|
|
Plánování přístupových sítí UMTS
Spěváček, Jiří ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mobilní síť 3. generace - UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Nejprve je popsán vývoj mobilních sítí a struktura UMTS. Druhá, hlavní část popisuje plánování přístupové sítě. Nejprve je vysvětlen obecný postup a poté následuje konkrétní návrh pokrytí území v okolí města Pelhřimova. Závěr tvoří laboratorní úloha s přiloženým návodem.
|
|
|
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
|
|
| |
|
|
Změny land cover/ land use ve vztahu k funkčnímu vymezení urbánního a suburbánního prostoru Pelhřimova
PALÁNOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá změnami v pokryvu a využití země ve vztahu k funkčnímu vymezení urbánního a suburbánního prostoru Pelhřimova. Suburbánní prostor Pelhřimova je vymezen 17 katastrálními územími obcí, které leží v blízkém okolí města Pelhřimova. Tyto obce byly vybrány na základě času dojížďky a vzdálenosti od Pelhřimova. Urbánní prostor Pelhřimova byl vymezen na základě zpracování mapových podkladů z 90. let 20. století a terénního průzkumu v roce 2012. Tato kvalifikační práce popisuje změny v pokryvu a využití země v daném území, které proběhly od 90. let 20. století do roku 2012. Součástí této práce jsou mapové výstupy, které zobrazují zkoumané území v daném čase. V práci nalezneme i teoretickou část, která se zabývá pojmy urbanizace, suburbanizace, land use, land cover, krajina, a která popisuje území Pelhřimova. V úplném závěru práce jsou shrnuty výsledky průzkumu v řešeném území.
|
|
|
Produkt cestovního ruchu v turistickém informačním centru Pelhřimov
JÍRŮ, Petra
Město Pelhřimov nabízí rozsáhlou škálu historických pamětihodností, kulturních zařízení, společenských atrakcí a v neposlední řadě přírodních zajímavostí. Těžit může město ze své historie a z mnoha možností kulturního, sportovního i společenského vyžití. Přesto však návštěvnost jednotlivých kulturních, historických a společenských míst v Pelhřimově není příliš vysoká. Klíčové otázky práce: Je tedy možné zvýšit návštěvnost Pelhřimova? Odpovídá nabídka produktů TIC poptávce? Je třeba nabídku TIC rozšířit či změnit? Skrývá město potenciál pro využití různých druhů a forem cestovního ruchu? Tato problematika je v této práci popsána, analyzována, objasněna a v neposlední řadě řešena, byly dány doporučení a návrhy, jakým způsobem zlepšit stávající situaci.
|
|
|
Porovnání hospodaření města Pelhřimov s obcí Hořepník
Šenkýřová, Kateřina ; Marhounová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje celkovou problematiku hospodaření a plnění územních samosprávných celků. Obsahuje charakteristiku obcí, vymezení samostatné a přenesené působnosti, popis orgánů obce a především seznámení s rozpočtovými příjmy, rozpočtovými výdaji a způsobem sestavování rozpočtu. Praktická část zahrnuje charakteristiku města Pelhřimov a obce Hořepník. Poté se zabývá analýzou hospodaření daného města a obce v letech 2007 -- 2009 a jejich vzájemným porovnáním.
|
|
|
František Bernard Vaněk
GYURCSOVICSOVÁ, Kristýna
Tato práce se zaměřuje na významnou, avšak často neprávem opomíjenou, osobnost české kultury a literatury, Františka Bernarda Vaňka působícího v Pelhřimově a jeho blízkém okolí v první polovině dvacátého století. Podklady k práci jsou čerpány převážně z Vaňkovy dochované korespondence uložené ve Státním okresním archivu Pelhřimov a Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Informace získané z korespondence jsou doplněny sekundární literaturou, jejímž autorem je převážně F. B. Vaněk. Čtenář je v první části seznámen se životem Františka Bernarda Vaňka a jeho kompletní literární tvorbou. Samostatná kapitola je věnována časopisu Kazatelna. Následuje část zabývající se románem Na krásné samotě, jenž je úzce spjat s významným místem Českomoravské vysočiny, vrchem Křemešník. Pátá kapitola práce osvětluje Vaňkův vztah k předním osobnostem české literatury. Další část se zaměřuje na přínos Vaňkových počinů Pelhřimovu, v poslední kapitole je pak popsán Vaňkův zájem o sport. Závěr práce shrnuje poznatky jak o samotné osobnosti F. B. Vaňka, tak o významu jeho děl a přínosu jeho činů pro město Pelhřimov.
|
|
|
Proměna tváře města Pelhřimova v 2. polovině 19. století a na počátku 20. století
TOMŠŮ, Jaroslava
Předkládaná práce se zaměřila na urbanistický vývoj Pelhřimova přelomu 19. a 20. století. Snaží se na příkladu jednoho města ukázat obecně proces urbanizace. Všímá si hlavně vývoje estetického cítění obyvatel maloměsta a jejich přístupu k památkové péči. Hledá hybatele a iniciátory přestaveb ve městě. Z tohoto hlediska se zaměřila hlavně na pelhřimovský odbor Klubu Za starou Prahu. Jeho členové se na počátku 20. století stali v Pelhřimově poradním orgánem ve věcech přestaveb historického jádra města a zprostředkovali kontakt s pražskými architekty a historiky umění. Díky nim se ve městě realizovaly zajímavé projekty a Pelhřimov na chvíli vystoupil z prostředí maloměstské kultury. Nejvýraznější byla spolupráce s architektem Pavlem Janákem a historikem Zdeňkem Wirthem. Prosazování novodobých uměleckých tendencí ale naráželo na protesty stále konzervativních obyvatel.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.