|
|
Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.
|
|
|
Systém managementu kvality dlouhodobé péče v ČR
Waageová, Alena ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Cílem této práce je představit dlouhodobou péči v České republice, navrhnout použitelný systém Managementu kvality dlouhodobé péče, a na příkladu Gerontologického centra předvést jeho praktickou aplikaci. Doplňujícím cílem je vytvoření příručky Managementu kvality dlouhodobé péče, určenou pro obdobně zaměřené zdravotně-sociální organizace. V práci je použita analýza dokumentů - dostupných odborných prací na téma dlouhodobé péče a literatury zaměřené na management kvality. Významná část textu je podpořena vlastními zkušenostmi z praxe a konzultacemi s odborníky na péči o seniory. Jako východisko pro navrhovaný systém Managementu kvality dlouhodobé péče byly použity systémy norem ISO, nekodifikované přístupy TQM, Standardy sociálních služeb a Národní akreditační standardy pro zdravotnická zařízení následné a dlouhodobé péče Spojené akreditační komise ČR. Navržený systém má široký záběr; zahrnuje zdroje, procesy i výstupy. Požadavky různých v praxi používaných systémů jsou v některých částech společné, systém tak může s malými úpravami vyhovovat specifickým požadavkům jednotlivých certifikačních autorit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.