|
|
Induced demand in health care
Konečný, Martin ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V práci zkoumám dvě hypotézy. První má za úkol poskytnout důkaz o lekáři indukované poptávce. První hypotézu zkoumám regresní analýzou, metodou fixních efektů. Předpoklad, že ambulantní chirurgové při zvýšení počtu pacientů budou předepisovat méně následných kontrol se sice potvrdil, ale výsledný efekt je zanedbatelný. Druhá hypotéza má za úkol doplnit práci Fuchs (1978) a zjistit, zda kvalitnější chirurgové doporučují méně vyšetření. Výsledky analýzy naznačují, že toto tvrzení je pravdivé a Fuchs (1978) ve své práci vliv kvality chirurgů nepodhodnotil.
|
|
|
Reforma zdravotnictvi v USA
Keprta, Jan ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Bakalářská práce analyzuje předpokládané dopady současných reformních kroků ve zdravotnictví Spojených států amerických. Vychází z popisu současného systému zdravotnictví v USA a zmiňuje hlavní důvody vedoucí k nutnosti reformy amerického zdravotnictví. V práci jsou popsány jednotlivé reformní kroky představené v zákoně "Affordable care act". Součástí práce je i popis reformních trendů ve zdravotnictví ve světě. Autor popisuje možné dopady reformy právě v závislosti na těchto trendech.
|
|
|
FARMAKOEKONOMIKA Z POHLEDU ZÁJMOVÝCH SKUPIN
Pohlová, Martina ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá farmakoekonomikou a možnostmi jejího využití z pohledu zájmových skupin působících ve zdravotním systému. Farmakoekonomika je relativně novým vědním oborem, jehož účelem je napomoci k efektivní alokaci omezených zdrojů v sektoru zdravotnictví. První kapitola analyzuje vývoj výdajů ve zdravotnictví ČR. Druhá kapitola popisuje problematiku farmakoekonomického výzkumu. Třetí kapitola pojednává o možných způsobech využití farmakoekonomiky zájmovými skupinami.
|
|
|
Nová koncepce zdravotní péče v ČR ve vztahu k veřejné správě
Bouša, Ladislav ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou zdravotní péče v České republice . Ve většině ekonomicky vyspělých zemí se stává zdravotní péče součástí zdravotní politiky státu.Diplomová práce zohledňuje zdravotní reformní snahy posledních let v rámci ekonomické reality České republiky. Stát vystupuje v roli garanta,jehož úkolem je zdravotní péči regulovat,nastolit právní a ekonomická pravidla a tím zajistit dostupnost . Zaměření diplomové práce je analyticko deskriptivní. Úvodní kapitola popisuje zdravotní systémy,druhá se zaměřuje na právní rámec a následně třetí na demografický a zdravotní stav obyvatelstva. Těžiště práce je ve čtvrté kapitole, ta popisuje ekonomiku zdravotnictví,financování jednotlivých skupin,pátá lékovou politiku. Provázanost zdravotní péče související se s vstupem České republiky do EU, zásady a strategie jsou představeny v závěrečné kapitole.
|
|
|
Zdravotní péče - veřejný nebo soukromý statek?
Havlíčková, Anna ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Hlavním cílem práce je na základě teoretických definic vymezit zdravotní péči jako ekonomický statek. Podstatná je diskuze, zda je zdravotní péče statek soukromý, nebo veřejný. Hypotéza stanovenou v úvodu práce předpokládá, že zdravotní péče je dle základních ekonomických charakteristik statek soukromý, ovšem existují objektivní důvody, proč ji poskytovat jako statek veřejný. V práci jsou pak definovány jednotlivé pojmy a teoretická východiska. Na základě různých odborných názorů je následně učiněn závěr, že podle základních ekonomických definic může být zdravotní péče chápána jako statek soukromý. Ovšem s potvrzením, že v reálném světě existují objektivní překážky bránící ponechat poskytování zdravotní péče čistě v rukou trhu. Dále jsou v práci zkoumány role jednotlivých subjektů zdravotnického systému a to včetně jejich nedostatků. Vše je prezentováno i na příkladu fungování systému zdravotnictví v ČR. V analytické části jsou na konkrétních příkladech demonstrovány rozpory teorie a praxe včetně rizik čistě soukromého financování zdravotní péče. Pro tyto účely jsou stanoveny tři příjmové skupiny obyvatelstva, u nichž je porovnávána výše úhrad za vybrané lékařské úkony s různými úrovněmi úspor. Práce obsahuje i kapitolu věnovanou metodám ekonomické analýzy a omezením jejich použití v analýze poskytování zdravotní péče.
|
|
|
Veterinární zdravotní péče
Knězová, Jana ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Křížek, Josef (oponent)
Stále se zvyšující náklady na zdravotní péči se stávají jedním z hlavních problémů českého zdravotnictví. V důsledku toho má stát neustálé tendence vstupovat do zdravotního systému a svými zásahy (regulacemi) tak ovlivňovat chování jeho aktérů. Regulace jsou tak v očích státu řešením, které se dokáže vypořádat s tzv. tržními selháními, ale ve výsledku dochází k poškození celého systému zdravotnictví. Proto by se mohlo zdravotnictví jako takové inspirovat ve veterinární péči, kde téměř neexistují státní regulace (kromě zákonů) a systém je založen na tržním jednání.
|
|
|
Reforma zdravotnictví v USA
Zemanová, Iva ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americkým systémem zdravotnictví, především se zaměřuje na trh zdravotního pojištění. Práce představuje základní charakteristiky amerického systému zdravotního pojištění a diskutuje problémy, se kterými se potýká. Cílem této práce je zhodnotit, zda je soukromé pojištění hlavním zdrojem problémů, kterým americké zdravotnictví čelí. Aby tato práce dosáhla cíle, identifikuje hlavní nedostatky amerických programů zdravotního pojištění, hlavně soukromých programů, na základě kritéria efektivity a zhodnocuje, zda tyto nedostaky budou ovlivněny probíhající reformou zdravotnictví.
|
|
|
Občané o rozdělení zdravotní péče na standard a nadstandard
Červenka, Jan
V červnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku týkající se záměru vlády rozdělit zdravotní péči na standardní, jež by měla zůstat nadále hrazená ze zdravotního pojištění, a nadstandardní, na níž by si pacienti sami připláceli.
|
|
|
Problematika informovaného souhlasu z pohledu občana - pacienta
FRAŇKOVÁ, Květoslava
V roce 2001 ratifikovala Česká republika Úmluvu o biomedicíně. Tato úmluva je založena na strategii partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. K naplňování této strategie přispívá i informovanost pacientů o jejich právech v oblasti péče o zdraví. Pacient, který je dostatečně informován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích léčby, se může svobodně rozhodovat, zda chce tuto léčbu podstoupit či nikoli. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá platnou právní úpravou informovaného souhlasu a jeho jednotlivými aspekty. Praktická část mapuje znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu a jejich využívání. Cílem této části je zjistit právní povědomí občanů o problematice informovaného souhlasu, zejména z pohledu znalosti práv občana {--} pacienta v této oblasti. Hypotéza č. 1 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním znají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza č. 2 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním využívají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním.Výzkum byl prováděn v Českých Budějovicích mezi občany, kteří zde žijí, studují nebo pracují. K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, provedený metodou dotazování technikou dotazníku. Cíl práce byl splněn. Na základě získaných a procentuálně vyhodnocených dat byla hypotéza č. 1 vyvrácena a hypotéza č. 2 potvrzena. Výsledky výzkumu dokazují, že znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu je u obou skupin respondentů prakticky totožná, avšak v praxi tato práva využívají více respondenti s vysokoškolským vzděláním. Tyto výsledky ukázaly potřebu zaměřit se při práci s pacienty na praktické využívání jejich práv, která vyplývají z informovaného souhlasu.
|
|
|
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce
VLKOVÁ, Ludmila
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce Práce se zabývá životním stylem bezdomovců a následně problematikou ošetřovatelské péče o ně specifickou právě pro jejich životní styl. Dále se práce zaobírá modelem Madeleine Leiningerové a modelem Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové spadající pod transkulturní ošetřovatelství jako možné cesty překlenutí rozdílů mezi subkulturou ošetřovatelskou a subkulturou bezdomovců v ošetřovatelském procesu. Rozhodly jsme se v této práci zkoumat možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce z pohledu sester, pomocí kvantitativní metody, techniky dotazníku. Pro výzkumné šetření bylo stanoveno 5 cílů: Cíl 1 - Zjistit, jaký mají sestry přístup k bezdomovcům. Cíl 2 - Získat informace od sester o tom, jak probíhá péče o bezdomovce. Cíl 3 - Zkoumat, zda sestry ve vybraných nemocničních zařízeních mohou používat model dle Leiningerové při ošetřování bezdomovců. Cíl 4 - Přesvědčit se, zda si sestry uvědomují odlišnosti životního stylu bezdomovců. Cíl 5- Pátrat kam, podle názoru sester, odcházejí bezdomovci při propuštění ? do domácího ošetřování?. Cíle byly splněny. Hypotéza 1 - Sestry hodnotí negativně životní styl bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 2 - Ošetřovatelská péče o bezdomovce probíhá jako u jiných klientů - nebyla potvrzena. Hypotéza 3 - Sestry s vyšším vzděláním než středoškolským znají model Leiningerové - byla potvrzena. Hypotéza 4 - Sestry považují aplikaci modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce za přínosnou - byla potvrzena. Hypotéza 5 - Sestry zohledňují odlišnosti životního stylu bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 6 - Sestry neví, kam bezdomovci odcházejí při propuštění ? do domácího ošetřování? - nebyla potvrzena. Z analýzy sebraných dat vyplynula Hypotéza 7 - Sestry užijí přednostně model Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové před modelem Madeleine Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce -, která se potvrdila. Doporučuji však pro její ověření cílenější výzkumné šetření. Výstupem práce pro praxi je možnost zjištěné poznatky aplikovat do ošetřovatelské péče o bezdomovce pro minimalizaci potencionálních konfliktů, pro důstojnější a cílenější práci s bezdomovci bez pocitů marnosti nad podanou péčí.
|
host ::
RSS.