byly prováděny za různých světelných podmínek a různých teplot vody. Ryby byly vytírány metodou párového a skupinového výtěru. V závěru je uvedena optimální kombinace teploty vody a světelných podmínek pro reprodukci tohoto druhu. Výsledky práce mohou být dále využity při reprodukci studovaného druhu.
|
|
|
Vegetace teplovodů a uplatnění invazních druhů
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Klimatické změny a rostlinné invaze jsou fenomény ovlivňující strukturu vegetace i její fungování. Tato studie porovnává vegetaci teplovodů s okolní vegetací a zkoumá přežívání teplomilných druhů v oblasti nad teplovody. Stručně jsou také diskutovány reakce rostlin na globální oteplování zahrnující možné invazní chování cizích druhů.
|
|
|
Postprandiální termofýlie u trnorepa skalního Uromastyx acanthinurus
STARÁ, Zuzana
Vyhledávání vyšší teploty následně po příjmu potravy nazýváme postprandiální termofýlie. Postprandiální termofýlie napomáhá zvýšit stravitelnost potravy. My jsme měřili preferovanou tělesnou teplotu u druhu Uromastyx acanthinurus. Testovali jsme deset jedinců a každý pokus jsme dvakrát opakovali. U sledovaných jedinců byla postprandiální termofýlie prokázána. V průměru se preferovaná teplota zvýšila o 3,82°C po podání potravy. Na marginální hladině významnosti nám vyšla významná pozitivní závislost délky jedinců na rozdílu teplot před a po podání potravy.
|
|
|
Mikroklimatické podmínky v kabinách strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy
VÍT, Zbyněk
Ve své práci jsem se snažil shromáždit teoretické poznatky o problematice mikroklimatických podmínek na pracovišti a jejich vlivu na zdraví a výkonnost pracovníka, se zaměřením na speciální pracoviště - kabiny strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy. Vycházel jsem z právně závazných předpisů. V teoretické části jsem popsal jednotlivé požadavky a limity faktorů ovlivňujících kvalitu vnitřního prostředí na pracovišti ? především sledovaných mikroklimatických podmínek, ale stručně i dalších faktorů vnitřního prostředí jako je hluk, vibrace, prašnost, osvětlení, ergonomie pracovního místa apod. Po části teoretické jsem se věnoval části praktické, kde jsem vycházel z měření, kterých jsem se osobně zúčastnil a vlastní měření jsem doplnil o výsledky měření z dalších Protokolů o měření zpracovaných ve Státním zdravotním ústavu Praha. Praktické zkušenosti z měření byly pro mou práci hlavní, protože bez nich bych nedokázal objektivně zhodnotit dané téma a problematiku. Na jednotlivých měřeních bylo velmi zajímavé to, jak technická zařízení pracovala a jak byla nastavena, aby zajistila optimální mikroklimatické podmínky na pracovišti. Nejrozsáhlejší výsledky měření jsou ze zkoušek na elektrických vlakových jednotkách známých nyní v našem systému železniční dopravy jako ?Pendolino?. Zatímco na pracovištích strojvedoucích byl většinou splněny stanovené celoroční limity faktorů vnitřního prostředí, na pracovištích řidičů MHD i dálkové dopravy se letní venkovní podmínky projevovaly velkým zhoršením mikroklimatických podmínek - velkou tepelnou zátěží řidičů, která se bez finančně náročných technických opatření nedá odstranit (měřilo se většinou v neklimatizovaných vozidlech).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.