|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Testování platnosti ABCT v případě České republiky v letech 1996 až 2012.
Střeleček, Tomáš ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá testováním platnosti rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT) na čtvrtletních datech v případě české ekonomiky v letech 1996 až 2013. V první části se zabývám definici hospodářského cyklu a teoretickými východisky rakouské teorie hospodářského cyklu. V aplikační části převádím první okruh hypotéz na dynamické modely, které testuji metodou - Grangerova kauzalita. Výsledky ukazují, že monetární expanze v některém z předchozích čtyř čtvrtletí způsobuje pokles peněžní úrokové míře ve výchozím čtvrtletí. V případě mechanismu působení jsou klíčové změny peněžní úrokové míry vůči přirozené. Potvrzuji v souladu s ABCT, že v důsledku monetární expanze a navazující změny struktury úrokových měr dochází k rozšiřování oklikových výrob. Rozdíl mezi poklesem peněžní úrokové míry a nárůstem oklikových výrob je v české ekonomice půl roku. Ostatní výsledky jsou slabší. Nacházím statisticky významnou korelaci, nikoli vztah podmiňování, mezi poklesem peněžní úrokové míry a nárůstem investičních výdajů. Kvantitativní metody neukazují na potvrzení předpovědí ABCT pro strukturu inflace. Druhý okruh hypotéz je vtělen do statického modelu, který odhaduji metodou nejmenších čtverců. Výsledky potvrzují předpovědi ABCT, že na počátku hospodářské expanze dochází k nárůstu oklikových výrob. Dále se v zásadě potvrzuje předpověď ABCT, že nejprve rostou v expanzi ceny výrobců a až přibližně od poloviny expanze relativně rostou ceny spotřebitelů. Kvantitativně se nepotvrzuje vztah nárůstu investičních výdajů v době expanze. V souhrnu dochází podle výsledků v době expanze k nadměrné spotřebě při současném nadměrném rozšiřování výrob, ekonomika je tlačena nad hranici výrobních možností. Vysvětlení ABCT pro českou ekonomiku nebylo zneplatněno.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: role statků dlouhodobé spotřeby
Wolf, Vojtěch ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na empirické testování platnosti vybraných vztahů vyplývajících z rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT). Zvláštní pozornost je věnována statkům dlouhodobé spotřeby. Z ABCT vyplývá, že změna úrokové míry či dostupnosti úvěrů by měla mít vliv na relativní cenu, spotřebu a výrobu statků dlouhodobé spotřeby. Cílem této práce je ověřit, zda jsou změny těchto veličin v souladu s teoretickými předpoklady. Je vysloveno několik hypotéz, které jsou následně ověřovány pomocí vektorové autoregrese a testů Grangerovy kauzality. K analýze jsou použita data z USA, sestávající z časových řad, které zachycují průběh sledovaných veličin v období mezi roky 1985 a 2013. Platnost zkoumaných hypotéz se na daných datech nepodařilo jednoznačně prokázat.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: empirická evidence pro dlouhé období
Komrska, Martin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je empiricky testovat schopnost rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT) vysvětlit hospodářské fluktuace v USA za období 1971 -- 2009. Dataset za uvedené období obsahuje sérii šesti hospodářských cyklů podle klasifikace NBER, včetně poslední krize z let 2007 -- 2009. Práce metodologicky navazuje na analýzu Wainhouse (1984), Keelera (2001) a Bjerkenese et al. (2010), přičemž hlavním nástrojem empirické analýzy jsou Grangerova kauzalita a funkce odezvy. V hlavním okruhu hypotéz nacházím významnou empirickou evidenci ve prospěch vlivu úrokové míry na strukturu produkce. Doplňkový okruh hypotéz, postavený na aproximaci odchylky přirozené a tržní úrokové míry pomocí sklonu výnosové křivky, vykazuje celkově slabší vypovídací schopnost, nicméně obsahuje vůbec první empirickou ilustraci Garrisonovy verze ABCT.
|
|
|
Vliv spekulantů na komoditních trzích
El-Moussawi, Chadi ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Derner, Tomáš (oponent)
V posledních letech se na finančních trzích stále více skloňují investice do komodit. Původně byly komoditní trhy založeny pro účely producentů a spotřebitelů komodit a docházelo tedy především k fyzickému vypořádávání obchodů. S postupným rozvojem finančních trhů na přelomu 19. a 20. století dochází ke standardizaci a rozvoji moderních komoditních trhů, a na trh kromě účastníků čím dál více pronikají i finanční spekulanti. Těm nejde o to zajistit se proti nepříznivým pohybům cen jednotlivých komodit, ale o profitování z pohybu komodit. Příliv spekulantů podpořil i rozvoj nových finančních instrumentů, které na komoditní trhy přivedly investory, kteří do té doby na trh neměli přístup. Nelze zpochybnit fakt, že spekulanti na trh mají pozitivní dopad z pohledu likvidity i snižování transakčních nákladů. Otázkou však nadále zůstává, jaký skutečný dopad mají spekulanti na vývoj cen a zda jejich přičiněním nedochází k distorzi a vypovídací schopnosti komoditních cen. Vývoj na trhu komodit během poslední finanční krize dává argumenty do rukou těm, kteří říkají, že spekulanti mají na ceny komodit negativní vliv a pomáhají k tvorbě cenových bublin. Cílem této práce bude právě analýza vlivu spekulantů na komoditní trhy, a zda opravdu takovým způsobem ovlivňují tvorbu cen na těchto trzích.
|
|
| |
host ::
RSS.