|
Mládeží uplatňovaná prevence vybraných alimentárních nákaz v regionu Milevsko
VINKLEROVÁ, Lucie
Alimentární nákazy tvoří rozsáhlou skupinu infekčních onemocnění. Jsou to významná onemocnění vyskytující se více v rozvojových zemích, ale nevyhnou se ani zemím vyspělým. Původcem onemocnění jsou bakterie a jejich toxiny, viry, paraziti a priony, jejichž zdrojem je infikovaný člověk nebo zvíře. Cestou přenosu je kontaminovaná půda, kontaminovaná voda a potraviny, někdy též kontaminované předměty. Největší význam v prevenci alimentárních nákaz mají nespecifická opatření, a to ochrana zdrojů pitné vody, výroba nezávadných potravin, odstraňování odpadu, funkční kanalizační systém, deratizační a dezinsekční opatření a samozřejmě dodržování zásad osobní hygieny, určitý hygienický standard a zdravotní výchova populace. Střevní nákazy jsou preventabilní. Spotřebitel se může účinně chránit dodržováním základních zásad stanovených Světovou zdravotnickou organizací. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti o preventivních opatřeních alimentárních nákaz a dodržování těchto zásad mládeží v regionu Milevsko. Teoretická část práce shrnuje základní informace o střevních nákazách a popisuje jejich zdravotní význam z nejrůznějších hledisek. Podrobně jsou popsána preventivní opatření, o kterých by měl mít každý povědomí a může je v rámci ochrany svého zdraví v běžném životě aplikovat. Práce shrnuje informace o procesu šíření alimentárních nákaz a epidemiologických opatřeních zaměřených na zdroj, cesty přenosu a vnímavého jedince. Součástí teoretické části jsou i základní informace o konkrétních střevních nákazách, nejvýznamnějších pro populaci v České republice. Krátce je popsána i terapie těchto nákaz a nejdůležitější legislativní opatření. Ve výzkumné části práce byl použit kvantitativní výzkum, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli studenti středních odborných škol a odborných učilišť v regionu Milevsko. Byly stanoveny tři hypotézy. Statistické testování hypotéz bylo provedeno metodou t testu. S předem stanovenou hladinou významnosti je porovnána hodnota dosažené hladiny významnosti. První hypotéza předpokládala, že znalosti prevence o střevních nákazách budou vyšší u dívek než chlapců. Toto tvrzení se nepotvrdilo. Znalosti o preventivních zásadách se dle kritéria pohlaví neliší. Další dvě hypotézy předpokládaly, že dodržování hygienických opatření v prevenci alimentárních nákaz je vyšší u dívek než u chlapců a také vyšší u maturantů než učňů. Tyto hypotézy jsou platné. Preventivní zásady skutečně dodržují více dívky než chlapci a maturanti než učni. Z realizovaného výzkumu je patrné, že mládež v regionu Milevsko má dobré znalosti o alimentárních nákazách, znají i zásadní preventivní opatření. Ovšem znalost těchto pravidel neznamená jejich uplatňování v praxi. Výsledky ukázaly, že některá pravidla, např. omývání ovoce a zeleniny před bezprostřední konzumací, dostatečné provaření nebo propečení pokrmu, hygiena rukou zejména před konzumací pokrmu či po kontaktu se zvířetem, dodržuje menší procento respondentů než to, které uvedlo znalost těchto zásad. Pozitivním zjištěním ale je, že některá pravidla respondenti dodržují, aniž by si jich byli vědomi, např. zásada správného uchování hotového tepelně zpracovaného pokrmu. Alimentární nákazy jsou nemoci, kterým lze dodržováním preventivních zásad předejít. Obzvláště v České republice, kde jsou nespecifická opatření na vysoké úrovni. Je pouze na každém spotřebiteli/konzumentovi, jak důsledný při dodržování těchto zásad bude. Respektování preventivních opatření je předpokladem pro snížení incidence alimentárních nákaz v populaci.
|
| |
|
Monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických a antagonistických hub v půdách na území regionu jižní Čechy
BÍLKOVÁ, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických hub v půdách na vybraných pozemcích s konvenčním a ekologickým systémem hospodaření regionu jižních Čech. K izolaci mykoparazitických hub byly použity čtyři izolační techniky.Pomocí všech metody byly odizolovány převážně druhy hub rodu Trichoderma, dále druh Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata a Lecanicillium muscarium. V žádném půdním vzorku nebyla detekována houba Coniothyrium minitans.Na základě testů byl hodnocen radiální růst kmenů, jejich produkční vlastnosti a zejména pak byla hodnocena účinnost jednotlivých kmenů na vybraných fytopatogenních druzích hub (S. sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani).
|
| |
| |
|
Využití Brdičkovy reakce ke stanovení fytochelatinů v reálných vzorcích ječmene a termofilní sinice pěstovaných v přítomnosti kademnatých iontů
Čížková, Petra ; Fedjuk, K. ; Šestáková, Ivana
Těžké kovy tvoří závažnou skupinu kontaminantů životního prostředí. Ionty těžkých kovů (Cd, Pd, Cu, Hg, Zn a Ni) se mj. i v důsledku okyselování půd stále častěji uvolňují do půdního roztoku. Jejich přítomnost tak bezprostředně oblivňuje fyziologické pochody v rostlinách, které si vytvořily různé mechanismy pro adaptaci na tyto podmínky. Jedním y mechanismů tolerance rostlin k iontům těžkých kovů je jejich inaktivace vazbou na polypeptidy či nízkomolekulární bílkoviny mající vysoký podíl cysteinu, které se označují jako fytochelatiny (PC) nebo metalothioneiny, jejichž funkce je prozkoumána především u člověka a u zvířat.
|
| |
| |
| |
| |
host ::
