|
|
Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí
Škodová, Klára ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Turnovská, Elena (oponent)
Diplomová práce "Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí" představuje současný systém péče o ohrožené děti v kontextu historického vývoje ochrany dětských práv, sociálně-právní ochrany dětí, současného přístupu jednotlivých rezortů, státní správy a neziskového sektoru. Systém péče o ohrožené děti v ČR je roztříštěný a nedostatečně garantující práva dítěte na život v jeho biologické rodině, v případě ohrožení sanované a podporované. Chystaná transformace a sjednocení péče o ohrožené děti je velkou výzvou pro zkvalitnění a spolupráci všech aktérů v oblasti práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Jedním z významných článků systému, působících v rámci prevence umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy, je občanské sdružení Dům tří přání, které je pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pomocí analýzy rodinného zázemí dětských klientů pobytové části Domu tří přání a zpracováním vybraných statistických údajů, tato práce deklaruje některé z funkčních způsobů práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou směrem ke stabilnímu a bezpečnému zázemí pro jeho další rozvoj v původní rodině.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Sanace rodiny v kontextu činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí
ZUSKOVÁ, Kateřina
Práce má jak část textovou tak i část praktickou. První část obsahuje základní charakteristiky pojmů (rodina, ohrožená rodina, sociálně právní ochrana dětí, zákon o sociálně právní ochraně dětí, sanace rodiny). Práce se zabývá činností orgánu sociálně právní ochrany dětí při sanaci rodiny, definuje jeho postupy při práci s ohroženou rodinou. Praktická část je provedena formou analýzy spisů, které vede Městský úřad v Písku jako orgán sociálně právní ochrany dětí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké kroky a metody práce tento orgán při sanaci rodiny používá, zda jsou v praxi využívány postupy, které jsou uvedeny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013.
|
|
|
Role pedagoga v problematice CAN
VOLKOVÁ, Andrea
Cílem této diplomové práce bylo zmonitorovat informovanost pedagogické obce o problematice syndromu CAN a schopnost a ochotu pedagogů, takovou situaci řešit. Teoretická část byla zaměřena na charakteristiku syndromu CAN, jeho forem, projevů a příčin. Část byla věnována také legislativě a prevenci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 148 pedagogů a pedagožek mateřských a základních škol Jihočeského kraje a Vysočiny. Pro výzkum byly stanoveny čtyři hypotézy, tři z nich: Pedagogická obec přiznává, že by se měla zlepšit dostupnost informací o syndromu CAN, Pokud by se pedagogové o případu násilí, zanedbávání nebo zneužívání dítěte dozvěděli, byli by ochotni tuto situaci řešit a Pedagogové si nejsou zcela jisti, že by dokázali příznaky syndromu CAN rozeznat, byly potvrzeny. Hypotéza: Pedagogové vědí, jak řešit situaci, kdy je odhaleno násilí, zanedbání nebo zneužívání dítěte byla zamítnuta, podle výzkumu si pedagogové nejsou jisti, nebo vůbec neví, jak řešit situaci, kdy se setkají s týraným, zanedbávaným nebo zneužívaným dítětem. Data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
|
|
|
Ochrana náhradní rodiny v českém právu
BÍNOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou náhradní rodiny v českém právu. Cílem práce bylo zjistit, zda právní systém náhradní rodinné péče nevykazuje nedostatky a zda skutečně chrání zájmy a práva nezletilých dětí a náhradních rodičů. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretická a praktická část.V teoretické části je popsán současný stav náhradní rodinné péče v České republice. Zaměřuje se především na pěstounskou péči a osvojení. Následující kapitola je věnována ukotvení náhradní rodinné péče v zákonech. Více se zde zaobírám aktuálními otázkami právního systému náhradní rodinné péče - novela zákona o sociálně právní ochraně dětí a nový občanský zákoník. Poslední kapitola teoretické části popisuje vlastní proces zprostředkování náhradní rodinné péče a upozorňuje na úskalí a problémy spojené s touto problematikou. Praktická část je zaměřena na popis techniky sběru informací a vyhodnocení výsledků. Byla použita kvalitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru. Na otázky odpovídalo 12 odborníků - 4 soudci a 8 sociálních pracovníků.Z výsledků vyplynulo, že v současné době stát zajišťuje podle odborníků náhradní rodině dostatečnou ochranu. Respondenti upozornili na změny, které přináší novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, o rodině i nový občanský zákoník. Tyto změny, které se týkají zejména podpory a odborného doprovázení náhradní rodiny společně s respektováním práv dítěte znát svůj původ, mohou poskytnout náhradní rodině podle názoru dotazovaných zvýšenou ochranu a snížit rizika selhávání. S jistotou lze říci, že přínos zákonných změn prověří až praxe. Přesto, že většina dotázaných hodnotí nové zákonné úpravy v oblasti náhradní rodinné péče pozitivně, vyjadřují obavy nad tím, jak se podaří uvést je do praxe. Systém NRP není podle dotazovaných na tyto změny dostatečně připraven po stránce personální, institucionální ani odborné. Praxe ukáže, zda se podaří tyto překážky odstranit a stávající právní úprava zajistí náhradní rodině v České republice vhodnější podmínky pro vytváření a udržení fungujícího rodinného prostředí.U sociálních pracovníků i soudců vyvolaly pověrně bouřlivé reakce otázky týkající se pěstounské péče na přechodnou dobu a informování o osvojení před nástupem do školy. V průběhu rozhovorů vyvstala další otázka související s tímto tématem. Téměř všichni dotázaní považují za závažný problém narůstající počet rodin s nevyhovujícími majetkovými a ekonomickými poměry.Těmto otázkám je pak více prostoru věnováno v diskuzi. Práce splnila svůj cíl. Ukázala na problematiku náhradní rodinné péče a poukázala i na řadu bodů, kterým by se dalo více věnovat např. v navazující diplomové práci.
|
|
|
NABÍDKA AKTIVIT PRO KVALITNÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU U OHROŽENÝCH DĚTÍ
SLOUKA, Pavel
Tématem bakalářské práce je Nabídka aktivit pro kvalitní trávení volného času u ohrožených dětí. V teoretické části jsou vydefinovány základní pojmy týkající se ohrožených dětí, speciální pedagogiky či volného času. Dále je popsána struktura organizací, které o tyto děti pečují, například státní správa a samospráva, Teoretická část zahrnuje také to, kdo může poskytovat volnočasové aktivity ohroženým dětem. Důraz je kladen na oblast dobrovolnictví. V praktické části se autor zaměřuje hlavně na aktivity nabízené volnočasovými organizacemi ohroženým dětem. Dále autora zajímá čím jsou děti ohroženy. Ve výzkumu se zabývá spoluprácí rodičů ohrožených dětí a organizací, které poskytují volnočasové aktivity. Není opomíjen ekonomický rozměr kroužků. Výzkum zjišťuje finanční účast dětí, respektive jejich rodičů. Výsledky ukazují, že nejvíce jsou rozšířeny sportovní a umělecké kroužky. Ohrožené děti nejvíce vyhledávají sport a umělecké aktivity. Z výzkumu je patrné, že rodiče ohrožených dětí s volnočasovými organizacemi spolupracují. Nejvíce děti, podle výsledků výzkumu, ohrožuje zdravotní postižení, etnikum či nestabilní rodinné zázemí. Poplatky za kroužky buď nejsou vůbec, nebo je lze u většiny organizací za předem stanovených podmínek prominout. Bakalářskou práci lze využít jako přehled nabídky aktivit pro ohrožené děti v Českých Budějovicích a v Táboře.
|
|
|
Analýza situace dětí ve věku 0-6 let vyrůstajících v ústavních zařízeních v Kraji Vysočina
FÁROVÁ, Jana
V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011.
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Tachově s dalšími vybranými subjekty v oblasti ohrožených dětí
PÁNEK, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci v oblasti ohrožených dětí z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Na začátku jsou teoreticky vymezeny pojmy dítě a ohrožené dítě, jelikož tyto dva pojmy jsou důležité z hlediska cílové skupiny práce. V následující kapitole je popsána sociálně-právní ochrana dětí, její legislativní vymezení, komu je poskytována, jaké subjekty jí zajišťují a aplikace sociální práce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Druhá polovina práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci a její tři formy v podobě projektu Systém včasné intervence, sanace rodiny a případové konference. Jednotlivé typy jsou vymezeny teoreticky a následuje popis jejich funkčnosti na příkladu města Tachova. V příloze je popsána multidisciplinární spolupráce formou případových konferencí realizovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Tachově, a to v devíti kazuistikách, včetně jejich vyhodnocení.
|
|
| |
|
|
Právní aspekty ústavní výchovy v dětském domově
BADÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce poskytuje aktuální souhrn informací v oblasti aspektů ústavní výchovy ve světle veřejné kritiky a připravovaných legislativních změn, a jejich možné přijetí v praxi. Šest na sebe navazujících kapitol této práce analyzuje současný systém náhradní péče, jak charakteristikou výkonů s ním úzce spojených, tak i působností všech složek v systému ústavní výchovy, přičemž je následná pozornost v souvislosti se zmíněnými body zaměřena na rozbor kritických aspektů a s tím spojenou možnou nápravu v podobě transformace tohoto systému, která právě ústí v přepracování stávající právní úpravy. Výzkumná část práce prostřednictvím kvantitativního výzkumu reflektuje skutečnost, že dětské domovy vítají přijetí navrhované novely zák. č. 109/2002 Sb., ačkoliv nejsou ještě v mnoha bodech schopna přizpůsobit svoji činnost v souladu s těmito připravovanými legislativními změnami, a to zejména v bodech vyžadujících součinnost při výkonech multidisciplinárního charakteru a materiální podporu státu.
|
host ::
RSS.