|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Dohled a Facebook
Heroldová, Lenka ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje elektronickému dohledu na online platformě Facebook. Tato populární sociální síť se stala nástrojem pro zábavu i business. Facebook o svých uživatelích sbírá a dále využívá určitá data, tedy nad nimi vykonává jistou formu elektronického dohledu. Všechna tato data na sebe uživatelé prozrazují dobrovolně. Užití takto nasbíraných informací přechází od komerčních účelů s jasným účelem zisku, po prevenci zločinu, například kyberšikany apod. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První popisuje historii dohledu až po dnešní, postmoderní dobu. Druhá část objasňuje vznik sociální sítě Facebook, podmínky jejího užívání v návaznosti na soukromí uživatelů, praktické příklady sběru dat a hlavně jejich využití. Poslední část představuje další současné oblíbené sociální sítě, jejich uživatelské rozhraní i potenciální elektronický dohled a využití nasbíraných dat v prostředí online reklamy.
|
|
|
Analýza rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek
Šipkovská, Silvie ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Stehlík, Petr (oponent)
Autorka se v této práci zabývá povahou rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS") v oblasti veřejných zakázek. V teoretické části jsou popsány jednotlivé použité metody, legislativní rámec rozhodování ÚOHS (z hlediska aktuálně účinné legislativy i nového zákona o zadávání veřejných zakázek) a shrnuta teoretická východiska. V analytické části jsou analyzována vybraná rozhodnutí ÚOHS z let 2005-2015 za pomocí popisných a interferenčních statistických metod. Z hlediska obsahu jsou ÚOHS nejčastěji vedena řízení, ve kterých je namítáno porušení zákazu diskriminace. K přezkumu rozhodnutí ÚOHS ve správním soudnictví dochází v pouhých 4 % případů, a to přesto, že zadavatel je uznán vinným ze spáchání správního deliktu v téměř 80 % případů. Nejčastěji ukládanou sankcí je pokuta. Trend k rozhodování o vině, stejně jako k ukládání pokut je rostoucí, jejich výše je ale stabilní. S větší pravděpodobností bude shledán vinným zadavatel veřejné zakázky na stavební práce, než zadavatel jiných druhů veřejných zakázek. Pravděpodobněji také bude shledán zadavatel vinným v případě namítaného pochybení již v počátku zadávacího řízení. Analýza dále ukazuje, že rozhodování ÚOHS je mimořádně konzistentní - pouze v 6 % případů předseda ÚOHS prvostupňové rozhodnutí změnil nebo zrušil, ve velké...
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Srovnání organizace dohledu nad finančním trhem v jednotlivých zemích Evropské unie
Bízek, Tomáš ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci si dávám za cíl popsat modely dohledu nad finančním trhem v jednotlivých státech Evropské unie a porovnat je. Dále o analýzu jejich vývoje v období 2001-2015. Nakonec se pokouším o odhad jejich budoucího vývoje. Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretickou část obsahují první tři kapitoly, praktickou část poslední dvě kapitoly. V první kapitole se věnuji charakteristice finančního trhu, teoretickému vymezení dohledu, regulace, orgánu dohledu, dohlížených orgánů, ale také smyslu dohledu a jeho cílům. Přesně vymezená terminologie je zásadní pro jakoukoliv odbornou práci věnující se dohledu nad finančním trhem. Ve druhé kapitole se věnuji třem základním modelům dohledu nad finančním trhem, které rozeznávám v členských státech Evropské unie. Ve třetí kapitole se věnuji orgánům dohledu, jejich odpovědnosti a nezávislosti. Ve čtvrté kapitole popisuji organizaci dohledu v každém členském státě Evropské unie od roku 2001 do roku 2015. Dále tato kapitola slouží jako sběr pramenů pro následující kapitolu. V páté kapitole analyzuji a porovnávám modely dohledu nad finančním trhem členských států Evropské unie se strukturou a velikostí finančního trhu každého členského státu. Dále analyzuji a porovnávám vývoj v organizacích dohledu všech členských států za období...
|
|
|
Sociální sítě z hlediska teorie dohledu
Janda, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Josef (oponent)
Práce se zabývá obecným trendem rozšiřování dohledu, který stále více prostupuje do každodenního života a jehož objektem se dnes nevyhnutelně stává každý z nás. Na příkladě online sociální sítě Facebook tak text poukazuje na jeho všudypřítomnost a zároveň skryté techniky, jimiž jsou od uživatelů ve velkém získávány informace. Tato data produkovaná samotnými uživateli skrze sociální sítě mají dnes stále rostoucí cenu, což je ukázáno na fenoménu spotřebitelského dohledu. Data shromažďovaná v databázích automaticky produkují virtuální obraz jednotlivce, který ho v úkonech uskutečněných v prostředí kyberprostoru v mnoha případech zcela zastupuje. Důsledkem tak může být například diskriminace jedince či personalizace internetového prostředí a nerovný přístup k produktům a informacím. Představení asambláže dohledu ukazuje, že moderní dohled je oproti minulosti decentralizovaný jev, který nemá jediný zdroj, a jejímž objektem se stává každý, kdo se na internetu pohybuje. K uchopení problematiky byla použita studia dohledu (v originále Surveillance Studies), jejichž hlavním představitelem je kanadský sociolog David Lyon. Struktura práce zhruba kopíruje vývoj tohoto vědního oboru. Práce ukazuje, jaké místo v sociálních vědách zastává panoptikon jakožto hlavní koncept teorie dohledu v době moderních...
|
|
|
Dohledová činnost České národní banky
Skácelík, David ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá výkonem dohledu nad finančním trhem a nad osobami působícími na finančním trhu. Část práce je věnována i ochraně spotřebitele na finančním trhu a systémům odškodnění. S ohledem na skutečnost, že se Česká republika v r. 2004 stala členem Evropských společenství, je v této práci obsažena i právní úprava dohledu v předpisech unijních, neboť tato úprava významně předurčuje i úpravu českou. V souvislosti se zkoumáním ochrany zájmů klientů dohlížených osob bylo zkoumáno několik otázek: - zda jsou nějaké nástroje ochrany zájmů klienta již na úrovni dohlížených osob, - jakou úlohu v soukromoprávním vztahu dohlížená osoba - její klient má nebo může mít orgán dohledu, - jak jsou chráněny majetkové zájmy klienta v případě selhání dohlížené osoby a zda je tato ochrana de lege lata dostatečná. V úvodní teoretické části práce je stručně popsán institut dohledu, jeho třídění a formy. V návaznosti na institut dohledu je pojednáno i o orgánech vykonávajících dohled, a o předpisech, podle kterých je dohled vykonáván. Vzhledem k tomu, že dohledová působnost České národní banky je dosti rozsáhlá a cílem této práce není popsat tuto působnost v celé její šíři, soustředí se tento text jen na dohled nad sektorem bankovnictví, pojišťovnictví a na část kapitálového trhu. V další části práce je...
|
|
|
Dohled ČNB nad poskytováním investičních služeb
Váchová, Barbora ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Dohled ČNB nad poskytováním investičních služeb Tato práce mapuje systém dohledu České národní banky nad poskytováním investičních služeb. Východiskem je současný dynamický vývoj na kapitálových trzích v několika posledních letech, který je charakterizován vzájemným propojováním trhů, nově obchodovanými investičními nástroji a s tím souvisejícími přeshraničními převody kapitálu a rizik mezi jednotlivými státy i finančními sektory. Práce analyzuje nejvýznamnější kategorie poskytovatelů investičních služeb (obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele) a nachází řešení k dosažení optimálního výkonu dohledu Českou národní bankou tam, kde je česká právní úprava nedostatečná nebo neúplná. Byla zvolena dvě kritéria hodnocení, a to jednotlivé subjekty kapitálového trhu, které se zabývají poskytováním investičních služeb, a dále konkrétní investiční služby, kterými se uvedení poskytovatelé investičních služeb zabývají. Provedením analýzy dochází práce k závěru, že poskytovatelé investičních služeb na kapitálovém trhu zprostředkovávají obchodování pro zákazníky dostatečným způsobem a jednoznačně tak přispívají k rozvoji finančního trhu v České republice. Do budoucna lze očekávat vyšší míru dohledu ze strany České národní banky, jehož cílem bude zejména splnění všech legislativou stanovených...
|
|
|
Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie je kriticky popsat a vymezit nově se rodící koncept bankovní unie. Jedná se o téma velice aktuální, jelikož vytvoření účinného mechanismu, který by vyřešil problémy evropského bankovního sektoru, je v současnosti jedním z primárních cílů Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je kapitolou teoretickou. Zde nalezneme definici a odlišení základních pojmů jako je dohled, dozor. Dále se zde nachází základní teoretické modely, ze kterých lze vycházet při realizaci bankovního dohledu v praxi. Druhá a třetí kapitola jsou kapitoly části analytické. Druhá kapitola na úvod letmo zmiňuje pozadí přijetí legislativních návrhů v této oblasti. Poté se již věnuje čtyřem pilířům navrhované bankovní unie. Prvním pilíř tvoří tzv. "single rule book", tedy jednotná regulatorní pravidla, která jsou implementací požadavků vyjádřených v tzv. Basel III. V této časti práce je nastíněno, proč není úplně šťastné v současné době prostřednictvím těchto opatření ještě více zatěžovat úvěrové instituce v evropské unii. Obsah tohoto pilíře je založen na principu postupného navyšování požadavků kladených na banky v oblasti kapitálu. Obsahem druhého a třetího pilíře je v podstatě návrh evropského insolvenčního práva pro úvěrové...
|
|
|
Elektronický dohled v oblasti spotřeby a médií
Špačková, Andrea ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se věnuje tématu elektronického dohledu v oblasti konzumu, marketingu a médií. Elektronický dohled je forma sběru a vyhodnocování dat tvořených činností elektronických přístrojů v současnosti tolik používaných pro práci i zábavu. Užitím moderní techniky a internetu dochází ke sledování jednotlivců a ukládání informací o jejich činnostech do státních a komerčních databází. Následné využití dat slouží např. ve sféře obchodu nebo v prevenci kriminality. Tyto praktiky přinášejí riziko spojené s narušením soukromí, ovlivňováním a směrováním osob. Diplomová práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola obsahuje historii dohledu a jeho vývoj. Druhá kapitola je zaměřena na vznik elektronického dohledu a popisuje různé oblasti působení dohledových praktik. Ve třetí kapitole je představena konkrétní oblast dohledu - spotřeba a marketing. Kapitola obsahuje i praktické ukázky. Klíčová slova Dohled, interaktivita, customizace, reality show, Panoptikon, média
|
host ::
RSS.