|
|
Návrh a výroba modulu pro řízení motorů na nízká napětí
Ludva, Stanislav ; Chalupa, Jan (oponent) ; Šulc, Dalibor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout a realizovat univerzální řídicí jednotku určenou k ovládání elektrických motorů malých napětí – elektronicky komutovaného, stejnosměrného a krokového. To zahrnuje vytvoření vhodné topologie zapojení a výběr patřičných součástek na základě požadovaných parametrů. Nedílnou součástí je také výroba desky plošných spojů (DPS), její osazení a ve finále naprogramování potřebných řídicích funkcí. Práce obsahuje mimo jiné i rešerši vybraných typů motorů – princip fungování, zapojení a řízení. V závěru práce bylo provedeno testování a odzkoušení funkčnosti jednotky.
|
|
|
MIL simulace elektrických motorů v reálném čase
Bartík, Ondřej ; Veselý, Libor (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá implementací modelů dvou různých typů střídavých elektrických motorů v obvodu ZYNQ-7000 pro potřeby MIL simulace v reálném čase. Jedná se konkrétně o BLDC motor a asynchronní motor. V této práci je popsáno, jak byly jejich matematické modely upraveny pro potřebu implementace v obvodu ZYNQ-7000 a jak tyto modely byly v obvodu implementovány. V závěrečné části této práce jsou popsány tři různé MIL simulace s těmito motory.
|
|
|
Návrh a realizace kvadrokoptéry s využitím Arduino Due
Majer, Dominik ; Olejár, Adam (oponent) ; Krajsa, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje návrhu funkčního prototypu kvadrokoptéry za použití standardních modelářských komponent s~řídící jednotkou Arduino Due a gyroskopem obsahující čip MPU6050. Cílem je funkční (letu-schopný) prototyp spolu s~mechanismem redukce šance případné srážky s~překážkou za použití ultrazvukových senzorů. V první části je proveden popis jednotlivých komponent a jejich součinnosti, ve druhé části pak popis konečného řešení spolu s popisem vývojového diagramu, zdrojového kódu a vzniklými problémy. Zdrojový kód je napsán v programovacím jazyku Arduino, který je založen na jazyku Wiring. Dále je provedena stručná analýza možností autonomního řízení kvadrokoptéry, konkrétně za pomoci GPS modulu a nastínění její realizace. Nakonec jsou zanalyzovány základní způsoby přenosu telemetrie jako jsou přenosy pomocí GSM modulu, wi-fi, bluetooth apod.
|
|
|
Univerzální řídicí jednotka pro BLDC motory
Pijáček, Ondřej ; Pohl, Lukáš (oponent) ; Veselý, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem univerzální řídicí jednotky pro BLDC motor napájené z palubní sítě letadla 28 V schopné řídit motor do 10 A. Maximální výkon motoru je okolo 250 W. Důležitým předpokladem jednotky je možnost řídit různě velké motory bez nutnosti měnit zapojení desky, pouze pomocí konfiguraci v pomocné paměti jednotky. K řízení různých motorů tedy stačí jedna jednotka s jedním programem bez nutnosti jakkoli do jednotky zasahovat.
|
|
|
Návrh konstrukce elektrické koloběžky
Lamberský, Václav ; Tůma, Zdeněk (oponent) ; Synek, Miloš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je konstrukční návrh elektrokoloběžky. V první části práce je provedena rešerše používaných řešení konstrukcí a typů pohonů. V dalších kapitolách práce jsou počítány a voleny elektromotor, akumulátor a další výstroj. V návaznosti na předchozí kapitoly byl vytvořen kompletní 3D model koloběžky v programu SolidWorks. Z modelu byla vytvořena kompletní výkresová dokumentace.
|
|
|
Využití FPGA pro řízení a modelování BLDC motoru
Sova, Václav ; Toman, Jiří (oponent) ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Práce se zabývá řešením úkolů v oblasti řízení BLDC motorů s využitím programovatelných hradlových polí (FPGA). S využitím modulárního HW dSPACE s FPGA kartou jsou řešeny problémy jako senzorové i bezsenzorové řízení BLDC motoru, real-time simulace tohoto motoru a řízení v tzv. degradovaném módu. Design FPGA je tvořen pomocí nástroje System Generator for DSP od firmy Xilinx. Vedlejším cílem práce je ukázat, že s rozvojem vysokoúrovňových nástrojů pro design FPGA je implementace algoritmů pro FPGA poměrně rychlá a efektivní a nevyžaduje dlouholeté zkušenosti a znalosti s programovatelnými hradlovými poly. Implementací algoritmů na FPGA místo procesorů získáme mnoho výhod, především v rychlosti zpracování a nízké latenci.
|
|
|
Bezsensorové řízení BLDC motoru
Križan, Jakub ; Toman, Jiří (oponent) ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou řízení bezkartáčového stejnosměrného (BLDC) motoru jak s užitím senzorů natočení, tak i bezsenzorově. Dále pojednává o problematice řízení při výpadku senzoru a zabývá se rovněž odvozením a simulací matematického modelu. První část práce rešerší shrnuje možnosti měření natočení motoru a popisuje používané metody bezsenzorového řízení. Ve druhé části je potom popsána realizace jak senzorového a bezsenzorového řízení na zařízení dSPACE, tak i řízení při výpadku senzoru. Další část práce se zabývá odvozením matematického modelu, jeho simulací v prostředí Matlab Simulink a identifikací jeho parametrů. Poslední část práce shrnuje výsledky a porovnává jednotlivé dílčí metody řízení aplikované na reálné soustavě.
|
|
|
Modelování a simulace vektorového řízení EC motorů v prostředí Simulink
Hořava, Jan ; Szabó, István (oponent) ; Toman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelu elektricky komutovaného motoru s aplikací vektorového řízení v prostředí Matlab – Simulink. Úvodní teoretická část dokumentu je věnována fyzické konstrukci EC motorů. V dalším textu jsou pak popsány nejčastější způsoby řízení, jmenovitě se jedná o skalární řízení, přímé řízení momentu a vektorové řízení. Závěr práce obsahuje popis a rozbor jednotlivých částí vytvořeného modelu konkrétního EC motoru s vektorovým řízením a vyhodnocení výsledků.
|
|
| |
|
|
Kompaktní měnič pro BLDC motor
Nevřivý, Tomáš ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Procházka, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a realizací kompaktního měniče pro bezkartáčový elektromotor o mechanickém výkonu 600 W a jmenovitém momentu 1,6 Nm. Motor je koncipován na napětí meziobvodu 300 V. Důraz je kladen především na cenu a jednoduchost. Na základě toho je měnič navržen s jednoúčelovými obvody. Silová část je řešena pomocí obvodu FSBB15CH60C. Obvod je umístěn na samostatné desce silové elektroniky. Chlazení výkonového obvodu je provedeno povrchem konstrukce bezkartáčového elektromotoru. Řízení měniče zajišťuje obvod LB11696V, který je spolu s ovládacím obvodem NE556 umístěn na samostatné desce řídicí elektroniky. Kromě řídicího algoritmu v sobě obvod LB11696V integruje i ochrany nezbytné pro spolehlivý provoz měniče. Napájení elektroniky je provedeno pomocí univerzálního step-down měniče od společnosti MYRRA.
|
host ::
RSS.