|
|
Zhodnocení revitalizačního zásahu v urbanizované krajině ve vztahu ke krajinnému rázu.
PÍCHA, Tomáš
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení revitalizačního zásahu v urbanizované krajině ve vztahu ke krajinnému rázu. Konkrétně tedy ke zhodnocení krajinného rázu před celkovou revitalizací a následně i zhodnocení jeho změn po revitalizačním zásahu. Pro vypracování této práce byl vybrán, jakožto urbanizovaná krajina, vlašimský přírodně krajinářský park. Krajinný ráz byl hodnocen jednotlivě podle přírodních, kulturních a historických charakteristik. Dále byly shrnuty a popsány jednotlivé fáze a projekty revitalizace a následně opět podle jednotlivých charakteristik vyhodnoceny změny v krajinném rázu. Práce je založena především na pečlivém průzkumu terénu, získání potřebných materiálů a zpracování grafické podoby v programu ArcGIS. Cílem pak bylo navrhnout zásady provádění revitalizačních opatření z hlediska zvýšení hodnoty krajinného rázu.
|
|
|
Výstavby fotovoltaických elektráren ve vztahu k trvale udržitelnému hospodaření v krajině.
ROULOVÁ, Iveta
V České republice došlo v posledních letech k obrovskému nárůstu výstaveb fotovoltaických elektráren. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a vyhodnotit jednotlivé stavby fotovoltaických elektráren na území Českobudějovicka a na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny z hlediska vlivu těchto staveb na životní prostředí.Byly vybrány jednotlivé stavby fotovoltaických elektráren a následným bodováním bylo zjištěno, jaký má konkrétní vliv na okolní krajinu.
|
|
|
Hodnocení změn krajinného rázu v Novohradských horách
VRANÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou a hodnocením krajinného rázu ve vybraných sídlech Novohradských hor. Na základě dat z dějepisných, zeměpisných a statistických zdrojů byla nejprve provedena základní charakteristika hodnocených sídel. Sídla byla vybraná dle dostupnosti archivních informací, zejména dobových fotografií. Následně byl proveden vlastní terénní výzkum, který se zaměřil na analýzu předem určených kritérií hodnocení krajinného rázu. Souběžně s tímto šetřením bylo rovněž provedeno hodnocení estetického působení daného sídla. Toto hodnocení probíhalo na základě předem daných kritérií. Hlavním cílem práce bylo zachytit dané sídlo z pohledu dochovaného archivního materiálu a z následné komparace původního a nově pořízeného snímku posoudit změny v krajině.
|
|
| |
|
|
Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině
Frantál, Bohumil ; Kallabová, Eva ; Nováková, Eva
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu (hodnocení prostorových vztahů využívání větrné energie, jejich environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS) nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
host ::
RSS.