| |
|
Statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
HAJÍČKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá tématem statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Problematika ochrany obyvatelstva se vyvíjí od 30. let dvacátého století až do současnosti.V současné době je ochrana obyvatelstva rozvíjena především prostřednictvím Koncepcí ochrany obyvatelstva, kdy nejnovější je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.Cílem této práce bylo srovnat informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Vzhledem k možné mimořádné události v podobě radiační havárie hraje informovanost obyvatelstva značnou roli.V teoretické části práce byla rozebrána ochrana obyvatelstva, právní normy a dokumenty, které se touto problematikou zabývají. Dále byla definována opatření týkající se ochrany obyvatelstva, která mají za úkol snížit vliv následků mimořádných událostí nebo krizových situací na zdraví a životy obyvatelstva, majetek a životní prostředí. V práci je zmíněno i havarijní plánování a popsány druhy havarijních plánů.Druhá polovina teoretické části práce se zabývala popisem vybraných statistických metod.Mezi základní metody deskriptivní statistiky patří formulace statistického šetření, škálování, měření a elementární statistické zpracování,které byly v práci rozebrány.V základních metodách matematické statistiky bylo popsáno neparametrické testování a parametrické testování, kde bylo vysvětleno dvojvýběrové parametrické testovaní se zaměřením na t-test a F-test.V poslední kapitole této části byly popsány metody vícerozměrné statistiky.Ve výzkumné části byly ke splnění cíle práce stanoveny následující hypotézy a dílčí hypotézy: H1 - Mezi zónou havarijního plánováni jaderné elektrárny Temelín a zónou havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany není statistický významný rozdíl. H11-Mezi muži JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H12-Mezi ženami JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H2 - Informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H21-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H22-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H23-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H24-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.Všechny vymezené hypotézy byly na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky ověřeny a přijaty.Výzkum proběhl na základě dotazníkového šetření v zónách havarijního plánování JE Temelín a JE Dukovany.V každé zóně vyplnilo dotazník obsahující 23 otázek 242 mužů a 270 žen.Veškerá data použitá ke zpracování výzkumu této práce mi byla zprostředkována v rámci projektu "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace" Bezpečnostní výzkum MV ČR (VG20132015122) řešený na Katedře radiologie,toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR.Výsledky výzkumu ukázaly,že průměrná informovanost obyvatel žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren nedosahuje ani 50 % a znalosti obyvatel o případné mimořádné události tedy nejsou příliš uspokojivé.Vzhledem k možnostem,které dnešní doba nabízí,ať už se jedná o přístup na internet či různé exkurze v jaderné elektrárně,by bylo žádoucí zlepšit informovanost obyvatel v této problematice.Obyvatelé žijící v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren by mohli být připravení na nestandardní situace nadprůměrně, nikoliv jen v podobě Gaussovy křivky.
|
|
Zkušenost s vyuţíváním fytoterapie u dospělé populace v Plzeňském a Jihočeském kraji.
HRABOVSKÁ, Aneta
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má dospělá populace zkušenost s využíváním léčivých rostlin, zda upřednostňují místní byliny před cizokrajnými, jaké jsou jejich znalosti v oblasti přípravy bylinných produktů, a vědí - li vůbec, co jsou byliny a jaký má význam termín fytoterapie. Dalším záměrem bylo vytvoření elektronické příručky nejpoužívanějších bylin, která by zahrnovala informace o vybraných léčivých rostlinách a jejich účincích na lidský organismus. V diplomové práci jsou uceleně shrnuté teoretické a praktické poznatky, které by měly být přínosné pro běžnou populaci. Výzkumné šetření v podobě dotazníku bylo zaměřené na zkušenost a využitelnost bylinné léčby u dospělé populace, které se realizovalo v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje. Výsledky této práce poukazují na to, že respondenti stále považují fytoterapii jako významný doplněk ke klasické medicínské léčbě. Na zjištěného byly sepsány závěry a stanoveno doporučení pro praxi.
|
|
Vodní režim rostlin jako výukové téma v badatelsky orientovaném vyučování na gymnáziu
BEZPALCOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo vytvořit výukovou prezentaci pro studenty gymnázií podle principů badatelsky orientovaného vyučování využitelnou v rámci výuky tématického celku "Vodní režim rostlin", aplikovat ji ve výuce a zařadit tak badatelsky orientované vyučování do výuky fyziologie rostlin na gymnáziu. Byl proveden srovnávací průzkum ve třech paralelních třídách 1. ročníku gymnázia, kterého se zúčastnilo celkem 90 studentů. Na základě sestaveného didaktického testu byla porovnána úroveň znalostí u studentů, kteří absolvovali výuku podle výukové prezentace doplněné pracovním listem a u studentů, kteří absolvovali výuku téhož učiva formou frontální výuky bez využití této prezentace. Cílem didaktického výzkumu bylo zjistit, zda má badatelsky orientovaná výuka vliv na úroveň získaných znalostí a zda vede k jejich trvalejšímu uchování. Zjištěné výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
Návrhy přírodovědných exkurzí do vybraných lokalit na Horažďovicku s využitím ve výuce přírodopisu na 2. stupni ZŠ
ZÁBRANSKÁ, Věra
Hlavním cílem této bakalářské práce je návrh exkurzí do vybraných lokalit na Horažďovicku pro žáky 2. stupně základních škol. Práce je dělena na teoretickou část a na část zabývající se přípravou samotných exkurzí. V teoretické části je popisován postup a vyučovací metody, které lze uplatnit při navrhování a realizaci exkurzí. Druhá část bakalářské práce je věnována popisu přírodních poměrů Horažďovicka a popisu jednotlivých lokalit. Jedná se o chráněná území - přírodní rezervace - Prácheň, Pučanku a přírodní památku Svaté Pole. Při exkurzích samotných je hlavně kladen důraz na osvojení si nabytých znalostí při hodinách přírodopisu, a proto byly tyto lokality vybrány pro své pestré zastoupení živočišných i přírodních druhů.
|
|
Jak se brání rostliny : Vůně ( didaktické zpracování tématu na úrovni ZŠ )
NEJEDLÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je příprava poutavých pracovních listů, které žákům základní školy přiblíží zábavnou formou některé aktuální ekologické problémy v říši rostlin. Pracovní listy jsou rozčleněny do čtyř částí, z nichž každá obsahuje nejprve teoretické poznatky a poté jejich procvičení. Teorie zahrnuje téma rostlinných silic a jejich úlohu v rostlinném stresu. Toto téma je zpracováno z ohledem na znalosti žáků ZŠ. Přínos pracovních listů je experimentálně vyzkoušen v praxi. Dvěma souborům žáků je dán test k ověření úrovně znalostí {--} těm, kteří pracovní listy vypracují a kontrolní skupině žáků, kteří s pracovními listy nepracují. Výsledky testu jsou porovnány.
|
|
Geotermální energie
Čápová, Lucie ; Kobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Geotermální energie je perspektivním obnovitelným zdrojem energie. Její využití prochází rozsáhlým rozvojem, zaměřeným zvláště na tepelná čerpadla a "Enhanced Geothermal Systems". V této bakalářské práci jsou shrnuty základní informace o příčinách vzniku geotermální energie, geologických podmínkách a dalších faktorech ovlivňujících možné využití a zpracování geotermální energie. Zpracovány jsou podklady o využití geotermální energie, a to z pohledu typů termálních prostředí. Dále jsou uvedeny možnosti přímého a nepřímého využití této energie. Těžištěm práce jsou příklady významných geotermálních polí ve světě i v Evropě, včetně základní informace o dané lokalitě (Itálie, Nový Zéland, Filipíny, Island, Francie, USA). V závěru práce je komentována možnost využívání geotermální energie v České republice, která vychází ze současné znalosti tepelného toku na území ČR. V příkladech z ČR je zmiňována lokalita Děčín a geotermální projekt v Litoměřicích. Klíčová slova: geotermální energie, geotermální elektrárna, geotermální pole
|
|
Vliv tafonomických faktorů na degradaci kostní a zubní tkáně.
Lichnerová, Katarína ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Postmortální dekompozice kosterních pozůstatků je reakcí na interaktivní vliv abiotických a biotických činitelů prostředí (např. klimatické faktory, charakter půdy, vliv vody; mikroorganismy, rostliny, zvířata, člověk). Předložená práce pojednává o vlivech tafonomických faktorů na kosterní materiál a zuby. Pouze okrajově se dotýká procesů rozkladu měkkých tkání. Popisuje změny integrity kosterních pozůstatků uložených na povrchu nebo v zemi. Rozebírá rovněž extrémní podmínky, kterým mohou být kosti a zuby vystaveny v souvislosti s kanibalismem či mařením identity jedince. Zdůrazněn je také význam znalosti tafonomie tkání lidského těla v kontextu archeologie a forenzní antropologie.
|
|
Severoatlantická oscilace - definice, projevy, vliv na klima v Evropě
Huth, Radan
Severoatlantická oscilace(anglicky North Atlantic Oscillation, odtud dále používaná zkratka NAO) je jedním z nejvýznamnějších projevů atmosférické cirkulace severní polokoule. Tento přehledový příspěvek shrnuje základní znalosti o NAO, včetně projevů v poli atmosférického tlaku a geopotenciálních výšek, definic, metod detekce, vlivu na přízemní klimatické prvky (teplotu, srážky) zejména v Evropě, souvislostí s fenologickými fázemi některých rostlin a vztahu ke sluneční aktivitě.
|
| |
host ::
