Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí52 - 61  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pařížská a vídeňská kytarová škola a jej í přínos
Moučková, Michaela ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Jak sám název napovídá, cílem mé magisterské práce bylo vystavit ucelenou klenbu, která by zaštiťovala kytaru v době jejího nejzářivějšího lesku, tedy v dobách působení pařížské a vídeňské školy. Z mého pohledu je právě tato éra kytary, časově vymezená přerodem klasicismu v epochu raného romantismu, ve vesmíru hudby jedna z nejpozoruhodnějších. Tuto atraktivitu potvrzuje především dobová kytarová literatura, jež je svou krásou, nápaditostí a stálou uměleckou aktuálností jednoznačně nejvýznamnější vůbec. První kapitola, dále rozčleněna do dvou podkapitol, vykresluje sociálně -politickou i kulturní situaci přelomu 18. a 19. století. V první podkapitole stručně zachycuji ráz proměn hudební řeči, předurčující poté i jazyk kytarových tvůrců hudby raného romantismu. V podkapitole druhé pak zmiňuji stěžejní žánry a formy hudby, preferované zejména na konci 18. století a počátku 19. století, z nichž právě námi mapované kytarové školy vycházely. V druhé kapitole pak shrnuji podobu raně romantické kytary počátku 19. století. Uvádím zde i nejvýraznější evropská jména mistrů stavitelů a charakteristiku jejich stylu práce. Ve stěžejních kapitolách, tedy třetí a čtvrté, se na větší ploše zabývám nejdůležitějšími moderními kytarovými skladateli vídeňské a pařížské školy. Pod stručným životopisem a význačnými mezníky v životě každé z osobností uvádím vybraná díla pro kytaru, která svým významem přesahují obvyklý rámec. Podkapitola poté upozorňuje na nejvýznamnější současníky a pokračovatele, působící paralelně s oběma zmapovanými kytarovými školami, nikoliv však v jejich rámci. Závěr v několika větách upozorňuje na důležitost a nevyčíslitelnou hodnotu kytarové hudby první poloviny 19. století, mající dodnes revoluční význam celosvětového měřítka.
Prevence zdravotních obtíží hobojistů
Jenešová, Ivana ; SEQUARDTOVÁ, Liběna (vedoucí práce) ; BROŽKOVÁ, Jana (oponent)
V souvislosti s nedávnými výzkumy v oblasti zdraví profesionálních hudebníků, se stává častěji předmětem diskuzí otázka prevence jejich zdravotních obtíží. Tato magisterská práce se zabývá vztahem mezi lidským tělem a hrou na hoboj, soustředí se na podání obecných informací ohledně fungování pohybového aparátu a fyzických procesů, které v těle probíhají během hraní. Odpovídá na otázku, jak je důležitá kompenzace jednostranných pohybů během hry, a uvádí možnosti kompenzace. Cílem práce je shrnout pozorování, vlastní zkušenosti a analýzy zdrojových odborných materiálů do zdraví prospěšného cvičebního systému pro hobojisty, který je orientovaný nejen na způsob cvičení na hudební nástroj, ale i na vhodná tělesná cvičení. Závěr rekapituluje nejdůležitější aspekty prevence.
Miloslav Gajdoš - Pedagogická a kompozič ní činnost
Heřman, Libor ; ŽALUD, Radomír (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o životě Miloslava Gajdoše a shrnuje jeho studenty, kteří prošli kontrabasovou třídou Konzervatoře Pavla Josefa Vejvanovského Kroměříž od roku 1971 až do současnosti. Dále se zabývá jeho kompozicemi. Obsahuje seznam jeho skladeb, který je roztříděn do kategorií podle nástrojového obsazení.
Martina Maixnerová - pedagog a koncertní umělkyně
Pelcová, Zuzana ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Předmětem této práce je osobnost pianistky a vynikajícího pedagoga Martiny Maixnerové, která díky emigraci upadla v zapomnění. Seznámíme se s jejím životním příběhem , koncertním působením i pedagogickými úspěchy. Dotkneme se i osobnosti výzmaného houslisty Pavla Prantla, který se stal jejím životním partnerem a to jak v osobním, tak i v profesním životě.
Umění koloraturního sopránu
Dolejší, Anna ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (oponent)
Téma " Umění koloraturního sopránu" jsem si vybrala , protože úzce souvisí s programem mého magisterského koncertu,který obsahoval árie vesměs z tohoto oboru. V první části své práce se snažím objasnit význam a prospěšnost technických prostředků spojovaných s technikou koloratury i pro lyrické soprány. Dále se zabývám historií a rozdělením rolí v rámci tohoto oboru. Ve druhé části uvádím mnou zvolené představitelky Editu Gruberovou, Janu Jonášovou a Marii Tauberovou, které se velmi zasloužily v oboru koloraturního sopránu, a objasňuji pozitivní přínos jednotlivých reprezentantek pro moji osobu. Mapuji vývojové etapy těchto tří pěvkyň, zabývám se teoreticky studiem jejich repertoáru v té či oné etapě a hodnotím jej. Snažím se pomoci autio nahrávek osvojit si některé technické a výrazové prostředky jednotlivých interpretek, pojmout je za své a následně implementovat do své interpretace arií ( Karolína - Dvě vdovy, Bedřich Smetana, Gilda - Rigoletto, Giuseppe Verdi, Lucie z Lammermooru, Gaetano Donozatti).
Hornová třída Konzervatoře P. J. Vejvano vského Kroměříž
Mlčák, Daniel ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BABORÁK, Radek (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Hornová třída Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž. Práci rozděluji do tří kapitol a jejich podkapitol. V první kapitole píši o městě Kroměříž. Ve druhé kapitole představuji Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž. Třetí kapitola je věnována absolventům, studentům a pedagogům Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž. Třetí kapitolu a její podkapitoly považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Jako přílohu přikládám CD s fotografiemi absolventů a pedagogů.
Rozvíjení hlasových dovedností u dětí v předškolním věku
BENEŠOVÁ, Karolina
Práce zabývající se hudebním rozvojem dětí je rozdělena do čtyř kapitol.V první kapitole této práce je shrnuta celková charakteristika vývoje dítěte v předškolním věku. Následuje kapitola osvětlující funkce orgánů participujících na hlasovém projevu. Ve třetí kapitole se zabývám rozvojem vhodných návyků při dětském zpěvu zábavnou formou, z tohoto důvodu jsou u každé problematiky připojené názorné ukázky jednoduchých cvičení, která dětem zpříjemní nácvik základních dovedností, jejichž znalost je nutná pro zdravý zpěv. V následující kapitole je nastíněna práce a využití jednoduchých rytmických nástrojů při práci s dětmi v hudební výchově.
Koncepce výuky hry na flétnu v zájmových střediscích
PRZECZKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá koncepcí výuky hry na flétnu v zájmových střediscích.. Práce je zaměřena na hudbu v oblasti volného času a jejího dalšího využití v životě. Popisuje hudbu v jednotlivých oblastech výchovně-vzdělávacího procesu. Zmiňuji zde poslání základních uměleckých škol, dále pak poslání mateřských škol a úlohu domů dětí a mládeže při výuce hry na flétnu. První část práce je zaměřena na význam a vliv hudby na dítě. Kapitoly mapují pojem hudba, emocionální reakce dítěte na hudbu a hudební klima dítěte v rodině. Druhá část práce se zabývá výčtem jednotlivých hudebních činností a aktivit. Poslední část diplomové práce se zaměřuje na hudební školu Yamaha a příklady hudebně-pohybových her.
Rozvíjení hudebního cítění pomocí hlasové výchovy u dětí předškolního věku
CERMANOVÁ, Lucie
Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou část. Zpočátku tato práce shrnuje základní hudební terminologii, dále se pak věnuji psychologii hudebních schopností a vývojové psychologii v dětském věku. Důležitou částí je kapitola o hlasové výchově a dětském hlasu vůbec. Nejobsáhlejší kapitolou je nezpěvnost a její náprava. Zde se věnuji příčinám nezpěvnosti a zároveň jejich důsledkům. V praktické části potom metodicky popisuji samotnou pedagogickou činnost s dětmi v předškolním věku, nácvik jednoduché jarní písně v rámci hudebního projektu {--} jarní besídka.
Rozíjení rytmického cítění u dětí předškolního a mladšího školního věku
BÝČKOVÁ, Daniela
Práce se zabývá rozvojem hudebního vnímání se zaměřením na hudební rytmus v mimoškolní edukaci. Podrobněji rozebírá složky rytmu, dělení rytmu a jeho vývoj. Dále je charakterizován hudební vývoj dítěte v předškolním a mladším školním věku. Značná část práce se věnuje pohybovým činnostem. Rozebírá jejích formu, způsoby provedení a možnosti hudební improvizace. Věnuje se metodám Carla Orffa, postupům při rozvíjení hudebnosti a popisuje jeho instrumentář dětských hudebních nástrojů. Dále se zabývá problematikou hudební pedagogiky a interakcí hudebního pedagoga a dítěte. Je doplněna ukázkami her, které jsou zaměřeny na rozvíjení rytmu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí52 - 61  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.