Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,617 záznamů.  začátekpředchozí3608 - 3617  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Terapeutická vaskulogeneze u pacientů s chronickou kritickou ischémií dolních končetin
Skalická, Lenka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Neužil, Petr (oponent) ; Roztočil, Karel (oponent)
PhD Cíl. Zjištění účinnosti a bezpečnosti intraarteriální implantace kmenových buněk u pacientů s kritickou ischémií dolních končetin (DK) Metody. Bylo léčeno 28 dolních končetin u 24 pacientů s diagnózou chronická kritická ischémie DK. Bylo odebráno v průměru 400ml roztoku kostní krve s heparinem ze zadní horní hrany lopaty kyčelní kosti a dále zpracováno standardním způsobem. Poté byla kostní krev aplikována do tepen DK pod angiografickou kontrolou. Primárním cílem byla účinnost metody měřená hojením defektu, změnou ischemického stupně, frekvencí vysoké amputace. Sekundárními cíly byly bezpečnost metody, angiografické změny a změny kvality života. Výsledky. 1 rok po léčbě byli všichni pacienti živí, 2 pacienti podstoupili vysokou amputaci. Bylo zhojeno 11 ze 14 defektů (78%) a změny ischemického stupně hodnocené dle Fontaina byly z průměru 3,5 na 2,0 (P<0,0001). Došlo ke zlepšení angiografických nálezů ve všech sledovaných úsecích, nejvíce v distálních částech nohy. 1 rok po implantaci pacienti měli signifikantně lepší kvalitu života ve všech modalitách. Závěr. Intraarteriální implantace kmenových buněk může vést k signifikantnímu subjektivnímu i objektivnímu zlepšení stavu u pacientů s kritickou končetinovou ischémií. V době vydání naší práce nebyla publikována žádná studie, která by testovala...

Expresní analýzy u pacientů s myelodysplastickým syndrome
Vašíková, Alžběta ; Votavová, Hana (vedoucí práce) ; Neuwirtová, Radana (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
SOUHRN Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění postihující vývoj a diferenciaci kmenové krvetvorné buňky. MDS je charakterizován neefektivní hematopoézou, která se projevuje periferní cytopenií v jedné či několika vývojových řadách, a zvýšeným rizikem transformace v akutní myeloidní leukemii (AML). Toto onemocnění postihuje zejména starší populaci, a to s incidencí až 50/100000 obyvatel. MDS je značně heterogenní onemocnění, což podtrhuje i skutečnost, že se setkáváme jak s idiopatickými formami, tak i s případy sekundárních MDS, které vznikají jako následek léčby alkylačními preparáty či po expozici radioaktivnímu záření. V předkládané práci jsme se zaměřili na stanovení diferenciální genové exprese u pacientů s MDS v porovnání s kontrolními jedinci s použitím různých čipových formátů. Pomocí nylonových membrán jsme u pacientů s MDS detekovali 4 geny (ERCC1, FLT1, NME4, PCNA), jejichž exprese narůstala společně s rozvojem onemocnění, resp. dosahovala nejvyšších hodnot u pokročilých subtypů MDS. Jejich výrazná up-regulace byla potvrzena i u pacientů s diagnózou de novo AML. Porovnáním expresních profilů časných a pokročilých forem MDS definovaných pomocí mikročipů firmy Agilent jsme získali soubor odlišně exprimovaných genů, u nichž předpokládáme, že se podílejí na rozvoji onemocnění. Změny...

Vliv edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu
ŠÍMOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu. V teoretické části se zabýváme aterosklerozou, akutním infarktem myokardu, sekundární prevencí infarktu myokardu a edukačním procesem v ošetřovatelství. Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Cíl 2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Pro bakalářskou práci jsme zvolili formu kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Dále jsme prováděli analýzu získaných dat. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle. C1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Analýzou získaných výsledků jsme zjistili, že pacienti, kteří jsou edukovaní bez edukačního plánu mají stejně vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. C2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Porovnáním získaných výsledků jsme zjistili, že edukovaní pacienti podle edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence důsledněji než pacienti, u kterých se edukační plán nevyužil. Cíle práce byly splněny.

Patelofemorální bolestivý syndrom a jeho ovlivnění patelárním tapingem
Krajíček, Tomáš ; Truc, Michal (vedoucí práce) ; Teyssler, Petr (oponent)
Diplomová práce "Patelofemorální bolestivý syndrom a jeho ovlivnění patelárním tapingem" se skládá ze dvou částí. Obecná část shrnuje dosavadní poznatky v oblasti klasifikace, vyšetření a terapie tohoto syndromu. Experimentální část se zabývá dílčí oblastí konzervativní terapie, technikou patelárního tapingu dle McConnell a pomocí EMG záznamu skupiny pacientů s patelofemorálním syndromem hodnotí bezprostřední efekt patelárního tapingu na intenzitu bolesti a timing m. vastus medialis obliquus vůči m. vastus lateralis během tří pohybových aktivit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Vůně dálek, vůně květů. Výtvarná kazuistika klientky s diagnózou duševního onemocnění
SMETANOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaobírá nemocí s názvem schizofrenie. V teoretické části je zaměřena na základní terminologii nemoci. Lehce se dotkne Dopaminové teorie a Weinbergerovy hypotézy. Jedna kapitola je dále věnována znakosloví ve výtvarné tvorbě psychotických pacientů a osobám s touto problematikou spjatých. Není zde opomenuta ani zmínka o art brut a pacientském umění. V praktické části se práce věnuje kazuistice konkrétní klientky, která trpí diagnosou paranoidní schizofrenie. Práce v této části vychází z přímého, každodenního kontaktu a práce s pacientkou. Nebudou opomenuty arteterapeutické přístupy a možnosti práce se schizofrenní klientelou. Na základě klientčiny produkce se bude práce snažit analyzovat průběh a vývoj její výtvarné tvorby. Práce se pokusí dokázat, jak je důležité pro schizofrenní pacientku mít možnost výtvarného projevu a dobrého terapeutického vztahu s terapeutem.

Nutriční podpora onkologicky nemocných
Petrovová, Hana ; Těšínský, Pavel (vedoucí práce)
Dle zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky vydané v roce 2007, která zpracovává výsledky z roku 2005, má výskyt zhoubných novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu vzrůstající incidenci. Mezi nejčastější zhoubné nádory patří bazaliomy, které se ale pro svou specifiku většinou z dalších klasifikací vyčleňují. Ze závažnějších diagnóz patří mezi nejčetnější malignity novotvary kolorekta, průdušnice a plic a u žen prsu a u mužů prostaty. V roce 2005 bylo v České republice hlášeno přes sedmdesát tisíc zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (1). Pokles tělesné hmotnosti může být jak první známkou maligního onemocnění, tak se může objevit i později v průběhu. Frekvence váhového úbytku a malnutrice se vyskytuje u 31 - 78 % onkologicky nemocných v závislosti na místě, typu a pokročilosti onemocnění. Nejčastěji se objevuje u nádorů gastrointestinálního traktu a plic (2). U části pacientů se jako následek nádorového onemocnění vyvine kachexie. Příčin poklesu hmotnosti u onkologických nemocných je celá řada a v současné době je jasné, že zdaleka ještě neznáme všechny. Obecně lze příčiny rozdělit do tří velkých skupin: poruchy způsobené fyziologickými abnormalitami, interakcí tumor - hostitel (změny v metabolismu, anorexie) a konečně i důsledky protinádorové léčby (jak chemo -, radio -, tak i...

Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...



Neparametrické odhady rozdělení doby přežití
Svoboda, Martin ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Tomášek, Ladislav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá neparametrickými metodami, které se využívají v analýze rozdělení doby do události. Zejména se pak orientuje na její využití ve zdravotnictví, kde je též nazývána jako analýza přežití či analýza přežívání. V práci jsou popsány a vysvětleny základní techniky a problémy, se kterými se lze v analýze přežití setkat. Největší část je pak věnována Kaplan -- Meierovu odhadu funkce přežití. Jedná se o nejpoužívanější model pro odhad průběhu funkce přežití pacientů po léčbě a je základní součástí všech statistických programů, které nabízejí modul zabývající se odhadem rozdělení doby do události. Kromě odhadu funkce přežití jsou v této práci popsány odhady rizikové funkce, kterou lze interpretovat jako intenzitu výskytu sledované události během krátkého okamžiku. Postupným načítáním rizikové funkce v čase se získá kumulativní riziková funkce. Popis konstrukce jejího odhadu je rovněž součástí práce. Podstatná část se též zaobírá problémem cenzorovaných dat, která jsou charakteristickým rysem analýzy přežívání. Jedná se o situace, kdy se sledovaná událost nevyskytne během doby pozorování. Empirická část pak analyzuje soubor pacientů nemocnice v Českých Budějovicích s diagnózou rakoviny hrtanu. Jde o prezentaci výsledků úspěšnosti léčby pacientů v této nemocnici na základě popsané teorie.