|
|
Vliv oxidativního stresu na kvalitu a fertlizační schopnost spermií savců.
Dudková, Barbora ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá tematikou působení oxidativního stresu na struktury a fyziologické funkce spermií savců. Oxidativní stres je důsledek nerovnováhy mezi prooxidanty a antioxidanty v těle, podílí se výrazně na snížení kvality spermií a je považován za jednu z nejčastějších příčin neplodnosti samců savců, včetně lidí. Práce přináší formou rešerše přehled o místech generování reaktivních forem kyslíku v reprodukčním traktu samce, o konkrétních strukturách a fyziologických funkcích spermií, které jsou jimi pozitivně či negativně ovlivňovány a o ochranném antioxidačním systému seminální tekutiny.
|
|
|
Vliv kryoprezervace na spermie myší.
Veselá, Kateřina ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Kryoprezervace neboli zamrazení spermií je v reprodukční biologii stále aktuálnějším tématem. Dnes je jedinou používanou metodou uchovávání spermií, ať již pro potřeby asistované reprodukce, či pro vědecké účely. Tato metoda má však negativní dopady na takto uchovávané buňky a je proto neustále předmětem řady studií. Mezi hlavní příčiny vznikajících poškození spermatických buněk hlodavců řadíme použití nevhodné kryoprotektivní látky, nedostatečnou eliminaci vznikajícího oxidativního stresu při kryoprezervaci i špatně zvolenou rychlost a teplotu zamrazení. Správně zvolený postup a složení médií, ve kterých jsou spermie uchovávány, mohou velice výrazně ovlivnit kvalitu těchto spermií při jejich následném využití. Tato práce se zabývá vlivem kryoprezervace na spermie zástupců řádu Rodentia. Mezi hlavní vlivy této metody patří vliv zamrazení na DNA spermie, její membránu a s ní související akrozóm, a v neposlední řadě vliv zamrazení na motilitu spermie.
|
|
|
Vliv estrogenů na spermie savců.
Šidlová, Adéla ; Šebková, Nataša (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Po mnoho let byly estrogeny brány jako typicky samičí pohlavní hormony. Dnes už je jisté, že jsou velmi důležité i v regulaci samčí reprodukce. A to ať už je jejich účinek pozitivní či negativní. Endogenní estrogeny jsou u savčích samců důležitou částí endokrinního systému. Estrogeny hrají významnou roli při růstu a udržování kostní hmoty, stejně jako při vývoji zárodečných buněk a při pochodech spermatogeneze. Zdravé spermie jsou esenciální pro úspěšnou reprodukci. A právě endogenní estrogeny se svým vlivem částečně podílejí v regulaci správného vývoje spermií. Vedle pozitivního vlivu endogenních estrogenů je zde ovšem i negativní vliv estrogenů z vnějšího prostředí, tzv. environmentálních estrogenů. Mezi environmentální estrogeny patří chemické látky vznikající lidskou činností, xenoestrogeny, které čím dál více kontaminují životní prostředí. Nebezpečí těchto látek estrogenní povahy se skrývá v jejich schopnosti fungovat jako endokrinní disruptory, které způsobují defekty v řadě aspektů savčí reprodukce. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se vyskytuje v prostředí čím dál více environmentálních estrogenů, které mohou interferovat s hormonální drahou savců a ovlivňovat tak jejich reprodukci, je důležité se tomuto tématu věnovat. Reprodukční poruchy, které mohou být vyvolány endokrinními disruptory...
|
|
|
Akrozomální reakce spermií u vybraných druhů savců
Frolíková, Michaela ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Savčí spermie musí před oplozením projít sérií fyziologických a biochemických změn v procesu zvaném kapacitace. Vyvrcholením kapacitace je akrozomální reakce (AR). Během AR dochází k exocytóze akrozomálního váčku do extracelulárního prostředí. Spermie, které AR neprošly, nebo se u nich dokonce akrozóm vůbec nevyvinul, nejsou oplození schopné. Výsledkem akrozomální reakce jsou dramatické změny v celé oblasti hlavičky spermie. Dochází k reorganizaci či ztrátě mnohých proteinů přítomných v plazmatické a vnější akrozomální membráně, rozsáhlým změnám v uspořádání cytoskeletu a v neposlední řadě k uvolnění intraakrozomálních proteinů do extracelulárního prostředí a odkrytí nových povrchových domén. Během kapacitace in vitro dochází u určitého druhově specifického počtu spermií ke spuštění akrozomální reakce i bez přítomností indukčního činidla v kapacitačním médiu. Tento jev je označován jako spontánní (zrychlená) akrozomální reakce. Nejnovější výzkumy ukazují, že spontánní AR je přirozenou součástí procesu oplození. Myšice rodu Apodemus vykazují vysokou mírou výskytu promiskuitního chování, a tudíž u nich existuje velké riziko výskytu kompetice spermií. U myšic se vyvinula unikátní reprodukční strategie, kdy se jejich spermie spojují do tzv. spermatických vláčků. Součástí tohoto procesu je spontánní AR,...
|
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
|
Vliv alfa-zearalenolu na hyperaktivaci a akrosomální reakci kančích spermií
Doleželová, Kateřina ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Alfa zearalenol je derivátem mykotoxinu zearalenonu, který se běžně vyskytuje v zemědělských plodinách i v komerčních krmivech. Jedná se o sekundární metabolit vláknitých hub rodu Fusarium. Samotný alfa zearalenol vzniká biotransformací zearalenonu v játrech a střevní tkáni. Takto zmetabolizovaný zearalenon je schopen soutěžit o vazebná místa estrogenních receptorů, jelikož se strukturou velmi podobá 17 beta estradiolu.
Toxicita alfa zearalenolu tedy spočívá v estrogenní stimulaci, což vyvolává morfologické a funkční změny na reprodukčních orgánech i pohlavních buňkách. Na samčích pohlavních buňkách se toxicita projevuje snížením viability, motility i podílu spermií schopných podstoupit akrozomální reakci.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv alfa zearalenolu na hyperaktivaci a akrozomální reakci kančích spermií v závislosti na koncentraci a době expozice mykotoxinu.
Pro účely této práce byly využity 2 metodiky a používaly se krátkodobě chlazené komerční inseminační dávky uchovávané při 17 stupních Celsia. Metodiky se vzájemně lišily počtem použitých koncentrací alfa zearalenolu a dobou expozice. Akrozomální reakce spermií byla hodnocena v obou metodikách, zatímco podíl hyperaktivních spermií pouze v druhé metodice.
První metodika neprokázala vliv alfa zearalenolu na akrozomální reakci, ale ve druhé metodice se projevil pozitivní efekt koncentrací 5, 10 a 20 uM alfa zearalenolu na akrozomální reakci kančích spermií. Hodnoty jednotlivých parametrů CASA analýzy (VCL, ALH, LIN a WOB), které byly použity pro hodnocení hyperaktivace kančích spermií, nebyly ovlivněny žádnou z námi použitých koncentrací alfa zearalenolu.
|
|
|
Aspekty spermatologického vyšetření nativního bovinního ejakulátu
Weberová, Gabriela
V bakalářské práci bylo popsáno pohlavní ústrojí býka, hormonální regulace, tvorba spermií a ejakulátu. Dále se zaměřuje na odběr a metody odběru ejakulátu. Práce se zabývala studií morfologicky změněných spermií a jejich vlivem na plodnost býků. U morfologických vad se nejvíce jednalo o popis primárně a sekundárně změněných spermií. Vyšetření nativního ejakulátu bylo rozděleno na makroskopické, mikroskopické, mikrobiologické a speciální. Na konci bakalářské práce byla uvedena kapitola o automatických systémech vyhodnocování ejakulátů. Z těchto systémů byl popsán systém vyhodnocování ejakulátu CASA a průtoková cytometrie.
|
|
|
Hodnocení kvalitativních parametrů ejakulátu psů
Vágenknechtová, Marie
Pes doprovází člověka od nepaměti, mnohé literární prameny pokládají psa za vůbec první domestikované zvíře. Do mojí studie bylo zařazeno 152 psů 33 plemen. Celkem bylo získáno 408 ejakulátu. U psů byl hodnocen průběh odběru, byl stanoven objem ejakulátu, zjištěna aktivita a koncentrace spermií, dále pak bylo provedeno morfologické vyšetření. Při hodnocení průběhu odběrů a kvality ejakulátů, byly zjištěny následující průměrné hodnoty: doba ejakulace -- 413,16 +- 168,66 s, objem ejakulátu -- 8,49 +- 6,51 ml, aktivita spermií 71,2 +- 16,8 % a 69,1 +- 15,7 % morfologicky normálních spermií. Z výsledků vyplývá, že kvalitní ejakulát lze očekávat u středně velkých, sportovně vedených psů, krmenich kompletní krmnou směsí. Pro využití v chovu by pes měl být starší dvou let, a neměl by krýt častěji než jednou za týden.
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Pracovní plodnost mlíčáků jesetera malého v provozních podmínkách českých chovů
SCHACHERLOVÁ, Jiřina
V současné době jsou studie plodnosti ryb většinou zaměřeny na plodnost jikernaček. Studie, které by vypovídaly o plodnosti mlíčáků kteréhokoli druhu, ve velké míře chybí. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké pracovní plodnosti dosahují mlíčáci jesetera malého (Acipenser ruthenus) v provozních podmínkách českých chovů. Porovnáváni byli mlíčáci z chovu ve Vodňanech, kde chovaná populace pochází z Ruska a u mlíčáků z chovu v Pohořelicích, kde chovaná populace pochází z Dunaje. Celkem bylo mezi sebou porovnáno 49 kusů ryb. Po umělém výtěru, kdy bylo mlíčákům odebráno sperma, byla ze vzorku 1 ml-1 spermatu vypočítána koncentrace spermií (.109.ml-1). Následně byl vypočítán počet spermií na 1 kg-1 mlíčáka (.109.ml-1), objem spermatu na 1 kg-1 mlíčáka (ml-1) a celkový počet spermií od mlíčáka (.109). Nejvyšších hodnot hmotnosti, které byly u mlíčáků zjištěny, byly naměřeny na rybí líhni v Pohořelicích. Nejnižších hodnot hmotnosti dosáhli mlíčáci jesetera malého na rybí líhni ve Vodňanech. Nejvyšší i nejnižší objemové hodnoty odebraného spermatu na 1 kg-1 mlíčáka byly zjištěny ve Vodňanech. Průměrné objemové hodnoty obou chovů se ale významně nelišily. Porovnáním bylo zjištěno, že objem odebraného spermatu není závislý na hmotnosti dané ryby. Relativní pracovní plodnost se významně lišila i mezi mlíčáky stejné populace. Nejvyšší i nejnižší hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka byly vypočítány u jesetera malého ve Vodňanech. Průměrné minimální i maximální hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka se velice lišily, z čehož je patrné, že je důležité při výtěru použít větší množství mlíčáků, aby byla zajištěna dostatečná oplozenost jiker. Průměrné hodnoty celkové pracovní plodnosti obou chovů jsou velice podobné a liší se především u konkrétních jedinců jak v chovech, tak i mezi těmito chovy. Z výsledků bylo zjištěno, že celkový počet spermií ve spermatu je závislý na objemu odebraného spermatu. Dále bylo zjištěno, že pracovní plodnost jesetera malého nezávisí na velikosti (hmotnosti) ryby.
|
host ::
RSS.