|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Skryjová, Lucie ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce popisuje a kriticky hodnotí právní úpravu pěstounské péče na přechodnou dobu a její využití a účel v České republice. Děti, které jsou dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo děti, které nemohou být ponechány v tomto prostředí, mají právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem v podobě některé z alternativních forem náhradní péče. Česká republika je dlouhodobě kritizována ze strany mezinárodních organizací kvůli vysokému počtu dětí v ústavní výchově. V důsledku toho byla v červnu 2006 přijata novela zákona 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, která zavedla nový institut a to "pěstounská péče na přechodnou dobu". Funkcí tohoto institutu je předejít umístění dítěte do ústavní výchovy v situacích, kdy toto dítě z různých důvodů nemůže po určitou dobu setrvat ve své biologické rodině, avšak dá se předpokládat jeho návrat zpět do biologické rodiny. Biologičtí rodiče ale stále mají k dítěti rodičovskou zodpovědnost a mají právo se se svým dítětem stýkat. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol, které se dále člení. První kapitola se zabývá historickým vývojem pěstounské péče. Druhá kapitola představuje čtenáři problematiku náhradní péče o dítě v České republice. Jsou zde porovnávány jednotlivé typy náhradní rodinné péče a ústavní výchovy se zaměřením...
|
|
|
Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR
Vošahlíková, Radka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce "Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR" se zabývá otázkou pěstounské péče na přechodnou dobu a profesionálními pěstouny v České republice. Popisuje systém náhradní rodinné péče v ČR a dále profesionální pěstounskou péči jako další možnost péče o děti, které nemůžou vyrůstat ve svých biologických rodinách. Institut profesionální pěstounské péče je v práci popsán nejdříve obecně, z čeho vychází, jak by měl fungovat, jaké cíle sleduje a jak je profesionální pěstounská péče realizována v zahraničí. Následně se práce zaměřuje na profesionální pěstounskou péči v ČR, jakou má v současné době podobu, jak ji vnímají různí odborníci z oblasti péče o ohrožené děti a jaké jsou její výhledy do budoucna. Nakonec je profesionální pěstounská péče zhodnocena za pomoci SWOT analýzy, přičemž jsou v práci uvedeny také dva možné scénáře budoucího vývoje profesionální pěstounské péče v ČR.
|
|
|
Pěstounská péče ve veřejném a soukromém právu
Čiháková, Adéla ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VE VEŘEJNÉM A SOUKROMÉM PRÁVU Resumé Diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou pěstounské péče jak v soukromém, tak ve veřejném právu. Institut pěstounské péče leží na hranici veřejného a soukromého práva a účelem mé práce je po důkladném rozebrání institutu pěstounské péče zhodnotit, ke kterému právnímu odvětví má pěstounská péče blíže. Diplomová práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola je věnována institutu náhradní péče obecně. Tato kapitola má čtenáři poskytnout úvod do této oblasti a seznámit ho se základními východisky. Druhá kapitola definuje pojem pěstounské péče a její účel. Dále jsou v této kapitole popsána základní historická východiska. Vývoj tohoto institutu tak, jak ho chápeme dnes pak lze pozorovat od 19. století. K zásadní modifikaci pak došlo v období komunismu a ke znovu zavedení institutu pěstounské péče pak došlo na konci 90. let 20. století. Třetí kapitola se věnuje současné právní úpravě pěstounské péče v právním řádu České republiky. V této kapitole jsou charakterizovány prameny právní úpravy pěstounské péče včetně pramenů mezinárodních upravujících oblast rodinného práva, majících vliv na institut pěstounské péče. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé předpoklady vzniku pěstounské péče, požadavky na osobu pěstouna, jednotlivá práva a povinnosti...
|
|
|
Systém náhradní rodinné péče v České republice a reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2012
FEJTKOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce bude náhradní rodinná péče, její institucionální podoba v České republice a její reforma. Na úvod práce se studentka bude zabývat definicí rodiny, formami rodiny a jejími funkcemi. Dále charakterizuje pojem náhradní rodinná péče a vymezí problematiku a historii jejích pěti hlavních forem - adopce (osvojení), pěstounské péče, poručenství, opatrovnictví a ústavní péče. V následujících kapitolách pak představí novelu zákona o sociálně-právní ochraně dítěte a popíše institucionální strukturu náhradní rodinné péče v České republice. Současně se bude věnovat procesu přijímání reformy a zmíní některé kladné i záporné reakce.
|
|
|
Význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí
HORALOVÁ, Nela
Tématem mé diplomové práce je význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zabývá problematikou pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a také reformou systému péče o ohrožené děti. Cílem práce je popsat změny v pěstounské péči, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je zjistit, zda má posílení institutu pěstounské péče na přechodnou dobu vliv na počet dětí umísťovaných do ústavní péče. Na začátku práce jsou charakterizovány základní pojmy, jako je rodina, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče a její konkrétní formy, například pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a osvojení. Další část práce se zabývá novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a nového občanského zákoníku. V této části práce popisuji nejdůležitější změny, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a také změny které přinesl nový občanský zákoník. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo k řadě změn v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí obecně. Poslední kapitola se věnuje statistikám pěstounské péče. V této části práce porovnávám počty dětí umístěných v pěstounské péči na přechodnou dobu s počtem dětí v ústavní péči.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR. Teoretická práce se zabývá vývojem dítěte do 3 let věku,vymezením základních pojmů, historií náhradní rodinné péče a ústavní výchovy, legislativou, vymezením pěstounské péče na přechodnou dobu, vymezením kojeneckých ústavů a diskusí. Cílem bakalářské práce je na základě studia odborné literatury představit systém pěstounské péče na přechodnou dobu v komparaci se systémem kojeneckých ústavů a zjistit, jaký typ péče o dítě je přínosnější pro dítě a pro stát. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou sekundární analýzy dat. Pro naplnění cíle jsem si zvolila 2 výzkumné otázky: Jaký typ péče je pro dítě přínosnější z hlediska základních potřeb, jaký typ péče je přínosnější pro stát z hlediska finančních nákladů, či personálního zajištění?
|
|
|
Mýty a skutečnosti v náhradní rodinné péči
VLASATÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se zabývá mýty a skutečnostmi, které provázejí náhradní rodinnou péči. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Středočeského kraje o náhradní rodinné péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje důležité pojmy, se kterými je tato problematika spojena, jako je například adopce, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, atd. Zabývá se také potřebami dítěte a základními funkcemi rodiny, které jsou pro správný a kvalitní vývoj dítěte velice důležité. Práce dále popisuje, jak probíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče a jaké jsou požadavky na žadatele, nachází se zde také informace o spisové dokumentaci žadatele a dítěte. Dále se práce věnuje ministerstvům, která se podílejí na péči o dítě mimo jeho rodinu. Ve své práci se také věnuji mýtům, které často provázejí náhradní rodinnou péči, jedná se například o mýtus, který zahrnuje procento dětí, které se vrací zpět do své biologické rodiny či k blízkým příbuzným. Praktická část této bakalářské práce je zpracovávána kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor představuje 100 respondentů, kteří jsou obyvateli Středočeského kraje tvoří ho 68 žen a 32 mužů. Otázky v dotazníku byly směřovány tak, aby zodpověděly stanovené výzkumné otázky, které tato práce obsahuje. Po vyhodnocení dotazníku byla data zpracovávána do grafů. Na základě těchto grafů jsem v diskusi odpověděla na stanovené výzkumné otázky a vyhodnotila, kolik procent obyvatel vzorku ze Středočeského kraje ví, co znamená pojem adopce, pěstounství a poručnictví. Kolik procent respondentů by volilo adopci, pokud by nemohli mít své vlastní dítě a kolik procent z nich by k adopci zvolilo dítě stejné národnosti. Dále jsem díky výzkumným otázkám zodpověděla, kolik procent respondentů ví, kde by ve svém okolí hledali nějakou formu institucionální péče o dítě do věku 3 let a kolik procent ví, která ministerstva se podílejí na institucionální péči o dítě mimo jeho rodinu.
|
|
|
Pozitiva a negativa pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zúčastněných - vybraných odborníků a žadatelů
URBANOVÁ, Magdalena
Abstrakt V roce 2000 byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde je zakotvena speciální úprava umožňující krátkodobou pěstounskou péči. Pro tento typ náhradní rodinné péče se užívá označení ?pěstounská péče na přechodnou dobu?. Teoretická část práce je věnovaná významu rodiny, transformaci náhradní rodinné péče, zkušenostem s PPPD v zahraničí, pozitivním důsledkům a rizikovým okruhům PPPD. V úvodu práce se v samostatné kapitole věnuji attachmentu, významu rodiny a jejímu vlivu na vývoj dítěte. V další kapitole se věnuji vývoji pěstounské péče a potřebě změny systému o ohrožené děti. Navazuji kapitolou o zkušenostech s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Tento stát jsem si vybrala z důvodu dlouholetých zkušeností s PPPD a také díky tomu, že jsou nám kulturně nejblíže. Dále se věnuji dvou stěžejním kapitolám práce a to pozitivním důsledkům PPPD, kde zmiňuji tři nejdůležitější přínosy PPPD, v kapitole Možná úskalí popisuje sedm základních rizik PPPD. Kapitolou Teoretická východiska a náměty výzkumného šetření zakončuji teoretickou část práce, z níž jsem se inspirovala při vytváření okruhů pro vedení rozhovorů. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké názory mají zúčastnění (tzn. pracovníci SPOD, psychologové, lékaři, žadatelé) na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Popsat, jaké jsou podle nich pozitiva a negativa této formy náhradní rodinné péče. Rozhovory jsem vedla s odborníky a pěstouny na přechodnou dobu. Odborníky jsem vybírala za pomoci vedoucího zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zprostředkoval kontakt s nimi a dále přes zaměstnankyni OSPOD jsem se dostala k pěstounkám na přechodnou dobu. Pro sběr dat jsem použila kvalitativní metodu, techniku polořízených rozhovorů. Shromážděná data jsem vyhodnotila postupy tématické obsahové analýzy a vytvářela tak kategorie, které jsem rozdělila do dvou základních skupin ? přínosy PPPD a rizika PPPD. V prvním okruhu jsem zjistila tři základní přínosy PPPD ? okamžité umístění dítěte do náhradní rodiny, navázání citové vazby dítěte k matce pěstounce a ostatním členům rodiny a předcházení citové deprivaci. V okruhu rizika PPPD jsem se věnovala otázce přerušení vazby mezi členy rodiny a dítětem z pohledu jak rodičů a ?sourozenců?, tak i dítěte. Další otázka se týkala nedostatku pěstounů na přechodnou dobu a návaznosti s dlouhodobou péčí o děti. Dále jsem se věnovala motivaci pěstounů na přechodnou dobu, kontaktu s biologickou rodinou, vhodnosti pro všechny děti a také službám pro pěstouny ? přípravným kurzům a službám doprovázení. V následující části této práce, v kapitole ?Diskuze?, se zamýšlím nad jednotlivými oblastmi, především nad tím, jak jsou tyto oblasti vzájemně provázány a jak se případně ovlivňují a doplňují. Práci zakončuji závěrem, kde v krátkosti shrnuji výsledky. Snahou této práce je ukázat jaké přínosy a jaká rizika může s sebou sytém PPPD přinést. Jelikož je však na samém počátku fungování, bylo by vhodné zopakovat tento výzkum za určitou dobu, kdy by jak odborníci, tak i pěstouni měli více zkušeností a mnoho poznatků zde popsaných by se mohlo šířeji rozpracovat.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
host ::
RSS.