|
Vyhodnocení monitoringu vodního režimu půdy v lokalitě Roklan
Čejková, E. ; Sněhota, M. ; Tesař, Miroslav ; Dohnal, M.
Příspěvek se zabývá sledováním režimu půdní vlhkosti v horské lokalitě Roklan, která se nachází v první zóně Národního parku Šumava. Smrková monokultura v této lokalitě byla v minulých letech napadena kůrovcem a poté ponechána přirozené regeneraci. Od listopadu 2011 až dosud zde probíhá měření hydropedologických a meteorologických veličin. V příspěvku jsou uvedeny základní hydropedologické charakteristiky půdy v lokalitě Roklan, porovnáno stanovení objemové vlhkosti půdy měřené TDR čidly a získané přepočtem z tlakových výšek měřenými tenzometry s využitím v laboratoři měřených retenčních křivek. Dále je provedeno grafické zpracování a diskuze dat objemové vlhkosti a tlakové výšky během dvou vybraných srážkových epizod.
|
|
Stravovací režim softballového družstva na soustředění
Kadlecová, Klára ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Pravečková, Petra (oponent)
Název práce: Stravovací režim softballového družstva na soustředění. Cíl práce: Cílem práce je sestavit jídelníček odpovídající energetickým a nutričním potřebám při fyzické zátěži na soustředění žen ve věku 18 až 25 let bez let bez zvláštních výživových preferencí s použitím programu FitLinie 5.82. Metoda: Pro zjištění energetické potřeby hráčky byla užita metoda nepřímé kalorimetrie. Do dané rovnice byly dosazeny průměrné antropometrické parametry hráčky softballu a celý výsledek byl navýšen o energii vydanou při každodenním tréninku dle příslušných tabulek. V příjmu energie dodržen poměr základních živin (60 % sacharidy, 25 % tuky, 15 % bílkoviny). Zohledněn byl také dostatečný přísun sacharidů před každou tréninkovou jednotkou. Výsledky: Denní energetický příjem byl během celého týdenního soustředění dodržování průměrně z 98,90 %, což představuje hodnotu přibližně 13 735 kJ. Z hlediska nutričního byl denní příjem základních substrátů stanoven na 490 g sacharidů, 91 g tuků a 122 g bílkovin. Průměrně během celého soustředění se podařilo zajistit příjem sacharidů s přesností na 99,54 % (488 g). Příjem tuků byl plněn s podobnou přesností a lehkým přesahem na 100,93 % (92 g). Pro bílkoviny pak platila průměrná přesnost za celý týden 97,51 % (119 g). Závěry práce: Jídelníček, který byl sestaven,...
|
|
Výživa matek v těhotenství : potřeby, informovanost a možnost ovlivnění
Slámová, Alžběta ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Bartošová, Jitka (oponent)
Problematika výživy obyvatel v České republice není snadné téma. O to složitější je, pokud se netýká pouze běžné populace, ale musí zohledňovat i určitá specifika, mezi která patří i období gravidity. Výzkumy poukazují na možné souvislosti mezi nutricí těhotné ženy a zdravotním stavem plodu, jenž může být způsobem stravování matky ovlivněn až do dob dospělosti. Bakalářská práce je strukturována do dvou částí. První část je rozsáhlejší, prezentuje dosud zjištěné teoretické poznatky o výživě, které se v některých případech dají použít i jako obecné zásady racionální výživy, a představuje podklad a východiska pro empirický segment práce. Empirická část práce zahrnuje mnou zkoumané výsledky. Pro zjištění stravovacích návyků dnešních těhotných žen byla použita kvantitativní metoda hodnocení pomocí dotazníků. Ke zpracování bylo použito 100 zcela vyplněných dotazníků. Dotazník zahrnuje otázky o způsobu stravování, pitném režimu, doplňcích stravy i informovanosti těhotných žen a jejich zdrojích. Cílem bylo zjistit, jakým způbem se těhotné ženy stravují, zda dodržují stanovené zásady, v jaké míře užívají nutraceutika a kde hledají potřebné informace k této problematice. Stěžejní hypotéza pojednávající o tom, zda způsob stravování během těhotenství souvisí se vzděláním, neukázala přesvědčivé výsledky k tomu,...
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
|
Potřeby žen s gestačním diabetem mellitus
MALÁTOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřená na potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Výzkumné šetření proběhlo v nemocnici v Českých Budějovicích na oddělení rizikového těhotenství a v gynekologické ordinaci Dr. Výborné v Českých Budějovicích. Metoda výzkumu byla kvalitativní. Byla prováděna formou rozhovorů s ženami na oddělení rizikového těhotenství s diagnostikovaným gestačním diabetem mellitus a v gynekologické ordinaci, poté zpracována do krátkých kazuistik. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Druhým cílem bylo zjistit, jak ženy s gestačním diabetem dbají na dodržování diet. Třetím cílem bylo zjistit, jaké mají informace ženy s gestačním diabetem. Na základě těchto cílů byli stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala potřeb těhotných žen s gestačním diabetem mellitus. Druhá výzkumná otázka se týkala vhodného stravování žen s gestačním diabetem mellitus. Třetí výzkumná otázka se týkala informovanosti žen s gestačním diabetem mellitus. Jedním z cílů bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem. Všechny tři ženy odpověděly, že potřeba výživy. Potřeba spánku byla u všech žen přibližně stejná, spí 8-9 hodin denně. Potřeba pohybu je pro paní Janu velmi důležitá, paní Petra se raději kvůli nepříznivému gynekologickému nálezu většímu pohybu vyhýbá a paní Ivana dává přednost rodinným procházkám v přírodě. Dalším z cílů bylo zjistit, jak paní Jana, paní Petra a paní Ivana dodržují dietní režim. Na otázku, jak změnily ženy své stravovací návyky, odpověděla paní Petra, že měla problém s omezením cukrů, ale po pár dnech si zvykla a pije většinou vodu a neslazené čaje. Paní Jana s tím problém neměla, má malé děti, kterým vařila lehká jídla a konzumovala je také. Své stravovací návyky moc upravovat nemusela, pouze vynechala některé druhy ovoce. Paní Ivana se změnou jídelníčku problém neměla, už před diagnózou gestačního diabetu jedla hodně zeleniny a drůbežího masa, sladké jen zřídka. Třetí cíl zjistit jaká je informovanost žen s gestačním diabetem, byl splněn. Na otázku jaké dostávají nejčastěji ženy informace, se všechny tři ženy shodly. V prvním případě paní Janě podávala informace lékařka na oddělení a poté porodní asistentka. Paní Petře nejprve podávala informace lékařka v gynekologické ordinaci současně s porodní asistentkou a hned poté byla předána do péče diabetologa kam chodila každý měsíc na kontroly. Paní Petře diabetolog podal informace o vhodném stravování a rozložení stravy během dne. Paní Ivana dostala první informace i praktické rady od paní doktorky v gynekologické ordinaci, poté byla předána do péče diabetologa, kde dostala kromě informací i letáky o vhodném složení potravin a vhodné skladbě jídelníčku při léčbě diabetu.
|
|
Problematika školních bufetů ZŠ v okrese Písek z hlediska vhodnosti nabízeného sortimentu
PRŮCHOVÁ, Štěpánka
Tato práce se zabývá problematikou školního stravování a to především problematikou nabízeného sortimentu ve školních bufetech. Teoretická část definuje zdraví a s ním související pojmy jako jsou determinanty zdraví, prevence nebo podpora zdraví. Popisuje zásady zdravé výživy u dětí, včetně výživové pyramidy, desatera zdravé výživy, denního rozložení stravy, pitného režimu a jednotlivých výživových složek potravy. Dále se věnuje problematice školního stravování, které zahrnuje školní jídelny, školní bufety a také stručně popisuje projekty Mléko do škol a Ovoce do škol, jejichž cílem je zvýšit konzumaci důležitých potravin u dětí. Praktická část byla vypracována pomocí dvou výzkumných metod. V kvalitativním výzkumu byly položeny otázky provozovatelům školních bufetů s cílem zmapovat nabízený sortiment. Odpovědi na dané otázky byly zařazeny do klasifikační stupnice a u každého bufetu, na základě vypočteného indexu hodnocení, vyjádřena průměrná hodnota vhodnosti nabízeného druhu sortimentu jednotlivých dotazovaných zařízení. Druhý kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníků se 14 otázkami, které byly rozdány žákům druhého stupně na ZŠ s cílem zjistit stravovací návyky dětí v rámci sledované školy. Z výsledků je patrné, že nabídka potravin ve školních bufetech není optimální pro zdravou výživu dětí. V nabízeném sortimentu převažují potraviny bohaté na jednoduché cukry a obsah soli, které přispívají ke vzniku civilizačních onemocnění. Z výsledků kvalitativního výzkumu lze konstatovat, že s rostoucím věkem dětí se stravovací návyky zhoršují a také se zvyšuje frekvence využívání služeb školního bufetu.
|
|
Pitný režim pro seniory z pohledu sortimentu a ročního období
SVOBODOVÁ, Michala
Tato diplomová práce je zaměřena na základní informace o významu pitného režimu zejména u osob vyššího věku a na vlastní problematiku pitného režimu seniorů v kolektivních zařízeních. Teoretická část práce obsahuje informace o procesu stárnutí organizmu, významu pitného režimu ve stáří, zdravotních důsledcích při jeho nedodržování a o specifikách pitného režimu ve stáří a v horkém a chladném období. Jednotlivé kapitoly se věnují druhům pitných vod a jejich složkám, jednotlivým typům nápojů a jejich vhodnosti pro seniorskou populaci. Praktická část analyzuje výsledky z výzkumu prováděného s pomocí anonymních dotazníků v domovech pro seniory a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Tyto dotazníky byly zaměřeny na frekvenci, množství a sortiment konzumovaných nápojů v jednotlivých obdobích roku a na informovanost seniorů o pitném režimu a také na zdravotní stav seniorů. Dotazníkové šetření dokazuje, že senioři jsou velmi dobře informováni o zásadách pitného režimu, často však jsou limitování finanční stránkou nebo absencí soběstačnosti.
|
|
DODRŽOVÁNÍ DIETNÍCH OPATŘENÍ U KLIENTŮ S DIABETEM MELLITEM 1. TYPU
KOVANDOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je zaměřena na dodržování dietních opatření u klientů s Diabetem mellitem 1. typu. Diabetes mellitus 1. typu je chronické autoimunitní onemocnění způsobené selektivní destrukcí ?-buněk Langerhansových ostrůvků, které vedou k absolutnímu nedostatku inzulinu v organismu. Dříve se uvádělo, že diabetes mellitus 1. typu je onemocnění především dětí a mladých dospělých, ale podle novějších poznatků je stejně často přítomen u lidí kolem 40. roku věku a dokonce i po 70. roce, většinou ale probíhá méně dramaticky než u mladých jedinců. Základem léčby diabetu je léčebná výživa, která je při diabetu mellitu 1. typu vždy spojena s aplikací inzulinu. Dietoterapie patří k nejdůležitějším součástím léčby diabetu 1.typu. V poslední době se principy dietoterapie podstatně změnily. Důraz je však stále kladen na kvalitu vybraných potravin, správné množství jídla, pravidelnost stravování i frekvenci stravy. Každý diabetik by měl mít svůj vlastní, individuální jídelní plán, který zahrnuje rozpis výměnných jednotek na celý den. Z jídelního plánu diabetik pozná, kolik výměnných chlebových jednotek bude obsahovat každé jídlo, které sní. Dostatečný příjem tekutin je důležitý u diabetiků stejně jako u zdravých osob. Dodržování pitného režimu pacienta s diabetem nevyléčí, ale znatelně mu napomůže při redukci tělesné hmotnosti, při udržování optimální hladiny kyseliny močové, glykovaného hemoglobinu a glykemie. Úspěšné léčby diabetu nelze docílit bez toho, aniž by pacient převzal svůj podíl zodpovědnosti. Diabetik k úspěšné léčbě potřebuje trpělivého a vzdělaného průvodce. Ve většině zemí je jím diabetologická sestra. Režim českého zdravotnictví zatím sestrám neumožnil, aby tuto roli zcela vykonávaly. Cílem práce je zjistit dodržování dietních opatření u diabetiků 1. typu docházejících do diabetologických poraden a odpovědět na výzkumné otázky: ?Jakou formou jsou pacienti informováni o dietních opatření u diabetiků 1. typu? Jakou roli hrála sestra při edukaci klienta o dietním opatření? Jakým způsobem klienti dodržují dietní opatření?? Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu a jako základní technika pro sběr dat byl použit nestandardizovaný rozhovor. Rozhovor poskytlo celkem šest respondentů, diabetiků 1. typu. Informace získané z rozhovorů byly zpracovány do jednotlivých kazuistik. Cíl práce byl splněn a výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumu je zřejmé, že život s diabetem může být stejně dlouhý, plný zážitků, štěstí a spokojenosti jako život bez něj. Diabetes je celoživotním onemocněním, které dokáže od základu změnit život zdravého člověka. Proto je zapotřebí, aby se jedinci s tímto onemocněním smířili a přijali ho jako součást života. Dále je nutné, aby zdravotničtí pracovníci kladli důraz na prevenci. Pro pacienty s tímto onemocněním je naopak zásadní, aby je někdo motivoval, dodával jim sílu a hlavně teoretické poznatky. Právě proto je těmto pacientům určen specializovaný zdravotnický tým zabývající se diabetem. U některých diabetiků je oporou sice jen sestra, někdy jen lékař, ale společně dohromady sestra, lékař a pacient tvoří nedílnou součást léčby diabetu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro sestry pracující v diabetologické poradně. Na základě těchto výsledků byla vypracována informační brožura. Tuto brožuru mohou využívat jak sestry, tak diabetici. Publikace také může sloužit jako zdroj informací pro studenty jednotlivých zdravotnických oborů.
|
|
Zdravotně edukační výchova v nutriční terapii žen po plikaci žaludku ve věku 25 - 40 let
JIRKALOVÁ, Veronika
Cílem této práce je dokumentace vlivu nutričního terapeuta na stravování žen v reprodukčním období věku po plikaci žaludku. V teoretické části je objasněn termín morbidní obezita, jsou vyřčena hlavní diagnostická kritéria pro tento druh obezity, její rizika a v neposlední řadě jsou také vyjmenovány základní druhy vyšetření obézního pacienta. Další blok teoretické části je věnován bariatrické chirurgii, kde se seznámíme s tímto termínem nejen všeobecně, ale také konkrétně s principem plikace žaludku, indikacemi a také kontraindikacemi k tomuto výkonu. Zároveň je zde představeno bariatrické centrum v Praze OB kliniku a.s., která se v ČR jako jediná tímto výkonem zabývá. Poslední sekcí v teoretické části je nutriční terapie, kde jsou vysvětleny energetické potřeby organismu, popsána zdravá výživa a zároveň objasněna podstata léčby obezity a také to nejdůležitější, a to stravování pacientů po plikaci žaludku. Praktická část je věnována 10 ti náhodným pacientkám, které splňují kritéria 25 - 40 let, a které podstoupili plikaci žaludku. 5 z nich je vybráno do projektu "Nová šance" a jsou podrobně sledovány a vedeny režimem po plikaci žaludku. Zbylých 5 prochází standardním pooperačním režimem. 5 ti vybraným klientkám se dělá jídelníček od nutričního terapeuta a jsou v pravidelných intervalech zvány na návštěvy, kde se konzultuje stravování, pitný režim a také případné problémy, které vznikají v průběhu léčby. Pomocí tabulek a grafů je zde znázorněn průběh v redukci hmotnosti a zároveň se zde porovnávají změny před a po operaci, zejména v oblasti důležité pro nutričního terapeuta.
|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
host ::
