|
|
Čas krajiny
KOPÁČKOVÁ, Alena
Tato diplomová práce se prakticky zaměřuje na krajinomalbu. Jejím výsledkem je malířský cyklus, který zachycuje proměny krajiny v čase. Jde o transkripci zprostředkující emoční prožitky a nálady plynoucí z důvěrného kontaktu s krajinným místem. Proměny jsou demonstrovány prostřednictvím opakujícího se motivu, na kterém jsou sledovány barevné změny v přírodě a její atmosféře. Součástí práce je fotodokumentace, která dosvědčuje proměny krajiny v průběhu dvou let. Výsledkem pozorování dvou zvolených motivů stromů je cyklus devíti maleb, které lze rozdělit do třech sérií. Teoretická textová část této práce objasňuje hlavní myšlenku. Vysvětluje motivace, zdroje inspirace a okolnosti, které vedly ke vzniku malířského cyklu. Pozornost je zde věnována i krajinomalbě jako žánru a některým vybraným umělcům, kteří se ve své tvorbě nechali inspirovat přírodní intimitou.
|
|
|
Čas a prostor v románu El acoso Aleja Carpentiera
LANG, Tomáš
Čas a prostor v románu El acoso Aleja Carpentiera, České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2010. Diplomová práce. Cílem mé diplomové práce je interpretovat výše uvedený román, přičemž se zaměřím především na specifika času a prostoru interpretovaného literárního díla. Dále se pak zamyslím nad samotným významem románu z hlediska smyslu lidského jednání.
|
|
|
Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru
VČELIČKOVÁ, Martina
Tématem mé bakalářské práce byl ,,Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru``. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývala problematikou faktorů ovlivňující vzájemný vztah sestry a pacienta. Práce se snažila vystihnout nejdůležitější ukazatele působící na navazování vzájemného vztahu z pohledu sestry i z pohledu pacienta, protože mohou být diametrálně odlišné a přiblížit tak aspekty ambulantně léčeného pacienta. Významnou roli zde hrála délka čekání na ošetření, celkový dojem z návštěvy, povaha pacienta a zátěž ambulantních sester. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu klient-sestra v ambulantní péči. Druhým cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu sestra-klient v ambulantní péči. Dále bylo stanoveno 5 hypotéz. První hypotéza zněla, že ,,Čekací doba na ošetření ovlivňuje vztah sestry s klientem. `` Druhá zněla, že ,,Ženy vyjadřují větší ochotu k vzájemné spolupráci, než muži.`` Třetí zněla, že ,,Čím kratší čas klient stráví čekáním na ošetření, tím větší je jeho ochota ke spolupráci.`` Čtvrtá zněla, že ,,Vysoká pracovní zátěž ambulantní sestry ovlivňuje její vztah ke klientovi.`` Pátá zněla, že ,,Velký počet klientů čekající na ošetření je pro sestry silným stresorem.`` Ke zjištění skutečného stavu byla použita kvantitativní metoda technikou anonymního dotazníku. Byly použity dva druhy dotazníku. Dotazník pro pacienty obsahoval 24 otázek. Otázky byly uzavřené a polootevřené k doplnění stručné odpovědi. Úvodní otázky měly identifikační charakter. Další otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa, která úzce souvisejí s návštěvou ambulance. Dotazník pro sestry obsahoval 29 otázek, které byly uzavřené, polootevřené k doplnění stručné odpovědi a jedné otevřené otázky k vyjádření vlastního názoru. V dotazníku měly úvodní otázky identifikační charakter. Následující otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa spojená s poskytováním péče pacientům přicházejícím na ambulantní ošetření. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kterým byla poskytnuta ambulantní péče a sestry, v ambulancích a ordinacích v Písku, Strakonicích a Brně. Bylo rozdáno celkem 200 dotazníků. 100 dotazníků ambulantním sestrám a 100 dotazníků pacientům, kterým byla poskytnuta ambulantní péče. Výsledky byly vyjádřené grafy, které byly zpracovány na základě odpovědí sester a pacientů. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. V závěru práce jsou uvedeny výsledky sumarizace práce, potvrzení či vyvrácení hypotéz a možné návrhy, jak v budoucnu pozitivně ovlivnit utváření vzájemných vztahů mezi sestrami a pacienty na ambulanci.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
|
| |
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
|
|
Equity securities in the accounts
Ďurkáň, Erik ; Vašek, Libor (vedoucí práce)
Cílem bakalárskej práce je přiblížení problematiky vykazování a oceňování majetkových cenných papírů z pozice investora. Problematiku popisujem z pohledu českých účetních standardů a IFRS. V závěru práce jsou příklady zaměřené na účtování a oceňování akcií.
|
|
| |
|
|
Podpora práce s daty a časy v programovacích jazycích
Bendák, Martin ; Pavlíčková, Jarmila (vedoucí práce) ; Gála, Libor (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza podpory práce s daty a časy v následujících programovacích jazycích: Java, Visual Basic, C++, C, QBasic, PL/SQL, Lisp a Prolog. Text lze formálně rozdělit do dvou logických celků. Prvním je popis situace ohledně různých typů kalendářů a odlišností ve formátování data a času po světě. S tímto popisem úzce souvisí norma ČSN ISO 8601, která se snaží řešit problematiku jednotné interpretace dat a časů v rámci mezinárodní výměny informací. Druhým logickým celkem je samotná analýza jednotlivých programovacích jazyků. Pojítkem mezi těmito celky je stanovení kritérií hodnocení, kde jsou určeny hlavní oblasti, na něž je v analýze brán zřetel (podpora: gregoriánského kalendáře, 24hodinové časomíry, formátování a dalších typů kalendářů).
|
|
|
Využití informačních technologií pro manažerské sledování efektivity času a minimalizaci nákladů
Dědek, Lubomír ; Žebrák, Miroslav (vedoucí práce) ; Theimer, Jiří (oponent)
Sledováním času je myšlena evidence nákladů s příčinnou souvislostí k firemním výkonům nebo výstupům. Manažerské sledování času lze charakterizovat jako řídící nástroj, který spojuje zaznamenávání odpracovaného času s plánováním, schvalováním, peněžním ohodnocováním, účtováním, fakturací atd. Tato práce se zabývá teoretickými důsledky a skutečnostmi přístupů ke sledování času a praktickou aplikací těchto přístupů za využití nástrojů informačních technologií pro sledování času. Jsou porovnány jednotlivé alternativy systémů pro sledování času a charakterizovány způsoby automatizace firemních procesů s důrazem na proces sledování času.
|
host ::
RSS.