| |
|
Dlouhodobá archivace digitalních dokumentů
Zatloukalová, Klára ; Kouřil Pavel, Ing., Městský úřad Šumperk (oponent) ; Smejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Obsahem této práce jsou jednak teoretické poznatky z oblasti archivace digitálních dokumentů, vysvětlení některých pojmů a náhled do platné legislativy. Dále pak analýza současného stavu vývoje archivace digitálních dat v prostředí veřejné správy České republiky. Na základě všech teoretických znalostí bude navrženo, co je potřeba pro zajištění dlouhodobého úložiště digitálních dat, aby vyhovovalo z hlediska právních předpisů, dokazování obsahu a ochrany obsahu v rámci orgánu veřejné správy České republiky.
|
|
Podpora příbuzných při rozloučení se zemřelým
BELLOVÁ, Daniela
Náš výzkum se zabýval podporou příbuzných při rozloučení se zemřelým. Na základě nabytých informací jsme zvolili pro práci dva cíle. Prvním bylo zjistit, nakolik je příbuzným v nemocnici umožněno pobývat u lůžka umírajícího a zemřelého. Druhý cíl měl objasnit, jakým způsobem je zajišťováno rozloučení se zemřelým v nemocnici. Dále bylo zvoleno šest výzkumných otázek: Nakolik je příbuzným v nemocnici umožněno pobývat u lůžka umírajícího a zemřelého? V jakém prostředí je příbuzným oznamována informace o úmrtí? Jak probíhá předání pozůstalosti příbuzným? Jak probíhá rozloučení příbuzných se zemřelým? Jak ošetřující personál v nemocnici pečuje o pozůstalé? A nakolik je příbuzným zemřelého umožněn rozhovor s kaplanem či psychologem? Pro výzkum jsme zvolili kvalitativní metodu šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Písek, a.s. na odděleních ONP a ARO. Rozhovorů se celkem zúčastnilo 16 sester. Z provedených rozhovorů jsme zjistili, že příbuzným je sestrami umožněno pobývat u lůžka umírajícího. Ty zdůraznily důležitost domluvy a ohled na chod oddělení. Dále bylo zjištěno, že zpráva o úmrtí klienta je příbuzným nejčastěji sdělována po telefonu. Následný rozhovor s příbuznými o skonu klienta lékař provádí pouze při zájmu pozůstalých a probíhá převážně v soukromí vyšetřovny, ambulance či emergence. Předání pozůstalosti sestrou se už tak často v soukromí nekoná. Při příchodu pozůstalých sestra nejprve rodině vyjádří upřímnou soustrast, následuje předání věcí proti občanskému průkazu, jejich zkontrolování a vyřízení formálních záležitostí. Podpora při předání pozůstalosti se objevila jen ve formě odkázání pozůstalých na kaplana či lékaře. Předání pozůstalosti tak vytváří dojem rutinního výkonu, citlivou komunikaci a empatii bere na vědomí jen minimum sester. V otázce posledního rozloučení se různily odpovědi sester z oddělení ONP a ARO. Na oddělení ARO mají pozůstalí možnost posledního rozloučení vždy. Poslední rozloučení je automaticky umožněno rodině i s dárcem orgánů. Naproti tomu na ONP musí pozůstalí projevit aktivní zájem o poslední rozloučení, které je jim následně umožněno na pokoji nebo na koupelně oddělení. Přestože v písecké nemocnici je místnost posledního rozloučení v budově patologického oddělení, většina sester o této možnosti nevěděla vůbec, nebo si nebyla jistá. Jiná situace nastává při úmrtí klienta za přítomnosti rodiny, v tom případě mají pozůstalí možnost setrvat u lůžka zemřelého, jak dlouho potřebují. Co jsme však u sester postrádali, byla péče a podpora směřovaná přímo k rodině klienta. Ojedinělým názorem bylo, že některé sestry přímou formu podpory zmínily, některé si její absenci uvědomují a přály by si nápravu, ale zbylé sestry podporu rodiny nepovažují za potřebnou, nebo si její absenci neuvědomují. Podporu příbuzných tak sestry přenechávají jiným profesím. Nejčastěji zmiňovanou profesí byl kaplan, sestry jeho služby aktivně nabízejí klientům i rodinám. V Písku se spolupráce s nemocničním kaplanem a možnost návštěvy Prostoru ticha těší velké oblibě. V Českých Budějovicích do nemocnice docházejí smluvní kaplani, které většina sester taktéž chválila, ale otázka se neobešla bez dvou připomínek, že nemocnice by měla mít svého kaplana a s tím související i kapli. Spolupráce s nemocničním psychologem byla zmíněna pouze ve dvou případech. Výstupem z této práce bude zpětná vazba hlavním sestrám zmíněných nemocnic. Smyslem této práce je nabídnout podporu rodinám, posílit ji a dát jim možnost rozloučení.
|
|
Dopady výpadku dodávek vody na vybrané chovy hospodářských zvířat
TOMAN, Antonín
Voda jako životodárná tekutina nemá význam pouze pro samotného člověka, ale i pro tvory v jeho společnosti. Z toho důvodu si diplomová práce klade za cíl zprostředkovat ucelené informace o problematice dodávek vody pro chovy hospodářských zvířat a posoudit možné dopady výpadku vody na vybrané chovy hospodářských zvířat. S přihlédnutím ke znění cíle práce vyvstává otázka, jaké dopady by měl případný dlouhodobější výpadek vody na chovy hospodářských zvířat. Problematika výpadků dodávek vody je řešena v souvislosti s obyvatelstvem, není však v tomto směru pamatováno na požadavky chovů hospodářských zvířat. V teoretické části je stručně charakterizována problematika infrastruktury a kritické infrastruktury. V dalším oddíle teoretické části je komplexně pojednáno o vodě, jako o základním přírodním živlu a jejím významu pro přírodní prostředí. V části jsou též zmíněny legislativní dokumenty pojící se s vodním hospodářstvím. Třetí oddíl teoretické části je věnován chovům hospodářských zvířat a zemědělské problematice obecně. Mezi nejčastěji chovaná a do hospodářsky nejčastěji využívaná zvířata patří skot, prasata a drůbež. Poslední podkapitolu teoretické části tvoří pojednání o některých legislativních dokumentech, které zajišťují právní zakotvení chovů a ochranu zvířat v rámci českého právního systému. Výzkumná část je založena na mapování nynějšího stavu ve vybraných chovech hospodářských zvířat těmi jsou skot, drůbež a prasat, jelikož se vzhledem k jejich hospodářskému významu dají očekávat komplikace v souvislosti s výpadkem dodávek vody. Pro potřeby výzkumu byla použita kvalitativní výzkumná strategie. K získání dat byly použity polo-strukturované rozhovory s odpovědnými pracovníky nebo majiteli zkoumaných podniků. Získaná data od respondentů byla následně zpracována pomocí logické analýzy. Na základě výsledků logické analýzy a informací získaných z rozhovorů byla vystavěna SWOT analýza, která podala obecnější pohled na problematiku dodávek vody do chovů. Z rozhovorů vyplynulo, že stav zásobování vodou se u zkoumaných podniků liší. Zkoumané podniky jsou zásobovány vodou podle místních podmínek a možností, které se v závislosti na lokalitě značně liší. Chovy jsou zásobovány především vodou ze soukromých zdrojů, veřejných zdrojů je ve zkoumaném vzorku menšina. Také bylo zjištěno, že většina zdrojů vody pro chovy je absolutně závislá na dodávkách elektrické energie, zcela autonomní byl pouze jeden zkoumaný chov. Voda dodávaná do dvou třetin zkoumaných chovů musí být chemicky ošetřována. Náhradní dodávky vody v případě výpadku hlavního zdroje má zajištěno pět podniků ze šesti zkoumaných. Vzhledem ke značné spolehlivosti primárních zdrojů vody nebylo jednoduché zmapovat průběh dlouhodobého výpadku vody na chování zvířat. Většina respondentů se však shodla, že důsledky dlouhodobého výpadku vody by byly fatální. U většiny zkoumaných chovů nemá roční období vliv na průběh a následky výpadku dodávek vody. Jistý sezónní vliv byl zaznamenán v případě chovů skotu. Dlouhodobý výpadek vody by byl podle výsledků řešen v závislosti na místně příslušných podmínkách, kdy by se podniky snažily spoléhat na vlastní zdroje a následně na pomoc organizací, s nimiž disponují dobrými vztahy. Jednotlivé podniky vnímají nebezpečí výpadku dodávek vody různě, v závislosti na důvěře v dodávky vody z jinak spolehlivého primárního zdroje. Zkoumané podniky se připravují na výpadek dodávek vody podle svých momentálních podmínek a schopností, i když jim to legislativa vyloženě nenařizuje. To lze považovat za velmi pozitivní zjištění, že i přes absenci legislativní povinnosti a náležitých metodik podniky vytvářejí podmínky pro případ výpadku dodávek vody.
|
|
Stresogenní faktory v psychiatrické ošetřovatelské péči
MALÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce s názvem "Stresogenní faktory v psychiatrické ošetřovatelské péči" bylo identifikovat a analyzovat stresogenní faktory vyskytující se v práci sestry v oblasti psychiatrie a popsat jejich vliv na kvalitu ošetřovatelské péče z osobního hlediska sester. Dále zjistit informovanost sester, pracujících v oblasti psychiatrie, o důsledcích působení dlouhodobého stresu a zmapovat, jaké osobní zdroje ke zvládání stresu vyplývajícího z výkonu práce sestry pracující v oblasti psychiatrie využívají ve svém životě. Práce je rozdělena na teoretickou část a na část výzkumnou, má sloužit k upřesnění k otázkám, zda jsou sestry v oblasti psychiatrie stresované, kterými stresogenními situacemi nejčastěji, zda mají vliv na kvalitu jejich práce a zda se stresem bojují, snaží se mírnit jeho dopady na jejich duševní a fyzický stav. V teoretické části jsme se zaměřili na samotný popis oboru psychiatrie společně s jeho historií a historií vzdělávání sester pracujících právě v tomto oboru a na specifika práce sester na psychiatrii. Důležité bylo se zaměřit i na stres jako takový, takže další kapitoly jsme směřovali tímto směrem a popisovali jsme prožitky, které stres doprovází, druhy stresu, jeho příznaky a možné důsledky a zaměřili jsme se i na možnosti zvládání stresových situací. Ve výzkumné části jsme k dosažení cílů použili tyto výzkumné otázky: Jaké stresogenní faktory se vyskytují v práci sestry na psychiatrii? Jaké stresogenní faktory považují sestry na psychiatrii ve své práci nejčastěji? Znají sestry pracující na psychiatrii důsledky dlouhodobého působení stresogenních faktorů? Jaké osobní zdroje ke zvládání stresu vyplývajícího z výkonu práce sestry na psychiatrii využívají sestry ve svém životě? Pro bakalářskou práci bylo využito strategie kvalitativního výzkumu, metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 všeobecných sester pracujících na psychiatrii v Nemocnici České Budějovice, a.s. Ve výzkumné části analyzujeme odpovědi dotazovaných respondentů pomocí metody otevřeného kódování. Provedený výzkum poskytuje možnost lépe si utvořit představu o stresu působícím na sestry v oblasti psychiatrie. Hlavním zjištěním je skutečnost, že sestry pravděpodobně nejsou dostatečně vzdělávány v oblasti duševní hygieny i přesto, že je prokázána vysoká míra stresu v jejich každodenním pracovním životě. Hlavním výsledkem této práce je fakt, že sestry jsou vystaveny stresogenním faktorům vyplývajícím z výkonu jejich práce s možným dopadem na jejich přístup a péči o klienta. Výsledky naší práce umožňují utvořit si představu o problematice vztahu mezi stresem a prácí sester v oblasti psychiatrie.
|
|
Fyzioterapie u pacientů s posttraumatickou adhesivní capsulitidou
HOMER, Jakub
Tématem předkládané bakalářské práce je syndrom zmrzlého ramene, který je charakteristický svým klinickým obrazem a typickým průběhem. Pacienty omezuje zejména vysokou bolestivostí a relativně omezenou hybností. Onemocnění má rovněž velký vliv na psychiku nemocného, a to díky svému dlouhému průběhu a nepředvídatelným výsledkům terapie. Neexistuje totiž garance navrácení stejných rozsahů pohybů, které byly přítomny před propuknutím onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních oddílů. První, teoretická část, je zaměřena na anatomii, biomechaniku a kineziologii ramenního kloubu. Následuje kapitola zabývající se adhezivní kapsulitidou, historií uvedeného onemocnění, jeho vznikem, diagnostikou a možnostmi terapie. Závěr první části tvoří kapitola pojednávající o druzích klinických vyšetření pletence horní končetiny. Zatímco ve druhé části bakalářské práce je stanovený její cíl, část třetí podává výčet metod použitých v rámci výzkumu, který byl prováděn v Lázních Aurora v Třeboni a do něhož byli zahrnuti dva pacienti, za použití metody kvalitativního výzkumu, jehož výstupem je případová studie. Nezbytnou součástí bakalářské práce je přehled použité literatury, seznam klíčových slov a použitých zkratek. Samozřejmostí jsou připojené obrazové přílohy a grafy znázorňující změnu rozsahu pohybu pacientů při vstupním a výstupním vyšetření. Bakalářskou práci lze využít nejen jako studijní a edukační pomůcku, ale rovněž jako srovnávací materiál v klinické praxi. V žádném případě by však neměla sloužit jako šablona určená k terapii.
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta s Parkinsonovou chorobou
SVOBODOVÁ, Pavlína
Současný stav: Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění bazálních ganglií, u parkinsoniků dochází k narůstajícímu zániku buněk, které produkují dopamin v substantia nigra. Etiologie, která není přesně známá, je stále předmětem studia. Mezi příznaky Parkinsonovy choroby patří třes, rigidita, zpomalenost a omezení pohybu, porucha stoje a chůze, hypofonie, dysartrie a mikrografie, poruchy pohybů očí, víček a hypomimie, mentální, vegetativní, senzorické a senzitivní dysfunkce. Při diagnostice této nemoci se vychází z anamnézy, kterou sbírá lékař ve spolupráci se sestrou. Sestra klientovi předkládá, případně mu pomáhá vyplnit dotazník nemotorických příznaků a provádí u něj test na l-dopa, pokud se příznaky po podání tablety zmírní, je test pozitivní. Další vyšetření, která se provádí, a sestra u nich asistuje, jsou DaTscan a histologie. Farmakologická léčba spočívá v substituci chybějícího dopaminu, což napomáhá k obnovení dopaminergního přenosu. Sestra podává dle ordinace lékaře buď levodopu, agonisty dopaminu, či inhibitory COMT. Při neurochirurgické léčbě se provádí hloubková mozková stimulace, sestra provádí předoperační i pooperační péči. S farmakologickou léčbou nebo chirurgickou léčbou se může kombinovat také podpůrná léčba, o které by měla sestra klienta informovat. Hlavní ošetřovatelské problémy, které sestra zjišťuje u klientů s Parkinsonovou chorobou, jsou zhoršená tělesná pohyblivost, zhoršená chůze, třes, zhoršená sebepéče, stresové přetížení, úzkost, zhoršená verbální komunikace, zácpa, zhoršené vylučování moči, riziko pádu, nechutenství, porucha polykání, poškozená sliznice. Cíle práce: Zmapovat ošetřovatelské problémy u klienta s Parkinsonovou chorobou z pohledu sestry a klienta. Zmapovat ošetřovatelské intervence u klienta s Parkinsonovou chorobou z pohledu sestry a klienta. Metodika: Bylo provedeno kvalitativní šetření formou hloubkových rozhovorů se sestrami a klienty. Všechny rozhovory byly doslovně přepsány a metodou otevřeného kódování tužka a papír vytvořený kódy, které byly spojeny do kategorií a podkategorií. Rozhovory byly prováděny v březnu 2014. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor tvořilo dohromady deset sester starajících se o klienty s Parkinsonovou chorobou, byly to čtyři sestry z neurologie, čtyři sestry z LDN a dvě sestry z domácí péče. Druhý výzkumný soubor tvořilo šest klientů s Parkinsonovou chorobou, pět klientů bylo z Parkinson klubu v Českých Budějovicích a jeden z vesnice u Náměště nad Oslavou. Výsledky: Metodou otevřeného kódování byly z rozhovorů obou výzkumných souborů stanoveny tři kategorie, které obsahovaly několik podkategorií zaměřených na danou problematiku. V první části výzkumu jsou identifikovány kategorie Ošetřovatelské problémy, Ošetřovatelská péče a Specifické intervence. V kategorii ošetřovatelské problémy se sestry převážně shodovaly na deficitu sebepéče, problémech s hybností, rizikem pádu a ztížené komunikaci. V kategorii ošetřovatelská péče bylo nejčastěji hovořeno o aktivizaci, motivaci, rehabilitaci, nácviku sebepéče, pravidelném podávání časovaných léků a zapojení rodiny. V kategorii specifické intervence sestry hovořily o intervencích přímo se vztahujících na jednotlivé problémy. V druhé části výzkumu jsou identifikovány kategorie Zvládání každodenních životních situací, Ošetřovatelská péče a Specifické intervence. V kategorii zvládání každodenních situací někteří klienti upozorňují na nutnost pomoci druhé osoby při sebepéči a nejvíce je obtěžují problémy s pohybem a ztuhlostí. V kategorii ošetřovatelská péče kladou důraz na specifika užívání léků, rehabilitaci a pravidelné návštěvy neurologa. V kategorii specifické intervence bylo hovořeno, stejně jako v kategorii specifické intervence u sester, o intervencích přímo se vztahujících k jednotlivým problémům.
|
|
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území vybrané obce s rozšířenou působností do r. 2030 (akcent na determinující faktory strategie)
TOURKOVÁ, Olga
V diplomové práci se zabývám problematikou dlouhodobé strategie rozvoje sociálních služeb na území obce s rozšířenou působnosti Světlá nad Sázavou do r. 2030. Cílem práce bylo popsat aktuální situaci vybrané obce z hlediska vybavenosti sociálních a navazujících služeb, zpracovat prognózu vývoje obyvatel na daném území do roku 2030 a ratifikovat získané poznatky z hlediska potřeby sociálních služeb v rozhovorech s klíčovými aktéry z oblasti sociálních a navazujících služeb. Teoretická část je orientována zejména na pojetí a charakteristiku sociálních služeb a s nimi související problematiku s ohledem na demografický vývoj obyvatelstva. Praktická část byla rozdělena do tří částí. V rámci případové studie jsem nejprve popsala současný stav sociálně zdravotních služeb na území obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou. V druhé části diplomové práce jsem zpracovala prognózu vývoje obyvatel na vybraném území do roku 2030. V závěrečné části práce jsem za účelem dosažení cíle provedla rozhovory s klíčovými aktéry sociálních služeb na zkoumaném území. Z provedeného výzkumu vyplynulo několik doporučení pro město Světlá nad Sázavou. Do budoucna by bylo vhodné podporovat terénní a ambulantní služby a ve větší míře rozvíjet spolupráci s již existujícími neziskovými organizace, které na vybraném území působí. Dále je nutné dořešit vhodným způsobem problematiku osob, kterým hrozí sociální vyloučení. Do roku 2030 vzroste počet obyvatel starších 65 let na zkoumaném území téměř dvojnásobně. S tím bude jistě souviset potřeba rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb. Pro město z toho vyplývá v následujících 15 letech přijetí příslušných opatření v návaznosti na sociální politiku státu. Rovněž stávající systém financování sociálních služeb a příspěvku na péči je hodnocen jako neefektivní, a vyžaduje vhodnou legislativní úpravu tak, aby byla síť sociálních služeb v České republice v budoucnu připravena na očekávané demografické trendy.
|
|
Dlouhodobé trendy v chemismu vody a látkových toků tří povodí vzhledem k jejich managementu
VÁCHA, Aleš
Diplomová práce vychází z dlouhodobého monitoringu malých povodí v oblasti Šumavy, jsou zde hodnoceny rozdíly a trendy v chemismu vod v letech 1998 2015 a rozdíly ve vodní bilanci a odnosu rozpuštěných látek v letech 2008 2015. Srovnání průměrného srážko-odtokového poměru na povodích prokázalo malý rozdíl mezi povodími Horského (mokřadní) potoka (odteče 37 %) a Bukového (lesní) potoka (32 %), zatímco z povodí Mlýnského (odvodněná pastvina) potoka odteče 60 % z dopadajících srážek. Povodí odvodněných pastvin - Mlýnský vykazuje zhoršení sledovaných parametrů, které jsou vyjádřeny nižším podílem zadržené vody v povodí a také vyšším podílem rozpuštěných látek v odtékající vodě. Tomu odpovídají i celkové odnosy látek z povodí, kdy je z výsledků zřejmé, jak lesní a mokřadní povodí látky zadržují, kdežto odvodněné povodí je dlouhodobě ztrácí. Jen v případě dusičnanů, amoniaku, Ca2+ a Mg2+ jsou látkové odnosy z lesního a mokřadního povodí třikrát nižší než z odvodněných pastvin. V případě PO43- je to o třetinu a v případě SO42-, Cl- , K+ a Na+ je to o polovinu méně.
|
|
Problematika dlouhodobého majetku z pohledu české účetní legislativy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
NOVOTNÁ, Petra
Tato diplomová práce je zaměřena na porovnání české účetní legislativy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví v oblasti dlouhodobého majetku. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, na teoretickou a praktickou část. Teoretická část byla vypracována za pomoci odborné literatury a je rozdělena do tří částí. V první části se věnuji dlouhodobému majetku z pohledu české účetní legislativy. V druhé části se věnuji dlouhodobému majetku z pohledu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Třetí část teoretické práce obsahuje komparaci daného standardu s českou účetní legislativou. Cílem diplomové práce je analyzovat rozdíly mezi českou účetní legislativou a IAS/IFRS v oblasti dlouhodobého majetku a aplikovat tyto rozdíly ve vykazování dlouhodobého majetku na případovou studii v konkrétním podniku. Na vybraných položkách dlouhodobého majetku jsou aplikovány rozdílné přístupy obou legislativ. Konkrétní účetní operace jsou zaúčtovány podle české účetní legislativy a IAS/IFRS a je znázorněno, jak odlišně ovlivní rozvahu a výkaz zisku a ztráty.
|
host ::
