|
|
Volnočasové aktivity ve Vodňanech v letech 1920 - 1945 spojené s Církví československou
BROŽOVÁ, Adéla
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit se zřetelem k náboženskému životu ve Vodňanech v letech 1920 až 1945. V první kapitole popisuje historický kontext vzniku Církve československá. V druhé kapitole popisuje vymezení pojmu volného času. Ve třetí kapitole se práce zaměřuje na podrobné pojednávání o města Vodňany o jeho historii, kultuře i otázce religiozity. Ve čtvrté kapitole se zabývá přehledem vodňanských aktivit od jejich počátku do roku 1920. Poslední kapitola práce se zabývá sborem Církve československé ve Vodňanech a jeho podílem na volnočasových aktivitách města.
|
|
|
Vývoj a fungování českých sborů dobrovolných hasičů ve venkovských obcích na jihu Čech v letech 1876-1939
ZÍKA, Rudolf
Předkládaná diplomová práce se zabývá na základě dostupných pramenů fungováním českých sborů dobrovolných hasičů na venkově. Je rozdělena na pět základních kapitol, přičemž její součástí je seznam literatury a pramenů k této problematice a bohaté obrazové a tabulkové přílohy. První kapitola je zaměřena na vývoj požární legislativy a zákony, které přímo ovlivnily fungování dobrovolných hasičských sborů. Druhá kapitola přináší základní vývoj vyšších složek hasičské organizace v českých zemích. Třetí část se zabývá popisem a rozborem funkcí, správními orgány a samotnou činností dobrovolných hasičů na venkově. Čtvrtá kapitola je věnována popisu, rozdělení a věkovému a sociálnímu rozboru členstva hasičských sborů. Pátá část se podrobně zabývá hospodařením sborů, které je rozděleno na oddíly příjmů a výdajů. Závěrečná část pak shrnuje získané poznatky a upozorňuje na další možnosti a postupy při práci s tímto širokým a zajímavým tématem.
|
|
|
Volnočasová a spolková činnost pražských Židů od konce 19. století do roku 1939
HRONOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá pražskými Židy a jejich volným časem v období od konce 19. století do roku 1939. Zaměřuje se na spolkovou činnost a volnočasové aktivity organizované Židovskou náboženskou obcí v Praze a dalšími oficiálními židovskými organizacemi, které měly vliv na jednotlivé spolky. Jedná se především o ty, které se zaměřovaly na vzdělání, sociální práci, umění, sport a skauting. Práce ukazuje, čemu se věnovaly jednotlivé typy skupin a co organizovaly pro veřejnost. Autorka zároveň nastiňuje, které aspekty judaismu mohou ovlivňovat volný čas Židů a co o některých aktivitách vypovídá Tóra a Talmud. V závěru shrnuje specifika trávení volného času Židů žijících v první polovině 20. století v Praze a situaci hodnotí z pohledu náboženství a tradice.
|
|
|
Historický pohled na dobročinnost a charitativní činnost u židovského obyvatelstva v Čechách do roku 1914
VOJTÍŠEK, Roman
Práce se zabývá historií dobročinnosti a charity židovského obyvatelstva v Čechách od jejich příchodu až do roku 1914. První kapitola popisuje jejich příchod v delším historickém kontextu od počátku přes středověk až po novověk a zákony a nařízení, které měli vliv na jejich život. Druhá kapitola je věnována vzájemné souvislosti židovského náboženství a konání dobročinnosti. Činnost spolků a jednotlivců v rámci udržování a výstavby synagog, konání dobročinnosti, pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity a přístup jednotlivých spolků, sdružení a osob k řešení sociálních problémů. Představuje i spolky, které jsou poměrně neznámé, a osvětluje jejich činnost. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje výhradně na popis a činnost spolku Chevra Kadiša. Popisuje jeho vznik a náplň činností. Zabývá se důstojností aktu při pohřbech a činnostech s nimi spojených.
|
|
|
Sociální a charitativní činnost v Milevsku a okolí v letech 1918-1938
MARŠÁLKOVÁ, Kamila
Práce se zabývá deskripcí sociální a charitativní činností v Milevsku a okolí v letech 1918-1938. První kapitola popisuje charitativní činnost v delším historickém kontextu od počátku křesťanství přes středověk až po novověk a následně pouzkazuje i na její zrod v Československu. Druhá kapitola je věnována chrakteristice období první republiky. Rozpoznává tři důležité mezníky ve vývoji Československa. Je to samotný vznik nového státu, jeho hospodářský vzestup a hospodářská krize ve třicátých letech. Situaci v Milevsku samotném a milevském kraji v období 1918-1938 pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity jednotlivých institucí, spolků a církevních organizací a charakterizuje zásahy státu do základních sociálních problémů. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje na několik situací ze života obyvatel Milevska a jejich vzájemnou pomoc. Pátá kapitola poukazuje na činnost třech osobností, které se podílely, každá svým způsobem, na životě tehdejší společnosti z pohledu charity.
|
|
|
Správa a řízení fotbalových klubů v České republice
Wasserbauer, Štěpán ; Král, Pavel (vedoucí práce) ; Pirožek, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat a vyhodnotit správu a řízení u tří profesionálních klubů působících v I. či II. fotbalové lize v České republice. Práce bude vycházet z teoretických poznatků a doporučení z oblasti správy a řízení obchodních společností, ale i se zaměřením na sportovní, či přímo fotbalové kluby. V praktické části provedu výzkum ve třech klubech se zaměřením zejména na fungování exekutivních, neboli výkonných orgánů či pracovníků a jejich vztahů s vlastníky. Dále se zaměřím na zjištění správní struktury a zjištění primárních a sekundárních stakeholderů v jednotlivých klubech.
|
|
|
Volnočasové aktivity spojené s římskokatolickou církví v třeboňské farnosti v letech 1900 - 1938
PFEIFEROVÁ, Mária
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit se zřetelem k náboženskému životu v třeboňské farnosti v letech 1900 až 1938. V první části popisuje Třeboň na počátku dvacátého století, vývoj správy města, školství, hospodářství a společenský život. V druhé části popisuje spolkovou činnost v letech 1900 až 1938 podle různých zdrojů. Ve třetí části se práce zaměřuje na katolické spolky a volnočasové aktivity spojené s katolickou církví popsané ve Spolkovém indexu, Jihočeském obzoru, ve farní kronice a dalších zdrojích.
|
|
|
Spolková činnost v okrese Chrudim od vydání spolkového zákona do roku 1949
DUŠEK, Jiří
Tato práce se zabývá spolkovou činností na Chrudimsku od vydání spolkového zákona v roce 1867 až do vytvoření Národní fronty v roce 1949. V práci je popsána historie spolkového zákonodárství, historie Chrudimi, Chrudimska z vybraných historických lokalit (Chrast, Heřmanův Městec a Hlinsko). Z těchto historických lokalit bylo vybráno několik spolků Divadelních Spolek Tyl Chrast, Kroužek mládenců a dívek Chrast, Kroužek divadelních ochotníků Chrast, Studentský spolek Rudolf Pokorný Heřmanův Městec, Dělnická jednota Hlinsko.
|
|
|
Duchovní správa jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 - 1918
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá duchovní správou jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 {--} 1918. Krátce popisuje dějiny města Jindřichův Hradec, vznik proboštství a jeho duchovní správu do roku 1840. Následuje vhled do kontextu církevních dějin v uvedené době. Nejobsáhlejší část práce pak tvoří chronologicky seřazené životopisy úřadujících proboštů v letech 1840 {--} 1918. Cílem je přiblížit a popsat duchovní správu a život jindřichohradecké farní obce. Pohled na významné osobnosti z řad proboštů ukazuje význam tohoto úřadu, důležité události a celkový profil duchovních správců farnosti. Potvrzuje se, že význam jindřichohradeckých proboštů vysoce převyšoval běžné správce farností
|
|
|
Manželky českých politiků v 19. století
BUREŠOVÁ, Jitka
Manželky českých politiků v 19. století Anotace Pro svoji práci jsme si vybrala deset žen, manželek českých politiků 19. století. V první kapitole jsem se zabývala motivem výběru životní partnerky, jejím sociálním, jazykovým a náboženským původem. Pokusila jsem se o analýzu předmanželské korespondence. Druhá část mé práce se věnovala uplatnění žen ve společenském životě a zaměřila se zejména na jejich zapojení do salonního života. Ve třetí kapitole jsem nastínila působení žen ve spolcích. Zajímala mě veškerá manželek politiků na veřejnosti, hlavně v oblasti filantropie. Pokusila jsem se zjistit, jestli muži své manželky v těchto činnostech podporovali. Poslední část se zaměřila na postavení ženy v rodině. Sledovala jsem podíl mužů na řízení domácnosti a výchově dětí. Snažila jsem se o rozbor korespondence mezi manželi a zejména jsem se snažila vysledovat, zda se muži svým partnerkám svěřovali s politickými záležitostmi a jak moc se ženy o tyto věci zajímaly.
|
host ::
RSS.