|
|
Divadlo krutosti v tvorbě Petera Brooka
Bychek, Oleksiy ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (oponent)
Tato práce je zaměřena na období ?Divadla krutosti? a na něj navazující divadelní experimenty v tvorbě Petera Brooka. Jejím historickým těžištěm jsou roky 1963-1970 a zkoumá vlivy teorií Antonina Artauda na Brookovu praxi, oblasti, kde se tito divadelníci střetli. Jejím hlavním cílem je reflektovat konfrontaci Artaudových představ s praktickou divadelní činností a říci, v čem byly reálné, a v čem ne: postihnout, v čem mají pro divadlo největší přínos.
|
|
|
Prolínání polí.
Vimmrová, Pavlína ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; MAZÚCH, Branislav (oponent)
Autorka se v magisterské práci zamýšlí nad otázkou vnímání a sdílení vnímaného v divadle (s mírným přesahem do mimodivadelního kontextu), a to prostřednictvím konceptu "polí" coby základní jednotky vnímání.
Práce je rozdělená do tří hlavních oddílů. V prvním teoretickém oddíle se autorka zabývá obecně "vnímáním" a jeho performativní povahou, "pohledem" a procesem tvorby a proměn úhlu pohledu. Koncepty zde představené zkoumá ve druhém oddíle na modelových pozicích diváka, herce a režiséra a na konkrétních příkladech ze zkoušení. Přitom čerpá zejména z vlastních zkušeností a z diskuzí s diváky a herci.
Ve třetím oddíle autorka nahlíží prostřednictvím teoretických východisek předchozích oddílů proces reprízování absolventského představení Romeo a Julie uvedeného v roce 2013 v divadle DISK.
|
|
|
Divadlo jako prostředek
Večeríková, Mariana ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Cílem práce Divadlo jako prostředek je zkoumat vliv aktivní divadelní tvorby na osobnost herců i neherců. Tuto problematiku analyzuji především na základě svých zkušeností z Letných divadelních dielní pre deti, kterým se věnuji již tři roky, a svého ročního působení v norském divadelním souboru Stella Polaris. V průběhu práce se také zmiňuji o svých zkušenostech ze studia na DAMU. V této práci se snažím zjistit, v jakých konkrétních směrech může divadelní tvorba osobnost člověka ovlivnit. Věnuji se blíže srovnání mého přístupu v rámci Letných dielní a přístupu Stelly Polaris v oblastech fyzického a intelektuálního přístupu k neherci, v oblasti důvěry a v oblasti spolupráce. Zamýšlím se také nad svým osobnostním rozvojem. Všechny své názory dokládám konkrétními zážitky a zkušenosti z obou projektů.
|
|
|
Podoba jevištního hrdiny v moderním divadle.
Šulc, Ondřej ; ETLÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
V této práci jsem se pokusil definovat a obhájit svůj náhled na hrdinu ve své dosavadní tvorbě. Jako zástupce této tvorby jsem si určil inscenace Cervantesova Důmyslného rytíře Dona Quijota, Tylova Strakonického dudáka, insenaci na motivy Orwellova románu 1984 a Ecova Tajemství růže a svou dramatickou tvorbu zastoupenou zpracováním Ikarovského mýtu a životem Jana Palacha. Ve svých definicích jsem se pak opíral především o antropologické výzkumy Clauda L?vi-Strausse a Davida Lewise-Williamse.
|
|
|
Divadelní vrstvení.
Dušková, Linda ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem Divadelní vrstvení je pokusem reflektovat jednotlivé
momenty v procesu přípravy divadelní inscenace, které mohou ovlivnit
interpretaci textu předlohy. Autorka se v ní zabývá především využíváním textu,
obrazu a hudby v divadelní práci, která se pohybuje na pomezí divadla
interpretačního a neinterpretačního. K analýze přitom využívá zkušenosti z
vlastní režijně-dramaturgické praxe v průběhu studia na DAMU.
|
|
|
JEDNOTA ČSL. ORLA OD POČÁTKU STOLETÍ DO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NA PŘÍKLADU JIHOČESKÉ TŘEBONĚ A JINDŘICHOVA HRADCE
PFEIFEROVÁ, Mária
Práce se zabývá zkoumáním aktivit katolického tělovýchovného spolku Čsl. Orel od počátku století do druhé světové války. Popisuje jeho historii a na příkladu jeho aktivit na jihu Čech, konkrétně v Jindřichově Hradci a Třeboni vysvětluje jeho nejdůležitější činnost. Vysvětluje na konkrétních příkladech cíle jeho práce a také jeho historický význam. Ukazuje hlavní smysl v propojení duchovna a fyzična. V první části popisuje historii Čsl. Orla, jeho vznik, organizaci a nejzajímavější historické momenty. V druhé části popisuje jeho činnost na jihu Čech. V třetí části zasazuje do historického kontextu práci Orla v Třeboni a ve čtvrté části v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Pohádka a divadlo v mateřské škole
ŠILHAVÁ, Iveta
Bakalářská práce je zaměřená na práci s pohádkou a divadlem v mateřské škole. Teoretická část se zabývá pojmy dětská literatura, přičemž jsou zde specifikovány její jednotlivé žánry. Jsou zde popsány druhy pohádky (lidová, autorská, apod.) a význam literatury pro rozvoj osobnosti dítěte. Dále také, jak vztah dítěte ke čtení může být ovlivněn rodinným prostředím. V praktické části je znázorněno, jak udělat pohádku zajímavější a vzbudit tak u dětí větší zájem k její četbě. Je zde popsána práce s konkrétní skupinou dětí v mateřské škole v Jihlavě, praktické příklady práce s pohádkou pomocí her, dramatizací, práce s loutkami, hudební výchovy či výtvarné výchovy. Dotazníkovým šetřením je dále zjišťováno, jak a zda vůbec rodiče čtou dětem pohádky, a jaký druh literatury nejčastěji volí. Výzkum obsahuje i rozhovor s dětmi. Cílem je zjistit, jaké pohádky děti upřednostňují, a jak se jejich názor na pohádku liší od odpovědí rodičů.
|
|
|
Využití dramatické výchovy ve volnočasovém zařízení SDH Dobřejovice
OŠMEROVÁ KOUBOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Prostřednictvím obsahu teoretické části je možné seznámit se s pojmy dramatická výchova, divadlo, projekt. Nechybí rovněž posouzení společných a rozdílných znaků divadla a dramatické výchovy. Praktickou část tvoří projekt divadelní představení hrané dětmi ve volnočasovém zařízení. Projekt je popsán detailně od jeho nácviku po realizaci. Ve vztahu k projektu jsou zmíněny metody dramatické výchovy, jichž bylo ze strany účastníků využito. Závěr práce je věnován reflexi a komparaci stanovených cílů s cíli dosaženými.
|
|
|
Jihočeské divadlo - jako fenomén trávení volného času
ČECHOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo seznámit s historií a strukturou Jihočeského divadla a především s jeho funkcí v návaznosti na volný čas dětí, mládeže a dospělých. Tento význam se prolíná jak výchovou ve volném čase a k volnému času, tak procesem socializace a přijímání kultury, do které se jedinec narodil. Spojitost volného času a umění je velmi významná. Obohacuje člověka ve všech směrech jeho vnímání a prožitků. Avšak i v tomto je zapotřebí výchovy ? naučit člověka vnímat a prožívat umění. Umění jako výtvarná, herecká a hudební oblast, to vše zahrnuje divadlo. Divadlo je jednou z nenásilných forem estetické výchovy a trávení volného času.
|
|
|
Divadelní maska a maskování jako artefak t i proces -
Šonková, Monika ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; KRATOCHVÍLOVÁ, Zdeňka (oponent)
Tato práce představuje proces hledání vztahu k divadelní masce a kostýmu, je svědectvím procesu a průzkumu především z hlediska divadelní praxe.
V první části práce představuje historický vývoj masky, avšak neklade si za cíl mapovat cestu masky rituálem a divadlem, jen se příležitostně odkazuje k těmto antropologickým studiím. V další části se zabývá aktivním používáním masky
ve všech oblastech lidské činnosti a dále prezentuje nalezení vlastního přístupu a způsobupráce s maskou a kostýmem, reflektuje vlastní autorská představení. Zmíněny jsou pedagogické cesty práce s maskou. Závěr práce je věnován průzkumu přístupu k masce a maskované osobě z pohledu divadelní praxe, v příloze jsou rozhovory o problematice inscenování a herectví s maskou s několika současnými tvůrci.
Objevování potřeby a účinku maskování skrze hru, skrz možnost proměny, je otázkou pro herce. Maska je výtvarnou složkou divadla, patří ke kostýmu a tím ke scénografii. Pro herce je však spoluhráčem, možností jak posunout hranice svého projevu
do oblasti jen tušené. Práce zkoumá čím maska je, zda je hercův nalíčený obličej maskou nebo výtvarným doplňkem, zda mění mění hercovu identitu, jestli ji potřebuje a především ? jak k ní sám může přistoupit a vzít ji za své.
|
host ::
RSS.