|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
|
Výkon agendy příspěvku na péči v ORP Dačice po sociální reformě pohledem příjemců příspěvku na péči
ČURDOVÁ, Hana
K 1.1.2007 dochází ke koncipování nové sociální dávky příspěvku na péči. Tato dávka je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon vymezuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, které se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Téma týkající se příspěvku na péči jsem volila na základě profesních zkušeností z této oblasti. Cílem práce bylo zmapovat názory příjemců příspěvku na péči (rodin s dítětem se zdravotním postižením) na práci úředníků před a po sociální reformě. Důvodem stanovení cíle je zjistit, jaký má reforma na tyto příjemce dopad. Teoretická část zahrnuje krátkou zmínku o stavu před přijetím zákona o sociálních službách, jeho vznikem. Dále je krátce uveden zákon o sociálních službách k 1.1.2007 a sociální reforma. V další části práce je blíže nastíněn příspěvek na péči po sociální reformě, tedy od 1.1.2012. Konkrétně je zde obsaženo: působnost PnP v oblasti sociálních služeb, podmínky nároku, stupně závislosti, výše příspěvku a jeho výplata, řízení o příspěvku na péči, lhůty správního orgánu, využívání PnP a povinnosti vyplývající ze zákona. Podrobněji je v práci přiblížen sociální pracovník, jeho role a kompetence. Na závěr teoretické části byl vymezen pojem zdravotní postižení. V praktické části bakalářské práce byly zjišťovány názory komunikačních partnerů na práci úředníků. Stanovena byla výzkumná otázka: Jak vnímají příjemci příspěvku na péči (rodiny s dítětem se zdravotním postižením) práci úředníků před a po sociální reformě? Na základě této výzkumné otázky jsem si stanovila 4 otázky, se kterými bylo pracováno ve výzkumu. Výzkumný soubor byl tvořen dvanácti rodinami s dítětem se zdravotním postižením, které byly vybrány na základě principu dobrovolnosti. Podstatu tvoří skutečnost, že rodiny byly příjemci příspěvku před sociální reformou i po ní. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativního výzkumu a byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru s rodičem dítěte se zdravotním postižením, který pobírá PnP. Na základě skutečností získaných od dotazovaných komunikačních partnerů bylo zjištěno, že tito sociální reformu vnímají spíše negativně než pozitivně. Vnímají velký rozdíl mezi prací sociálních pracovnic MěÚ Dačice a pracovnic kontaktního pracoviště Úřadu práce v Dačicích. Rozdíly spatřují v ochotě, spokojenosti, ve znalostech a zkušenostech pracovnic. Pracovnice ÚP jsou komunikačními partnery hodnoceny velmi záporně, oproti tomu pracovnice MěÚ jsou ve své práci hodnoceny zcela pozitivně. Dalším velkým problémem jsou pro komunikační partnery uváděny nefungující výplaty příspěvku na péči, který je vyplácen se zpožděním někdy až o měsíc. V závěru práce jsou uvedeny mnou navržené možnosti řešení nepříznivého stavu, který byl výzkumem zjištěn.
|
|
|
Ochrana práv a důstojnosti osob s demencí v domově se zvláštním režimem
TETOUROVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá ochranou práv a důstojnosti osob s demencí. Práce zkoumá, jakým způsobem jsou lidská práva garantována a zajišťována jednak mezinárodními lidsko-právními dokumenty, ale zejména jakým způsobem k této problematice přistupuje Česká republika, konkrétně sociální služby, které se řídí standardy sociálních služeb. Práce hledá odpověď, zda jsou standardy kvality sociálních služeb dostatečnou zárukou ochrany lidských práv a důstojnosti osob, konkrétně osob s demencí v domově se zvláštním režimem. Pro toto zjištění používá rozbor vypracovaného standardu kvality sociálních služeb Ochrana práv konkrétního poskytovatele sociálních služeb a nabízí možná východiska vedoucí k zajištění ochrany práv a důstojnosti osob s demencí.
|
|
|
Sociální práce v dějinách pastorace v letech 1900-1948
HANNIG, Lubomír
Bakalářská práce se zaměřuje na vyhledávání článků z uvedeného období. Tyto články obsahují sociální tématiku a jsou dostupné na internetovém portálu Depositum Karlovy Univerzity v sekci Českého katolického duchovenstva. Vyhledané články budou řazeny podle roku vydání od nejstaršího po nejnovější. A následně reflektovány z hlediska současné sociální práce. V čem je rozdíl, v čem se uvedené články shodují. Bakalářská práce obsahuje také články z časopisu Sociální rozhledy, který je také zaměřen na sociální tématiku. Články jsou opět posuzovány z pohledu současné sociální práce v čem jsou shodné, nebo odlišné.
|
|
|
Problematika azylových domů - standardy kvality sociálních služeb v praxi a jejich přínos
PODRÁSKÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá standardy kvality sociálních služeb v zařízení azylového typu. Při zkoumání problematiky se zaměřuji na zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe v konkrétním zařízení sociálních služeb Domově pro matky s dětmi v tísni v Klatovech. V první části práce vymezuji samotný pojem sociální služba a nahlížím jej v kontextu historie sociálních služeb a současné legislativy. Dále se v ní zabývám pomocí matkám s dětmi, kterou mohou využít. Další bod je věnován konkrétnímu sociálnímu zařízení domovu pro matky s dětmi. Hlavní část práce tvoří standardy kvality sociálních služeb a jejich zavádění do praxe. Cílem šetření je porovnání situace v zařízení v období před a po zavedení standardů kvality a následné posouzení přínosu zavedení standardů do zařízení sociálních služeb pro matky s dětmi.
|
|
|
Formy bydlení pro seniory se zaměřením na Zlínský kraj, charakteristika strany nabídky a poptávky
Válek, Tadeáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje problematiku forem bydlení pro seniory v České republice. Zabývá se péčí o seniory v systémech sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zdravotní péče. Popisuje také překrývající se působnost těchto systémů a problémy z nich plynoucí. Mimo to se zabývá formami bydlení seniorů v domech zvláštního určení a obecně problematikou bydlení. Práce si klade za cíl zhodnotit poptávku po službách pro seniory ve Zlínském kraji a posoudit, zda jí odpovídá dostatečná nabídka těchto služeb. Při hodnocení stavu sociálních služeb vychází taktéž z očekávaných demografických změn a z nich vyplývající rostoucí poptávce po službách pro seniory. Stav zajištění služeb pro seniory ve Zlínském kraji je zhodnocen jako celorepublikově nadprůměrný, nicméně stále hodný rozvoje nejen v souvislosti se stárnoucí populací. Jako podpora popisu situace zajištění sociálních služeb ve Zlínském kraji je v práci prezentován výstup provedeného šetření péče o seniory v konkrétních obcích tohoto kraje. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno, že ve většině obcí, jejichž zástupci se šetření zúčastnily, byla k otázce péče o seniory zaujímána aktivní role a zpravidla tak buď již na jejich území byla nějaká forma péče o seniory poskytována, nebo o ní bylo alespoň uvažováno.
|
|
|
Fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka
KLUSÁKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Ačkoliv jsou pojmy bezdomovec a bezdomovectví terminologicky nejasné a neexistuje přesné vymezení tohoto pojmu, je fenomén bezdomovectví v naší společnosti známý. Nejedná se ale o bezdomovce jako takové. Zákon o sociálních službách bezdomovce definuje jako osoby bez přístřeší. Přesto, že se objevují informace spíše o mužském bezdomovectví, dostávají se již do popředí i otázky o ženském bezdomovectví. Ženské bezdomovectví je problematika, která je velmi úzce spjata se ztrátou bydlení. Nejde však pouze o ztrátu bydlení, ale rovněž o problematiku domácího násilí, zachování důstojnosti a v neposlední řadě také o zájem dítěte a jeho bezpečí. Také se začíná objevovat bezdomovectví rodin, ať už jde o osamělou matku s dětmi, případně otce s dětmi, nebo o úplnou rodinu. Se zvyšujícím se počtem takto ohrožených žen se začíná objevovat čím dál více organizací, které poskytují sociální služby pro ženy bez domova. Tyto služby jsou poskytovány jako ambulantní služby, terénní služby i pobytové služby. Osobám bez přístřeší, a tudíž i ženám bez domova jsou poskytovány sociální služby jako azylový dům, noclehárny, nízkoprahová denní centra, krizová centra či domy na půl cesty, v rámci prevence bezdomovectví dívek, které opouštějí ústavní výchovu, a také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou tímto fenoménem ohroženy. Nepatří sem ovšem pouze tyto služby. Velkou roli zde hraje i sociální poradenství, poskytované ženám v odborných poradnách. Problematikou sociálních služeb se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ale také kraje, obce a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody rozhovoru pomocí návodu. Na základě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky. Výzkum probíhal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře a v Krizovém centru pro matku a dítě v Kostelci. Rozhovorů se účastnilo celkem 10 respondentek. Dále byly prováděny rozhovory s pracovnicemi sociálních služeb v Jihočeském kraji. Pracovnice v jednotlivých zařízeních byly vybírány podle funkčního zařazení, jednalo se zejména o sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi se ze 7 dotazovaných respondentek výzkumu zúčastnilo 6 respondentek. Zbylé 4 respondentky byly z Krizového centra pro matku a dítě. Respondentky byly vybírány pomocí záměrného výběru. Po kontaktování vedoucích nebo sociálních pracovnic zařízení sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji mi byly, kromě 3 zařízení, poskytnuty potřebné informace o kapacitě zařízení a o tom, zda je služba z tohoto hlediska dostačující, nebo nikoliv. Cílem mé práce bylo zmapovat množství organizací, které poskytují sociální služby ženám bez domova v Jihočeském kraji, a zjistit nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky. Je množství sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji dostačující? Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví?
|
|
| |
|
|
Příspěvek na péči a jeho využití při poskytování sociálních služeb
BALAŽOVIČOVÁ, Nina
Tématem práce je příspěvek na péči v regionu města České Budějovice. Příspěvek na péči je dávka zavedená zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 1. 2007. Příspěvek na péči má být dle zákona využíván na zajištění potřebné péče osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Je vyplácen ve čtyřech stupních podle míry závislosti. Jedná se o zcela novou dávku, novinkou je zejména jeho pojetí, které posiluje aktivní postavení uživatele sociálních služeb. Příspěvek na péči je koncipován jako dávka, za kterou si uživatelé nakupují takové sociální služby, které si zvolí a pro které se dobrovolně rozhodnou. Již od svého zavedení se příspěvek na péči potýká s několika problémy. Stalé se zvyšuje počet jeho uživatelů, čímž dochází k růstu objemu vyplácených dávek, které se ovšem oproti původnímu záměru nevrací zpět do systému. Je tomu tak především proto, že uživatelé si převážně v I. stupni volí za poskytovatele péče rodinu či jiné blízké osoby, případně považují příspěvek na péči za další z příjmů domácnosti a nedochází k úhradě sociálních služeb. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmu sociálních služeb, jejich historii a vývoj. Další část je věnována současné právní úpravě sociálních služeb. Poslední část teoretické části se zabývá příspěvkem na péči, vysvětlení jeho funkce a popisem řízení o jeho přiznání. Cílem práce je zjištění skutečného využívání příspěvku na péči a spokojenost uživatelů s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011 Pro výzkum byly použity kvantitativní metody - sekundární analýza dat a dotazníkové šetření, které proběhlo na reprezentativním vzorku uživatelů příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Základní soubor pro sekundární analýzu dat a dotazníkové šetření tvořili příjemci příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Podle informací magistrátu města České Budějovice to bylo v roce 2011, kdy probíhal výzkum, cca 4400 osob. Cílový soubor pro dotazníkové šetření tedy tvoří 330 osob. Celkem bylo zodpovězeno 340 dotazníků, ze kterých vychází výsledky výzkumu. Dotazníkové šetření proběhlo mezi uživateli formou otevřených a uzavřených otázek. Dotazník obsahuje celkem 10 otázek z nich 8 je uzavřených, 1 otázka je otevřená a 1 otázka je uzavřená s možností doplnění a rozšíření odpovědi. V úvodu dotazníku byli respondenti seznámeni s jeho zaměřením a s následným využitím získaných dat. Cílem práce je zjistit, jak příjemci s příspěvkem na péči skutečně nakládají a jejich spokojenost s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011. Byly stanoveny následující cíle a hypotézy: Cíl I.: Zjistit jak příjemci nakládají s příspěvkem na péči. Cíl II.: Zjistit jak příjemci hodnotí výši příspěvku na péči. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké. Hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výší nespokojeni. Hypotézy byly stanoveny na základě výsledků předvýzkumu. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké.se potvrdila, z výzkumu vyplynulo, že u uživatelů příspěvku na péči v I. a II. stupni je větší než 60 procentní preference poskytování péče rodinou či jinou neregistrovanou fyzickou osobou. Potvrdila se také hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výši nespokojeni. Z výsledků vyplývá, že ačkoliv není pravidlem, že se zvyšující se dávkou příspěvku na péči se zvyšuje také spokojenost uživatelů s jeho výší, tak přesto je více než 60% podíl nespokojených uživatelů mezi uživateli I. stupně příspěvku na péči.
|
|
| |
host ::
RSS.