|
|
Reflexní úpravy transparentních materiálů
Meluzín, Ondřej ; Tulka, Jaromír (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi a metodami nanášení povlaků na transparentní materiály za účelem zlepšení jejich opticko-reflexních vlastností. Popisuje jednotlivé metody, kterými je možné dnes povlaky nanášet v průmyslovém měřítku, při zachování konstantních tlouštěk a vlastností v celém naneseném povlaku. Dále uvádí konkrétní příklady, jak se po nanesení různých optických povlaků zlepší požadované vlastnosti materiálů používaných pro technické aplikace.
|
|
|
Vliv nanočástic na vlastnosti tvrdých polyurethanových pěn
Eliáš, Filip ; Kotlík, Josef (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na obecné principy v chemií polyurethanů. Dále se věnuje nanotechnologiím, zejména využití nanočástic v produkci polyurethanových pěn. Jsou zde uvedeny vybrané metody příprav nanočástic stříbra a oxidu titaničitého. Experimentální část práce popisuje především nový způsob výroby vysoce koncentrovaného roztoku nanočástic oxidu titaničitého v glycerolu a jejich analýzu pomocí konfokálního mikroskopu, skenovacího elektronového mikroskopu, metodou dynamického rozptylu světla a UV-VIS spektrometrie. Závěrem je navržen následující postup výzkumu připravených nanočástic pro využití nejen v produkci tvrdých polyurethanových pěn, ale i pro další aplikace.
|
|
|
Polymerní nanokompozity - metody přípravy
Černý, Miroslav ; Žídek, Jan (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
V bakalářské práci byla provedena rešerše metod přípravy a povrchové úpravy nanočástic CaCO3 a přípravy PS/CaCO3 nanokompozitů V experimentální části byla provedena příprava PS/CaCO3 nanokompozitů dvěmi metodami: radikálovou polymerací styrenu v přítomnosti CaCO3 technikou emulzní a blokovou a kompoundováním CaCO3 s PS v mixéru Brabender při 220 °C. Připravené vzorky byly pozorovány elektronovým mikroskopem.
|
|
|
Zhutňování keramických nanočásticových suspenzí pomocí odstředivých sil
Mišák, Jiří ; Maca, Karel (oponent) ; Trunec, Martin (vedoucí práce)
V bakalářské práci byla zkoumána možnost zhutňování keramických suspenzí připravených z oxidu hlinitého s velikostí částic 100 nm pomocí odstředivých sil. Byla popsána homogenita odstředěných těles v závislosti na rychlosti odstřeďování. Bylo ukázáno, že z odstředěných těles lze získat homogenní destičkové vzorky s pravidelným a hutným uspořádáním částic. Struktura takto připravených vzorků a jejich slinovací chování předčilo vzorky připravené isostatickým lisováním za studena. Podobných vlastností bylo dosaženo u vzorků odstředěných z koncentrované suspenze (47,5 obj.%) i ze suspenze s nižší koncentrací (20 obj.%). Výhoda pravidelného a hutného uspořádání částic při zhutňování metodou odstřeďování byla demonstrována na přípravě transparentních keramik z odstředěných destičkových polotovarů.
|
|
|
Biokeramické materiály a jejich biokompatibilita s kostními tkáněmi
Novotná, Lenka ; Trunec, Martin (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium keramických povlaků na bázi nanočásticového oxidu zirkoničitého, nanesených metodou sprejové depozice na substráty z oxidu zirkoničitého, hlinitého a skla. Byla zkoumána kvalita nanesených povlaků v závislosti na použitém podkladovém substrátu (na jeho chemickém složení, teplotě pří nanášení a drsnosti) a množství dávkované suspenze. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při nanášení malého množství suspenze za nízkých teplot na lehce drsný podklad. Biokompatibilita byla testována in vitro. Keramické materiály opatřené nanostrukturním povlakem byly cytokompatibilní.
|
|
|
Vysokohodnotné betony s využitím nanočástic
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do vysokohodnotných betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení ovšem brání několik překážek. Zejména se jedná o problematiku efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá právě prvním zmíněným problémem, konkrétně dispergací uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
|
|
Oxid titaničitý a jeho vlastnosti v prostředí stavebních pojiv
Rypák, Peter ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická časť práce sa zaoberá sumarizáciou doposiaľ nadobudnutých informacií o fotokatalýze oxidu titaničitého, vplyvu na vlastnosti vybraných stavebných materiálov a jeho využitie vo všeobecnej praxi a pri výzkume stavebných materiálov so schopnosťou rozkladu organických a anorganických látok. Praktická časť sa zaoberá vplyvom množstva oxidu titaničitého na mechanické pevnosti skúšobných telies na bázi alkalicky aktivovanej strusky a ich schopnosť rozkladať organické farbivo Rhodamin B
|
|
|
Potenciální rizika používání nanočásticových materiálů
Flimelová, Miroslava ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Potenciální rizika používání nanočásticových materiálů“ shrnuje poznatky z oblasti nanotechnologií, nanočástic a nanochemie. Cílem práce je literární rešerše této problematiky, používání nanočástic a možná rizika vyplývající z jejich používání. Jsou prezentovány důsledky jejich využití i omezení související s jejich poznáváním a predikcí jejich osudu v životním prostředí. Dopad nanotechnologie na společnost a každodenní život je rozebrán v kontextu různých zdrojů rizikových faktorů.
|
|
|
Změna barvy povrchu modifikovaného dubového dřeva působením umělého slunečního záření
Rozboril, Tadeáš
Tato práce, prováděná formou experimentu, se zabývá změnou barvy povrchu modifikovaného dubového dřeva za působení umělého slunečního záření. Současně hodnotí i vliv použité modifikace na změnu původní barvy dřeva dubu. Pro experiment byly použity modifikace dřeva dubu čpavkováním a nanočásticemi železa. Oběma modifikacemi bylo dosaženo ztmavnutí povrchu. Změna barvy způsobená umělým slunečním zářením byla měřena na modifikovaných vzorcích a zároveň na přírodním a subfosilním dubu. Během suchého režimu došlo k tmavnutí přírodního dubu a ke světlání ostatních skupin. Mokrým režimem došlo k zesvětlení všech exponovaných sad, nejméně však dubu modifikovaného nanočásticemi železa.
|
|
|
Nové nanočástice v ultrastrukturální diagnostice
MARTYKÁNOVÁ, Denisa
Cílem diplomové práce bylo zaměřit se na různé metody konjugací palladiových nanočástic různých tvarů na protein. Hlavním úkolem bylo použít jak kovalentní, tak nekovalentní konjugaci palladiových nanočástic na protein. Funkční konjugáty poté použít k imunoznačení a zjistit tak jejich stabilitu v čase.
|
host ::
RSS.