Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  začátekpředchozí31 - 37  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pasivní mikroreologie koloidních systémů na bázi biopolymerů.
Bjalončíková, Petra ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na charakterizaci využitelnosti metody pasivní mikroreologie při studiu systému biopolymer-protein. Použitým biopolymerem byla kyselina hyaluronová a použitými proteiny byly trypsin a chymotrypsin. Pro měření mikroreologie byly použity částice o poloměru 0,5 m a 1 m. Ze získaných naměřených dat bylo zjištěno, že oba pozorované proteiny mají viskózní charakter. Také je možné říci, že metoda pasivní mikroreologie, je vhodná pro měření vlastností biopolymerů s nižší viskozitou. Pokud budeme chtít měřit vlastnosti biopolymerů u vzorků v případě vyšších hodnot viskozit, je vhodné použít částice menších rozměrů. Při využití částic o větším poloměru, nedochází k dostačujícímu narušení polymerní sítě, a tudíž částice nemá dostatečný pohyb v roztoku.
Interakce tenzidů se směsí hyaluronanů o různé molekulové hmotnosti
Vašíčková, Kamila ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Bylo zkoumáno chování systému směsi hyaluronanů o dvou různých molekulových hmotnostech s tenzidy. Směsi hyaluronanů byly 17 kDa s 1,46 MDa, 73 kDa s 1,46 MDa, 300 kDa s 1,46 MDa, 806 kDa s 1,46 MDa a 1800 kDa s 1,46 MDa. Tyto směsi byly vždy namíchány v hmotnostních poměrech 70:30, 50:50 a 30:70. Jako tenzid byl použit cetyltrimethylamonium bromid a TWEEN 20. Interakce byly zkoumány ve vodném roztoku s různou iontovou silou. Jako barvivo byla použita Súdánová červeň. Ve všech experimentálních řadách s cetyltrimethylamonium bromidem byl zaznamenán fenomén vzniku nekontinuální separované fáze, popsané jako perličky. Vzorky obsahující perličky byly podrobeny zkouškám stability, byly vysušeny a zpětně rehydratovány, dále byly také zahřívány. Následně byla změřena velikost částic ve zbývajícím vzorku po odfiltrování perliček. Směsi hyaluronanů byly charakterizovány měřením viskozity metodou reologie a mikroreologie. Bylo zjištěno, že tyto směsi jsou heterogenní a v každém místě vzorku není stejná viskozita.
Mikroreologie ve studiu biopolymerníchh koloidů
Hnyluchová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Byla zavedena a prověřena nová metoda pro měření viskoelastických materiálů zvaná mikroreologie. Pro určení správnosti měření byly porovnány výsledky pro tři řady vzorků získané pomocí jednočásticové mikroreologie, DLS mikroreologie a klasické reologie. Jako modelový systém byly zvoleny směsi glycerolu o různých viskozitách. V případě glycerolové řady byly výsledky srovnány také s tabelovanými hodnotami. Modelovým biopolymerem byl zvolen hyaluronan o různých molekulových hmotnostech a pro mikroreologická měření byly použity polystyrenové částice. Bylo zjištěno, že hodnoty viskozit biopolymerních vzorků naměřené jednotlivými metodami jsou až na malé výjimky srovnatelné.
Mikroreologické studium roztoků hyaluronanu po vystavení nízkým teplotám
Habánková, Eva ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na štúdium vplyvu opakovaného procesu zmrazenia a rozmrazenia na roztoky hyaluronanu. Práca slúži k zisteniu, či opakovaným vystavovaním roztokov hyaluronanu nízkym teplotám, môže dôjsť k zmene usporiadania reťazcov polyméru a prípadnému vzniku slabých interakcií medzi jeho jednotlivými reťazcami. V práci bola pre tento účel overená použiteľnosť dvoch mikroreologických metód a to jednočasticovej mikroreológie a dynamic light scattering. Pre mikroreologické merania boli používané polystyrénové častice o priemere 0,5 m. Bola snaha dokázať zmeny v štruktúre roztokov hyaluronanu zmenou závislosti mean square displacement častíc na čase, respektíve zmenou viskozity roztokov. Ako sprievodná metóda bola použitá infračervená spektroskopia, ktorá sa pre tento účel ukázala ako nevhodná.
Vliv vlastností částic na mikroreologické měření biopolymerních roztoků
Hradecká, Lucie ; Venerová, Tereza (oponent) ; Hnyluchová, Zuzana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení vlivu částic na mikroreologické měření biopolymerních roztoků. Použitým biopolymerem byla kyselina hyaluronová a jako modelové systémy byly zvoleny roztoky glycerolu o různých koncentracích. Pro mikroreologické měření byly použity polystyrenové částice o různých průměrech (0,5 m, 1 m a 2 m). Výsledky pasivní mikroreologie byly porovnány s výsledky klasické reologie a v případě glycerolu i s tabelovanými hodnotami.
Mikroreologie pomocí fluorescenční korelační spektroskopie
Kábrtová, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Bylo provedeno srovnání tří pasivních mikroreologickych technik se zaměřením na FCS. K analyzám byly použity fluorescenčně značené a neznačené polystyrenové částice, pomocí kterych byly zjišťovány mikroreologické vlastnosti roztoků glycerolu, Mili-Q vody a roztoků hyaluronanu o různych molekulovych hmotnostech. Pro metodu FCS byla navíc odvozena a ověřena jednodušší aproximovaná rovnice pro vypočet hodnot MSD. Bylo zjištěno, že FCS překonává stávající mikroreologické techniky DLS a video-mikroreologii možností získat širší oblast dat. A to včetně té oblasti, ve které dosud nebylo možno mikroreologické vlastnosti vzorku pomocí DLS nebo video-mikroreologie spolehlivě popsat.
Mikrorheologie v systémech polymerních koloidů
Bjalončíková, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce byla zaměřena na zhodnocení využitelnosti metody mikroreologie při výzkumu polymerních koloidů. Použitými polymery byly polystyren sulfonát sodný a karboxymethyl celulóza. Pro měření mikroreologie byly použity částice o různém poloměru (1 m a 4 m). Výsledky získané metodou pasivní mikroreologie byly porovnány s výsledky získanými klasickou reologií. Měřením bylo zjištěno, že obě pozorované látky mají viskózní charakter. Hodnoty viskozit polymerů byly u zředěných roztoků shodné u obou metod. U koncentrovaných roztoků docházelo k odchylkám. Důvodem jsou polymerní sítě, které u koncentrovanějších roztoků neumožňují částicím dostatečný pohyb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   začátekpředchozí31 - 37  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.