Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 637 záznamů.  začátekpředchozí628 - 637  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.12 vteřin. 

Molecular mechanism of transport of plant hormone auxin into cells
Laňková, Martina ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
Nerovnoměrná distribuce regulátoru růstu rostlin (fytohormonu) auxinu zprostředkovává mnoho základních procesů ve vývoji rostlin. Auxin je transportován v rostlinném těle buď vaskulárním systémem nebo z buňky do buňky prostřednictvím tzv. polárního transportum auxinu (PAT). PAT zahrnuje pasivní transport auxinu do buněk difuzí kombinovaný s aktivním přenosem auxinových molekul prostřednictvím specializovaných přenašečů auxinu do buňky a z buňky. Tato práce je zaměřena na studium procesů podílejících se na přenosu auxinu do rostlinných buněk. Na základě molekulárně-biologické a biochemické charakterizace byla potvrzena funkce proteinu PaLAX1 z plané třešně Prunus avium jako přenašeče auxinu do buněk. Izolovaná cDNA genu PaLAX1 a jeho proteinové produkty jsou velmi podobné sekvencím cDNA a odpovídajících proteinových produktů genů rodiny AUX1/LAX z modelové rostliny A. thaliana, které kódují přenašeče auxinu do buněk. Na úrovni orgánů a jednotlivých buněk jsme prokázali, že nadprodukce proteinu PaLAX1 v transgenních liniích způsobuje zvýšení obsahu nativního auxinu kyseliny indol-3-octové i zvýšený příjem syntetického auxinu, kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové. Dále byl zkoumán mechanismus účinku inhibitorů přenašeče auxinu do buňky kyseliny 1- naftoxyoctové (1-NOA), kyseliny 2-naftoxyoctové (2-NOA), a...

Využití genetických algoritmů při optimalizaci procesů v elektroenergetice
Paar, Martin ; Hradílek, Zdeněk (oponent) ; Skala, Petr (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Aktuální vývoj v oblasti regulace spolehlivosti dodávky elektrické energie v energetických odvětvích, směřuje k zavádění systémových i zákaznických standardů. Postupná liberalizace trhu s elektrickou energii v zemích Evropské unie tento proces ještě urychluje. Distribuční společnosti se proto čím dál víc zajímají o hodnocení rizik vyplývajících ze zaváděných standardů. Základem práce je minimalizace nákladů na technické ztráty v distribuční síti pomocí rekonfigurace distribuční sítě v závislosti na vybraných standardech. K optimalizaci byly využity dvě varianty moderních globálních optimalizačních technik ze skupiny evolučních algoritmů – genetických algoritmů. Kritériem optimalizace jsou náklady na ztráty a náklady na nedodávku elektrické energie. V práci je dále diskutován vliv výpočtu technických ztrát na optimum v závislosti na daných standardech. Srovnány jsou dva reálné současné standardy - finský systémový standard a portugalský zákaznický standard a tři experimentální standardy, které slouží k doplnění popisu o oblasti nepokryté reálnými standardy. Výsledky práce mohou být využity při procesu optimalizace distribučních sítí, při níž je spolehlivost zkoumané sítě reprezentována možnými reálnými náklady na penalizace na nedodávku elektrické energie.

Rekombinantní viry vakcinie určené pro nádorovou terapii; analýza biologických a biochemických vlastností
Žůrková, Kamila
SOUHRN Virus vakcínie lze využít pro vyvolání imunitní reakce proti virem produkovanému heterolognímu proteinu a organismus tak připravit na obranu proti přirozenému producentu tohoto antigenu, např. viru nebo nádorových buněk. V naší laboratoři jsou vyvíjeny vakcíny proti nádorům způsobeným lidským papilomavirem typu 16 (HPV16). Používají se rekombinantní viry vakcínie odvozené z replikujícího se kmene P13 nebo atenuovaného MVA. Rekombinantní viry byly použity v profylaktických i terapeutických schématech léčby u myšího modelu nádorových buněk TC-1 či TC-1/A9. Rekombinanty exprimovaly papilomavirový onkogen E7 ve formě vysoce imunogenního SigE7LAMP fúzního konstruktu. Pro podporu imunitního systému byly do virů vloženy navíc i geny pro stimulační cytokiny GM-CSF nebo Flt3 ligand, které vykazují adjuvantní vlastnosti při vyvolání protinádorových odpovědí. Pro imunomodulaci nádorového mikroprostředí byly do rekombinantních virů vloženy geny pro solubilní receptory pro TGF-β, jejichž funkcí bylo snížit inhibiční vliv nádorového cytokinu TGF-β. Intratumorální či intraperitoneální podání virů vedlo ke zvýšení protinádorové odpovědi, u virů exprimujících Flt3 ligand také ke zvýšení počtu cytotoxických E7-specifických T lymfocytů. Exprese GM-CSF a Flt3 ligandu zabránila vzniku supresorových MDSC buněk, ale...

SMV-2013-31: Návrh a realizace reference optického kmitočtu ve viditelné spektrální oblasti
Lazar, Josef ; Hrabina, Jan
Předmětem smluvního výzkumu byl návrh, vývoj technologie a realizace vhodného absorbéru s frekvenčně úzkými spektrálními komponenty v okolí vlnových délek 532 nm.

Formulace nanočásticových systémů s protimikrobním působením
Brambůrková, Eva ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent) ; Masteiková, Ruta (oponent)
Důležitou součástí dnešního farmaceutického výzkumu se stalo "drug delivery", tzn. cílení účinku léčiv v lidském těle. Pro přípravu takových systémů, jako jsou například nanočástice, jsou používány speciální postupy a specifické, na míru šité sloučeniny, většinou použité jako nosiče účinných látek. V této práci jsme studovali vliv parametrů ovlivňujících velikost nanočástic a jejich zeta potenciál. Nanočástice jsme připravovali metodou rozdělování a odpařování rozpouštědla z biodegradabilních polymerů PDLLA (poly-D,L mléčné kyseliny) a dalších polyesterů větvených mannitolem nebo pentaerythritolem, které byly syntetizovány na školícím pracovišti. Polymery byly rozpouštěny v organických rozpouštědlech: dichlormethanu, chloroformu a jejich směsi v poměru 1:1. Jako emulgátory byly použity tyto sloučeniny: poloxamery a polyvinylalkoholy různých molekulových hmotností, dále pak polysorbát 20, lecitin sójový a vaječný. Nanoemulze byla připravena pomocí ponorného homogenizátoru s rotorem a statorem. Byly měřeny velikost nanočástic a jejich zeta potenciál. Tato studie ukázala, že je možné připravit různě veliké nanočástice s malou polydisperzitou o různých hodnotách zeta potenciálu, za použití běžného homogenizátoru laboratorní metodou rozdělování a odpařování rozpouštědla. Jako nejvhodnější kombinace...

Fotopolymerace
Kučera, Vladimír ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fotochemie makromolekulárních látek, především fotopolymeračních a fotosíťovacích reakcí. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dosavadní poznatky z oblasti obecné fotochemie a principy fotochemických reakcí, které se uplatňují i u fotopolymerací. Dále jsou podrobně rozebrány oba běžné typy fotopolymerací – kationtové i radikálové, fotosíťovací reakce a aplikace fotopolymerací. V experimentální části byl proveden test dvou fotopolymeračních systémů. V obou byl použit styren jako monomer, jako fotoiniciátor byl v jednom případě použit benzoin a ve druhém benzoin ethyl ether. Dále byla porovnána fotoiniciační schopnost těchto dvou fotoiniciátorů na základně konverze a molární hmotnosti produktů, které byly vytvořeny při různých koncentracích fotoiniciátorů a různých dobách ozáření rtuťovou výbojkou.

Vliv polysacharidů na vstřebávání kofeinu z nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi polysacharidem hyaluronanem (HA) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kofeinem je ten, že systém hyaluronan-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. Nejprve bylo zkoumáno, zda fotofyzikální vlastnosti kofeinu reagují na polaritu v různých rozpouštědlech. Na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu pomocí fluorescence. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum kofeinu. Pro studium těchto interakcí byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa, která se mísila s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v kávě. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních vlastností CAF, neprokazují. V kyselém prostředí docházelo k vytváření různých tvarů HA a pomocí odstředění bylo zkoumáno, zda HA v této formě interaguje s CAF, což se prokazovalo snížením absorbance CAF v supernatantu. Měření bylo prováděno ve čtyřech prostředích, a to v roztocích kyseliny chlorovodíkové při různém pH. Byl sledován vliv konstantního přídavku kofeinu a hyaluronanu o molekulové hmotnosti 1,7 MDa s různou koncentrací v různě kyselých roztocích. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová hyaluronan v silně kyselém prostředí. A dále zjistit pH v modelových žaludečních šťávách po příjmu Coca-Coly a Kofoly. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvoleného polysacharidu.

Kvaziparalelní optimalizace simulovaných systemů pomocí genetických algoritmů
Konopa, Michal ; Neruda, Roman (oponent) ; Kindler, Evžen (vedoucí práce)
Cílem této práce je v jazyku SIMULA sestavit třídy umožňující modelování sezení expertů, kteří mají své vlastní (počáteční) představy o tom, která konfigurace parametrů zkoumaného systému je optimální, a všichni tento systém (každý se svou variantou) simulují, avšak během simulace si vyměňují informace o chování svých modelů a podle toho se učí a své vlastní konfigurace modifikují. Učení expertů na základě informací, získaných od kolegů, se provede technikou genetických algoritmů. Výsledný optimalizátor bude vyzkoušen na konkrétních příkladech, jak abstraktních (čerpaných z čisté matematiky), tak konkrétních (např. optimalizace daného projektu). Práce navazuje na disertaci RNDr. Jiřího Weinbergera, CSc., který v 80.letech vytvořil podobný typ optimalizátoru, kdy ovšem nebylo nic konkrétního známo o genetických algoritmech, a tak "učení" expertů hledajících optimum bylo modelováno technikami, které se sice v praxi ukázaly jako velmi úspěšné, dnes by však zasluhovaly být nahrazeny (nebo - co do efektivnosti své práce - alespoň porovnány) s metodou genetických algoritmů. Ta se sice při optimalizaci systémů pomocí algoritmicky řízených pokusů s jejich modely úspěšně používá, avšak nikdy s průběžným uplatněním při běhu těchto modelů. Paralelní běh více simulačních modelů na jednom monoprocesorovém počítači...

Identifikace genů chromosomu Z pro studium evoluce pohlavních chromosomů motýlů
PROVAZNÍK, Jan
U motýlů se vyskytuje konstituce pohlavních chromosomů ♀WZ/♂ZZ, nebo její varianty. Nerekombinující chromosom W je tvořen převážně heterochromatinem, obsahuje repetitivní DNA a nenese téměř žádné geny. Jeho využití pro studium evolučních dějů je tedy omezeno díky rychlé divergenci. Naproti tomu chromosom Z se podobá autosomům, je tedy bohatý na geny a tudíž lze předpokládat, že je více konzervován. Tato práce je přehledem dostupných sekvencí genů nesených chromosomem Z s cílem shromáždit informace o vhodných kandidátech pro studium evoluční historie pohlavních chromosomů motýlů. V práci je též diskutováno použití pohlavně vázaných genů pro ověření současných hypotéz o původu motýlího chromosomu W.

Antimikrobiální peptidy a možnosti jejich aplikace do potravin
Janhuba, Filip ; Petrik, Siniša (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium antimikrobiálních peptidů a možnosti jejich aplikace do potravin. Pozornost byla zaměřena zejména na bakteriocin nisin a antimikrobiální enzym lysozym. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na přehled antimikrobiálních peptidu používaných v potravinářství. V rámci experimentální části práce byla provedena optimalizace metod stanovení koncentrace antimikrobiálních látek. Byly vyzkoušeny jak spektrofotometrické metody kvantitativní analýzy celkových proteinů, tak rovněž stanovení metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro určení molekulové hmotnosti a čistoty byla použita modifikovaná SDS-PAGE s přídavkem močoviny a tricinového pufru. Dále byly testovány možnosti enkapsulace nisinu do liposomů. Enkapsulované částice byly připraveny pomocí tří postupů: ultrazvuku, etanolového vstřikování a metody TLE. Částice byly podrobeny studiu stability a distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla. Dále byla sledována i stabilita enkapsulovaných peptidů v modelových podmínkách a potravinách. Nakonec byly u vybraných peptidů studovány antibakteriální vlastnosti s použitím kultur bakterie Bacillus subtilis, kde zejména nisin vykázal antimikrobiální efekt již v nízkých koncentracích - okolo 1 µg/ml. Inhibiční efekt nisinu byl patrný především v tekutých kulturách.