Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 526 záznamů.  začátekpředchozí515 - 524další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ideje modernismu v díle Zdeňka Trtíka
Toth, Daniel
Studie vystihuje Trtíkův vztah k náboženství a církvi.
Masarykův vztah k náboženství a církvi
Toth, Daniel
Studie vysvětluje Masarykův vztah k náboženství a církvi.
Civilní, sekulární a politické náboženství
Toth, Daniel
Ve studii jde o komparaci politologických přístupů k řešení problému civilního náboženství a politických náboženství.
Tomáš Garrigue Masaryk. Od filozofie náboženství k politické filozofii
Toth, Daniel
Ve studii jde především o výklad myšlenky o vztahu Masarykovy filosofie náboženství a politické filosofie.
Barokní rezidua v poutích 19. století
Holubová, Markéta
Stať se zabývá srovnáním poutní mentality v barokní době a obdobím po nástupu osvícenství.
Nymburská registra z let 1629-1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace
Ďurčanský, Marek
Ve studii jsou na základě nymburských register z let 1629-1634 opraveny a doplněny starší výzkumy k dějinám pobělohorské emigrace. Dosud byl přebírán údaj Tomáše V. Bílka (150 nymburských sousedů), který vycházel pouze ze dvou seznamů z let 1626 a 16227. Z register ale vyplývá, že na začátku 30. let se minimálně 22 z nich zdržovalo znovu v Nymburce, někteří přitom zastávali důležité funkce v městské správě. Dalších 8 osob z Bílkova seznamu se prokazatelně po r. 1629 zdržovalo v Čechách.
Dvojí kněžská generace v Holečkových Našich
Pechar, Jiří
Rozbor Holečkova stanoviska k náboženství, demostrovaný na vylíčení protikladu mezi dvěma generacemi jihočeských kněží. Starší z nich reprezentuje v knize děkan Pospíšil, věrný obrozenským ideálům a mající pochopení pro duchovní život lidu, mladší pak kněží, kteří nastupují v padesátých letech a kteří toto pochopení postrádají. Holeček ukazuje zároveň, jak se konflikt mezi tímto dvojím chápáním katolicismu obráží v duševním životě dětských hrdinů.
Vliv sociálních a jiných faktorů na veřejné výdaje subcentrálních vládních úrovní v ČR
Dejnožka, Petr ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Veřejné výdaje a veřejné rozpočty jsou ovlivněny celou řadou faktorů geografických, sociálních, politických, technologických i demografických. V této práci je statisticky zkoumán vliv evangelického vyznání na výdaje a celkový rozpočet obcí. Hypotéza, založena na výzkumech Maxe Webera, byla taková, že obce s vyšším podílem protestantského obyvatelstva budou tendovat k přebytkovému rozpočtu a obce s vyšší religiozitou budou mít více vyrovnané rozpočty než obce ateistické. Pro potřeby statistiky byly zvoleny obce z Pardubického kraje s počtem obyvatel mezi 300 a 1500. Hypotéza o vlivu evangelictví nebyla potvrzena, ale vyšší celková religiozita opravdu souvisí s vyrovnaným rozpočtem. V dalším výzkumu nad náhodným souborem obcí z celé ČR byla zjištěna relativně vysoká korelace mezi podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním a běžných výdajů a záporná korelace mezi indexem stáří a kapitálovými výdaji.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 526 záznamů.   začátekpředchozí515 - 524další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.