|
|
Provozně technický stav objektů separace na úpravnách vody
Pešout, Jakub ; Roh, Robert (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce bylo stanovení provozně technických parametrů separačních objektů na úpravnách vody. V první části se nachází teoretická část poskytující základní informace k této problematice. V druhé části se nachází stanovená hodnotící kritéria podle získaných informací k jednotlivým objektům a získaných v praxi prostřednictvím osobních prohlídek na vybraných úpravnách vody.V poslední části se nachází aplikace těchto kritérií na úpravnách vody v praxi s celkovým hodnocením jejich stavu.
|
|
|
Upravitelnost povrchových vod
Fuks, Josef ; Palčík,, Jiří (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám tématem upravitelnosti povrchových vod se zaměřením na proces tvorby suspenze. K práci byly použity vzorky vody odebrané z pěti různých míst v okolí Brněnské přehrady, která se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou vody, a s těmito vzorky byla následně provedena série sklenicových optimalizačních pokusů s užitím třech různých běžně používaných koagulantů. V teoretické části práce se zabývám složením a vlastnostmi povrchových vod a technologií jejich úpravy. Jsou zde stručně popsány jednotlivé procesy úpravy, přičemž je kladen důraz na proces tvorby suspenze. Experimentální část shrnuje a představuje získané výsledky při laboratorních koagulačních testech. Vyhodnocuji vliv různých parametrů na výslednou účinnost úpravy vody a pokouším se nalézt optimální dávku koagulantu, pH a rychlost rychlého a pomalého míchání. Na závěr srovnávám vhodnost jednotlivých koagulantů a vliv místa odběru na účinnost úpravy.
|
|
|
Možnosti zlepšení agregace a separace suspenze při úpravě pitné vody
Kubalík, David ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zlepšení agregace a separace suspenze při úpravě pitné vody. Jedná se zejména o porovnání dynamiky různých koagulačních činidel (síran hlinitý a síran železitý) při hledání optimální dávky koagulantu. Při centrifugačním testu je důležité najít taková nastavení centrifugy, při nichž dojdeme k nejlepším výsledkům. V této práci je sledován i vliv celkové mineralizace na optimální dávce koagulantu.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Hambálková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Průnik léčiv do povrchových a pitných vod je celosvětově nově řešeným problémem. Tato diplomová práce se zabývá odstraněním léčiv z vody pomocí koagulace, při níž jsou porovnávána koagulační činidla chitosan a síran železitý. Pro srovnání byla použita i adsorpce na práškové aktivní uhlí. Účinnost odstranění byla zjišťována pomocí UV-VIS spektrofotometru a HPLC.
|
|
|
Problematika huminových látek jako prekurzorů trihalogenmethanů
Jelínková, Zuzana ; Dolejš, Petr (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vlastnostech huminových látek, jejich vzniku, struktuře a výskytu ve vodním prostředí. Uvádí metody vhodné ke stanovení huminových látek a procesy používané k jejich odstranění z vody. Práce popisuje hygienické zabezpečení vody a s tím spojený vznik trihalogenmethanů. Cílem experimentální části bylo provést koagulaci modelové huminové vody na laboratorní míchací koloně, včetně návrhu optimální dávky zvoleného koagulačního činidla a porovnání účinnosti separace vloček membránovou filtrací a centrifugací. Účinnost odstranění huminových látek byla zjišťována měřením absorbancí vody při vlnových délkách 245 nm v křemenné kyvetě s optickou dráhou 1 cm a 387 nm ve skleněné kyvetě s optickou dráhou 5 cm. Pro vyhodnocení jakosti suspenze byla stanovena koncentrace zbytkového železa koagulantu ve vodě.
|
|
|
Odstraňování různých druhů fytoplanktonu flotací rozpuštěným vzduchem
Sukopová, Martina ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V práci byla hodnocena účinnost flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) při odstraňování různých druhů fytoplanktonu. Jako naprostou nezbytnou se v procesu úpravy vody ukázala aglomerační fáze, neboli koagulace a flokulace. Ta neutralizuje částice, aby se na ně mohly navázat bubliny vzduchu. Účinnost procesu však závisí na více proměnných: druhu použitého koagulantu, dávce, pH koagulace, délce a intenzitě flokulace, recirkulačním poměru i použití polymeru při koagulaci. Jistý vliv na odstranění fytoplanktonu má i distribuce velikosti odstraňovaných částic a obsah organických látek v surové vodě. Flotace rozpuštěným vzduchem je v současnosti nejvhodnější metodou k odstranění fytoplanktonu, dokáže odstranit 93-98 % sinic, a dokonce 99-99,9 % řas. Z ekonomických důvodů byly srovnány i účinnosti flotace se sedimentací, kterou flotace v procesu úpravy vody nahrazuje.
|
|
| |
|
|
Optimalizace úpravy vod s vyšším obsahem hliníku
Tomášková, Hana ; Benešová, L.
Vysoká koncentrace hliníku ve zdrojích pitných vod může vést ke zvýšené hladině reziduálního hliníku v upravené vodě a následně může způsobovat zdravotní problémy u spotřebitelů. Z tohoto důvodu je nutné optimalizovat podmínky úpravy vod s vyšším obsahem hliníku. Problémem při úpravě vody bývá často nevhodná dávka a typ koagulačního činidla, velký vliv má také zvolená intenzita a doba míchání. Optimalizace podmínek úpravy za využití síranu hlinitého a síranu železitého byla provedena se surovou vodou z vodárenských nádrží Pilská a Lázská.
|
|
| |
host ::
RSS.