|
|
Základní aspekty výživy a vyhodnocení vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi telat
POBORSKÁ, Anna
Zdravá a správně krmená telata jsou hlavním předpokladem vysoké užitkovosti. Cílem práce je zhodnotit koncept výživy telat a posoudit dynamiku vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi ve vybraném zemědělském podniku v závislosti na vlivu vybraných potravních doplňků. Pokus byl proveden v zemědělském družstvu Krásná hora nad Vltavou a.s. na farmě Perovice, kde se chová holštýnský skot. Byly vytvořeny tři skupiny telat - jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusným skupinám byly podávány doplňky stravy na podporu aktivní imunity podle pokynu. V první skupině doplňky stravy Lactovita, druhé skupině potravinové doplňky s názvem Biopolym. První odběry krve se prováděly od 5. do 7. dne věku a druhé odběry byly provedeny o 3 týdny později. Zjištěné údaje a rozbory byly shrnuty a vyhodnoceny. Pokus byl prováděn od srpna do listopadu 2013.
|
|
|
Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
JERKOVIČOVÁ, Diana
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Kokcidioza působí velké problémy v umělých chovech bažantů, tento výzkum má prokázat využití nekonvenkčních přípravků k jejímu potlačení. Pro tento pokus byly použity přípravky: Biopolym- výtažek z hnědých mořských řas jako prebiotikum, Laktovita- probiotikum obsahující bakterii Lactobacillus sporogenes a homeopatika. Pokus probíhal v období od 1.7.2012 do 18.11.2012 na Ranči Daniela v Hůrce u Horní Plané. Byly vytvořeny tři skupiny po třinácti bažantích kuřatech a jedna kontrolní skupina taktéž o třinácti kusech. Pro pokus byla použita bažantí kuřata Bažanta obecného (Phasianus colchicus) z vlastního chovu. Bažantům byly podávány biopreparáty vždy po dobu dvou týdnů a dva týdny bez podávání. Po celu dobu pokusu byly odebírány vzorky trusu a pomocí koprologického vyšetření jsme prováděli flotaci v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapisovány do tabulky a následně vyhodnoceny. Byl prokázán příznivý vliv zejména Biopolymu a homeopatik na zažívací trakt bažantích kuřat a následný výskyt oocyst kokcidií v trusu.
|
|
|
Význam probiotik a prebiotik ve výživě člověka
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá probiotiky, prebiotiky a složením střevní mikroflóry. Význam střevní mikroflóry byl dlouhou dobu velmi podceňován. S rozvojem vědy docházelo k poznatkům o jejích pozitivních přínosech a složení. Bakterie tvořící střevní mikroflóru jsou dvojí. Ty ?dobré?, které napomáhají v boji proti mnoha onemocněním, a ty ?špatné? které různá onemocnění způsobují. Zdraví prospěšné bakterie, které se zároveň používají k výrobě probiotických potravin a doplňků stravy, jsou zejména z rodů Lactobacillus, Bifodobacterium, Enterococcus a Streptococcus. Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí nového vědního oboru ?Funčkní potraviny?. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství, poskytují zdravotní přínos pro hostitele. Svojí funkcí napomáhají udržovat rovnováhu trávicího traktu. Nerovnováha je spojena s průjmem, infekcí močových cest, bolestí svalů a únavou. Probiotika mají také vliv na imunitní systém. Když nefunguje správně, mohou se objevit alergické reakce, autoimunitní onemocnění (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc a revmatoidní artritida) a infekce (např. infekční průjem, Helicobacter pylori, kožní infekce a vaginální infekce). Dále se probiotika a prebiotika podílejí na prevenci proti obezitě, snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují hladinu krevního cukru a tím napomáhají v boji proti diabetu 2. typu, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva. Dále ustavují či obnovují vyvážení mikroflóry tlustého střeva, zvyšují odolnost proti osídlení tlustého střeva mikroorganismy, které vyvolávají průjmy, zmírňují nesnášenlivost (intoleranci) vůči mléčnému sacharidu laktose u osob postižených touto poruchou, zvyšují vstřebávání vápníku, syntézu některých vitaminů a některá probiotika vytvářejí bakteriociny, což jsou bílkoviny a peptidy potlačující choroboplodné bakterie. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tračníku. Nejčastěji jsou jako prebiotika používány oligosacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha druzích zeleniny a ovoce.
|
|
|
Probiotické mikroorganismy v mléčných produktech
KORANDOVÁ, Květa
Probiotické mikroorganismy jsou živé mikroorganismy, které podporují optimální složení střevní mikroflóry. Tato práce pojednává o jejich pozitivním vlivu na zdraví člověka. Zabývá se popisem nejčastěji používaných rodů bakterií, mezi které patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Streptococcus a Lactococcus. Dále pojednává o zdravotních, mikrobiologických a technologických požadavcích potřebných pro dosažení účinnosti probiotik. Jsou také uvedeny charakteristiky produktů s obsahem probiotických mikroorganismů, mezi které patří farmaceutické preparáty a vybrané funkční potraviny. V této skupině je práce zaměřena zejména na fermentované mléčné výrobky.
|
|
|
Historie kojenecké výživy od roku 1945 do roku 2008
VACUŠKOVÁ, Miluše
Výživa dítěte má v každém věkovém období svá specifika. Pro novorozenecký a kojenecký věk dítěte má především velký význam kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajišťuje příjem kvalitní potravy, která je mladým organizmem velmi dobře tolerována a zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek na dítě ve vztahu k infekcím a navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte. Ve své práci jsem se snažila vyhledat zlomové body v koncepci kojenecké výživy ve světě i u nás a zmapovat problematiku kojení a vývoj umělé výživy od konce druhé světové války po současnost. Také jsem chtěla položit důraz na nenahraditelnost mateřského mléka, ale i na suplementaci umělých mlék probiotiky, prebiotiky, synbiotiky a jejich význam ve výživě dětí. Cílem práce č. 1 bylo vyhledat zlomové/uzlové body v koncepci kojenecké výživy ve světě od počátku 19. století a v České republice od roku 1945 do roku 2008. Cílem práce č. 2 bylo prokázat, že kojenecká výživa v současné době sleduje kromě nutričních hodnot výživy i imunologické aspekty. Cílem práce č. 3 bylo vytvořit návrh edukačního programu, který může sloužit jako praktický návod k využití teoretických podkladů v klinické praxi. Informace potřebné k dosažení stanovených cílů byly získány studiem, analýzou a srovnáváním dostupných písemných dokumentů, týkajících se přirozené i umělé výživy dětí. Většina dokumentů byla určena pro studium zdravotnických pracovníků na středních a vysokých školách v České republice. Současně bylo také čerpáno z publikací pro rodiče a širší veřejnost v rozmezí od roku 1945 po rok 2008. Pro ilustravi byly použity i některé tabulky obsahující schémata umělé výživy odpovídající době, ve které vznikly. Na těchto schématech jsem chtěla poukázat na změny v koncepcích, které s sebou přinášel vývoj nejenom ve znalostech a myšlení lidí, zabývajících se výživou dětí, ale i v nových možnostech a technologiích potravinářského průmyslu.
|
|
|
Nutraceutika a jejich zdravotní význam. Metaanalytická studie.
MARKOVÁ CHOCHOLOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce pojednává o nutraceutických produktech a o jejich pozitivním významu na lidský organismus. Klade velký důraz na prastaré fermentační technologie, pomocí kterých vznikají pro dnešní dobu nezbytné potravní produkty. Právě tyto fermentované produkty, tedy nutraceutika, obsahují živé mikrobiální kultury probiotika, a dále prebiotika a synbiotika. Uspokojí nároky současného konzumenta v dnešním 21. století a zároveň mají pozitivní a léčivé účinky na lidský organismus. Příznivě působí na mikroflóru trávicího traktu a na gastrointestinální systém, a na imunitu a obecně obranyschopnost člověka. Bakalářská práce uvádí přehled projektů, které byly zahájeny a provedeny v letech 2006 až 2011, a které tyto poznatky o nutraceutických produktech potvrzují.
|
|
|
Probiotické bakterie a význam jejich aplikací pro zdraví
ČAPKOVÁ, Martina
Probiotika a jejich pozitivní vliv na lidské zdraví je v dnešní době často diskutované téma. Jejich příznivé účinky na imunitní systém a střevní mikroflóru jsou vědecky prokázány. V posledních letech je v popředí zajmu potenciální působení probiotik také v prevenci a terapii onemocnění. Přesto veřejnost nemá dostatek informací o účincích probiotických bakterií. Teoretická část se zabývá pojmem probiotika, prebiotika a synbiotika, jejich vlastnostech, účincích, jejich aplikací v potravinách a zdravotních přínosech. Praktická část uvádí výsledky o informovanosti veřejnosti o probiotikách. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 240 lidí, rozdělených do 4 skupin.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.