|
| |
|
|
Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí
Veselá, Marie ; Látalová, Lucie (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
STUDENTI SOBĚ - STUDENTSKÉ CENTRUM POŘÍČÍ Nábřeží s výhledem na centrum města, reprezentativní hotel v sousedství a oproti tomu dopravou zatížená ulice Vídeňská. Dva protiklady, které se denně střetávají na společném nároží. Chvíli jsem naslouchala jejich dialogu a rozhodla se pokusit vyhovět oběma „stranám“. Navržený objekt se tedy směrem k řece „dívá“ a podél ulice Vídeňské „ubíhá“. Horizontálně zakřivené pásy jednotlivých podlaží kopírují plynutí okolního života - v čele objektu navozují prosklené plochy pocit zpomalení, až zastavení, kochání se, otevřenosti, z čela se pak pásy rozbíhají a výška zasklení se zmenšuje na standardní, čímž se pohyb zrychluje a prolámaná fasáda se stává kolemjdoucímu více nepřístupnou. Obytné buňky získávají díky tvarování více soukromí a širší výsek pohledů na okolí. Prolámání udává tepovou frekvenci nejen venkovního, nýbrž i vnitřního prostoru, kde představuje dominantní prvek centrální chodby a poskytuje průhledy do ostatních podlaží, hru světla a účinně zpomaluje a zrychluje pohyb v objektu. Sjednocujícím prvkem je centrální schodiště probíhající kaskádovitě všemi podlažími.
|
|
|
Lívance
Kleinerová, Klára ; Polášková, Marie (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce je o mé rodině a nevědomém tvoření. Obsahuje soubor rodinných i uměleckých fotografií, televizy s video-performancí nazvanou Lívance a namluvenou verzi teoretické diplomové práce s názvem Umění běžného bytí. Práci jsem se snažila co nejvhodněji naistalovat ve vytvořeném prostoru.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Křížová, Iveta ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této práce je řešení lázení Yverdon les Bains. Stávající areál nevyhovuje jak svým potřebám, ale hlavně je velmi uzavřen. Park je uzavřen jak veřejnosti tak i uvnitř něj v samotném areálu lázní se nachází několik dalších bariér. Lázeňský park pro mně znamená park, promenádu, pohyb lidí a eleganci. V tomto místě cítím potenciál jenž by mohl opět otevřít lázeňský park okolnímu světu a nenásilně se napojit do okolního světa s odkazem na svoji historickou a termální hodnotu. Proto plochu parteru ponechávám co nejvíce volnou, s veřejnými funkcemi. Lázně samotné by naopak neměly být přehlcený organismus, ale spíše místo k zastavení a klidnému odpočinku. Proto je stavím do kompaktní plynoucí hmoty nad úroveň parku, který ponechávám co nejvíce uvolněný pohybu osob a lázním samotným věnuji intimitu, výhledy do okolí a kontakt nebe s vodou otevřeným atriem. Svým tvarem i fasádou objekt nevytváří bariéru, naopak je prostupný a v kontaktu s okolím a parkem.
|
|
|
Osobní téma
Vlčková, Tamara ; Zálešák, Jan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
V mé bakalářské práci se zaměřuji na intimní sdělení. Zajímá mě moment odhalení a jednoduchá otázka: Co dává smysl? Zajímají mě běžné každodenní situace a lidské tělo, které vkládám do různých sociálních situací a osobní dialog – s pozorovatelem, dílem, člověkem. Hlavním motivem mých kreseb jsou osobní příběhy, které působí povědomě, a předávají takovou informaci, kterou si pozorovatel přivlastní a přetvoří. Důležitá je konstelace lidí a věcí a také postoj, gesto, které vytváří příběh. Celkově míchám skutečnost, sny, představy, otázky – vybírám si to, nad čím se pozastavuji, co se mě dotkne, co mě zarazí, z čeho mám strach. Důležitá je rovněž instalace, ve které vznikne osobní prostor pro prohlížení kreseb.
|
|
|
Tělo (intimita)
Kojetská, Monika ; Pepe, Dita (oponent) ; Hlavenka, Tomáš (vedoucí práce)
Touto sérií navazuji na mou předchozí tvorbu, ve které se zabývám ženským tělem. Zachycuji tělo v intimních momentech -avšak šifruji ho, aby ho už skoro nebylo znát. V obrazech využívám lehkou ironii a nadsázku. V této sérii pracuji s ženským tělem jako s objektem voyera,který kulatým průhledem čočkou, dalekohledem, nebo fotoaparátem ženu pozoruje. Vše ale udržuji v abstrahované a stylizované poloze. Pracuji s šifrou, díky které vnímáme zprvu obraz jako barevné a tvarové malířské formy pozvolna rozkrývající ženské tělo. Využívám větší míru abstrahovanosti, kdy formy těla balancují na hraně mezi figurálností a abstrakcí. Baví mě moment, kdy v obraze není vše čitelné na první pohled. Chci, aby divák tělo hledal, objevoval a zkoumal. Nejde mi o zachycení krásy těla, ani jeho reálné vizuální podoby. Pracuji spíše s lehkou ironií voyeurských pohledů právě zvolením některých deformací částí těla.
|
|
|
Respekt autonomie a intimita pacienta jako základní komponenty uchování lidské důstojnosti.
PETROVICOVÁ, Eva
V současné době, s rozvojem vědy a techniky, zaujímá stěžejní pozornost pouze tělesná stránka člověka a lidská důstojnost se posouvá daleko do ústraní. Zdravotničtí pracovníci by s pacienty měli jednat s úctou, respektem a pochopením. Právě tato práce poukazuje na problematiku zachování pacientovy autonomie a intimity jako základních komponentů uchování lidské důstojnosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry sestry shledávají možnost zachování pacientovy autonomie, intimity a podpory lidské důstojnosti v nemocničním prostředí. Diplomová práce byla zpracována kvalitativní metodou výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty z chirurgického oddělení a oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 10 všeobecnými sestrami, z toho 5 sestrami z chirurgického oddělení a 5 sestrami z oddělení následné péče. Dále byl tvořen 20 pacienty z toho 10 pacienty z chirurgického oddělení a 10 pacienty z oddělení následné péče. Technikou sběru dat byly rozhovory s předem připravenými otázkami. Rozhovory, které umožnily získat cenné informace, byly zaznamenávány dvojím způsobem, a to za pomoci diktafonu či písemného záznamu. Poté probíhalo samotné zpracování dat, které spočívalo v doslovném přepisu informací. V těchto informacích byla vyznačena důležitá data, přičemž bylo využito metody zvané "tužka a papír". Tímto značením jednotlivých slov probíhalo tzv. kódování, při kterém byly informace uskupeny a ze kterých následně vzešly koncepty, kterýmiž jsou autonomie, intimita a všeobecně lidská důstojnost. Uskutečněným šetřením byly zjištěny rozdílné názory samotných sester na možnost zachování pacientovy autonomie. Na chirurgickém oddělení se pacienti dostatečně rozhodují na rozdíl od pacientů z oddělení následné péče, kde pacientova autonomie není zachována. Většina pacientů (chirurgické oddělení, oddělení následné péče) si je alespoň vědoma možnosti rozhodovat se i za podmínek, kdy je veškerá iniciativa, na samotném konci, přenechána lékaři. Dalším konceptem, který vyjadřoval náš zájem, byla péče důstojná. Sestry pacientům prokazují respekt prostřednictvím lidského přístupu, zahrnující dále informace, zájem, klidné prostředí a úsměv. Tento přístup svými výpověďmi stvrzují též pacienti, kteří zmiňují pouze kladné zkušenosti s uchováním a podporou důstojnosti. Mnoho pacientů uvádí, že právě péče důstojná je poskytována tam, kde jsou hospitalizováni. Bohužel, dle sester možnost podpory pacientovy důstojnosti v některých případech je znesnadněna nedostatečným počtem personálu, nedostatkem času či nevhodným zařízením prostor, pročež je i tak zřejmé, že s pacienty, v žádném případě, není zacházeno nedůstojně. Sestry se snaží zachovávat profesionální přístup, který je založen právě na slušném chování orientujícím se na respektování lidské důstojnosti. Jako poslední koncept uvádíme zajištění intimity a soukromí. Sestry hodnotí koncept zajištění intimity jako uskutečnitelný a zároveň jako důležitý aspekt důstojné péče. Nejčastěji intimitu zajišťují prostřednictvím žaluzií, dveří a rolet. Za stěžejní problém je však vnímán počet lidí na pokoji, a to jak sestrami, tak pacienty. Ti nadále zdůrazňují snahu a kladení důrazu sester právě na zachování intimity a soukromí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že současné ošetřovatelství naplňuje právo pacienta na lidskou důstojnost pravděpodobně na průměrné úrovni. Vzhledem k uvedeným výsledkům, by bylo vhodné provést další výzkum, a to formou kvantitativního výzkumného šetření, které by vyjádřilo pohled na situaci v rozsáhlejším měřítku. Výsledky nynějšího i případného dalšího výzkumu by bylo možné poskytnout vedoucím pracovníkům jako prostředek k identifikaci a eliminaci zjištěných překážek v interakci personál pacient, v podporování lidské důstojnosti a v zajišťování intimity a soukromí. Tím by se zvýšila úroveň kvality poskytované ošetřovatelské péče a možného uvědomění si, že středem našeho zájmu stále zůstává člověk se všemi lidskými potřebami.
|
|
|
SEXUÁLNÍ SPOKOJENOST MLADÝCH MUŽŮ Z NEÚPLNÝCH RODIN
HYNEK, Jan
Práce se zabývá otcovskou figurou v současnosti a minulosti a jejím vlivem na osobnost syna. Teoretická část popisuje základní definice rodiny, intimity, identity a sexuální spokojenosti. Hlavním cílem výzkumné části bylo nalézt rozdíl ve skupině 70 synů, kteří byli rozděleni do dvou skupin, a odpovědět na tři hlavní hypotézy ? H1, Absence otce má vliv na sexuální spokojenost muže, H2, Absence otce má vliv na úzkostlivost muže a H3, Sexuální úzkost muže má vliv na jeho sexuální spokojenost. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní a to formou srovnávací studie. Pro sběr dat byl použit dotazník sexuální spokojenosti GRISS a druhá škála dotazníku pro zjišťování úzkosti a úzkostnosti STAI X-2. Data byla analyzována pomocí Studentova t- testu a pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Hypotéza H1 nebyla podpořena, ale u tvrzení H2 a H3 se zjistila statistická hladina významnosti a proto byly obě dvě podpořeny.
|
|
|
Dodržování intimity u klientek v gynekologické ambulanci
BRAUNOVÁ, Václava
Pojem intimita je ve slovníku cizích slov definován jako soukromí, důvěrnost, útulnost a intimnost. S intimitou se setkáváme nejen v běžném životě, ale také v ošetřovatelství. Se zvýšením požadavků na kvalitu péče vznikla potřeba holistické péče, která zahrnuje veškeré potřeby u klientky v gynekologické ambulanci. Intimitu můžeme zařadit do potřeb sebekoncepce a sebeúcty. Porodní asistentka jako poskytovatelka ošetřovatelské péče by měla uspokojovat všechny potřeby u klientky v gynekologické ambulanci. Proto klientka, která navštěvuje gynekologickou ambulanci očekává dodržování své intimity. Teoretická část se zabývá potřebami u klientky, zejména potřebou sebekoncepce a sebeúcty a potřebou jistoty a bezpečí. Zahrnuje poznatky z historie nahoty a intimity. Je zaměřena nejen na klientku a její osobnost, ale i na porodní asistentku. Porodní asistentka zde vystupuje jako edukátorka, ovládá komunikační dovednosti a dodržuje práva u klientky. Teoretická část obsahuje i specifiku ošetřovatelské péče v gynekologické ambulanci. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování. K tomuto účelu byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen porodním asistentkám a druhý klientkám všech věkových kategorií. V dotaznících byly zmapována oblast intimity a její dodržování v gynekologické ambulanci. Cílem této práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem je dodržována intimita u klientek v gynekologických ambulancích. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny hypotézy. H1: Porodní asistentky zajišťují intimitu u klientek v gynekologických ambulancích. Hypotéza H1 byla potvrzena. H2: Klientky, které dochází do gynekologických ambulancí na preventivní prohlídky, vyjadřují větší spokojenost s dodržováním intimity než klientky, které přichází se zdravotními obtížemi. Hypotéza H2 potvrzena nebyla. H3: V gynekologických ambulancích je zajištěna spíše intimita tělesná než psychická. Hypotéza H3 potvrzena nebyla. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou být použity na některé z konferencí Krajské nemocnice v Ústí nad Labem. Součástí bakalářské práce je informační leták ? anketa určená klientkám v gynekologických ambulancích.
|
|
|
Problematika intimity pacientů při předoperační přípravě a překladu na operační sál na ortopedickém oddělení.
FERENCZOVÁ, Romana
Bakalářská práce je zaměřena na intimitu pacientů na ortopedickém oddělení, při předoperační přípravě a překladu na operační sál, ale i na chování sester, které tuto činnost vykonávají. Intimita je na operačním oddělení stále diskutovatelné téma. Střetává se zde právo pacientů na soukromí a snaha zdravotníků o co nejlepší předoperační přípravu a následný překlad na operační sál. I přes velké úsilí zdravotnického personálu dochází k situacím vyvolávající u pacientů ostych a stud. Jedním z hlavních důvodů je časový tlak, který je na zdravotníky vyvíjen. K narušení intimity pacientů může dojít špatnou komunikací mezi sestrou a pacientem, ale i mezi personálem samotným. Každý pacient je individualita a proto není možné stanovit jeden standardní postup, který by tuto situaci řešil. Cílem práce bylo zjistit jakým způsobem je zabezpečena intimita pacientů při předoperační přípravě a sledovat možnosti zabezpečení intimity při překladu na operační sál. Zjistit, při jakých činnostech (výkonech) bývá v rámci předoperační přípravy intimita nejčastěji porušena. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sedmi náhodně vybranými pacienty ortopedického oddělení daného zařízení. Druhý typ rozhovoru byl veden se sedmi sestrami pracující v daném zařízení, z toho jedna sestra pracuje na operačním sále. Sestry byly dotazovány, zda respektují intimitu pacientů na lůžkové ošetřovací jednotce důsledněji, než sestry na operačním sále a zda je rozdíl v dodržování pacientovy intimity v předoperační přípravě u plánovaného operačního výkonu a u urgentního výkonu. Cíle práce byly splněny. Šetřením bylo zjištěno, že u dotazovaných respondentů docházelo k narušení intimity nejčastěji při překladu na operačním sále. Zjištěné výsledky budou poskytnuty managementu daného zařízení k vytvoření standardu pro zajištění intimity pacienta na operačním sále.
|
host ::
RSS.