|
|
Diabetes mellitus, environmentální a genetická rizika
Procházková, Iveta ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovacs, Peter (oponent)
Diabetes mellitus (DM) je celosvětově rozšířená skupina onemocnění charakterizovaných zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Existuje několik typů, nejrozšířenější jsou DM 1. typu (T1DM) a 2. typu (T2DM). Pro onemocnění je typická multifaktoriální, polygenní dědičnost. Výjimku tvoří jen několik monogenních forem. T1DM je autoimunitní forma projevující se od dětství. Její manifestaci ovlivňuje především genotyp HLA systému, ale i non-HLA geny a environmentální faktory, mezi které patří převážně výživa dítěte. K projevům T2DM dochází obvykle až v dospělosti. Hlavní roli v rozvoji nemoci hraje především obezita a nedostatek pohybu, ale citlivost jedince k tomuto onemocnění je dána i genetickým pozadím. Mezi hlavní genetické faktory patří varianty v genech TCF7L2, FTO a v genech kódujících cyklin dependentní kinázy.
|
|
|
Epigenetická regulace genů HLA II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění.
Čepek, Pavel ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Abstrakt Úvod: Diabetes mellitus 1. typu (T1D) je multifaktoriální autoimunitní onemocnění, jehož incidence v Evropě neustále roste. Největší genetické riziko T1D je spojováno s geny HLA (lidské leukocytární antigeny) II. třídy. HLA II. třídy hrají klíčovou úlohu při regulaci imunitní odpovědi. Podílejí se na selekci T buněčného repertoáru v thymu a na prezentaci antigenních peptidů CD4+ T lymfocytům. Exprese genů HLA II. třídy je regulována pomocí regulačních sekvencích, které se nacházejí 150 - 300 párů bazí před místem iniciace transkripce. Polymorfismy v těchto regulačních sekvencích souvisí s rozvojem některých autoimunitních onemocnění. V oblasti promotorové sekvence genu HLA DQA1 bylo identifikováno několik různých promotorů HLA DQA1 (pojmenované jako alely QAP). Alely QAP jsou uchovávány souhlasně s haplotypem. Alely QAP mají různou promotorovou sílu a ovlivňují expresi dané alely genu HLA DQA1. Promotorová síla alel QAP může být ovlivněna methylací DNA. Cíle: Našim cílem bylo určit methylační profil promotorů genu HLA DQA1 a stanovit expresi jednotlivých alel genu HLA DQA1 u pacientů s T1D. Metody: Do studie bylo zahrnuto 30 diabetiků 1. typu (věkové rozmezí 21 - 76 let). Nejprve byl zjištěn jejich genotyp HLA II. třídy (HLA DRB1, HLA DQA1 a HLA DQB1) pomocí sekvenčně specifických primerů....
|
|
|
Diagnostický příspěvek k hodnocení intervenčních modelů léčby diabetu mellitu 1. typu
Zacharovová, Klára ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Plecitá, Lydie (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Při imunointervenční či transplantační léčbě diabetu je nutné monitorovat ukazatele imunitní nebo rejekční destrukce přežívající inzulín produkující tkáně. Disertační práce si klade za cíl zlepšit možnosti sledování průběhu autoimunitního procesu a in vivo průkazu přežívání transplantovaných Langerhansových ostrůvků. Dílčí úkoly zahrnovaly průkaz vitality izolovaných ostrůvků určených k transplantaci měřením respirační aktivity, objasnění průběhu in vitro značení izolovaných ostrůvků superparamagnetickou kontrastní látkou pro následné zobrazení pomocí magnetické rezonance a sledování transportu této látky po transplantaci. Pro identifikaci kontrastních částic v histologickém materiálu jsme studovali nově připravenou paramagnetickou kontranstní látku s navázaným fluoresceinem. Dále jsme se zaměřili na hodnocení autoimunitního procesu pomocí sledování cytokinové odpovědi na specifickou stimulaci autoantigenem. Autoimunitní poškození beta buněk v experimentu u myší jsme se snažili ovlivnit polyklonálními anti-thymocytárními protilátkami. Nová metoda testování respirační aktivity ostrůvků dobře korelovala s ostatními metodami testování kvality ostrůvků a byla navržena do diagnostického schématu před klinickou transplantací. Při studiu intercelulárního transportu železitých kontrastních látek jsme...
|
|
|
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
|
|
|
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku
Koňařík, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato práce se zabývá vývojem úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných vyspělých zemích mezi lety 1950 a 2008 a srovnává jej se situací v Československu, resp. České republice. Tento vývoj analyzuje podle pohlaví, věku a typu diabetes. Dále se také zabývá nemocností a významem této úmrtnosti v rámci úmrtnosti celkové. Hlavním nástrojem užitým v této práci je analýza standardizovaných měr úmrtnosti a tato analýza je provedena jak na celých časových řadách za jednotlivé státy, tak na řadách pouze v rámci jednotlivých revizí Mezinárodní klasifikace nemocí. Na základě výsledků bylo zjištěno, že vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus byl v jednotlivých zemích obdobný. Při celkovém pohledu jej můžeme rozdělit do několika vývojových fází. Rozrůznění intenzity úmrtností mužů a žen, které ve sledovaném období nastalo, bylo tak významné, že do té doby vždy vyšší intenzita úmrtnosti žen poklesla pod úmrtnost mužů. Tento jev je v této práci nazván jako přechod z vyšší intenzity úmrtnosti žen na vyšší intenzitu úmrtnosti mužů a udál se v jednotlivých zemích v různou dobu a měl také různě dlouhý průběh. Dále bylo zjištěno, že došlo k přesunu úmrtnosti na toto onemocnění do vyšších věkových skupin a také, že došlo k oslabení...
|
|
|
Diabetické dítě v MŠ
VYHLÍDKOVÁ, Anna
Cílem práce je zachytit specifické potřeby dítěte s cukrovkou a popsat, jak se jeho nemoc promítá do MŠ. Teoretická část seznamuje s charakteristikou samotného onemocnění, poukazuje na ohrožující stavy diabetika a na jejich způsob řešení. Pomáhá nám nahlédnout do psychiky chronicky nemocného dítěte. V neposlední řadě se věnuje ucelené péči o diabetické dítě, jeho specifickým potřebám a nárokům, které jsou kladeny jak na rodiče, tak i na MŠ a učitele. Praktická část je případovou studií diabetického dítěte v MŠ. Zachycuje konkrétní situace, které poukazují na dopad onemocnění na předškolní dítě, na jeho vrstevníky, MŠ a rodinu.
|
|
|
Stravovací návyky u pacientů s diabetem mellitus 1. typu
KRÁLOVÁ, Kateřina
Název mé bakalářské práce zní Stravovací návyku u pacientů s diabetem mellitus 1. typu. Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které je pro svůj vysoký výskyt v populaci pokládané za civilizační chorobu. Podle Mezinárodní federace diabetu je na světě asi 15 000 000 lidí s diabetem 1. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků. Cílem bakalářské práce je prostřednictvím výzkumné části popsat stravovací návyky zjištěné u pacientů s diabetem mellitus 1. typu a zmapovat důvody, které vedou pacienty k nedodržování lékařem stanovené diabetické diety. Tedy odpovědět na výzkumné otázky: "Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu?" a "Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety?". Výzkumná část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor poskytlo celkem sedm diabetiků ve věkovém rozmezí dvacet tři až padesát let. Data byla získána od pacientů, kteří se léčí u diabetoložky MUDr. Lenky Dohnalové v diabetologické poradně v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory s těmito pacienty záměrně nebyly prováděny za přítomnosti sestry či diabetologa ve snaze zabránit znehodnocení odpovědí dotazovaných osob. Tedy proto, aby se respondenti nebáli říkat pravdu a získané informace byly co nejobjektivnější. Pacienti byli vstřícní a ochotní rozhovory poskytnout. Respondenti neuvádí svá jména a celý rozhovor je anonymní. Všichni souhlasili s poskytnutím rozhovoru a zároveň i s jeho nahráváním. Výzkumné otázky byly stanovené dvě. Byly zodpovězeny na základě anonymních rozhovorů. Výzkumná otázka číslo 1: 1. Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu? Je patrné, že pacientům s diabetem bylo sděleno, že by měli mít přehled o počtu snědených sacharidů v potravě. K tomu využívá šest respondentů takzvané výměnné jednotky, kdy 12 gramů sacharidů odpovídá 1 výměnné jednotce. Jedna respondentka nepřepočítává obsah sacharidů ve stravě na výměnné jednotky, ale orientuje se pomocí gramů sacharidů. Překvapila mě odpověď ohledně zvláštní výživy, tedy výrobků dříve označovaných slovem "dia", neočekávala jsem, že je konzumuje pouze jedna respondentka. Mimo mé původní očekávání je také překvapivé zjištění, že ani jeden z respondentů si nehlídá u konzumované stravy glykemický index. Výzkumná otázka číslo 2: 2. Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety? Je patrné, že pacienti se snaží o dodržování režimu. Žádný z respondentů v současné době nemá problém se selfmonitoringem, aplikací inzulinu či konzumací stravy a nápojů ve škole nebo v zaměstnání. Jedna respondentka uvedla, že tyto problémy v zaměstnání měla, a proto je nyní v invalidním důchodu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro zdravotnické pracovníky, kteří pečují o diabetické pacienty. Předpokládané využití práce v praxi: Publikace by měla prostřednictvím využití v diabetologických poradnách podpořit a zkvalitnit informovanost pacientů s diabetem o jejich nemoci.
|
|
| |
|
|
Selfmonitoring mladistvých s diabetes mellitus 1. typu
KORELOVÁ, Andrea
Diabetes mellitus 1. typu je chronické, celoživotní onemocnění. Čím mladší dítě postihne, tím vážněji naruší jeho dětství. Přináší s sebou řadu změn, znamená ztrátu svobody a nezávislosti. Dospívání je u diabetika obdobím zhoršené kompenzace diabetu ve srovnání s obdobím před i po dospívání. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto pravidelný selfmonitoring. Ten je důležitý pro celkovou kompenzaci diabetu i klinické výsledky léčby. Jedná se o proces měření a monitorování vlastní glykémie nebo ketolátek v krvi, odpadu cukru a ketolátek v moči samotným pacientem. Umožňuje diabetikovi, aby se samostatně rozhodoval a orientoval ve svém onemocnění a dosáhl léčebných cílů. Rodičům mladých diabetiků pomáhá získat jistotu při péči o diabetes. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou vlastního onemocnění a selfmonitoringu. Cílem praktické části bylo zmapovat subjektivní náhled mladistvých diabetiků 1. typu na selfmonitoring a jejich úroveň samostatnosti při něm. Na základě vytčeného cíle byly stanoveny hypotézy, že mladiství diabetici vnímají selfmonitoring jako nepříjemný a nezvládají ho zcela samostatně. Tyto hypotézy se v provedeném výzkumu nepotvrdily. V práci byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Technikou výzkumu byl zvolen dotazník, předložený mladistvým diabetikům ve věku 13{--}18 let. K dotazníku byl zároveň přiložen dopis rodičům, který vyžadoval písemný souhlas s provedením výzkumu u jejich mladistvého potomka.
|
|
| |
host ::
RSS.