|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
|
Podpora cestovního ruchu na Vodňansku
RÁBOVÁ, Olga
V bakalářské práci bylo dosaženo všech stanovených cílů a to podle daného metodického postupu. V destinaci Vodňansko byly analyzovány složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu. Dále byly analyzovány potřeby a požadavky návštěvníků a vyhodnoceny přínosy a dopady cestovního ruchu na řešené území.Výrazně rozvíjejícími se produkty v dané oblasti je především cykloturistika a pěší turistika, velmi se také zde rozvíjí oblast sportovního rybaření. Již během analýzy současného stavu cestovního ruchu na Vodňansku bylo zřejmé, že nejlepšími a největšími výhodami jsou kvalitní přírodní prostředí a bohatá historie. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplývá, že nejnavštěvovanějšími památkami na Vodňasku je zřícenina hradu Helfenburg, zámek Kratochvíle, poutní místo Lomec a zámek ve městě Protivín. Z průzkumu rovněž vyplývá, že by bylo za potřebí zlepšení a zkvalitnění faktorů jako sportovní a kulturní vyžití návštěvníků, obchodní vybavenost a kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení.
|
|
|
Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních
GUIDOVÁ, Hana
Holistická ošetřovatelská péče vyžaduje orientaci na tělo i psychiku. To znamená, že zdůrazňuje jak tělesné, tak psychosociální potřeby člověka. Je nutné, aby sestry chápaly podstatu psycho-sociální interakce a pečovaly o celého člověka, včetně jeho nejbližších ve zdraví i nemoci. Cílem diplomové práce "Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních" bylo zjistit, jakým způsobem jsou uspokojovány potřeby u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních z hlediska holistického přístupu. Práce zahrnovala kvalitativní i kvantitativní výzkum. Dotazník vyplnilo 104 sester a v kvantitativním výzkumu bylo pozorováno 10 respondentů. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla zaměřena na děti se zdravotním postižením ve zdravotně sociálních zařízeních a na uspokojování potřeb z hlediska holistické teorie. Většina sester se domnívá, že poskytují holistickou ošetřovatelskou péči. Ale na druhé straně velká část sester odpověděla, že upřednostňuje zajištění fyziologických potřeb oproti psychosociálním potřebám. Toto zjištění nepotvrzuje plně holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza udává, že sestry více pečují holisticky v neziskových zařízeních než v zařízeních zřízených krajským úřadem. Nezisková zařízení nemohla být zařazena do výzkumu, neboť zde nejsou zaměstnané sestry a ty, které jsou zde zaměstnané, pracují na pozicích sociálních pracovníků a pečovatelů nikoli na pozici sester. Ke srovnání došlo pouze mezi zařízeními, kde zřizovateli jsou společnost s ručením omezeným a krajský úřad. Ve výzkumu byl též porovnán přístup k holistické ošetřovatelské péči mezi vrchními a staničními sestrami a sestrami, pracujícími ve směnném provozu. Sestry manažerky odpovídaly pozitivněji než sestry ve směnném provozu. Sestra, která poskytuje holistickou ošetřovatelskou péči, pohlíží na člověka jako na jedinečnou celostní bytost nikoli na její pouhé části. Taková sestra je odhodlána pomáhat lidem, aby dosáhli a udrželi si optimální zdraví, pomáhá při prevenci a redukci chorob nebo poskytuje podporu nevyléčitelně nemocným. Je důležité si uvědomit, že tělo a psychika jsou úzce propojeny nikoli odděleny. Tato diplomová práce může být využita pro sestry pracující u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních. Výstupem diplomové práce pro praxi je vytvoření standardu pro holistickou ošetřovatelskou péči u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních.
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Omezení na svobodě jako mezní životní zkušenost - prožívání osob zadržených a zatčených
VOTRUBA, Martin
Omezení na svobodě představuje výrazný zásah do práv a svobod každého člověka.Omezení na svobodě umístěním do policejní cely pro vícehodinové umístění osob omezených na svobodě představuje často mezní životní zkušenost. Cílem výzkumu bylo zmapovat prožívání, vnímání, psychický stav a znalost práv u osob omezených na svobodě. Pro naplnění cíle výzkumu bylo u osob umístěných v policejní cele provedeno dotazníkové šetření.
|
|
|
Duchovní potřeby a jejich naplňování u lidí s tělesným postižením
POLÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami u osob s tělesným postižením. Téma vychází z psychologie osobnosti, charakterizuje lidské potřeby, definuje motivaci, hodnoty a zájmy. Navazují základní oblasti psychologie náboženství a náboženské pedagogiky. Pedagogický pohled se zaměřuje na otázky související s religiozitou člověka a hledá cíle pro náboženskou výchovu a vzdělávání. Další kapitoly se věnují osobám s tělesným postižením, popisují základní typy tohoto postižení a ukazují na základě osobních zkušeností autorky na specifika v životě lidí s handicapem. Druhá část se soustřeďuje na duchovní potřeby a jejich naplňování. Tématický okruh dává vzniknout metodickému návrhu na didaktické otevření duchovních potřeb. Součástí je několik didaktických celků, jejichž obsahem jsou jednotlivé vyučovací hodiny pro skupinu dospělých s tělesným handicapem.
|
|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s dlouhodobou ventilační terapií
ŠAŠKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u klienta s dlouhodobou ventilační terapií.V současné době se počet klientů na dlouhodobé ventilační terapii zvyšuje.Klienti končí na ventilátoru nejčastěji následkem úrazu nebo nemoci. Při ošetřovatelské péči jsou kladeny vysoké nároky na sestry po stránce fyzické i psychické. Z výzkumu vyplývá, že sestry mají znalosti při péči o klienty s TSK i s dlouhoudobou UPV a nemají problém s komunikací s těmito klienty. Psychické potřeby uspokojují ve stejné míře jako potřeby fyzické.
|
|
| |
host ::
RSS.