|
| |
|
|
Segmentace signálu EKG na základě kvality odhadnuté z akcelerometrických dat a komprese kvalitních segmentů
Opravilová, Kamila ; Smital, Lukáš (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována segmentaci EKG signálu na základě jeho kvality a doplněna kompresí kvalitních úseků vhodných pro diagnostiku (v telemedicíně). Zcela novým přístupem je použití akcelerometrických dat ke stanovení kvality signálu EKG. To bylo umožněno díky mobilnímu záznamníku Bittium Faros. Ten snímá nejenom EKG signál, ale i pohyb – akcelerometrická data. Z akcelerometrických dat bylo extrahováno celkem 34 příznaků. Na základě těchto příznaků byl predikující model naučen rozdělit EKG signál do 3 skupin kvality podle úrovně zarušení. Dostatečně kvalitní úseky byly komprimovány. Jako vhodná metoda ke kompresi byla vybrána vlnková transformace v kombinaci s nulováním vysokofrekvenčních pásem a následným proudovým kódováním.
|
|
|
Aplikace pro stanovení tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Šara, Kryštof ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato studentská práce se zabývá problematikou biosignálů srdce, jejich zpracováním, možnostmi jejich snímání pomocí konvenčních a chytrých zařízení a regulacemi mobilních zařízení ve zdravotnictví. Dílem práce je rovněž návrh vlastní mobilní aplikace, kterou je možné použít k rychlému orientačnímu stanovení tepové frekvence (TF) člověka. Optimalizovaný algoritmus funkční aplikace byl otestován na vzorku nezávislých subjektů a bylo dosaženo průměrné odchylky ±0,74 tepu/min vůči referenčnímu záznamu EKG.
|
|
|
Moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o jednotlivých technologiích, které jsou dle dostupných zdrojů považovány za moderní. Stanoveným cílem, který má bakalářské práce naplnit, je zjistit aplikovatelnost moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Taktéž byly stanoveny dvě výzkumné otázky: jaké moderní technologie uplatňujeme v přednemocniční neodkladné péči a jaký mají vliv moderní technologie na poskytování přednemocniční neodkladné péče. K dosažení cíle bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativním způsobem, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla analyzovaná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Výzkumným vzorkem byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Praktická část bakalářské práce disponuje výsledky výzkumného šetření, kde byly nalezeny odpovědi na již zmíněné výzkumné otázky, a navíc názor na moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře. Z odpovědí zdravotnických záchranářů se mimo jiné zjistilo, že se všichni shodují na skutečnosti, že aplikace Záchranka je přínosem pro přednemocniční neodkladnou péči. Naopak dron, jakožto bezpilotní letecký prostředek, nemá pro Českou republiku v přednemocniční neodkladné péči až takový význam, dokonce přesně polovina dotazovaných neměla o tomto prostředku ani povědomí. Dále bylo zjištěno, že dle slov dotazovaných, moderní technologie obecně značně ovlivňují poskytování přednemocniční neodkladné péče, nicméně ne vždy se jednalo o pozitivní zkušenost. Tato bakalářská práce může být přínosem, díky zpracovaným informacím v teoretické části a následným výsledkům z části praktické.
|
|
|
Distanční forma logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19
KOREŠOVÁ, Eliška Gabriela
Cílem této bakalářské práce je analyzovat distanční formu logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19, rozkrýt problémy a pozitiva, které se během jejího užívání objevily. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje obor logopedie, vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost u dítěte předškolního věku. Dále je v této části popsána telemedicína v době pandemie Covid-19, distanční logopedická intervence a komunikační kanály k její realizaci. Praktická část obsahuje výsledky smíšeného výzkumného šetření. Tvoří ji část kvantitativní, která byla realizována za pomoci online dotazníku, a část kvalitativní, uskutečněná prostřednictvím rozhovoru s klinickou logopedkou. V době pandemie nabízela terapeutka distanční logopedickou intervenci za pomoci videokonzultace.
|
|
|
Prediktor hmotnosti
Kaiserová, Iveta ; Kádě, Ondřej (vedoucí práce) ; Šefc, Luděk (oponent)
Incidence obezity celosvětově strmě stoupá a jedním z velkých problémů v její léčbě je dostatečná motivace k setrvání v léčebném procesu. Zcela jasné nejsou ani faktory determinující úspěšnost redukčního pokusu. Cílem projektu "Prediktor hmotnosti" je proto vytvoření softwaru predikujícího vývoj hmotnosti v čase v reakci na provedené intervence životního stylu a cílem diplomové práce pak bylo definování faktorů ovlivňujících redukci hmotnosti prostřednictvím ověření dvou hypotéz: "Mladší pacient redukuje svou hmotnost snáze než starší pacient." a "Spolupracující pacient redukuje svou hmotnost snadněji než nespolupracující pacient." Výzkumu se zúčastnilo 29 pacientů. Jejich denní záznamy o hmotnosti, jídelníčku a krocích byly sbírány prostřednictvím mobilních i webových aplikací, tělesné složení bylo měřeno na pravidelných nutričních konzultacích. Získaná data byla zpracována prostřednictvím explorační a korelační analýzy. Kvůli nedostatečnému počtu záznamů byli dva pacienti vyřazeni z analýzy denních záznamů a tři pacienti z analýzy tělesného složení. První z hypotéz nebyla potvrzena, korelační analýza naopak naznačila vyšší úspěšnost starších pacientů, kterou lze vysvětlovat nalezenou pozitivní korelací mezi věkem a mírou self-monitoringu (r = 0,45, významná na hladině p < 0,05). Pro druhou z...
|
|
|
Edukace jako součást moderního ošetřovatelství u pacientů se srdečním selháním
CHÁROVÁ, Martina
Úvod: Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou edukace pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část obsahuje především stručný vhled do anatomie a fyziologie srdce, na který navazuje podrobný popis syndromu srdečního selhání, jeho dělení podle různých kritérií, typů jeho diagnostiky, klinických příznaků, jeho důsledků a způsobů léčby. Teoretická část dále obsahuje teoretická východiska s akcentem na moderní metody edukace pacientů v obecné rovině včetně speciálních postupů při edukaci pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část o edukaci pojednává také o možnostech využití informačních a komunikačních technologií při edukaci pacientů a zapojení zmíněných technologií do péče o pacienty se srdečním selháním a do jejich léčby, tedy využití distanční verze edukace, monitoringu a realizaci léčby. Cíl: Empirická část práce se zabývá vlivem edukace na informovanost pacientů se srdečním selháním a mírou jejich znalostí o uvedeném onemocnění. Metodika: K provedení výzkumu byl vytvořen speciální dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data dokumentující míru a kvalitu aktuálně prováděné edukace pacientů pravidelně navštěvujících ambulance srdečního selhání, rozsah jejich znalostí o uvedeném onemocnění a spokojenost respondentů s obsahem edukace a způsoby jejího provádění. Protože vytvořené hypotézy navazující na stanovené výzkumné otázky významně pracují s pohlavím respondentů, obsahoval zmíněný dotazník dotaz týkající se pohlaví každého jednotlivého respondenta. Výsledky: Odpovědi respondentů získané z několika specializovaných pracovišť byly následně podrobeny statistickému šetření. Z výsledků hodnocení vyplývá, že pohlaví respondentů nikterak významně neovlivňuje míru jejich edukovanosti a nehraje ani nijak zásadní roli při hodnocení toho, jak jsou pacienti s realizovanou edukací spokojeni. Závěr: Na základě získaných výsledků byly zpracovány grafy podrobně ilustrující vyhodnocení odpovědí respondentů na jednotlivé části vytvořeného dotazníku. Výsledky práce můžou sloužit jako studijní materiál pro každého zdravotníka či studenta, který projeví hlubší zájem o tuto problematiku.
|
|
|
Využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci
Batelková, Barbora ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Bárta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci. Hlavním cílem práce je rešerše dostupných mobilních aplikací pro vestibulární rehabilitaci, zhodnocení jejich relevantnosti a použití některé z nich u pacienta. Dalším cílem je uvedení přehledu odborné literatury zabývající se tématem mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci V teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se tématu anatomie a fyziologie vestibulárního systému, kompenzace vestibulárních poruch a vestibulární rehabilitace. Dále pak jsou uvedeny informace o mHealth aplikacích a aplikacích v rehabilitaci. Následuje rešerše dostupné literatury týkající se tématu práce a rešerše mobilních aplikací dostupných na Google Play Store, které jsou nebo mohou být určeny pro využití ve vestibulární rehabilitaci. V praktické části jsou uvedeny kazuistiky dvou pacientů s vestibulární poruchou, kterým byla aplikována terapie pomocí mobilní aplikace Tebokan po dobu 4 týdnů. U pacientů byly provedeny 3 měření - vstupní, průběžné a závěrečné. Využity byly standardizované testy pro stabilitu stoje (Clinical Test of Sensory Interaction and Balance, CTSIB) a chůze (Functional Gait Assessment, FGA) a vyšetření dynamické zrakové ostrosti (DVA test). Také byl využit standardizovaný dotazník k hodnocení...
|
|
|
Hodnocení efektu využití mobilní aplikace CF Hero na compliance k inhalační léčbě a respirační fyzioterapii dětských a nezletilých pacientů s cystickou fibrózou
Jirásek, Martin ; Plešková, Jana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou adherence k inhalační léčbě, možnostmi jejího měření, telemedicínou i telerehabilitací a možným využitím mobilní aplikace CF Hero u pediatrických pacientů s cystickou fibrózou. V teoretické části přináší poznatky o cystické fibróze, adherenci k léčbě pacientů s cystickou fibrózou a možnostech jejího měření, telemedicíně a telerehabilitaci. V praktické části je popsána mobilní aplikace CF Hero, která byla cílem měření na několika pacientech. Současně byl vypracován dotazník zaměřený na spokojenost s užíváním této mobilní aplikace. Metodika: Praktická část byla provedena formou multicentrické prospektivní cross-over studie zkoumající vliv mobilní aplikace CF Hero na hodnoty adherence k inhalační léčbě, respiračních funkcí, kvality života a exkurzibility hrudníku. Hodnocení proběhlo v průběhu 6 měsíců, kdy primárním cílem bylo měření množství vyinhalovaného roztoku v poměru k předepsanému množství. Současně každý pacient prošel 3 identickými vyšetřeními. Součástí těchto vyšetření bylo spirometrické vyšetření (FEV1, FVC, MEF50), měření exkurzibility hrudníku (axilárně, mezosternálně, xiphoideálně) a hodnocení kvality života pomocí dotazníku CFQ-R. Součástí bylo také měření adherence k používání samotné mobilní aplikace a dotazník se zpětnou vazbou o...
|
|
|
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.
|
host ::
RSS.