|
| |
|
| |
|
|
Možnosti fyzioterapie u syndromu whiplash injury
Šmahelová, Eva ; Molnár, Petr (vedoucí práce) ; Hamarová, Zuzana (oponent)
Autor: Eva Šmahelová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Možnosti fyzioterapie u syndromu whiplash injury Vedoucí práce: Mgr. Petr Molnár Počet stran: 68 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: whiplash injury, poranění krční páteře, fyzioterapie u whiplash injury, krční páteř. Bakalářská práce uceluje dostupné poznatky o rozsáhlé problematice whiplash poranění a o možnostech fyzioterapie v rámci tohoto problému. V obecné části je uvedena anatomie a kineziologie páteře se zaměřením na krční oblast a klasifikace poranění krční páteře. Speciální část sumarizuje dostupné informace o whiplash poranění (definice, incidence, mechanismus vzniku a další) a poukazuje na možné způsoby terapie. Diskuze se zabývá odbornou úvahou na téma problematiky whiplash a shrnuje získané poznatky v bakalářské práci.
|
|
|
Kazuistika pacienta po chirurgické stabilizaci krční páteře
Crhová, Anna ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika pacienta po chirurgické stabilizaci krční páteře. Cíl práce: Cílem teto bakalářské práce je charakterizovat problematiku postižení krční páteře při revmatoidní artritidě a zaměřit se přitom na fyzioterapeutické postupy používané u pacientů po chirurgické stabilizaci tohoto úseku. Metoda: První část bakalářské práce je teoretická a bude zpracována formou rešerše. Cílem je sesbírat a porovnat dosud publikované informace z odborných článků, knih a studií o problematice fyzioterapeutické péče o pacienta s revmatoidní artritidou po chirurgické stabilizaci krční páteře. Použity budou jak české, tak zahraniční zdroje od roku 1974. Druhá část je speciální, bude zpracována formou kazuistiky pacienta po chirurgické stabilizaci krční páteře s revmatoidní artritidou IV. stupně. Tato speciální část vychází z práce s pacientem v Revmatologickém ústavu v Praze, v rámci souvislé odborné praxe v termínu od 9. ledna do 4. února 2012. Jejím cílem je využít dosud získaných vědomostí a dovedností z teorie a praxe k vyšetření pacienta, návrhu a aplikaci vhodných fyzioterapeutických postupů či metod. Klíčová slova: kazuistika, fyzioterapeutické postupy, krční páteř, revmatoidní artritida
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cervikobrachiální syndrom
Jurčáková, Andrea ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cervikobrachiální syndrom Vypracovala: Andrea Jurčáková Vedoucí práce: Mgr. Irena Novotná Cíl: Cílem bakalářské práce je popsat problematiku cervikobrachiálního syndromu. Metodika: Bakalářská práce se zabývá zpracováním kazuistiky pacienta s cervikobrachiálním syndromem. Práce je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část se zaměřuje na definici onemocnění, příčiny vzniku, klinický obraz, terapeutické přístupy k dané problematice. Část speciální je nejdůležitější částí bakalářské práce. Je věnována konkrétní diagnóze. Obsahuje metodiku práce, anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý plán, záznamy o průběhu terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: cervikobrachiální syndrom, krční páteř, cervikothorakální přechod, vertebrogenní algický syndrom
|
|
|
Vliv fyzioterapie u dospělých pacientů s plochonožím a chronickým vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
KUŽELOVÁ, Blanka
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku plochonoží u dospělých pacientů s výskytem chronického vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, která v první řadě umožňuje lokomoci a zajišťuje oporu pro vzpřímené držení. Díky velkému počtu proprioreceptorů získáváme informace o terénu, ve kterém se právě pohybujeme. Noha je přes svalové řetězce propojena s vyššími segmenty pohybového aparátu a výskyt její dysfunkce může vést ke zřetězení funkčních poruch a následného vzniku bolestí v okolí kolenního a kyčelního kloubu a také v oblasti celé páteře včetně krčního regionu. Plochá noha u dospělé populace je častá statická deformita vyvíjející se na noze původně normální a může vznikat v jakémkoli věku. Nejčastěji vzniká dlouhodobým přetěžováním, jako je dlouhé stání, zvedání těžkých břemen, výskyt nadváhy a v první řadě nošením nevhodné obuvi. Především ženy podléhají módním trendům a nosí těsnou špičatou obuv, nejlépe na podpatcích, která je hlavní příčinou vzniku ploché nohy. Nejčastěji bývá doprovázená s deformitami, jako je vbočený palec nebo kladívkovité prsty. V důsledku ploché nohy se snižuje její pružnost, klouby a páteř už nejsou chráněné před nárazy. Dochází k abnormálnímu zatěžování kloubů dolní končetiny a celé páteře. Vertebrogenní algický syndrom, neboli bolesti zad, které sužují velkou část naší populace, vznikají v důsledku sedavého způsobu života a jako takové patří k nejčastější příčinně pracovní neschopnosti. Jsou zde projevy vadného držení a svalové dysbalance v oblasti krční páteře. Práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je popsaná problematika snížení klenby nožní, její vztah ke krční páteři, terapie a prevence. Dále jsou zde popsané svalové dysbalance v oblasti krční páteře, jejich předcházení a možnosti léčby. V praktické části byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily čtyři studentky s výrazným snížením klenby nožní a bolestmi v oblasti krční páteře. Bylo využito technik pozorování a následného zpracování kazuistik, které byly doplněny o dotazník o účinnosti terapie dle subjektivních pocitů pacientů. Schůzky s pacienty probíhali pravidelně každý týden po dobu osmi týdenní terapie. Každé sezení trvalo přibližně 45 minut při kterém byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy a docházelo ke stimulaci chodidla. Dále byly kontrolovány cviky z předchozí terapie a následně přiděleny nové. Pacienti prováděli cvičební jednotku 1 - 2 krát denně cca 20 minut. Cílem této práce je nastínit propojení dysfunkce nohy ve formě plochonoží s oblastí krční páteře. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán, díky kterému dojde ke zmírnění následků plochonoží u konkrétních pacientů. Pro každého jedince byla sestavena cvičební jednotka individuálně dle jeho potřeb, která byla každý týden obměňována novými cviky. Pokud pacient nějaký cvik nezvládal, byl mu přidělen do následující terapie. A posledním cílem bylo navrhnout soubor cviků, které budou sloužit jako prevence před funkčními změnami páteře vlivem plochonoží. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientů. Došlo k výraznému snížení bolestí v oblasti krční páteře a posílení klenby nožní. Terapie byla také zaměřena na úpravu špatného dechového stereotypu, který se projevoval horním typem dýchání, a jeho důsledkem docházelo k přetěžování krčního regionu. Velký důraz byl také kladen na posilování DFL, které byly u všech pacientů velmi oslabeny. Tato práce může sloužit nejen studentům pro účely studia. Pro fyzioterapeuty v klinické praxi může být inspirací při léčbě a v neposlední řadě může posloužit jako zdroj informací pro laickou veřejnost.
|
|
|
Problematika preventivních opatření a včasného záchytu u pacientů s vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
HORKÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou preventivních opatření a včasného záchytu u vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. Vertebrogenní algický syndrom, představuje bolesti různých částí páteře, které jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Znepokojivým faktem je, že se s těmito obtížemi setkává až 80% dospělých a věková hranice postižených se neustále snižuje. Nejčastější příčinnou bývá špatné držení těla, úrazy krční páteře, psychický stav, degenerativní změny, tumory a další. Část této práce je věnována prevenci vzniku vertebrogenních obtíží. V dnešní moderní době, kdy je používání počítačů, notebooku, tabletu, běžnou záležitostí je nutné zvýšit povědomí o základních ergonomických zásadách při použití těchto přístrojů, úpravě pracovního i domácího prostředí. Cílem teoretické části je informovat o příčinách, mechanismu vzniku a fyzioterapeutických postupech při léčbě vertebrogenního algického syndromu. Součástí jsou základní poznatky o anatomii, biomechanice krční páteře a preventivních opatřeních týkajících se ergonomie pracovního prostředí, polohy ve spánku a vhodných sportovních aktivit. Pro praktickou část bakalářské práce bylo využito metody kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou kazuistik u tří osob. Bylo u nich provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření a odebrána anamnéza formou strukturovaného rozhovoru. Probandi byli dotazováni ohledně ergonomie domácího i pracovního prostředí. Terapie probíhala po dobu 5 týdnů na Poliklinice Medipont v Českých Budějovicích. Cílem praktické části bylo využitím fyzioterapeutických postupů zmírnit bolestivost v určitém segmentu a informovat o základních preventivních opatřeních. Výsledkem je zhotovení edukační brožury, která obsahuje cviky na protažení a uvolnění krční páteře, základní ergonomické polohy doplněné fotografiemi. Tato brožura bude k dispozici na recepci Polikliniky Medipont v Českých Budějovicích, v čekárnách praktických lékařů v Jemnici, jako praktický a přehledný pomocník v boji proti obtížím v oblasti krční páteře. Tato bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí laické veřejnosti o preventivních opatřeních a tím předcházet bolesti v oblasti krční páteře. Dále ji lze využít v klinické praxi fyzioterapeutů při léčbě vertebrogenního algického syndromu.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie temporomandibulárního kloubu u dislokace disku s repozicí
BROŽKOVÁ, Aya
Tématem mé bakalářské práce jsou možnosti fyzioterapie temporomandibulárního kloubu u dislokace disku s repozicí. Jedná se primárně o funkční onemocnění, kdy je kloubní disk mimo fyziologickou polohu a tvoří překážku pro pohyb kloubní hlavice. Při maximálním otevření úst se disk vrací do původní polohy. Tento okamžik je provázen zvukovým fenomén (lupnutím). Dalším charakteristickým příznakem je uchýlení brady na postiženou stranu během otevírání úst. Mezi hlavní příčiny vzniku TMP se řadí zvýšený nápor stresu, špatné okluzní poměry a dlouhodobá mikrotraumatizace TMK. Toto onemocnění se řadí mezi nejčastější artropatie TMK. Téma považuji za aktuální zejména díky rostoucí stresové zátěži každodenního života, v důsledku kterého dochází i k přibývání TMP. Výskyt onemocnění TMK v populaci je až 70%, z čehož většina jsou onemocnění spojená s chybnou polohou kloubního disku. Terapie této poruchy by měla spadat primárně do rukou fyzioterapie. Bohužel znalost diagnostiky a léčby TMP je u fyzioterapeutů velmi malá. Poruchy si obvykle všimne stomatolog, který pacienta odešle na specializované pracoviště. Cílem práce bylo zmapování přítomnosti svalových spasmů v oblasti žvýkacích svalů a svalů krční páteře. V práci byly také popsány jednotlivé fyzioterapeutické možnosti, včetně posturální strategie. Pro pacienty jsem vytvořila informační manuál, ve kterém je uvedený šetřící režim při léčbě TMK, cvičení, ergonomické zásady a a zásady správného držení těla ve stoji i vsedě. Výzkum byl zpracován formou 14 kazuistik, analyticko-induktivní metodou a byl použit experimentální přístup. Pacienti byli náhodně rozděleni do tří skupin. Nejprve byl každému pacientovi vyšetřen TMK, krční páteř a poté bylo provedeno zhodnocení postury. Vyšetření TMK se mimo jiné skládalo z diagnostiky, hodnocení rozsahu a symetričnosti otevíracího pohybu a palpačního vyšetření žvýkacích svalů. U krční páteře byly změřeny rozsahy pohybů a provedeno palpační vyšetření svalů krční páteře. Terapie probíhala po dobu šesti týdnů. Všichni pacienti byly poučeni o šetřícím režimu TMK, který spočívá v omezení maximálních pohybů TMK, pojídání pouze dobře kousatelné stravy a eliminaci stresu. V první skupině (5 pacientů) byla terapie zaměřená pouze na žvýkací svaly. Pacienti měli provádět cvičení na uvolnění žvýkacích svalů. Cviky byly vždy vybrány na základě palpačního vyšetření. U třetí skupiny (4 pacienti) bylo prováděno cvičení na svaly krční páteře a zároveň i jejich automasáž. Druhá skupina (5 pacientů) měla současně terapii první i třetí skupiny. Výsledky terapie ukazují, že je možná souvislost TMP s dysfunkcí krční páteře. K pozitivním (subjektivně hodnoceným) změnám v TMK i na krční páteři došlo u všech skupin. Stav TMK lze tedy ovlivnit terapií zaměřenou na svaly krční páteře a stav krční páteře jde ovlivnit terapií svalů žvýkacích. Nejlepší výsledky měla druhá skupina, u které došlo ke zlepšení stavu TMK i krční páteře ve všech případech (kromě jedné pacientky, která měla v průběhu léčby zánět TMK). Zároveň se u u druhé skupiny neobjevilo zhoršení stavu TMK, ani stavu krční páteře. U skupin 1 a 3 se zhoršení objevilo. Ideální terapie je tedy kombinace cvičení na žvýkací i krční svalstvo. Závěrem bych ráda upozornila na skutečnost, že TMK je jedním z nejsložitějších a nejvytíženějších kloubů lidského těla. Oba TMK jsou spojeny mandibulou, a tak může vést dysfunkce jednoho kloubu k dysfunkci druhého. Cílená fyzioterapie má největší význam při funkčních poruchách.
|
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače- zaměření na bolesti krční páteře
RYBECKÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je ?Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače - zaměření na bolesti krční páteře?. Mnoho lidí se sedavým zaměstnáním si stěžuje na bolesti krční páteře. Velké pozornosti v teoretické části bylo věnováno ergonomii sedu a správnému držení těla při sezení. V druhé polovině teoretické části byla popsaná anatomie krční páteře, příčiny vzniku bolestí krční páteře a jejich příznaky. Na závěr teoretické části byly uvedeny možnosti terapie funkčních poruch krční páteře. Cílem práce bylo na základě vstupního vyšetření určit funkční poruchy hybného systému, stanovit a realizovat individuální plán a vyhodnotit efekt terapie. Metodou práce byl kvalitativní výzkum zaměřen na účelovém sběru dat. Byly použity techniky přímé anamnézy, vstupní a výstupní vyšetření, pozorování, analýza dokumentů, návrh a realizace fyzioterapeutického plánu. Výzkumný soubor tvořili 2 muži a 1 žena se sedavým zaměstnáním. Jejich hlavní pracovní pozicí je sezení u počítače v minimální délce 8 hodin denně. Všichni probandi trpěli bolestmi krční páteře. V kineziologickém vyšetření bylo u všech probandů popsáno vadné držení těla a související nálezy na měkkých tkáních. Hlavním problémem dále bylo nesprávné držení těla při sedu u počítače. Základem terapie bylo uvolnit přetížení svalových skupin a jejich zapojení v optimálních pohybových vzorech. V prevenci vzniku funkčních poruch páteře u sedavého zaměstnání se uplatňuje ergonomie sedu u počítače. Z výsledků výzkumu je patrné především subjektivní odeznění bolestí krční páteře. Dále lze z praktické části konstatovat, že byl shledán pozitivní efekt cílené fyzioterapie na funkční poruchy a změnu pohybového stereotypu. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce nebo ve firmách při zařizování kanceláří.
|
|
|
Klinika a fyzioterapie u přetížených šíjových svalů
KOLIBÍKOVÁ, Eliška
Abstrakt Ve své práci se zabývám fyzioterapií přetížených šíjových svalů. Toto téma je mi blízké proto, že se po zdravotní stránce týká i mé osoby. Pro tento výzkum jsem si vybrala tři pacienty, se kterými jsem pracovala. Prvního pacienta jsem sledovala po dobu 3 měsíců, další dvě pacientky jsem sledovala po dobu šesti návštěv. Krční páteř je nejpohyblivější a nejvíce namáhanou částí páteře. Problém přetížení šíjového svalstva je značně podceňován, preventivních programů zaměřujících se na oblast šíjového svalstva existuje málo, a lidé nevědí, jak tomuto problému předcházet. Cílem mé práce je přiblížit a ozřejmit problematiku přetížení šíjového svalstva a dále těchto poznatků využít v praxi. Odhalit některé příčiny potíží. Posledním cílem je na základě vyšetření a následné terapie u náhodně vybraných pacientů určit efekt terapie přetížení šíjového svalstva, a to na základě subjektivního hodnocení pacienta a objektivního hodnocení vyšetření fyzioterapeuta. K dosažení svých cílů jsem použila kvalitativní výzkum. Důležitou roli při terapii hrála i spolupráce pacienta {--} dva pacienti spolupracovali výborně, u těchto pacientů se podařilo dosáhnout určených cílů, třetí pacientka nespolupracovala při cvičení doma, docházela pouze na terapii, zde bylo dosaženo pouze částečného úspěchu při léčbě. Odešla ve stabilizovaném stavu, otázkou je, jak dlouho vydrží bez bolesti. Při vyšetřování jsem použila kineziologický rozbor {--} nejdříve jsem odebrala anamnézu, vyšetřila pacienta pohledem {--} zepředu, zezadu, zboku ; pohmatem {--} vyšetření aktivních pohybů krční páteře v sedě, poté pasivní pohyby. Vyšetření cervikotorakálního přechodu a hrudní páteře. Techniky, které jsem použila: měkké techniky, mobilizaci žeber dle Mojžíšové, cvičení dle Čápové, postizometrická relaxace svalová a její modifikace {--} antigravitační relaxace, facilitace {--} míčkováním, manipulace + fyzikální terapie. U všech pacientů jsem vypracovala krátkodobý i dlouhodobý rehabilitační plán. Dále jsem uvedla příklady metod primárně zaměřených k pohybové výchově a ke správnému držení těla. Výsledky mé práce mohou posloužit, jak pro účely laické veřejnosti jako informace, tak i odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.