|
|
Pěstounská péče v Jihočeském kraji v letech 2003 a 2008.
ŠIMONOVÁ, Libuše
Práce přibližuje problematiku náhradní rodinné péče se zaměřením především na pěstounskou péči. První kapitola obsahuje stručné přiblížení osvojení tzv. adopce pro možnost porovnání a pochopení rozdílu mezi těmito formami náhradní rodinné péče. Následuje kapitola, která pěstounskou péči přibližuje z pohledu historie a legislativy. Dále nás práce seznamuje se všemi zúčastněnými subjekty - adresáty pěstounské péče, žadateli o pěstounskou péči a orgány činnými v procesu zprostředkování pěstounské péče {--} seznamuje nás s postupem v procesu zprostředkování PP. Zaměření praktické části práce se týká zjištění, jaká je situace v oblasti pěstounské péče v Jihočeském kraji. V návaznosti na stanovené cíle bylo pro praktickou část této práce provedeno šetření pomocí sekundární analýzy dat ze záznamů primární dokumentace dětí umístěných do pěstounské péče v Jihočeském kraji v letech 2003 a 2008 a ze základní dokumentace žadatelů o zprostředkování pěstounské péče ve stejných ročnících, kteří děti do pěstounské péče skutečně přijali. V závěru práce jsou data z šetření vyhodnocena {--} a jejich výsledky vyjádřeny pomocí tabulek a grafů. Porovnání výsledků se ve sledovaných letech je zdrojem odpovědí na předem stanovené výzkumné otázky.
|
|
|
Systém pěstounské péče v České republice. Doprovázení pěstounských rodin
TROJANOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče v České republice. V teoretické části bakalářské práce je nastíněna problematika rodinného společenství, význam rodiny, patologie rodiny, psychická deprivace a subdeprivace dítěte žijícího mimo vlastní rodinu. Dále je zde nastíněna historie a všeobecný přehled systému pěstounské péče, proces zprostředkování této formy náhradní rodinné péče, druhy pěstounských dávek a fungování pěstounské rodiny. Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkum prostřednictvím dotazníku. Cílovou skupinu tvoří pěstouni na území obce správního územního obvodu Městského úřadu Prachatice, jako obce s rozšířenou působností. Zde bylo zjištěno jaké mají pěstouni zkušenosti s podáváním a vyřizováním žádostí, jaké je jejich povědomí o právech a nárocích, zda-li jsou spokojeni se stávajícím systémem pěstounské péče, jaké služby a případně odborníci jim v regionu chybí. Tato forma náhradní rodinné péče je velmi náročná. Uznání patří všem, kteří chtějí nabídnout pomoc opuštěným dětem. Vede je k tomu především velká láska a snaha pomáhat.
|
|
|
Kontakt biologické rodiny s dětmi svěřenými do pěstounské péče
DYTRICHOVÁ, Eva
Cílem práce bylo zmapovat postoj pěstounů Jihočeského kraje, k otázce kontaktů dítěte biologickou rodinou a dále zjistit, u jakého počtu dětí je styk s rodinou realizován. Pěstouni odpovídali formou dotazníků na jednotlivé otázky. Bylo zjištěno, že pěstouni projevovali určité obavy ať před příchodem dítěte do rodiny či již po zkušenostech z realizovaných kontaktů. Ve většině případů pěstouni umožňují kontakt dětí. Styk může být upraven soudem a nebo se zakládá na dohodě mezi rodičem a pěstounem. Jak vyplynulo z odpovědí pěstounů, pokud dítě pochází z prostředí výrazně patologického, pociťují pěstouni ohrožení na úrovni výchovy ale i ohrožení fyzické. Sama pěstounská péče předpokládá ve většině případů návrat dítěte zpět do původní rodiny. Pěstouni jsou tedy postaveni ve výchově dítěte před nejedním složitým problémem, který musí řešit především v souladu se zájmy dítěte.
|
|
|
Reakce okolí na pár řešící problém nedobrovolné bezdětnosti
HEŘMANOVÁ, Bohuslava
Jako neplodnost je označován stav, kdy se páru po dobu nejméně jednoho roku, i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk, nedaří otěhotnět. V současné době postihuje asi 15% partnerských dvojic. Přijetí diagnózy a následná léčba je obrovskou zátěží jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Lidé řešící problém nedobrovolné bezdětnosti bývají velmi vnímaví a citliví na reakci svého okolí. Teoretická část definuje neplodnost jako nemoc, jsou zde uvedeny její příčiny a zabývá se možným řešením. Je popsána asistovaná reprodukce a náhradní rodinná péče. Zahrnuje i cvičení dle metody L. Mojžíšové, lázeňskou péči, alternativní možnosti léčby a bezdětnost. Věnuje se komunikaci infertilního páru s okolím. Zmíněn je také psychosociální dopad nedobrovolné bezdětnosti Cílem bakalářské práce bylo zmapovat reakce okolí infertilního páru na jejich diagnózu a následnou terapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda tyto páry mají potřebu sdělit diagnózu a průběh léčby svému okolí a jakou reakci od něj očekávají. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat se uskutečnil pomocí semistrukturovaných rozhovorů s páry, které ve své minulosti řešili problém nenaplňujícího se rodičovství. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm partnerských dvojic a jedna žena. Získaná data byla vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zjištěno, že infertilní pár u laického okolí vnímá zájem o léčbu pomocí asistované reprodukce, o její možnosti a průběh, ale také o finanční náročnost. Adopce je z pohledu veřejnosti považována za hrdinství, charitu nebo za bláznovství. Výzkum ukázal, že ženy z infertilního páru mají větší potřebu než muži sdílet se svými blízkými diagnózu neplodnosti i možnosti jejího řešení. Od svého okolí očekávají pomoc v podobě opory, pochopení a možnosti sdílet své zkušenosti, které na cestě za dítětem získali. Tato zjištění zodpověděla výzkumné otázky a oba stanovené cíle tak byly splněny. Bakalářská práce by mohla být využita studenty porodní asistence, porodními asistentkami i infertilními páry jako zdroj informací o úskalích komunikace mezi nedobrovolně bezdětným párem a jeho okolím.
|
|
|
Katecheze dětí v náhradní rodinné péči
FÜRSTOVÁ, Martina
Práce se zabývá katechezí a jejím dopadem v náhradní rodinné péči. Teoretická část charakterizuje formy náhradní rodinné péče, současnou rodinu z pohledu psychologie, sociologie, politologie a církve. Dále psychický vývoj dětí a deprivace.Návrh rodinné katecheze. Praktická část obsahuje výzkumné šetření v sedmi náhradních rodinách, jejich problémy ve výchově svěřených dětí, rodinou katechezi. Z šetření vyplývá, že svěřené děti bez potíží přijímají v náhradních rodinách křesťanskou víru, ale po jejich odchodu z rodin, bez pomoci různých křesťanských společenství o svoji víru mnohdy přicházejí.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
|
|
Mateřská škola a dítě v náhradní rodinné péči
ČERMÁKOVÁ, Zuzana
Anotace Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na téma náhradní rodinná péče a následně dítě z náhradní rodinné péče v mateřské škole. V teoretické části jsou uvedeny informace z historie náhradní rodinné péče. Dále zde uvádím základní druhy náhradní rodinné péče, co musí žadatelé učinit pro to, aby mohli přijmout dítě do náhradní rodinné péče. Nakonec je zde stanovena spolupráce mateřské školy a rodičů s dětmi z náhradní rodinné péče na základě rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část mé bakalářské práce je tvořena výslednými informacemi, které mi poskytli rodiče z náhradní rodinné péče. Informace jsou zaměřené na negativa a pozitiva návštěvy mateřských škol u dětí z náhradní rodinné péče. Tyto informace jsem získala díky rozhovoru, který byl veden s rodiči. V neposlední řadě tato část poskytuje informace získané od učitelek mateřských škol, které se vyjadřují k situaci dětí z náhradní rodinné péče v mateřské škole.
|
host ::
RSS.